Autoři
Články dle autorů
Narození Krále
Radujme se společně se svatým Robertem Southwellem a Janem Zahradníčkem z narození našeho Spasitele! Přejeme všem čtenářům Koutku poesie požehnané a milostiplné svátky. (Pokračování textu…)
Narození Krále Read MoreVeselé a Požehnané Vánoce
Drazí přátelé, čtenáři a příznivci, redakce Duší a hvězd Vám tímto přeje Šťastné a Požehnané Vánoce, svátky, během nichž slavíme narození Ježíše Krista, Božího Syna a Spasitele Světa.
Slavme a pamatujme si, že ne drahé dárky a přehršel opulentních pokrmů, ale Kristus a jeho učení Lásky jsou středobodem Vánoc. Jen to je důležité a na to bychom se měli soustředit.
Nicméně, k těm dárkům bych ještě dodal: máte-li už dárky pro své nejbližší, pokuste se na chvíli obrátit svou mysl k našim pronásledovaným bratrům a sestrám, kteří mají jen pramálo možností užívat si Vánoc a slavit je. Pomodlete se za ně a popřemýšlejte o tom, zda byste i jim nemohli dát nějaký malý dárek. Třeba v podobě sehnání pár podpisů pod tuto petici.
Po Narození Páně opět zde nashledanou! 🙂
Ignác Pospíšil
Veselé a Požehnané Vánoce Read MorePoznání – postižení – umění. I.3.4 Zrak
Vlastním předmětem zraku je barva zprostředkovaná světlem.[1] Aristoteles o zraku píše:
To, co je předmětem zraku, nazývá se viditelným. […] Viditelná jest totiž barva. […] Každá barva pak jest hybným činitelem toho, co skutečně jest průhledné, a v tom je její podstata. Proto také není bez světla viditelná a každá barva každého předmětu vidí se jen ve světle.[2]
Vánoční rozhovor Marty Kubišové pro Katolický týdeník
Katolický týdeník je mimo jiné známý poskytováním prostoru populárním osobnostem zcela podle světských měřítek bez ohledu na duchovní rozměr. Ve snaze získat co největší okruh čtenářů vyhledává různé, veřejnosti dobře známé osobnosti. (Pokračování textu…)
Vánoční rozhovor Marty Kubišové pro Katolický týdeník Read MorePoznání – postižení – umění. I.3.3 Smyslový handicap
Smyslový handicap je privace[1] vzniklá privací funkce smylového orgánu, tedy částečnou či úplnou privací činnosti smyslové poznávací mohutnosti. Privace je stav, kdy chybí něco, co od přirozenosti nemá chybět, jde o nedostatek něčeho, co za normálních okolností dané jsoucno má. Tím se privace liší od prosté negace, která je nedostatkem něčeho, co se od přirozenosti na daném jsoucnu nevyskytuje. Tak slepota je u člověka privací, protože pro lidský rod je normální mít funkční zrakovou mohutnost, zatímco pro rostlinu je její nevidění pouhou negací. Privace smyslové mohutnosti se nazývá defekt,[2] privace činností, které na základě defektu nelze vykonávat se nazývá v obecné rovině disaptibilita.[3] Disaptibilita je pak zdrojem handicapu,[4] což je omezení činností konkrétního člověka vznikající na základě defektu. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2010/12/20
Předposlední letošní Rozhlédnutí je nabité událostmi. Všímám si tentokráte ještě relativně dobrého rozhodování Evropského soudu pro lidská práva, cynického postoje Europarlamentu a Švédska k osudu pronásledovaných iráckých křesťanů i policejní šikany pro-life aktivistů v Liberci. A samozřejmě přeji Veselé Vánoce.
Rozhlédnutí 2010/12/20 Read MoreTicho
Ve čtvrté adventní neděli se společně s básněmi Ney Marie Brkičové a Václava Renče zamyslíme nad tím, zda jsme během adventní doby svá srdce dokázali udržet u Boha a Jeho záležitostí, nebo spíše u lpění na tomto světe a ve vězení jeho osidel. (Pokračování textu…)
Ticho Read MoreAteismus ano, pravověrnost ne?
Vzácný rakouský kněz Gerhard Wagner, designovaný světící biskup v Linci, jenž byl nucen pod mediálním tlakem na tuto funkci a biskupské svěcení rezignovat, si nedávno povzdechl: „V Katolické církvi už není dovoleno říkat to, co je katolické.“ Měl plnou pravdu. Církev ve vyspělých západních zemích je neomodernistickými herezemi doslova „prožrána“ jako rakovinou, což naneštěstí proniká i k nám. Kdo vyučuje a brání autentickou katolickou nauku, musí počítat přímo uvnitř Církve s odmítáním a dokonce i perzekucí. Když ale někdo na církevní půdě obhajuje a prosazuje ateismus, je to podle všeho zcela legální. Tak se stalo v Innsbrucku, kde jezuita Roger Lenaers seznamoval kněze a věřící na přednášce se svými „moderními“ pastoračními přístupy. (Pokračování textu…)
Ateismus ano, pravověrnost ne? Read MorePoznání – postižení – umění. I.3.2 Námitky
To, že je počátkem lidského poznání poznání smyslové, popírá teorie o vrozených idejích a jiné formy idealismu. Jednou z variant je kupříkladu Platónova teorie anamnese a Descartesovo pojetí vrozených idejí.
Platónova teorie anamnese vyplývá z jeho učení o preexistenci duše. Ve svém dialogu Faidros[1] přirovnává Platón duši k vozu taženému dvěma okřídlenými koni a řízenému vozatajem. Vozataj je metafora pro rozum a vůli, které řídí dobrého a špatného koně – dobré a špatné žádosti. (Pokračování textu…)
Poznání – postižení – umění. I.3.2 Námitky Read MoreVyhýbejte se těm, co po vás mnoho nechtějí…
Když jsem chodil na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, dostávalo se mi společně s ostatními studenty od učitelů jednoho moudrého postřehu, jedné velmi dobré rady: „Vyhýbejte se těm, co po vás mnoho nechtějí. Protože ti to s vámi nemyslí dobře.“ (Pokračování textu…)
Vyhýbejte se těm, co po vás mnoho nechtějí… Read MorePoznání – postižení – umění. I.3.1 Umělecké dílo jako smyslový výraz krásy
Lidské poznání začíná u smyslů, smyslové představy jsou základem pro tvorbu pojmů. [1] Tedy i vnímání krásy začíná u člověka u smyslů a představ, z nichž rozum abstrahuje. Rozlišujeme krásu fyzickou a duchovní[2] podle toho, jakému typu jsoucen (hmotné – nehmotné) krása náleží. Umění pak zprostředkovává fyzickou i duchovní krásu člověku přístupným způsobem – je smyslovým médiem krásy. [3]
Protože u člověka je rozumové poznání závislé na smyslech a doprovázené smyslovými představami, na jejichž základě vzniká, participují při vnímání krásy smyslových předmětů i vnější a vnitřní smysly, a to ty, které jsou nejvíce poznávací – tedy zrak, sluch a představivost. Svatý Tomáš hovoří přímo o zalíbení smyslů: „Tedy krásno spočívá v náležité úměrnosti, protože smysly těší věci náležitě úměrné jako jim podobné, protože i smysl i každá poznávací schopnost je jakýsi rozum.“ [4] (Pokračování textu…)
Poznání – postižení – umění. I.3.1 Umělecké dílo jako smyslový výraz krásy Read MoreRozhlédnutí 2010/12/12
Při ohlédnutí za uplynulým týdnem musíme připomenout úmrtí Jiřího Strejce a pronásledování křesťanů, připomenuté světu tento týden především Čínou a organizací Dokumentationsarchiv der Intoleranz gegen Christen. Švédsko se dočkalo svého prvního sebevražedného útoku.
Pokud jde o dny příští, vyzdvihl bych památky sv. Lucie a sv. Jana od Kříže a připomínám, že nás čeká čtvrtá neděle adventní. A za pozornost jistě stojí literární soutěž pro středoškolské studenty, kterou vyhlásila SPdgŠ a SZŠ sv. Anežky České. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2010/12/12 Read MoreStella matutina
V básních dnešního poetického koutku, jenž připadá na třetí neděli adventní, zaujímá stěžejní roli Panna Maria, která přijala andělovo poselství a uzavřela mocí Ducha svatého ve své lůno našeho Spasitele Ježíše Krista. Vzývejme ji ve všech úzkostech a potřebách, aby nás ke svému Dítěti bezpečně dovedla. Texty jsou dílem Berty Mühlsteinové a Bohuslava Reynka. (Pokračování textu…)
Stella matutina Read MoreEwald Stadler: Máme už dost „romantické tolerance“!
Nedávno turecký ambasador nehorázným způsobem napadl Rakousko za snahu o větší integraci tureckých přistěhovalců. Jeho výpad vedl k ostré odpovědi Ewalda Stadlera z BZÖ (Bündnis Zukunft Österreich). Přiznám se, že mi připadá poněkud příliš emotivní a ne se vším v ní souhlasím, ale v obecné rovině má poslanec pravdu a rozhodně se svými názory slouží své zemi lépe, než vládní poslanci se svojí, jak on říká, „romantickou tolerancí“. (Pokračování textu…)
Ewald Stadler: Máme už dost „romantické tolerance“! Read MoreK nauce Jiřího Zajíce o křtu v Katolickém týdeníku
V Katolickém týdeníku č. 50/2010 na straně 7 odpovídá Jiří Zajíc v článečku s názvem „Je křest dítěte porušením svobody?“ na dotaz anonymního čtenáře, proč se děti křtí už jako maličké. K této, stejně jako i k mnoha předchozím odpovědím v zavedené rubrice, mám už dávno obecnou připomínku: Jak to, že na naprosto zásadní otázky věrouky tu odpovídají namátkově vybraní kněží či laici? Velmi často nezodpovědně a subjektivně, aniž by zde bylo citováno oficiální učení katolické církve (víme, že v minulosti byla ponechávána tak zodpovědná vyjádření osobnostem velké víry i teologického vzdělání). I když jsem si vědom toho, že omezený prostor této stránky Katolického týdeníku umožňuje pisateli jen nejstručnější odpověď, přesto se mi zdá, že tu až příliš často chybí podstatné věci, tedy pevné body katolické nauky, kterých je třeba se držet, a to i ve snaze podávat ji populárně. Pravdy víry musí zůstat vždy stejné, jen způsob vysvětlení má být takový, aby byl široké veřejnosti pochopitelný. (Pokračování textu…)
K nauce Jiřího Zajíce o křtu v Katolickém týdeníku Read MorePoznání – postižení – umění. I.3 Smysly
Své činnosti duše provádí prostřednictvím mohutností,[1] tedy aktivních a pasivních potencí. Charakter mohutnosti je určen předmětem,[2] k němuž se mohutnost vztahuje. Lidské poznání začíná u vnějších smyslů, které získávají počitky, počitky jsou ve vjemy transformovány ve vnitřním společném smyslu, obrazy předmětů jsou podržovány v představivosti za spolupůsobení smyslové paměti, a nakonec z představ jsou rozumem abstrahovány obecné pojmy. Svatý Tomáš Akvinský tento proces popisuje takto:
Lidské jsou mysli znázorňovány věci v podobách: podle řádu přirozenosti, nejprve musí podoby být znázorněny smyslu, za druhé představivosti, za třetí rozumu trpnému, který je měněn od podob představ vlivem osvícení rozumem činným.[3] (Pokračování textu…)
Poznání – postižení – umění. I.3 Smysly Read MoreBylo, nebylo… aneb Pohádka ne zrovna naruby
Bylo nebylo, kdesi na jižní části jistého království jedno arciděkanství. A v tom arciděkanství, věřte, nebo ne, měli jistého důstojného pána. Důstojný pán, zcela dle duchu, který vládl v době jeho formace, si nepotrpěl na nějaké to lpění na kněžské důstojnosti, by právě naopak…, leč to do této pohádky tak úplně nepatří. (Pokračování textu…)
Bylo, nebylo… aneb Pohádka ne zrovna naruby Read MorePoznání – postižení – umění. I.2 Princip poznání
Principem poznání, ale i života je duše, která plní roli substanciální formy živých organismů.[1] Z toho je patrné, že duše má různé funkce na různých úrovních skutečnosti. Primárně jako substanciální forma určuje první materii do podoby konkrétního živého jsoucna daného druhu.
Dvakrát k sexuální výchově
Dovolujeme si vás seznámit se dvěmi událostmi vztahujícími se k silně diskutovanému tématu sexuální výchovy , k nimž došlo v posledních dnech. Tou bezesporu důležitější je schůzka zástupců Výboru na obranu rodičovských práv (VORP) a Asociace center pro rodinu (ACER) s ministrem Dobešem (3. prosince), která přinesla příslib významného pozitivního posunu v přístupu ministerstva školství k této kontroverzní oblasti. Druhou je diskuse na téma sexuální výchovy, k níž došlo 1. prosince na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Dvakrát k sexuální výchově Read More