Sčítání lidu: Katolík nemá proč váhat

Máme tu sčítání a někteří z mých známých váhají, co napsat do nepovinné části dotazníku týkající se vyznání. Nejeden se mne ptal, co si o tom myslím. Tak aby se nemuseli ptát jednotlivě, rozhodl jsem se to tu sepsat. Tedy v mém sčítacím archu nebude ani prázdná kolonka, ani „Jedi“ či jiná pitomost. Bude tam prostě „církev římskokatolická“. A podle mne by totéž mělo být k nalezení u každého římského katolíka. A co by tam doprčic mělo být jiného a proč?

(Pokračování textu…)

Sčítání lidu: Katolík nemá proč váhat Read More

Připomínejme si zásluhy Církve vítězné (Katolická cesta J. Durycha XXVIII.)

Připomene nám je historie.

„… historie je nevyčerpatelná a kdyby badatelů bylo dvacetkrát tolik, než jich jest, ještě by to nestačilo, aby jakž takž bylo dohoněno v poznání lidstva to, co bylo zameškáno.“

Velmi často se Durych přimlouvá za to, aby se historii věnovalo více pozornosti. Nikdo nepochybuje o tom, že historie je skutečnou „učitelkou života“, nicméně lidé se neradi dávají poučovat: jsou již dostatečně moudří.

Kdesi jinde Durych dělí historii na dva okruhy: historii spásy a na tu „ostatní“, t. j. na historii hříchu, odporu k Bohu. Je zřejmé, že „historii spásy“ bylo v dřívějších dobách věnováno mnohem  více pozornosti než dnes: vždyť přece o  s p á s u  – dle oficiálních údajů – dnes stojí jen hrstka blouznivců. A nestojíme-li tedy o spásu, co by nás měla zajímat historie s a m o s p a s i t e l n é h o  katolického náboženství, které se navíc v historii „tolikrát a tolik zdiskreditovalo“. Mnohem spíše se náš, již dostatečně moudrý lid, zajímá o historii buddhismu a ostatních pohanských nauk, které se mu jeví exotičtějšími a tím pádem i mnohem přitažlivějšími. O historii křesťanství se zajímá toliko hrstka „zarytých staromilců.“ (Pokračování textu…)

Připomínejme si zásluhy Církve vítězné (Katolická cesta J. Durycha XXVIII.) Read More

Bludař

Je-li někdo členem jakéhokoliv společenství, pak je to z důvodu nějaké své sounáležitosti a jednoty s ním, neboli je s tímto společenstvím ve vzájemném vztahu, spočívajícím např. v názorově očekávané neoddělitelnosti.

Nedávno jeden známý, horlivý a sebevědomý „znalec a strážce“ tradičních hodnot, suverénně a bohorovně veřejně prohlásil, že dnešní Církev je bludařská. Neměl na mysli církev jehovistů, ani odloučené bratry v různých protestantských denominacích, ani žádné východní církve. Řeč byla o Církvi katolické, jejíž je tento dotyčný členem. (Pokračování textu…)

Bludař Read More

Rozhlédnutí 2011/3/21

Během minulého týdne došlo k řadě významných událostí, nicméně zaměřil bych pozornost spíše do týdne tohoto, který v neděli radostně začal znovuotevřením svatohostýnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie. 25. března nám přinese slavnost Zvěstování Páně a s ní spojený Den nenarozených dětí. Na nenarozené děti bude vzpomínáno i při XI. Pochodu pro život, který proběhne v sobotu 26. března v Praze. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí 2011/3/21 Read More

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – IV. díl

Zejména v poslední době začínají v řadách široké veřejnosti převažovat názory, které stavějí tuto etapu našich křesťanských dějin do velmi špatného světla. Tento pohled na problematiku křížových výprav, rytířských řádů a obrany Svaté země je většinou zcela zkreslený. Většina lidí o této době ví jen velmi málo, nebo v horším případě čerpají své vědomosti z naprosto neseriózních zdrojů, často tendenčních a poplatných době, popřípadě skupinám, které je vědomě šíří. Rád bych zde uvedl několik asi nejrozšířenějších mýtů a omylů, jakož i důvody, proč jsou mylné. V tomto posledním díle série je kromě dvou zodpovězených otázek i přehled literatury.

(Pokračování textu…)

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – IV. díl Read More

Poznání – postižení – umění. II.3.1.3 Hmatové metafory v literatuře

Busta Homéra od neznámého autora
Busta Homéra od neznámého autora

Literatura, ačkoliv je uměním, které má nízkou míru smyslovosti a jejím materiálem je přirozený jazyk, který má primárně akustickou podobu, vyskytuje se v ní množství slov, která označují vizuální kvality. Ty jsou nevidomým od narození nedostupné, i když slova označující tyto kvality umí v kontextu správně užívat. Chudost představ spojená s dobrou verbální pamětí mohou v literární tvorbě nevidomých způsobovat tzv. verbalismus – jakési prázdné užívání slov bez skutečné znalosti kvalit, které jsou jimi označeny. Tento nešvar je velmi patrný v literárních dílech hluchoslepé Heleny Kellerové. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.3.1.3 Hmatové metafory v literatuře Read More

Trident v Mnichově

Interiér Damenstiftskirche St.Anna

Jsa donucen okolnostmi, změnil jsem před nedávnem místo trvalého pobytu z jednoho evropského města do druhého. Ne že by mi to bylo nějak zvlášť milé, ale doba je už taková. Stěhování s sebou krom jiných komplikací přináší pro praktikujícího katolíka i nutnost dodržení nedělní návštěvy (počítaje v to i svátky) bohoslužeb.

Co tedy učiní katolík, jenž není zrovna příliš nakloněn modernistickým výstřelkům, pokud použijeme eufemismus pro některé podivnosti páchané v kostelích? Vezme internet, či se jinak poinformuje o možnostech navštívení mše svaté v novém bydlišti. (Pokračování textu…)

Trident v Mnichově Read More

Poznámka k jednomu memorandu

Německým katolickým prostředím již nějakou dobu hýbe tzv. „Memorandum profesorů katolické teologie“. Mezitím se sice ukázalo, že podobně jako u Velké Říjnové Socialistické Revoluce, která nebyla ani velká, ani v říjnu, ani socialistická a ani nebyla revolucí, podepsaní často nejsou ani profesoři, ani katolické teologie.

Avšak nebuďme puntičkáři. To, o čem chci psát, není ani pochybná autorita autorů memoranda, ani jeho obsah. Ten se ostatně ničím neliší od jiných podobných pokrokových manifestů, které stárnoucí německé liberálně-katolické kruhy čas od času pod různými záminkami (tentokrát to byly tzv. skandály pedofilních kněží) produkují, přičemž témata jsou již nějaký ten pátek stále stejná: svěcení žen, homosexuální partnerství, demokratické řízení církve, „modernizace“ liturgie a tak dále, včetně obligátního závěrečného etického onálepkování oponentů („máte strach a malou víru“). Nic nového pod sluncem, nic, co by zasloužilo nějakou zvláštní pozornost – byť komentář Krysztofa Bronka v RC Monitoru (str. 5) je brilantní a stojí za přečtení, mimo jiné proto, že uvádí na pravou míru některé mylné dojmy, které by si ze situace mohl odnést povrchní pozorovatel. (Pokračování textu…)

Poznámka k jednomu memorandu Read More

Katolická cesta J. Durycha XXVII. – Aetiologie kulturního úpadku

Velmi podivným odstavcem uzavírá Durych tuto stať:

„Napsal jsem tento článek tak, aby jej četlo co nejméně lidí. Čím méně jich to bude čísti, tím spíše bude mezi nimi někdo, komu to prospěje.“

Lze se divit zejména tomu, že by článek mělo číst málo lidí. To by nesměl být nazván tak, jak nazván byl. Kulturního úpadku se totiž právem či neprávem obává nejen každý umělec, nýbrž i každý člověk, kdo má něco s uměním společného. Etiologie je pak nauka o příčinách, a tu je možno předpokládat, že mnoho lidí by tyto příčiny úpadku kultury měly zajímat. Tím spíše, že Akord četla především kulturní „obec“. (Pokračování textu…)

Katolická cesta J. Durycha XXVII. – Aetiologie kulturního úpadku Read More

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – III. díl

Zejména v poslední době začínají v řadách široké veřejnosti převažovat názory, které stavějí tuto etapu našich křesťanských dějin do velmi špatného světla. Tento pohled na problematiku křížových výprav, rytířských řádů a obrany Svaté země je většinou zcela zkreslený. Většina lidí o této době ví jen velmi málo, nebo v horším případě čerpají své vědomosti z naprosto neseriózních zdrojů, často tendenčních a poplatných době, popřípadě skupinám, které je vědomě šíří. Rád bych zde uvedl několik asi nejrozšířenějších mýtů a omylů, jakož i důvody, proč jsou mylné. (Pokračování textu…)

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – III. díl Read More

Poznání – postižení – umění. II.3.1.2 Hmat, motorika a hudba

Deaf Drums
Deaf Drums

Hudba může být ventilem, kterým je možné kompenzovat přebytek nervové energie, kterému se říká Tourretův syndrom. Oliver Sacks[1] vypráví příběh muže postiženého tímto syndromem, který byl vynikajícím bubeníkem. Z přemíry tiků bezděčných pohybů se u něj rodily vynikající bubenické improvizace, se kterými měl velké úspěchy. Tlumící léky u něho působily ztrátu schopnosti koordinovat pohyby až k jisté katatonii. Nakonec na léčivou látku přivykl a byl zbaven své poruchy, což mu pomáhalo běžně žít. O víkendech však lék vysazoval, aby byl schopný svých pověstných bubenických improvizací. (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.3.1.2 Hmat, motorika a hudba Read More

Rozhlédnutí před postní dobou

V dnešním poněkud stručném a opožděném shrnutí připomínáme dva těžké případy pronásledování křesťanů – mučednickou smrt pákistánského ministra Bhattího a pogrom na křesťanskou komunitu v Egyptě. Z domácích událostí se věnujeme jmenování královéhradeckého biskupa a ne zrovna potěšujícímu vyjádření na téma potratů od lidoveckého kandidáta do senátu. 

Pokud jde o očekávané události tohoto týdne, připomínáme především, že popeleční středou začíná postní období. (Pokračování textu…)

Rozhlédnutí před postní dobou Read More

Jednota ano, ale ne za každou cenu

Můj minikomentář k rozhovoru pana Rovenského některé lidovce příliš nepotěšil (některé naštěstí rozhodně neznamená všechny). Ti někteří mi vyčetli, že křesťanů je málo, a mají-li něčeho dosáhnout, musejí být jednotní. A že se s lidmi jako jsou Miroslav Rovenský či Lucka Kmentová jistě shodnu na takových 85 % věcech, takže bych neměl trhat partu kvůli těm zbylým 15 % rozdílných názorů. Protože mi tuhle hloupost řeklo/napsalo více lidí, považuji za nutné se k tomu vyjádřit. (Pokračování textu…)

Jednota ano, ale ne za každou cenu Read More

Poznání – postižení – umění. II.3.1.1 Hmat a výtvarná umění

Pavla Kovaříková, ilustrace z knihy Nevídáno
Pavla Kovaříková, ilustrace z knihy Nevídáno

Rozdíly mezi hmatovým a zrakovým vnímáním, které jsme vyjádřili tabulkou, způsobovaly domněnku, že hmat nemůže nahradit zrak ani při tvorbě či recepci děl výtvarného umění, které díky své trojrozměrnosti jsou hmatatelné (sochařství, architektura). Proto byl výtvarný projev nevidomých považován za aktivitu, která nedosahuje požadavků kladených na umění. Viktor Löwenfeld[1] však díky zkušenosti s tvorbou slepých dětí si všiml, že bez ohledu na zrakové postižení se v populaci vyskytují dva umělecké typy: vizuální a haptický. Vizuální typ vychází z vnější zkušenosti, kterou se snaží zobrazit. Haptický typ naopak vychází ze svého nitra, ze svých vnitřních hmatových počitků, do díla se snaží promítnout svůj vnitřní svět. Prvnímu typu v dějinách umění odpovídá realismus, druhému kupříkladu expresionismus. Podle Löwenfelda se tyto dva typy vyskytují nezávisle na zrakové ostrosti, takže je možné, aby člověk s výborným zrakem patřil k typu haptickému a naopak slepec k typu vizuálnímu. Rovněž poukazuje na to, že hodnocení umění v Evropě (až do nástupu moderních směrů) bylo pod vlivem vizuálního přístupu k zobrazování a haptický způsob byl považován za primitivní a méněcenný. Takovýto postoj k možnostem slepců v tvorbě i vnímání sochařství zastává Pierre Villey: (Pokračování textu…)

Poznání – postižení – umění. II.3.1.1 Hmat a výtvarná umění Read More

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – II. díl

Zejména v poslední době začínají v řadách široké veřejnosti převažovat názory, které stavějí tuto etapu našich křesťanských dějin do velmi špatného světla. Tento pohled na problematiku křížových výprav, rytířských řádů a obrany Svaté země je většinou zcela zkreslený. Většina lidí o této době ví jen velmi málo, nebo v horším případě čerpají své vědomosti z naprosto neseriózních zdrojů, často tendenčních a poplatných době, popřípadě skupinám, které je vědomě šíří. Rád bych zde uvedl několik asi nejrozšířenějších mýtů a omylů, jakož i důvody, proč jsou mylné. (Pokračování textu…)

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – II. díl Read More

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – I. díl

Zejména v poslední době začínají v řadách široké veřejnosti převažovat názory, které stavějí tuto etapu našich křesťanských dějin do velmi špatného světla. Tento pohled na problematiku křížových výprav, rytířských řádů a obrany Svaté země je většinou zcela zkreslený. Většina lidí o této době ví jen velmi málo, nebo v horším případě čerpají své vědomosti z naprosto neseriózních zdrojů, často tendenčních a poplatných době, popřípadě skupinám, které je vědomě šíří. Rád bych zde uvedl několik asi nejrozšířenějších mýtů a omylů, jakož i důvody, proč jsou mylné. (Pokračování textu…)

Falešné představy o křížových výpravách a křižácích – I. díl Read More