Krátký návod k modlitbě rozjímavé, a nejprve o přítomnosti boží jakožto prvním bodu přípravném.
Ale snad nevíš, Filotheo, kterak třeba konati modlitbu rozjímavou neboli rozjímání, neboť v našich dobách, pohříchu, málokdo je v té věci zkušený. Proto ti zde podávám krátký a prostý návod, očekávaje, že se doma dokonaleji naučíš pravému způsobu této modlitby, a to jednak čítajíc některé pěkné knížky, jednající o té věci, jednak pilným rozjímáním, tedy cvikem.
Nejdříve ti naznačuji přípravu k rozjímání, která záleží ve dvou bodech: první jest, postaviti se a vmysliti v přítomnost boží, druhý, prositi ho za jeho pomoc. Abys tedy dovedla živě se vmysliti v přítomnost boží, předkládám ti čtyři hlavní prostředky k tomu, jichž můžeš na počátku užívati. (Pokračování textu…)
V Chestertonově době byla jednou z palčivých otázek „kontrola porodnosti“. Chesterton měl nejen námitky proti této myšlence, ale proti samotnému termínu, neboť znamená pravý opak toho, co říká. Znamená žádný porod a žádnou kontrolu. Mohu si jen představovat, že proti „manželství gayů“ by měl stejnou námitku. Nejsou „gay“ a není to manželství.
Chesterton měl ve svých výrocích a proroctvích tak důsledně pravdu, protože chápal, že všechno, co ohrožuje rodinu, je špatné pro společnost. Proto se vyjadřoval proti eugenice a antikoncepci, proti rozvodu a „volné lásce“ (další označení, které se mu nelíbilo jakožto nepoctivé), ale také proti otroctví mezd a povinné, státem placené školní docházce i matkám, které platí jiné lidi za to, že dělají to, co mají matky dělat samy. Můžeme s jistotou říci, že Chesterton se stavěl proti každému trendu a módě, které nás sužují i dnes, a to proto, že všechny tyto trendy a módy podkopávají rodinu. Velká Vláda se snaží nahradit autoritu rodiny a Velký Byznys chce nahradit autonomii rodiny. Existuje trvalý komerční a kulturní nátlak na otce, matku i dítě. Jsou snižováni, marginalizováni a ano, i vysmíváni. Ale jak říká Chesterton, „tento trojúhelník trvalých pravd o otci, matce a dítěti nelze zničit; zničit se dají jen civilizace, které je ignorují.“ 1
Tento nejnovější útok na rodinu není ani poslední, ani nejhorší. Má pro ni ale šokující význam, navzdory procesu snižování citlivosti, kterému nás v posledních několika letech vystavuje informační a zábavní průmysl. Ti, kteří se snaží vystupovat proti normalizaci abnormality, se setkávají „buď s urážkami, nebo s mlčením,“ stejně jako Chesterton, když se pokoušel argumentovat proti módním filozofiím, které v jeho době podporovaly velké noviny. V roce 1926 varoval: „Další velkou herezí bude útok na morálku, obzvlášť na sexuální morálku“. Jeho varování zůstalo bez odezvy a sexuální mravnost progresivně upadala. Připomeňme si však, že to začalo kontrolou porodnosti, pokusem stvořit sex jen pro sex sám, změnit akt lásky v akt sobectví. Podpora a přijímání planého, sobeckého sexu bez života logicky postoupila k homosexualitě. (Pokračování textu…)
Z akcí upozorňuji na pražské Hovory na pravici (po 4.), zlínské modlitby před porodnicí (út 5.), pražský pochod Odvahu k životu (st 6.) a pražskou Mši sv. otce Fuchse (ne 10.)
Modleme se tento týden především za Evropu, smrtelně ohroženou islámem a sekularismem. Modleme se i za naše duchovní, od prostých kněží přes biskupy a kardinály až po papeže, aby pravou víru nalézali, drželi, vyznávali, hájili a hlásali vždy a všude, vhod i nevhod. (Pokračování textu…)
Toto je průběžně aktualizovaný seznam vzdělávacích, tradičně katolických a pro-life akcí, které mají proběhnout v ČR a na Slovensku během dubna 2016. Zahrnuje i výslovná upozornění na svátky I. třídy + svátky zvláště významné u nás či pro nás. Celý měsíc trvá doba velikonoční.
Není v mých silách vytvořit tento seznam sám, proto prosím o pomoc. Pokud máte či později získáte informace o nějaké další akci, o níž si myslíte, že by sem patřila, můžete na ni upozornit zde pod příspěvkem v diskusi nebo mailem ([email protected]), rád seznam doplním.
Dlouhodobější seznam akcí a seznam pravidelně sloužených tradičních liturgií v ČR naleznete nastránce Aktualit na Katopedii. Další bohulibé a užitečné vzdělávací akce naleznete např. na stránkách CENAPu, Ligy pár páru či Hnutí Pro život ČR. Akce a liturgie FSSPX si najděte na
Oficiální program odstartuje v 10:00 pontifikální mše svatá kardinála Duky ve svatovítské katedrále. Což je jistě sympatické, bohužel méně sympatické už je, že si kardinál Duka vymínil, že to bude jediná římskokatolická bohoslužba spojená s pochodem, takže letos nebude v programu žádná tradiční liturgie. (Dodatečná poznámka – k tomuto textu vznesl výhrady pan Ucháč, podle něhož se HPŽ ČR samo rozhodlo organizačně zaštítit jen službu v katedrále a že tradiční liturgie mohla být klidně domluvena. Celé jeho vyjádření i moji reakci si můžete přečíst v diskusi pod příspěvkem. (Pokračování textu…)
Česká politika je paradoxní. Člověk by řekl, že když na špičkového politika praskne dotační podvod, tak mu to uškodí, tak ho to pohřbí. Případ Babišova „Čapího hnízda“ však ústí do úplně jiného výsledku – do totální destrukce zbylého kreditu jeho koaličního partnera, který s Babišovými čachry nemá vůbec nic společného, leč přesto právě on nyní čelí hrozbě naprostého (sebe)zničení a definitivnímu pohřbení…
Nu, buďme spravedliví – může si za to sám… Kauza „Čapí hnízdo“ by KDU-ČSL sama o sobě nikterak neublížila. Tím skutečným a potenciálně smrtícím problémem se stala až díky gradující bezcharakternosti, chamtivosti a zbabělosti této strany (či respektive jejího vedení), kteréžto nedostatky znemožňují lidovcům správně reagovat a kompromitují je tak, že nemohou před voliči obstát… (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je pondělí velikonoční a my si užíváme Velikonoc. Zpravodajství zahrnuje posledních čtrnáct dní, neb minulý týden bylo (vzhledem ke Svatému týdnu) vynecháno.
Nejvýznamnější dny, svátky a památky tohoto týdne: sv. František z Pauly (so 2.)
Příští týden otevře první neděle po Velikonocích, zvaná Bílá.
Modleme se tento týden především za Evropu, smrtelně ohroženou jak islámem, tak sekularismem. Modleme se i za naše duchovní, od prostých kněží přes biskupy a kardinály až po papeže, aby pravou víru nalézali, drželi, vyznávali, hájili a hlásali vždy a všude, vhod i nevhod. (Pokračování textu…)
Kristus vstal z mrtvých! Opravdu vstal z mrtvých! Tímto pozdravem se o Velikonocích zdraví východní křesťané, řeckokatolíci i pravoslavní. Je v něm úžasná duchovní síla. Na pozdrav „Christos voskres (Kristus vstal z mrtvých)!“, odpoví pozdravený „Voistinno voskres (opravdu vstal z mrtvých)!“ Původ tohoto zvyku tkví v evangeliu sv. Lukáše 24,34. Když se dva učedníci vrátili z cesty do Emauz k apoštolům a sdělili, že se jim vzkříšený Ježíš zjevil na cestě, že vstal z mrtvých, apoštolé odpověděli: „Pán opravdu vstal z mrtvých…“
Komunisté r. 1950 postavili řeckokatolickou církev na Slovensku mimo zákon. Kněží, kteří odmítli nucený přestup k pravoslaví, byli uvězněni. V kriminále se jim snažili agitátoři „vymýt mozek“ ateistickými přednáškami. Jednou, když jich shromáždili několik desítek a řečník „dokazoval“, že Bůh neexistuje, přihlásil se jeden starý kněz, že má dotaz. Přednášející mu udělil slovo. On se obrátil ke shromážděným spolubratřím s pouhými dvěma slovy: „Christos voskres!“ Všichni sborově odpověděli: „Voistinno voskres!“ A bylo po přednášce. Stačila pouhá tato dvě slůvka, aby rozmetala celou konstrukci bolševických neznabohů na padrť.
Zmrtvýchvstání je pečetí vykupitelského díla Kristova, důkazem jeho Božství a pravdivosti jeho nauky. Jedná se o nejlépe doloženou realitu v dějinách starověku. Prázdný hrob viděl každý obyvatel Jeruzaléma a každý návstěvník tohoto města. Vzkříšeného Pána neviděli pouze apoštolé a zbožné ženy, ale stovky lidí, možná i tisíce. Sv. Pavel píše v 1 Kor 15,6 o jeho zjevení „více než 500 bratří najednou…“ a aby nebylo žádných pochybností, dodává, že „většina dosud žije…“, čili můžete je navštívit a ověřit si to. Sv. Lukáš v úvodu ke Skutkům apoštolů zase uvádí, že Ježíš „po svém utrpení dal mnoho důkazů pro to, že žije…“ (Sk 1,3). (Pokračování textu…)
„Ježíš nebude nikdy překonán!“ Hádejte, milí čtenáři, kdo pronesl tento patetický výrok. Katolický biskup? Misionář? Teolog? Mučedník pro Krista? Nikoliv, byl to Ernest Renan, bojovný francouzský antiklerikál 19. století, který se netajil svým záměrem zlikvidovat Katolickou církev. Nepředstavoval mezi svými souputníky žádnou výjimku. I náš T. G. Masaryk, velký nepřítel katolicismu, umísťuje na konci svého spisu „Světová revoluce“ nadšený výkřik: „Ježíš, ne Caesar!“
Málokdo z odpůrců křesťanství na Ježíše plive (to se dá těžko, byl bez jakéhokoliv osobního hříchu), všichni osvícenci, marxisté i současní genderističtí neomarxisté, existencionalisté, liberálové, zednáři a další esa protikatolického boje – pokud přímo nepopírají Kristovu historickou existenci (tím by se dnes ale z vědeckého hlediska znemožnili), tak ho vychvalují jako velkého filozofa, lidového proroka a náboženského reformátora, kterého pro jeho odvážnou kritiku tehdejšího náboženského establishmentu poslal židovský sanhedrin na smrt.
Má to však jeden háček. Takový Ježíš nikdy neexistoval, Ježíš-pouhý člověk není historickou osobností. Tou je Ježíš-Bohočlověk, Vykupitel a Spasitel světa. Toho ovšem odpůrci zjevené pravdy odmítají stejně hněvivě jako tenkrát židovský sanhedrin v čele s Kaifášem, tento Ježíš jim dnes překáží stejně jako tenkrát. Ježíš filozof a náboženský reformátor jim nevadí, takových zná historie víc, on je pouze jedním z nich. Ježíš tohoto typu je k ničemu nezavazuje, je to člověk podrobený omylům tak jako všichni. Ale Ježíš Kristus, ten, který o sobě prohlásil, že pouze On je Cesta, Pravda a Život, a nikoli jenom jeden z myslitelů a zakladatelů světových náboženství, se pro ně stal „úhelným kamenem“, který zuřivě odhazují. (Pokračování textu…)
Jsou nyní zabíjeni, brutálně vražděni bezbranní nevinní; jsou utlačováni i lidé jiné rasy, jiného původu… Stojíme tváří v tvář neslýchanému vražednému šílenství národa! (biskup Galen, srpen 1941)
Před 70 lety zemřel bl. Clemens August kardinál hrabě von Galen (1878-1946), biskup Münsteru, kterému jeho ostrá vystoupení proti nacistickému režimu vynesla přezdívky „Lev z Münsteru“ či „Vestfálský lev“.
Jeho kázání proti nacistickým euthanasijním programům vyvolala v Německu takové pozdvižení, že je Hitler radikálně omezil a před veřejností předstíral jejich ukončení (byť je v omezené míře, zejména v zahraničí, prováděl dál). (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je Květná neděle a začíná Svatý týden (jinak též pašiový či velký), po kterém zahájíme oslavami Zmrtvýchvstání Páně dobu velikonoční.
V tento posvátný čas se nerozptylujme nějakým zpravodajstvím či blbnutím a soustřeďme se na to podstatné – na umučení a Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, našeho Zachránce a Spasitele. Seznam tradičních liturgií sloužených ode dneška až po Velikonoční pondělí na území ČR a Slovenska naleznete ZDE.
Modleme se za naše duchovní, od prostých kněží přes biskupy a kardinály až po papeže, aby pravou víru nalézali, drželi, vyznávali, hájili a hlásali vždy a všude, vhod i nevhod. (Pokračování textu…)
Již čtvrtý ročník Setkání katolických dětí, které pořádají rodina Krutských a Ignác Pospíšil, se letos (2016) uskuteční v termínu 13. – 20. srpna na Lipensku u Frymburku. Přijímáme přihlášky dětí ve věku od 7 do 14 let (v odůvodněných případech můžeme dolní hranici trochu posunout). Čas chceme rozdělit mezi hry, zábavu, sport, práci, společnou modlitbu a Mši sv. v tradičním katolickém ritu.
Letos, stejně jako loni, setkání proběhne v lesích poblíž Lipenského jezera. Jelikož se osvědčila, zůstane zachována loni zavedená novinka – možnost strávit s námi několik společných dnů pro celé rodiny. Ty buďto budou mít vlastní program, nebo se budou moci i určitým způsobem zapojit do programu setkání. Samozřejmě ale děti, které budou přihlášeny na setkání, se ale budou řídit táborovými pravidly a jeho řádem a programem a budou tam celou dobu pobytu (byť s nimi přijel zbytek rodiny, který by to měl jinak). (Pokračování textu…)
Během večerních zpráv TV 2000, televize Italské biskupské konference, dne 11. března, byl zveřejněn poslední dopis Misionářek lásky, které byly s dalšími dvanácti lidmi zavražděny islamisty v jemenském městě Aden. Dopis, který psala sestra představená svým spolusestrám, se tak stal jejich nečekanou závětí.
Podává zprávu o válce v Jemenu, o velkém utrpení lidí, ale také o víře, která sestry zde nutí vytrvat přes všechna nebezpečí na straně nemocných, starých a sirotků. (Pokračování textu…)
S lítostí oznamuji, že včera zemřel po dlouhé a těžké nemoci pan Michal Kretschmer (1944-2016), známý katolický publicista, který v uplynulých letech přispěl do tohoto časopisu mnoha podnětnými články.
Jeho pohřeb se bude konat v úterý 22. března ve Starém Kníně, zádušní Mše sv. v místním kostele začne ve 14:00. Ještě jedno díky mu za jeho články a nechť odpočívá v pokoji. Modleme se za jeho duši.
Modleme se tento týden především za naše pronásledované bratry a sestry všude ve světě, od Kanady po Indonésii, jakož i za obrácení těch, co se na jejich pronásledování podílejí či proti němu nezasahují, ač by mohli.
Modleme se i za naše duchovní, od prostých kněží přes biskupy a kardinály až po papeže, aby pravou víru nalézali, drželi, vyznávali, hájili a hlásali vždy a všude, vhod i nevhod. (Pokračování textu…)
Zde je průběžně doplňovaný seznam tradičních bohoslužeb sloužených tento rok o Svatém týdnu, Zmrtvýchvstání Páně a Velikonočním pondělí na území ČR a Slovenska.
Vytvářím ho z vlastní iniciativy jako službu pro čtenáře, kteří by si přáli oslavit tento svátek tradiční liturgií. Není v mých silách pořídit tento seznam sám, proto neváhejte pomoci a pokud víte o nějaké neuvedené liturgii, všimnete si nějaké chyby či vás napadá nějaká doplňující informace k uvedené bohoslužbě, prosím, upozorněte na ni v diskusi pod článkem, rád to do seznamu doplním.
Těm, kteří by toužili strávit s tradiční liturgií delší čas doby postní, Velikonoční triduum či Hod Boží velikonoční, doporučuji obrátit se na vyšebrodský klášter, který má i určité ubytovací kapacity pro ty, kdo by se chtěli zúčastnit klášterních bohoslužeb. (A pokud by tyto kapacity byly naplněny, ve Vyšším Brodě jsou další, které by zatím neměly být nikterak přeplněné). Další lokace umožňující prožít s tradiční liturgií celý Svatý týden a Zmrtvýchvstání Páně jsou Vejprty (omezené ubytování na faře, další v blízkém hotelu) a Plzeň. Alespoň celé Velikonoční triduum je tradiční liturgie dostupná v Praze a ve Frýdku.
Seznam bohoslužeb v ČR detailně dělím dle diecézí. Ty však jsou použity jako územně popisný prvek, nikoliv institucionální, takže jsou tam pod nimi uvedeny i bohoslužby organizované a sloužené na jejich území i mimo diecézní a oficiální struktury (tj. např. veřejnosti přístupné bohoslužby řeholních komunit). Zájemci o bohoslužby u FSSPX nechť si je vyhledají sami na patřičných stránkách. (Pokračování textu…)
Předevčírem zveřejněný příspěvek Marka Venuty nebyl jedinou odpovědí na stať paní Roubalové ve Znojemsku. Svou odpověď, deníkem rovněž odmítnutou, napsala i paní Iveta Černá. Rozhodl jsem se zveřejnit i ten…
Minulý týden (22. 2. 2016) vyšel ve Znojemsku velmi dobrý příspěvek pana Marka Venuty: „Nevyvyšujte Kristkovy takřka černé mše s prvky satanismu a zameťte si před vlastním prahem“. Redakce jej zveřejnila, ale doplnila úvodním slovem, jehož zjevným účelem bylo ve čtenáři navodit dojem, že názory pana Venuty se nedají akceptovat. Tendenční a zavádějící komentáře, popř. články členů redakce, nejsou v této tiskovině výjimkou a čtenáře, kterému je známá úroveň jmenovaných novin, nemohou překvapit. Druhý týden (29. 2. 2016) pak vyšel ve Znojemsku polemický článek paní Simony Roubalové s velikým nadpisem: „Kontroverzní výrok lidoveckého předsedy Marka Venuty o inkvizici“, jak se dalo čekat, aby „objektivitě“ v podání Znojemska bylo učiněno zadost.
Polemika se současnými médii, pokud se jim prezentovaný názor právě nehodí, je většinou bojem s větrnými mlýny a ztraceným časem, mám v tom pár zkušeností. Příspěvek paní Simony Roubalové je však blábol takového kalibru a zároveň ukázkový extrakt historického povědomí (resp. totálního nevědomí) velké části českého obyvatelstva, že jsem se rozhodla na něj reagovat. Bylo by dobré, kdyby paní Roubalová a podobní, kteří mj. sedí i v redakci Znojemska, alespoň otevřeli heslo „inkvizice“ na české wikipedii, než se pustí do sepisování obdobných polemik. Českou wikipedii nelze podezírat z příchylnosti ke katolické církvi, ale i z jejího stručného hesla lze zjistit, že názory pana Venuty jsou mnohem blíže objektivním faktům o inkvizici, na rozdíl od názorů paní Roubalové, která se pohybuje ve světě fantasmagorických předsudků vůči Církvi (z jejího kontextu plyne, že míní katolickou církev). I diskuse k tomuto wiki heslu je poučná, protože mnoho lidí tam údaje zpochybňuje (racionálněji než paní Roubalová), ale jaksi nejsou schopni sepsat toto heslo jinak (lépe) a z ověřených zdrojů. (Pokračování textu…)
V následujícím textu reaguje pan Marek Venuta, předseda znojemské KDU-ČSL, na článek paní Simony Roubalové, který vyšel 29. února v deníku Znojemsko a který hrubě napadá pana Venutu i Církev. Pan Venuta chtěl svou reakci původně zveřejnit v daném deníku, ale ten jeho reakci odmítl, pročež jsem se mu rozhodl dát prostor zde.
Bohužel se zdá, že článek paní Roubalové (který je součástí širší diskuse ohledně přednášky pana Lhoťana, kterou znojemská KDU-ČSL organizovala) na internetu není, takže na něj nemohu dát link, a zveřejnit ho zde by bylo problematické jak z hlediska autorských práv, tak pro jeho velmi nízkou stylistickou i obsahovou úroveň. Pokud se tedy s ním chcete seznámit, musíte si ho sehnat v papírové podobě. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden otevírá čtvrtá neděle postní (Laetare), při níž si zároveň připomínáme sv. Perpetuu a Felicitu, mučednice.
Nejvýznamnější dny, svátky a památky tohoto týdne doby postní: sv. Tomáš Akvinský (po 7.), sv. Jan z Boha (út 8.), sv. Františka Římská (st 9.), čtyřicet mučedníků ze Sebaste (čt 10.) a sv. Řehoř I. Veliký (so 12.)
Z akcí upozorňuji na pouť ke hrobu císařovny Zity (so 12.) a Mši sv. otce Martina Fuchse v Praze (ne 13.)
Modleme se tento týden především za naše pronásledované bratry a sestry všude ve světě, od Kanady po Indonésii, jakož i za obrácení těch, co se na jejich pronásledování podílejí či proti němu nezasahují, ač by mohli.
Modleme se i za naše duchovní, od prostých kněží přes biskupy a kardinály až po papeže, aby pravou víru nalézali, drželi, vyznávali, hájili a hlásali vždy a všude, vhod i nevhod. (Pokračování textu…)
Když německý kardinál Walter Kasper během mimořádného zasedání synody o rodině poskytl novináři Edwardu Pentinovi rozhovor, kde se nelichotivě vyjádřil o afrických účastnících synody, byl to skandál. Ačkoliv se Kasper za své poznámky omluvil, ne za dlouho vyšel na webu německé biskupské konference článek Björna Odendahla, který se o Afričanech vyjadřuje ještě drsnějším způsobem a jednoho přímo jmenuje: kardinála Roberta Saraha. Ne neprávem. Nikdo nezasazuje církevním liberálům tolik ran jako kanonýr z Guineje.
Pracovitý puntičkář se po dlouhá léta ukrýval v kurii, kde si jej roku 2010 všiml papež Benedikt XVI. Sarahův čas však přišel až s pontifikátem jeho nástupce, kdy se projevil jako neohrožený obránce čistoty víry. Od té doby je Saraha všude plno. Postavil se do čela afrických biskupů, odkud vytlačil na synodách nevýrazného Petera Turksona, byl nejhlasitější opozicí kardinála Kaspera, psal knihy, řečnil a nakonec k nelibosti liberálů ovládl i svou frankofonní pracovní skupinu. Těžkotonážní evropští biskupové mu nestíhali.
Sarah je představitelem africké církve, mladé a konzervativní, která tak na první pohled stojí v protikladu snad ke všemu, čemu čelí církev v západním světě. To je v jistém smyslu velmi revoluční. Zatímco papež František má, zdá se, nejblíže k názorům německých či belgických biskupů, kardinál Sarah je opravdu mužem z konce světa. Z černého kontinentu, jehož vliv na celosvětovou církev roste. A přestože reflektuje stejná témata jako papež, přistupuje k nim na první pohled odlišně. A jedno na něm milují příznivci a nenávidí odpůrci: je průzračný a nekompromisní. (Pokračování textu…)
.JPG)