Category Archives: Reportáže z akcí

Zpráva o orelské pouti na Tetín

Foto po Mši svaté

Socha sv. Jana Nepomuckého tvoří barokní dominantu historického náměstí v Berouně. Zde se v prosluněnou sobotu 6. září 2014 o 10. hodině sešlo padesát poutníků na prvním ročníku orelské pouti ke sv. Ludmile, přemyslovské světici, která je patronkou rodiny a vlasti. Zásluhou sv. Ludmily byla naše vlast pokřtěna a upevněna moc přemyslovského českého státu na přelomu 9. a 10. století.

Naše trasa směřovala z Berouna do 3,5 km vzdáleného Tetína, poutního místa spjatého s mučednickou smrtí sv. Ludmily. Poutníci přijeli zblízka i zdáli. Pozdravili jsme se s orly a dalšími poutníky z Prahy, Kladna, Plzně, Komárova, Nižbora nebo Všeradic, avšak také ze vzdálených měst Chotěboř na Vysočině či z východočeského Ústí nad Orlicí, ze severočeského Polabí, z Chomutova, Jablonce n. Nisou nebo z jihočeského hraničářského Vyššího Brodu a Českých Budějovic. Z největší dálky doputovala orelka ze Zábřeha na severní Moravě. Měli jsme účastníky ze všech světových stran a všech generací, včetně mladých rodin s dětmi a mladých lidí a dětí obecně. Ocenili jsme, že trasu vedoucí částečně strmým úvozem bez problémů absolvovali i starší sestry a bratři.

Setkání katolických dětí 2014

Hromadné foto. Chybí jen pomocná vedoucí Míša.

Hromadné foto. Chybí jen pomocná vedoucí Míša, která ten den musela odjet na otočku domů.

23. července až 1. srpna 2014 proběhlo ve Vyšším Brodě již druhé Setkání katolických dětí, tentokráte přímo v areálu vyšebrodského kláštera (zprávu o tom loňském, které proběhlo na Kozinci, naleznete ZDE). I letos si je troufáme hodnotit jako úspěšné a s radostí oznamujeme, že plánujeme v tomto projektu pokračovat i nadále…

Chrudimský triumf dominikánského ritu i filosofa

Svaté přijímání

Svaté přijímání

Jak se počaly blížit katolické misie v Chrudimi, jež měli v gesci bratři dominikáni, rostl v hlavách dvou tradičních katolíků nápad. Jedním z přednášejících měl být i pater Efrém Jindráček O.P., který je znám svou láskou k dominikánské liturgii. Denně ji slouží a dokáže velmi přesvědčivě argumentovat v její prospěch. Nelze zapomenout ani na kouzlo osobnosti, jímž dominikán disponuje. Já i Lucie Sulovská (druhá tradiční hlavička) jsme tedy pojali nápad, že by nebylo právě špatné, pokud by se v rámci „Týdne porozumění“ (takový název dostaly dominikánské misie v Chrudimi) mohla uskutečnit i mše svatá v dominikánském ritu, kterou by odsloužil právě profesor Jindráček.

Slovo dalo slovo a po rozhovoru s místním arciděkanem bylo jistou věcí, že se tato mše svatá uskuteční ve středu 20. srpna v kostele svatého Michaela Archanděla. Kostel se jevil výhodněji, než arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, protože není obdarován pokoncilní vymožeností, kterou je takzvaný „obětní stůl“, tradicionalisty však nazývaný všelijak. Vysoce důstojný otec arciděkan Heblt sám s tímto návrhem přišel a mne i Lucii to samozřejmě přišlo jako dobrý nápad. Pater Efrém s neobyčejnou ochotou vyšel vstříc naší žádosti a na internetu se začala šířit pozvání.

První „pouť Odporu“ v Čechách

Korouhev

Korouhev s Kristem Králem

Dnes, tj. 10. května 2014, se v jihočeské Lužnici konala pouť ke sv. Janu Nepomuckému, kterou vedl P. Martin Fuchs, který do své rezignace v prosinci 2013 působil v řadách Kněžského bratrstva sv. Pia X. v Rakousku (na stránkách internetového časopisu REX! můžete nalézt rezignační dopis otce Fuchse i rozhovor s ním). P. Fuchs i po své rezignaci působí v Rakousku poblíž českých hranic při soukromé kapli v Aigenu, která byla dříve propůjčována kněžím FSSPX.

Je to patrně vůbec první případ, kdy se v České republice konala pouť vedená někým z tzv. „kněží Odporu“ – tj. kněží, kteří odešli nebo byli odejiti z FSSPX kvůli nesouhlasu s jeho současným směřováním ve vztazích s Římem a v pastorační praxi. Rovněž je to patrně první případ, kdy „kněz Odporu“ celebroval na území ČR Mši svatou. Poutě se zúčastnilo na 30 lidí.

První pochod „Odvahu k životu“ v Českých Budějovicích

Pochod na náměstí P. O. II. (foto: Kateřina Kubíková)

Pochod na náměstí P. O. II.
(foto: Kateřina Kubíková)

V sobotu 15. března 2014 se v Českých Budějovicích uskutečnil první pochod „Odvahu k životu“. Ten je, společně s dalšími lokálními pro-life pochody, které se pravidelně vícekrát za rok konají i v dalších městech (Praha, Brno, Jihlava, Plzeň a Olomouc), doplňkem celonárodního „Pochodu pro život“, jenž se od roku 2001 pravidelně koná v Praze. Hlavní organizátorem českobudějovické akce byl Lukáš Krutský z Vyššího Brodu. Cílem bylo upozornit na zlo potratů, které jsou rozšířené a zákony legalizované v české (a ve většině evropské) společnosti, ovlivněné hédonismem a relativismem. Ve skutečnosti jde o zabíjení nenarozených dětí.

Papež Jan Pavel II. v encyklice Evangelium vitae z roku 1995 mimo jiné jednoznačně konstatoval, že „potrat a eutanázie jsou zločiny, které žádný lidský zákon nemůže ospravedlnit“. Největší počet potratů byl v České (tehdy federativní) republice zaznamenán roku 1990, za tento rok jich bylo napočteno celkem 110.000. V roce 2013 to bylo 23.000 interrupcí. Jen v Českých Budějovicích je každým rokem v nemocnici zabito téměř 500 nenarozených. Učení katolické církve říká, že katolíci nemohou a nesmí souhlasit s nespravedlivými zákony a nejsou ani povinni takové zákony poslouchat. Toto vyjádřil v jednom ze svých nedávných kázání i emeritní českobudějovický biskup Jiří Paďour.

Michal Semín: Hnutí pro-life, Katolická církev a média

Druhou přednášku na Vyšebrodském pro-life víkendu měl ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín na téma Cíle hnutí pro-life a jejich obhajoba a prosazování v Katolické církvi, médiích i ve světě. Připomněl přitom, že cesta k úspěchu hnutí pro-life vede přes obnovení svrchovanosti Kristovy vlády nad světem.

Přednáška to byla zajímavá a pro některé katolíky snad i do jisté míry kontroverzní, protože se mimo jiné dotkla i neutěšeného stavu Katolické církve a jejích skandálů a nedostatečného nasazení v této tak zásadní oblasti.

Velmi zajímavá byla i úvaha přednášejícího o tom, kde je příčina úspěšnosti heterodoxních názorů na zásadní otázky morálky v současném církevní prostředí, a následná diskuse. Doporučuji…

Manželé Prentisovi o HPŽ ČR a LPP v ČR

Konečně nadešel čas, kdy mohu čtenářům postupně nabídnout záznamy přednášek z Vyšebrodského pro-life víkendu. Zde je tedy videozáznam přednášky manželů Prentisových. Vřele doporučuji celou přednášku zhlédnout, dozvíte se z ní spoustu užitečných informací o českém hnutí pro-life a jeho aktivitách a seznámíte se se zajímavými životními zkušenostmi obou manželů.

Manželé David a Michaela Prentisovi založili a dodnes vedou českou pobočku Ligy pár páru a zároveň jsou členy vedení Hnutí Pro život ČR, největší a nejvlivnější české pro-life organizace.

Kozinec 2013

Děti čekají na mši před boční kaplí v klášterním kostele.

Děti se přede mší spolu s vedoucími modlí před boční kaplí v klášterním kostele.

V neděli zdárně skončilo Setkání katolických dětí na Kozinci u Vyššího Brodu 2013 (18. – 25. srpna). Sedmičlenný tým vedoucích v čele s Annou Krutskou a Ignácem Pospíšilem předal po týdnu vyplněném hrami a zdokonalováním života ve víře všechny děti (šest děvčat a deset chlapců) živé a zdravé zpět jejich rodičům.

S radostí oznamuji, že plánujeme uspořádat takovéto setkání i příští rok a že podle prvních ohlasů ze strany dětí i rodičů máme poměrně slušnou naději, že se přitom opět setkáme s většinou letošních účastníků. Rovněž také uvažujeme, že bychom mohli pro děti čas od času uspořádat nějaké víkendové či nedělní setkání nebo výlet.

Ohlédnutí za poutí na Maria Rast

999527_4760260524341_149038145_n

Křížová cesta

V sobotu 8. června se podruhé uskutečnila tradiční katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti. Na Maria Rast am Stein u Vyššího Brodu vyrazilo od vyšebrodského kostela po zelené značce 35 poutníků v čele s R.D. Zdeňkem Prokešem.

Menší účast oproti loňsku byla způsobena jak povodněmi, díky nimž se část potenciálních poutníků musela věnovat odklízení povodňových škod doma či u příbuzných, tak i dalšími okolnostmi – například jedna velká rodina nemohla dorazit, neboť se připravovala na příchod nového potomka, který se měl narodit už každou chvíli (nová členka rodiny, Anna Terezie, se coby páté dítě a první dcera narodila jen dva dny po pouti – Bůh žehnej jí i celé rodině).

Během pochodu do Martínkovského vrchu jsme se samozřejmě neopomněli modlit u zastavení křížové cesty, která ji lemují. Počasí nám přálo, neboť deště ustaly a vysvitlo slunce. Jedinou malou komplikací byly četné potůčky a louže coby příspěvek dřívějších dešťů, které na několika místech poutníkům komplikovaly cestu.

Ohlédnutí za Pochodem pro život

Pochod pro život 2013 očima jedné z jeho účastnic…

Tak jako každý rok jsme se my, Krutští, rozhodli i letos vypravit na Pochod pro život do Prahy. A jelikož naše auto dosloužilo, nezbývalo nám nic jiného, než se těch 210 kilometrů přepravit vlakem, což má ale taky svoje výhody, protože jsme se domluvili s panem Ignácem, že přistoupí, až vlak bude projíždět jeho městem.

A tak jsme jeli. Táta, maminka a nás pět dětí. Nevím, jestli to byla smůla nebo štěstí, když se ve stejném vagonu objevila naše chemikářka a s ní její manžel – učitel češtiny. Ale jak tak přemýšlím – nadšená jsem rozhodně nebyla, takže bych tu situaci nazvala spíš smolnou. Po cestě jsme pozorovali srnky a předháněli se, jaká strana (část z nás seděla na levých sedadlech a část na pravých) uvidí těch krásných zvířat s bílýma zadkama víc. My jsme jich měli asi dvacet, a druhá strana přibližně dvacet pět. Takže o vítěze bylo postaráno.