Dnes si něco řekneme o světci, jehož svátek jsme slavili včera, sv. Longinovi. Voják původem z Kappadocie, tedy pohan sloužící v okupační posádce tehdejší  římské provincie Judea, je osobností v historii Církve velmi důležitou.

Sv. Longinus ve svatopetrské bazilice

Setník (podle dnešních hodností kapitán) Cassius Gaius velí oné jednotce, která uzavírá před Ukřižováním prostor na Golgotě, a je svědkem smrti Ježíše Krista, kteroužto svým kopím vbodnutým do boku svatého těla potvrzuje.

Longinus Gaius Cassius, jak zní jeho celé jméno, je zmiňován ve dvou částech svatého Evangelia. Nejprve jej zmiňují evangelisté Lukáš, Marek a Matouš, pak posléze i Jan.

Příběh vojáka, pohana a cizince, kterému stačily události, jichž byl svědkem, aby otevřel své srdce a přijal Ježíše Krista jako svého Krále a Pána, je stále živě vypovídající i dnes.

Nevíme, jaký život vedl vysloužilý, zřejmě šedým zákalem trpící kapitán Cassius před tím, než obdržel jako zástupce prokonzula rozkaz k asistenci u vykonání rozsudku Pontia Piláta. Pro tento úkol byl zjevně vybrán z důvodu své zkušenosti a schopností, neboť v bouřlivé atmosféře událostí bylo třeba postupovat spíše uvážlivě.

Můžeme se však právem domnívat, že byl mužem soucitným, neboť čin, jímž se zapsal do historie světa navždy, totiž probodnutím pravého boku Ježíše Krista, vykonával na tehdejší dobu akt milosrdenství. Takovýmto bodnutím se totiž římští vojáci na bitevním poli ujišťovali, že nepřítel je mrtev. A přece „ihned vyšla krev a voda“ a v tom zázračném proudu vykupitelské Spasitelovy krve byl zakalený zrak Gaia Cassia Longina okamžitě zcela uzdraven.

Není známo, zda vysloužilý důstojník použil své kopí ke svému spontánnímu činu, či použil kopí nesené velitelem chrámové stráže. Tento vrcholný okamžik v dějinách spásy i světa je výtečně zachycen v Gibsonově dramatu „Umučení Krista“. Blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová  ve svém svědectví o Ukřižování píše, že právě Cassius Gaius Longinus zvolal jako první lidská bytost po ukřižování Ježíše Krista, že Ježíš je opravdový Syn Boží.

Naplnilo se tak proroctví Ezechielovo: “A budou vzhlížet k tomu, koho probodli.!“ Sv. Longinus svým zákazem přelámání kostí naplňuje i jiné svědectví, tentokrát Izaiášovo: “Nezpřelámou mu kosti..“

Cassius,ve svědectví Anny Kateřiny Emmerichové nazývaný Kassius, je tedy jeden z prvních pohanů, kteří přijali víru v Ježíše Krista. Vidění  blahoslavené Anny Kateřiny vypráví dále i o událostech, kterých byl Sv. Longinus svědkem, úkazů v hrobu Ježíše Krista a okolností Nanebevstoupení.

Jako mnozí z jeho přítomných spolubojovníků se Cassius stává putujícím zvěstovatelem evangelia po celém tehdy známém římském světě, zvláště pak v oblasti kappadocké. Tradice vypráví, že se vzdal své vojenské kariéry a se dvěma druhy, kteří byli též  svědci Ukřižování, odešel do své rodné Kappadocie a hlásal co viděl a poznal.

Když se pak pronásledování křesťanů rozšířilo až do oblasti, v níž působil, neuprchl, ba ani se neskrýval. Mužně vyznal svou víru v Ježíše Krista a spolu s oběma druhy přijal vpravdě mučednický křest krví, když je vojáci setli.

Antonín Šalanský