Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je třetí neděle postní. V týdnu slavíme mimo jiné památky sv. Řehoře Velikého (12), sv. Longina (15) a sv. Jana Sarkandera (17). Příští týden započne čtvrtou nedělí postní a památkou sv. Cyrila Jeruzalémského, biskupa a učitele Církve (18).
Volby na Slovensku přinesly drtivé vítězství SMERU, který získal absolutní většinu ve slovenském parlamentu.
Raději s předstihem připomínám, že další týden, v sobotu 24. března, proběhne v Praze XII. Pochod pro život. Prosím všechny čtenáře, kteří jen trochu mohou, aby se tohoto celonárodního shromáždění na obranu života zúčastnili. Podrobnosti o programu naleznete ZDE.
Někdy se ptám, zda čeští katolíci (resp. jejich „oficiální představitelé“) mají ještě nějakou úctu ke své víře a svým vlastním hodnotám. Odpověď závisí částečně na patřičném okamžiku a aktuálním dění, ale zpravidla zní pesimisticky.
V těchto dnech se v pesimismu doslova topí díky Ceně Arnošta Lustiga, která byla udělena biskupu Malému. Což o to, biskup Malý nemůže za to, že mu byla udělena, to bych mu nevyčítal. Že ji ale převzal a kardinál Duka mu k tomu nadšeně gratuluje, to už chyba a ostuda obou (a celé české církve) nepochybně je… (Pokračování textu…)
„A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.“ (Lk 21,27)
To není Bůh obklopený slabostí, skrytý v chudém chlévě, položený v jeslích, nasycený urážkami, upadající pod tíhou kříže, ale Pán v lesku, moci a majestátu přichází znovu na zem a jeho příchod zvěstují znamení – zatmění Slunce a Měsíce, padání hvězd a celková převrácenost přírody. To není sladký Spasitel přirovnávaný k beránkovi, souzený lidmi, kvůli jejichž vykoupení přišel na svět! Nyní se zjeví jako tvrdý a nepodplatitelný soudce. To není lítostivý pastýř, který hledá zatoulané ovečky, aby jim odpustil, ale Bůh pomsty, který navždy odděluje hříšníky od spravedlivých, v zápalu svého hněvu trestá zvrácené a spravedlivé přivádí ke zdroji věčných rozkoší.
Kdy přijdeš, ty děsivá chvíle? To nikdo neví! Mohla bys přijít dokonce za několik dní, provázena hroznými zvěstmi předpovídajícími příchod strašného soudce nad hříšníky. Hříšníci, povstaňte z hrobů, staňte před soudem Božím, aby bylo možno se přesvědčit, jakým způsobem budete odměněni! Dnes se bezbožný člověk nebojí moci Boží, protože na světě vidí těžké poklesky, které beztrestně procházejí. Často má dokonce tu smělost, že říká: „Bůh není, peklo není.“ Anebo: „Bůh se nezajímá o zemi ani o skutky lidí.“ Posečkejme trochu a podívejme se, jak v tom velkému dnu soudu Bůh ukáže svou moc a jak se všechny národy přesvědčí, že on zároveň všechno věděl a všechno spočetl. (Pokračování textu…)
Třídilný pořad o římské inkvizici, uváděný Českou televizí, pokračoval v sobotu 3.3. svojí 2. částí. Opět zde bylo předvedeno, jak jeho autoři vůbec nechápou problematiku. Zaznělo tady absurdní tvrzení, že prý „heliocentrický pohled na svět odporuje katolické věrouce“. To je nesmysl, který trefně vyvrátil už v 17. století církevní historik a kardinál Baronio, současník Galileův, slovy: „Záměrem Ducha Svatého, který inspiroval Písmo sv., bylo poučit nás, jak se do nebe dostat a ne jak se nebe otáčí.“ Geocentrický názor, byť zastávaný až do 16. století vědeckými kapacitami, nikdy nebyl součástí katolické věrouky a ani být nemohl, protože se jednalo o vědeckou hypotézu a nikoli o náboženskou pravdu. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je druhá neděle postní. V týdnu slavíme mimo jiné památky sv. Perpetuy a Felicity (6.), sv. Tomáše Akvinského (7.), sv. Jana z Boha (8.) a čtyřiceti svatých mučedníků ze Sebeste (10.) Z plánovaných akcí doporučuji vaší pozornosti pravidelný pro-life pochod Odvahu k životu, který se koná každou první středu v měsíci odpoledne v Praze.
Prosím čtenáře o modlitby za křesťany v USA, kde se přiostřuje boj o náboženskou svobodu, které prezident Obama vyhlásil válku, a v muslimských zemích, kde stále čelí pronásledování a vraždění. Obzvláště pamatujte na íránského pastora Jusífa Nadarkháního, který má být zavražděn v nejbližších dnech.
A na samotný závěr bych vyzval k modlitbám za kněze FSSPX, kteří působí v ČR. Oba slaví v nadcházejících dnech narozeniny (6. a 11.)
Brno: Ve středu 29. února odpoledne proběhl v Brně již třetí pochod Odvahu k životu, který má upozornit na to, že je u nás denně s požehnáním státu zavražděno 70 nenarozených dětí, a přimět společnost a zákonodárce, aby s tím už konečně něco dělali. Zúčastnilo se ho na 50 lidí. (Pokračování textu…)
Přichází deváté, předposlední kolo naší soutěže. Pokud jste na ni narazili až teď, tak se klidně můžete zařadit, pořád máte ještě šanci se zapojit do boje o oceněná místa. V osmém kole zaslalo odpovědi šest čtenářů, tři za dva a tři za 1,5 bodu. Vede i nadále pan Kučera (11 bodů), po něm následují pánové Mach (4,5 bodu) a Tonda (3,5 bodu).
Nebojte se odpovídat jen na jednu otázku, či pouze částečně. Na odpovědi máte čas do soboty 10. 3. 2012 do 12:00, zasílají se na e-mailovou adresu [email protected]. Tři nejúspěšnější účastníci součtu všech deseti kol budou odměněni (kdo ale chce soutěžit o odměnu, musí uvést v mailu adresu, na kterou je možné ji poslat).
„Nemůžeme pokrátit cenu jedné kategorie lidského života – nenarozených, aniž bychom zároveň pokrátili cenu lidského života vůbec…“ – Ronald Reagan
Potrat je dnes největším ničitelem míru. (…) Vždyť může-li matka zabít své dítě, co zabrání vám zabít mne a mně zabíjet vás? – bl. Tereza z Kalkaty
Světem médií proběhlo zděšení nad článkem dvou lékařských etiků, kteří v článku After-birth abortion: why should the baby live? obhajovali infanticidu postižených a nechtěných dětí. I když tedy oni sami upřednostňují termín „potrat po porodu“. A novináři se ptají, jak mohl renomovaný odborný časopis, jakým Journal of Medical Ethics bezesporu je, otisknout takovou zrůdnost… (Pokračování textu…)
Když Pána Ježíš přišel do Kafarnaa, přistoupil k němu setník, který řekl: „Pane, můj sluha onemocněl, leží v domě a velmi trpí.“ Kristus tehdy odpověděl: „Přijdu a uzdravím ho.“ Ale setník zachvácený dobrotou Spasitele zvolal: „Pane, nejsem hoden, abys přišel ke mně, ale řekni jen slovo a můj sluha bude uzdraven. Protože i já podléhám vladaři, ale mám pod sebou vojáky a když některému řeknu „jdi“, tak jde, a když druhému řeknu „přijď“, tak přijde. Když sluhovi řeknu, ať to udělá, tak to udělá.“ Ježíš se podivil slovům setníka a těm, kteří byli kolem, řekl: „Opravdu vám říkám, že jsem nenašel tak velkou víru v celém Izraeli, protože jich mnoho přijde od východu slunce a západu a usednou s Abrahámem a Izákem a s Jakubem v království nebeském a synové království budou uvrženi do temnot zavržení. Tam bude pláč a skřípění zubů“ (srv. Mt 8,5-12).
Což nás nevyděsí myšlenka, že špatní křesťané budou vyhozeni ven do temnot, čili do pekla, kde budou plakat a skřípat zuby? A obráceně, modloslužebníci, kteří neznali Krista, naopak otevřou oči, opustí cestu vedoucí k zavržení, vejdou do lůna katolické církve a zaujmou pozici místo špatných křesťanů, kteří ve svém zaslepení pohrdli Božími milostmi. Špatní křesťané budou jednou v pekle snášet strašnější mučení než nevěřící, kteří neslyšeli nikdy o Kristu a jeho náboženství. Křesťanům, hned jak dojdou do věku, ve kterém už mohou používat rozum, svítí krásné světlo pochodně víry. Dostatečným způsobem mohou poznat své závazky vůči Bohu, vůči sobě samým, vůči bližnímu. Jak strašné a hrozné bude peklo křesťanů! Jak je vzdáleno nebe od země, tak zavržení křesťanů bude daleko těžší od zavržení nevěřících. Protože spravedlivý Bůh tvrději potrestá toho, kdo přijal více milostí, ale pohrdl jimi, místo aby je využil a věrně sloužil Pánu. Zavržený křesťan trpí v pekle víc, je to nesrovnatelné se zavrženým pohanem. Kdybych nyní mohl přivolat Jidáše a nařídil mu promluvit, volal by jenom: „Ach, trpím.“ Nemohl by říci nic více, protože lidský jazyk není schopen vypovědět to, jak spravedlnost Boží trestá hříšníka po smrti. (Pokračování textu…)
Kde? Samozřejmě v České televizi. V sobotu 25. února odvysílal její 2. program první díl (mají být tři) pořadu o inkvizici. Tentokrát se nejedná o inkvizici obecně, ale přímo o římskou inkvizici, zřízenou r. 1542 papežem Pavlem III. Protože inkviziční tribunály v Evropě byly do té doby značně roztříštěné, rozhodl se tento papež tváří v tvář hrozbě protestantské reformace vytvořit pro celý katolický svět jediný závazný orgán toho druhu, podřízený přímo jemu. Papežům se však v 16. a 17. století toto nepodařilo plně realizovat, některé lokální církve a také panovníci nerespektovali pravomoc římské inkvizice.
Historická realita je taková, že za tuto římskou inkvizici, za její působnost v 16. a 17. století, se nejenom jako katolíci nemáme proč omlouvat, ale naopak můžeme být na ni právem hrdí. Částečně to vyplynulo i z tohoto seriálu, zaměřeného samozřejmě nepřátelsky vůči ní. Jestliže v pořadu zaznělo, že na území Církevního státu a Itálie, kde pravomoc římské inkvizice skutečně platila, bylo od r. 1542 až do r. 1600 od ní odsouzeno k smrti, přesněji vydáno světskému rameni k potrestání, celkem 50 osob, potom s tím srovnejte počty u nás popravených nebo povražděných nevinných obětí komunismu za podstatně kratší dobu – jednalo se o 238 ortelů smrti a tisíce umučených nebo jinak násilně usmrcených. A to je pouhý „čajíček“ proti Sovětskému svazu, nacistickému Německu nebo proti jakobínskému řádění za Velké francouzské revoluce. (Pokračování textu…)
Tento text navazuje na moje předchozí články „Nehovořme o sexuální orientaci“[1] a „Hřích sodomie“[2]. V těchto předchozích textech jsem zdůraznil, že samotný nepřirozený sexuální sklon není sám o sobě hříšný a že těžkým hříchem jsou homosexuální skutky neboli sodomie. V tomto článku se chci zabývat popíráním či zpochybňováním této nauky.
Nesprávné názory na homosexualitu mohou mít různou podobu. Jejich základem je popření hříšnosti homosexuálních skutků nebo jejich omlouvání a často také snaha až nátlak, aby jiní takové názory přijímali či tolerovali. Uvedu několik takových: (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden zahajuje 1. neděle v době postní. Čekají nás v němmimo jiné tzv. suché dny postu a památky sv. Gabriela od Panny Marie Bolestné (28) a sv. Suitberta (1). Příští týden začíná 2. nedělí v době postní.
Připomínám pochod Odvahu k životu, který proběhne 29. února v Brně, a 75. narozeniny, které 1. března slaví Prof. Václav Wolf, český katolický kněz, teolog a bývalý děkan KTF UK.
Znovu vyzývám k modlitbám za šikanované a pronásledované křesťany. Především za ty, kteří čelí reálné hrozbě mučednické smrti, jako například Jusíf Nadarkhání či Asia Bibi, nicméně jak příspěvky dole ukazují, naše modlitby potřebují kupříkladu i severoameričtí křesťané, kteří čelí stále silnějšímu tlaku sodomitů a sexuálního průmyslu. (Pokračování textu…)
Íránské soudy potvrdily rozsudek smrti oběšením za „odpadlictví“ nad protestantským pastorem Jusífem Nadarkháním, otcem dvou dětí. Nadrakhání se narodil v muslimské rodině a v 19 letech se přihlásil ke křesťanské víře. Byl odsouzen k smrti s tím, že má možnost vrátit se k muslimské víře, což ale odmítl. Rozsudek smrti je nyní platný a může být kdykoliv vykonán. Modleme se za něj a ptejme se opět našich politiků, co dělají proti pronásledování a vraždění křesťanů.
Včera započala středou doba postní. Mnozí „moderní kněží“ toto období bagatelizují a sugerují, že stačí občas se něčeho zříci, občas něco obětovat (smutný doklad tohoto přístupu naleznete ZDE). V období postu je ve skutečnosti třeba vždy dodržovat půst v jídle a stranění se zábavám + samozřejmě k tomuto je třeba přidávat dobré skutky či almužnu.
A samozřejmě je nanejvýš žádoucí nějakými speciálními skutky vynahrazovat Bohu situace, kdy postní pravidla nebylo možné dodržet – třeba protože jsme byli na pracovním obědě, kde jsme si nemohli vybrat bezmasé jídlo. Ano, takto má fungovat nabídka Církve, že půst od jídla je možno nahradit dobrým skutkem či modlitbou. Má to být náhrada za půst, který nemohl být dodržen, ne za půst, který se člověku nechce dodržovat. (Pokračování textu…)
„Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.“ (Lk 16,2)
Neochromí nás hrůza, když pomyslíme na tvrdé soudy Boží? Dny našeho života jsou sečteny; neznáme dne ani hodiny, ve které nás Nejvyšší Soudce vyzve před svůj trůn a přikáže složit přesný účet. Víra nám říká, že máme ještě naději, že se ještě můžeme připravit na ten strašný moment, aby nás nezaskočil, jako zaskočil sedláka, kterého zmiňují evangelia. V dnešním kázání vám ukáži, že jednou nastane podrobný soud, na kterém předložíme přesný účet ze všech našich činů. Potom vám ukáži prostředky, které máme užívat, aby pro nás soud nedopadl nepříznivě. (Pokračování textu…)
„Církev se nemá plést do politiky!“ praví liberálové a levice. Těžko se jim divit, že chtějí umlčet svého nepřítele. Říkali to vždycky a z jejich strany to má logiku (i když u liberálů poněkud pochroumanou). Ale dnes, v této smutné době, to říkají i jiní, u nichž se už divit musíme…
„Církev se nemá plést do politiky! Sociální učení církve není politický program, jen zdroj pro inspiraci!“ bouří „katoličtí“ a „křesťanští“ politici. To aby zdůvodnili, proč by na základě jejich života a politiky jejich víru nikdo neuhodl, protože jsou k nerozenání od politiků pohanských… (Pokračování textu…)
Asi sedm kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic směrem na Třeboň leží město Rudolfov. Zvláště od roku 1547 tu nastal takový rozvoj dolování stříbrné rudy, že doly převýšily výtěžkem Jáchymov i Kutnou Horu. Roku 1585 povýšil Rudolf II. osadu zvanou do té doby „Velké Hory“ na královské horní město. Za stavovského povstání bylo jedním z opěrných bodů protestantských vojsk Matyáše z Thurnu, roku 1619 bylo vypáleno císařským vojskem Karla Buquoye a později darováno Českým Budějovicím. Půdorys města je nepravidelný a svědčí o chaotické živelné zástavbě v době rozkvětu hornictví. Farní kostel sv. Víta, v rámci jižních Čech ojedinělá renesanční luteránská stavba ze šestnáctého století, slouží po roce 1620 katolíkům. Bývalý Marradasův zámeček je veřejnosti nepřístupný. Až do roku 1945 byl Rudolfov národnostně smíšenou česko-německou obcí (Rudolfstadt). Roku 1890 tu žilo celkem 1 317 obyvatel, z toho 55,8 % německých, roku 1921 celkem 1 725 obyvatel (z toho 23,2 % německých), 9,8 % příslušníků čsl. církve, roku 2001 2 390 obyvatel, z toho 32,2 % katolíků a 1,4 % čsl. církve husitské. (Pokračování textu…)
Je druhá neděle po devítníku, vítejte u dalšího rozhlédnutí. V nadcházejícím týdnu popeleční středou započne doba postní. Mimo to bych připoměl památku sv. Petra Damiána (23) a sv. Matěje Apoštola (25). Příští týden započne první nedělí postní.
Stalo se
18. února proběhla konzistoř, na níž Benedikt XVI. jmenoval 22 nových kardinálů, mezi nimi i Dominika Duku, 36. arcibiskupa pražského. Duku do Říma doprovodilo asi 1000 poutníků z ČR. Kontrast k události se snažila vytvořit hrstka lidí vedená sociálními demokraty, která ve stejnou dobu přišla před arcibiskupský palác protestovat proti Dukovu „pravicovému vystupování“. (Pokračování textu…)
Levy prichádzajú. Prečo Európa a Amerika smerujú k novej tyranii – tak se jmenuje nová kniha bývalého slovenského ministra vnitra Vladimíra Palka. Dostala se mi do rukou včera a přečetl jsem ji na jeden zátah. Hodnocení? Dle mého soudu by měla být pro křesťany povinnou četbou, protože představuje unikátní shrnutí řady zásadních informací, které by jim měly být známé, protože jsou klíčové pro křesťanské politiky, voliče i klérus.
S Palkem je možno nesouhlasit. Je možno se s ním přít v detailech i v poměrně závažných stanoviscích. Kupříkladu bych nikdy nepodepsal jeho tvrzení, že slušní lidé nepálí korán. Nicméně obrovské množství užitečných informací v jeho díle je nerozporovatelných, protože je to prostě soubor fakt. Fakt nejen poučných, ale rovněž přehledně a poučně uspořádaných. (Pokračování textu…)
