Novoroční lyrika

Mnoho lidí se připravuje na příchod nového roku zběsilou snahou utopit svou mysl v nezřízené konzumaci rozmanitých nápojů, pokrmů, večírků a výstřelků v absurdní domněnce, že je k tomu datum 31. 12. nejen opravňuje, ale přímo zavazuje. Pán Bůh dovoluje všem svým dětem zábavu a odpočinek a nechce z nás mít žádné zahořklé a mrzuté tvory, ale zároveň každého křesťana jeho příslušnost k Otci zavazuje neztrácet lidskou tvář ani v té nejtřeskutější zábavě. Ve chvíli, kdy čas bezstarostného veselí a rozjásanosti pomine, přicházejí chvíle zpytování, kam vůbec se svou existencí míříme. Básně reflexivního charakteru napsali Kamil Bednář a Jaroslav Bednář. (Pokračování textu…)

Novoroční lyrika Read More

80 let encykliky Casti connubii

Pius XI. ve své pracovně

Dnes je tomu přesně 80 let, co velký papež Pius XI. vydal jednu ze svých nejdůležitějších encyklik, encykliku Casti connubii, v níž shrnuje a vysvětluje katolickou nauku o manželství, předávání života a kontrole porodnosti a velice ostře odmítá umělý potrat a eugeniku. Zároveň jasně definuje práva a povinnosti státu v těchto otázkách, obhajuje autoritu Církve na poli morálky, a výslovně stanoví, že umělý potrat je vždy vraždou a že stát je povinnen jej zákonem zakazovat a přiměřeně trestat. (Pokračování textu…)

80 let encykliky Casti connubii Read More

Poznání – postižení – umění. I.3.5 Sluch

Betti G. Millerová, Piknik Neslyšících, 1994
Betti G. Millerová, Piknik Neslyšících, 1994

Vlastním předmětem sluchu je zvuk.[1] Zvuk je mechanické vlnění zprostředkované určitým hmotným médiem, v nejběžnějších případech jde o vzduch. Aristoteles píše: „Zvučné tedy jest to, co dovede souvisle pohybovati soustředěným vzduchem až k uchu.“[2] (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. I.3.5 Sluch Read More

Je pronásledování křesťanů absurdní?

Zaujalo mne, že papež Benedikt XVI. použil podle médií při odsouzení pronásledování a vraždění křesťanů slovo absurdní. Samozřejmě z povrchní citace ve světském médiu je těžké určit všechny významové jemnosti vyjádření Svatého otce, nicméně každopádně je použití tohoto slova ve vztahu k pronásledování křesťanů námětem k zamyšlení. Pronásledování křesťanů mi totiž nepřipadá ani absurdní, ani překvapivé – je totiž logické a bylo i předpovězeno. (Pokračování textu…)

Je pronásledování křesťanů absurdní? Read More

Poznání – postižení – umění. Příloha II. kapitoly I.3.4. Slepota v Písmu svatém a literatuře

 
 

Gerard Hoet, Sodomští stižení slepotou (ilustrace Bible), 1728
Gerard Hoet, Sodomští stižení slepotou (ilustrace Bible), 1728

Bible

 

***

Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. Volali na Lota a řekli mu: „Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!“

Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. Řekl: „Bratři moji, nedělejte prosím nic zlého. Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší.“ Oni však vzkřikli: „Kliď se!“ A hrozili: „Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!“ Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. Příloha II. kapitoly I.3.4. Slepota v Písmu svatém a literatuře Read More

Poznání – postižení – umění. I.3.4 Zrak

Vlastním předmětem zraku je barva zprostředkovaná světlem.[1] Aristoteles o zraku píše:

To, co je předmětem zraku, nazývá se viditelným. […] Viditelná jest totiž barva. […] Každá barva pak jest hybným činitelem toho, co skutečně jest průhledné, a v tom je její podstata. Proto také není bez světla viditelná a každá barva každého předmětu vidí se jen ve světle.[2]

Petr Bruegel Starší, Podobenství o slepcích, 1568

(Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. I.3.4 Zrak Read More

Očekávání Mesiáše

Slovo advent pochází z latinského adventus, které znamená příchod – očekávání příchodu Spasitele na svět. Advent nám přivádí na mysl všechny přípravy lidstva na první pří-chod Mesiáše – Ježíše Krista. Ovšem objektivním významem adventu je i druhý Kristův příchod v soudný den, na který bychom měli, resp. máme, být připraveni. (Pokračování textu…)

Očekávání Mesiáše Read More

Poznání – postižení – umění. I.3.3 Smyslový handicap

Helena Kellerová
Helena Kellerová

Smyslový handicap je privace[1] vzniklá privací funkce smylového orgánu, tedy částečnou či úplnou privací činnosti smyslové poznávací mohutnosti. Privace je stav, kdy chybí něco, co od přirozenosti nemá chybět, jde o nedostatek něčeho, co za normálních okolností dané jsoucno má. Tím se privace liší od prosté negace, která je nedostatkem něčeho, co se od přirozenosti na daném jsoucnu nevyskytuje. Tak slepota je u člověka privací, protože pro lidský rod je normální mít funkční zrakovou mohutnost, zatímco pro rostlinu je její nevidění pouhou negací. Privace smyslové mohutnosti se nazývá defekt,[2] privace činností, které na základě defektu nelze vykonávat se nazývá v obecné rovině disaptibilita.[3] Disaptibilita je pak zdrojem handicapu,[4] což je omezení činností konkrétního člověka vznikající na základě defektu. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. I.3.3 Smyslový handicap Read More

Rozhlédnutí 2010/12/20

Předposlední letošní Rozhlédnutí je nabité událostmi. Všímám si tentokráte ještě relativně dobrého rozhodování Evropského soudu pro lidská práva, cynického postoje Europarlamentu a Švédska k osudu pronásledovaných iráckých křesťanů i policejní šikany pro-life aktivistů v Liberci. A samozřejmě přeji Veselé Vánoce.

(Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2010/12/20 Read More

Ateismus ano, pravověrnost ne?

Vzácný rakouský kněz Gerhard Wagner, designovaný světící biskup v Linci, jenž byl nucen pod mediálním tlakem na tuto funkci a biskupské svěcení rezignovat, si nedávno povzdechl: „V Katolické církvi už není dovoleno říkat to, co je katolické.“ Měl plnou pravdu. Církev ve vyspělých západních zemích je neomodernistickými herezemi doslova „prožrána“ jako rakovinou, což naneštěstí proniká i k nám. Kdo vyučuje a brání autentickou katolickou nauku, musí počítat přímo uvnitř Církve s odmítáním a dokonce i perzekucí. Když ale někdo na církevní půdě obhajuje a prosazuje ateismus, je to podle všeho zcela legální. Tak se stalo v Innsbrucku, kde jezuita Roger Lenaers seznamoval kněze a věřící na přednášce se svými „moderními“ pastoračními přístupy. (Pokračování textu…)

Ateismus ano, pravověrnost ne? Read More

Poznání – postižení – umění. I.3.2 Námitky

Francisco Goya, Dvůr blázince, 1794
Francisco Goya, Dvůr blázince, 1794

To, že je počátkem lidského poznání poznání smyslové, popírá teorie o vrozených idejích a jiné formy idealismu. Jednou z variant je kupříkladu Platónova teorie anamnese a Descartesovo pojetí vrozených idejí.

Platónova teorie anamnese vyplývá z jeho učení o preexistenci duše. Ve svém dialogu Faidros[1]  přirovnává Platón duši k vozu taženému dvěma okřídlenými koni a řízenému vozatajem. Vozataj je metafora pro rozum a vůli, které řídí dobrého a špatného koně – dobré a špatné žádosti. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. I.3.2 Námitky Read More

Vyhýbejte se těm, co po vás mnoho nechtějí…

Když jsem chodil na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, dostávalo se mi společně s ostatními studenty od učitelů jednoho moudrého postřehu, jedné velmi dobré rady: „Vyhýbejte se těm, co po vás mnoho nechtějí. Protože ti to s vámi nemyslí dobře.“ (Pokračování textu…)

Vyhýbejte se těm, co po vás mnoho nechtějí… Read More

Poznání – postižení – umění. I.3.1 Umělecké dílo jako smyslový výraz krásy

Albrecht Dürer, Melancholie, 1514
Albrecht Dürer, Melancholie, 1514

Lidské poznání začíná u smyslů, smyslové představy jsou základem pro tvorbu pojmů. [1] Tedy i vnímání krásy začíná u člověka u smyslů a představ, z nichž rozum abstrahuje. Rozlišujeme krásu fyzickou a duchovní[2] podle toho, jakému typu jsoucen (hmotné – nehmotné) krása náleží. Umění pak zprostředkovává fyzickou i duchovní krásu člověku přístupným způsobem – je smyslovým médiem krásy. [3]

Protože u člověka je rozumové poznání závislé na smyslech a doprovázené smyslovými představami, na jejichž základě vzniká, participují při vnímání krásy smyslových předmětů i vnější a vnitřní smysly, a to ty, které jsou nejvíce poznávací – tedy zrak, sluch a představivost. Svatý Tomáš hovoří přímo o zalíbení smyslů: „Tedy krásno spočívá v náležité úměrnosti, protože smysly těší věci náležitě úměrné jako jim podobné, protože i smysl i každá poznávací schopnost je jakýsi rozum.“ [4] (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. I.3.1 Umělecké dílo jako smyslový výraz krásy Read More

Rozhlédnutí 2010/12/12

Při ohlédnutí za uplynulým týdnem musíme připomenout úmrtí Jiřího Strejce a pronásledování křesťanů, připomenuté světu tento týden především Čínou a organizací Dokumentationsarchiv der Intoleranz gegen Christen. Švédsko se dočkalo svého prvního sebevražedného útoku.

Pokud jde o dny příští, vyzdvihl bych památky sv. Lucie a sv. Jana od Kříže a připomínám, že nás čeká čtvrtá neděle adventní. A za pozornost jistě stojí literární soutěž pro středoškolské studenty, kterou vyhlásila SPdgŠ a SZŠ sv. Anežky České. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2010/12/12 Read More