Kořeny korupce české postkomunistické demokratury

Motto: Otcové komunismu postavili svůj ideální společenský pořádek na principu násilí. Strana měla vždy pravdu. Kdo projevil i jen náznak pochybnosti, toho systém vyřadil. Negativní výběr uplatňovaný po několik generací vytřídil elitu, smyslem jejíž existence se stalo udržení moci a výhod z ní vyplývajících. Tuto novou elitu v rozletu využívání výhod omezoval asketický princip násilí. Platil i pro ně. Pohodlnější a změkčilejší vůdcové předvoje pracujících hledali nový, modernější princip, kterým by nahradili i pro ně samotné nepohodlné a nebezpečné násilí. Géniové moci při tom výběru neměli problém, měli své zkušenosti. Přímé násilí nahradila korupce a demoralisace. (Pokračování textu…)

Kořeny korupce české postkomunistické demokratury Read More

Převrátit naruby

Když autor „If Winter Comes“ vydal druhou knihu o životě rodiny, byla podrobena kritice skoro stejně, jako byla první kniha vychvalována. Netvrdím, že by na ní nebylo co kritizovat, tvrdím jen, že abstraktní logika kritiky mně nepřesvědčila. Kritici by možná přijali pravdivý příběh, kdyby autor nebyl tak neopatrný a nedal mu pravé morální ponaučení. A ono ponaučení se teď zrovna netěší oblibě tisku, protože vypovídá o tom, že žena může profesionálního úspěchu dosáhnout za cenu selhání v rodině a domácnosti. A momentální konvence žurnalistiky velí podporovat to, co je feministické proti tomu, co je ženské. (Pokračování textu…)

Převrátit naruby Read More

Katolická cesta J. Durycha XIV. – Česká církevní politika

Úvody statí se často stávají svým autorům kamenem úrazu. Nebývá vhodné čtenáře hned první větou uvádět in medias res,  a naopak, je-li úvod příliš obecný a obsáhlý, čtenář ztratí zájem a stať už třebas ani nečte. Zde tomu bude jinak.

Někdy se mi zdá, jako by Jaroslav Durych založil ROZMACH snad jen proto, aby mohl zveřejnit tuto provokativní písemnost, kterou by mu na konci pátého roku české samostatnosti nebylo uveřejnilo žádné české periodikum. (Pokračování textu…)

Katolická cesta J. Durycha XIV. – Česká církevní politika Read More

O putykách a alkoholu

Než zamířím do tříd, nemohu než se zmínit o jednom aspektu pronikajícím internátním životem. Kroměříž je plná nejen středních škol, ale též zařízení, která mají (teoreticky těm již starším) studentům poskytnout dostatek zábavy a občerstvení. Tato bohulibá pohostinnost okresního města dělala vrásky na čele vedení školy i internátu, neboť podle jejich představ, částečně zhmotněných ve studijním řádu, studenti nesměli tahat alkohol či drogy na půdu školy, nesměli kouřit a nesměli ani navštěvovat restaurace. (Pokračování textu…)

O putykách a alkoholu Read More

Vyhnanství

V moderním pojetí křesťanství chybí jedna velmi podstatná součást autentického následování Pána Ježíše Krista: vítání zocelujícího utrpení, osamělosti a oprávněného pocitu vyhnanství a neútulnosti v tomto světě. I nevěřící, jsou-li vnímaví a neutěsňují-li své srdce a zrak před skutečností, poznávají, že se nacházejí v slzavém údolí, na které není žádné spolehnutí a nepanuje v něm žádný řád, který by člověka ochránil. Narozdíl od nich máme milost vědomí, že existuje opravdový domov, zcela odlišný od líhně neřestí a pýchy, která nás obklopuje. Proto se chopme střežení své spásy a opovhování léčkami tohoto světa. Básně napsal Giuseppe Ungaretti. (Pokračování textu…)

Vyhnanství Read More

Hrozná hračka

Kdybych řekl, že svět se stává absolutně dětinským, byl by to příliš velký a optimistický kompliment. Hlavní slaboduchostí světa je neschopnost ocenit inteligenci nejmenších dětí. Ze všech stran slyšíme šepot a výstrahy, které by mudrcům z Gothamu připadaly přiboudlé. Zrovna o těchto Vánocích jsem se v hračkářství dozvěděl, že pro malé kluky se už nedělá tolik luků a šípů, protože jsou považované za nebezpečné. Za jistých okolností může být nebezpečné mít malý luk. Mít malého kluka je nebezpečné vždy. Žádné jiné společnosti, která se považuje za příčetnou, by ani ve snu nenapadlo zakázat a zrušit všechny luky, leda byste zrušili všechny chlapce. Přednostmi té druhé reformy se tu zabývat nebudu. Pro takový postup by se dalo říct mnohé a možná budeme mít brzy příležitost k tomu, abychom to uvážili. Zdá se totiž, že moderní mysl vůbec nedovede rozlišit mezi prostředky a účelem, mezi orgánem a nemocí, mezi použitím a zneužitím a jistě by kluka a luk rozlámala při jednom právě tak, jako by s vaničkou vylila dítě. (Pokračování textu…)

Hrozná hračka Read More

Krotitelé mravů a jejich (ne)úspěchy

Posledně jsem Vám obecně popsal, jak to na intru chodilo. Teď bych Vám rád představil několik výrazných postav z tenké vrstvy krotitelů, kteří dohlíželi na to, aby se studenti, inklinující občas k metamorfóze v lítou zvěř, nevymkli tak úplně kontrole. Kdo ví, možná tam ještě jsou a Vy je tedy znáte. Píšu už dost pozadu a tak se obávám, že se možná v detailech spletu, tak pevně doufám, že mi to bude odpuštěno. Bohužel se musím omezit pouze na chlapeckou část intru, snad někdy někde některá z mých spolužaček doplní kolorit o druhou půlku. Dnes první dvě. (Pokračování textu…)

Krotitelé mravů a jejich (ne)úspěchy Read More

Polanski patří do basy

Jsou věci, nad kterými může člověk plakat nebo se smát. Případ Romana Polanského poskytuje materiálu co hrdlo ráčí pro obě možnosti. K pláči nutí člověka pohled na naprosto zničenou morálku evropské společnosti a především evropského filmového světa, který se skrze film a televizi bohužel stále ještě významně podílí na výchově lidí. K smíchu pak člověka může přivést pokřivený metr evropských médií, který je natolik nepřehlédnutelný, že už nic jiného než smích vzbudit nemůže. (Pokračování textu…)

Polanski patří do basy Read More

Katolická cesta J. Durycha XIII – Rekviem za český realismus

U příležitosti státní návštěvy maršála Foche v Československu napadlo profesora Emanuela Rádla, že by stálo za to „osolit“ tohoto vítěze nad Němci – útokem na katolíky. Rádl Němce miloval a rád by francouzskému maršálovi oplatil všecka příkoří, kterými Němce za války častoval. To ovšem nebylo jednoduché: Francie platila za osvoboditele Československa a otírat se o jejího maršála bylo nebezpečné. Foche byl ovšem hluboce věřící katolík a tu se Rádlovi naskytla šance. Píše se však rok 1923, katolíkům se už v Čechách daří mnohem lépe a dokonce se mohou těšit na určitý rozkvět. Tedy ani na katolíky se nedá útočit odkudkoli… (Pokračování textu…)

Katolická cesta J. Durycha XIII – Rekviem za český realismus Read More

Studánka

O Panně Marii toho nikdy nebude napsáno příliš. Úchvatnost tohoto mistrovského díla Stvořitele stojí za to, aby byla neustále připomínána, neustále chválena, věčně velebena. Zvláště ve chvílích nebezpečí se k nám tato přívětivá ochránkyně sklání s velkou laskavostí a posilou. První text je dílem Tomáše Hameta, druhý napsala Nea Marie Brkičová. (Pokračování textu…)

Studánka Read More

Kasárna

Dnes obecně o bydlení. Internát alias Domov mládeže. Změnil se od mých dob, či zůstává stejný? Za mé existence se bouřlivě vyvíjel. Část jeho prostor okupovaly při mém příchodu jiné školy, které ale postupně mizely. Ve druhém ročníku došlo k prohození pater, když se dívky přestěhovaly z prvního do druhého, z kterého nás vykoply na své první (nebo to bylo obráceně a my vykopli je? 🙂 ) Vyvíjel se řád intru (coby chovanec musím říci, že jednoznačně k horšímu, i když jsem si jist, že vychovatelé by nesouhlasili, prostě klasický rozdíl „profesního úhlu pohledu“), vyvíjelo se vybavení, infrastruktura a podobně. (Pokračování textu…)

Kasárna Read More

Katolická cesta J. Durycha XII – Ještě o Katolicitě a věcech přidružených

„Nic není pohodlnějšího a svůdnějšího pro lenivý lidský rozum, než omezovati se na udržování statu quo. A nic není zhoubnějšího. V té chvíli, kdy si strážci nějakého ideálu řeknou, že už mají dosti, jest rozvrat zajištěn. Obzory se začnou úžit, oči vidí jen na několik kroků, už se nezdá nutno státi na stráži před domem, už snad stačí jen občas vyhlédnouti oknem do ulice, a snad ne ani do ulice, jen na dvorek, či na práh. Nastává stagnace všech bojovnických ctností i vlastností, z knížat se stávají domácí páni, pak domovníci a naposledy jen podomci, inteligence tuční, a lampa sebeskvělejší záře se pokrývá mastnými skvrnami a prachem. Tak se připravují rozvraty, schismata a – což jest nejhoršího – odpady, jichž z opatrnosti jejich strůjci nikdy oficielně neoznámí.“ (Pokračování textu…)

Katolická cesta J. Durycha XII – Ještě o Katolicitě a věcech přidružených Read More

Katolická cesta J. Durycha XI – Katolicita

Takto se modlí Jaroslav Kolman Cassius za Jaroslava Durycha na konci své polemické stati „Básníkův úvodník“, otištěné dne 20. října 1922 v 246. čísle XVII. ročníku VENKOVA. Je to modlitba dojemná, a proto ji uvádím celou:

„Pane Bože, dej mi sílu, abych zlomil blud člověka dobrého a neurazil ho slovem zlým. Kdo může lépe než Ty držet na uzdě ďábla úlisného, který brousí a puléruje slova naše, aby řezala a bodala, když chceme pohladit a mátla klamným blýskotáním, když bychom rádi ukázali rub srdce svého? Neboť i v našem slzavém údolí visí na stromu poznání praotec lži v hadí podobě a jeho kůže hraje všemi barvami tohoto i onoho světa, podle toho, jak se Arcilhář protáhne. Dej, abych viděl v omylech bližního svého vždycky tvář pekelného svůdce a tím více ho miloval, že nepřítel pokolení lidského se vplížil do srdce jeho. Pomoz mi bratra svého svésti s pyšného trůnu pokory, který Antikrist nestřežil v této zemi na její lid, aby jej odvedl od věrnosti ke Knize a svobodě k věcem klerikálního politického panování.

Amen.

(Pokračování textu…)

Katolická cesta J. Durycha XI – Katolicita Read More