Svět

To, co se v křesťanství označuje jako nepřátelství se světem, je mnohdy mylně chápáno jako zbabělý únik nebo neschopnost konfrontovat se se životem v odvaze a síle dospělého člověka. Je nutné nejdřív poznat, vůči čemu se ohrazujeme a co odmítáme, ale také dobře vědět, co si  volíme jako druhou cestu, tu  správnou. Kdo ví, kvůli Komu opouští svět, nikdy tuto volbu nečiní z lidské nezralosti, ale z lásky. Opustit některé viditelné pomíjivé věci může znamenat nahlédnout království  Boží, viditelné očima duše, už na zemi.  A tento krok je vždy krokem odvahy a zralosti. Básně napsali Rio Presiner (13. listopadu 1925 Mukačevo, Československo – 20. října 2007 Indianola Pensylvánie) a Jan Vladislav (15. ledna 1923 Hlohovec, nyní Slovensko – 3. března 2009, Praha) a pocházejí ze sbírek Odstup a Hořící člověk.

(Pokračování textu…)

Svět Read More

Rozloučení s Lechem Kaczyńským

Lech Kaczyński (1949-2010)
Lech Kaczyński (1949-2010)

V Polsku dnes proběhne oficiální veřejné rozloučení s prezidentským párem, který bude zítra pohřben v Krakově na hradě Wawel. Polsko smutní a i Česká republika pro tyto dny vyhlásila dny smutku. A je proč.

Nejde jen o rozměr tragédie polského národa, který při havárii ztratil velkou část své nejvyšší elity, ale též o to, že Polsko i Evropa ztratily něco, čím rozhodně neoplývají – velmi schopného konzervativního politika a zatím nejlepšího prezidenta, jakého svobodné Polsko mělo. (Pokračování textu…)

Rozloučení s Lechem Kaczyńským Read More

Dobré dílo

Duch Boží si vskutku vane, kam chce. A nám se to nechce zdát, nemůžeme tomu uvěřit, hlavy si  můžeme ukroutit, jak se to mohlo stát, že náhle, beze vší výstrahy a zejména bez našeho dovolení  zavanul až do Hollywoodu, do novodobé Sodomy. Právě toto město hříchu bylo vybráno Boží Prozřetelností, aby zde vzniklo dílo, které nemá ve světové filmové tvorbě obdobu  –  film o umučení našeho Spasitele. Dosud žádný film nedokázal v tak krátké době zburcovat a uvést v úžas tak veliké množství lidí, Také však značné množství diváků přivedl k roztrpčení a k pohoršení. (Pokračování textu…)

Dobré dílo Read More

Patero smrtí víry

Není účelem této knihy sledovat následnou a už vůbec ne moderní historii křesťanství, k níž patří spory, o nichž doufám plněji pojednám jinde. Zde se chci jen ukázat, že když se křesťanství ukázalo v pohanském lidstvu, mělo povahu čehosi jedinečného, ba nadpřirozeného. Bylo úplně jiné než ostatní věci a čím víc se jím zabýváme, tím méně se jim podobá. Vyznačuje se však od té doby až posud jednou poměrně zvláštní a ojedinělou vlastností, zmínkou o níž může tahle knížka docela dobře skončit. (Pokračování textu…)

Patero smrtí víry Read More

Rozhlédnutí ve stínu Smolenska

Zprávou uplynulého týdne měla být slavnostní intronizace Dominika Duky do úřadu pražského arcibiskupa, byla však zastíněna tragickou událostí, k níž došlo téhož dne ráno u ruského Smolensku, kde cestou do Katyně při letecké havárii zahynul polský prezident Lech Kaczyński i s celou polskou delegací.

V rámci kalendária a nadcházejících událostí je třeba připomenout především devadesátiny arcibiskupa Otčenáška, 60. výročí provedení první fáze  tzv. Akce K a běžící hlasování v anketě Rytíři života.

(Pokračování textu…)

Rozhlédnutí ve stínu Smolenska Read More

Kraj lásky

Lidé si ve chvílích bezradnosti a životní prázdnoty vypomáhají mnoha slovy a širokými výklady o sobě a světu. Někdy totiž obsáhlé řeči a zdánlivě hluboké myšlenky slouží jen k uspokojení ctižádosti a touhy působit dobře na druhé lidi, případně k přehlušení vědomí vlastní marnosti. Dokonce i tehdy, jsou-li námětem hovoru duchovní věci. Jan Zahradníček si v básních ze sbírek Návrat a Rouška Veroničina dobře uvědomuje, že hovoru není třeba tolik jako naslouchání. Autorkou fotografie je Marika Pečená. (Pokračování textu…)

Kraj lásky Read More

Jedna paní

Podobno je naše vzdělanstvo jedné paní. Byla to milující matka svého jediného syna. Nic nezanedbávala ze svých mateřských povinností. Oči její byly přeplněny jeho obrazem, srdce její v něm nalézalo rozkoš a  potěšení. A byl to syn dobrý, sličný a ušlechtilý, který jí oplácel vděčností, oddaností a příchylností. I dobrá ta paní byla ušlechtilá, uznalá a vděčná. Modlila se, aby syn její prospíval na duchu i na těle, aby byl uchráněn od nebezpečí a neštěstí, a děkovala za vše, čeho se mu dostalo. Bůh, ke kterému se modlila, nemluvil snad skrze proroky a lidem se nezjevoval, ale za to ta dobrá paní asi nemohla. Modlila se upřímně, a to přece je to hlavní. (Pokračování textu…)

Jedna paní Read More

Odkřesťanštění

Samotné toto slovo je křesťanovi nepřijatelné. Dva tisíce let si lidé zvykali na pojem „pokřesťanštění“, tj. postupné přijímání víry v Krista po světě. Byly samozřejmě činěny pokusy zavrhování Krista a bylo jich za tu dobu dvou tisíciletí dost a dost. Kristovu víru lidé neustále přijímali, ale i odvrhovali, zpochybňovali, znevažovali. Tak jako Krista možno přijmout celým srdcem, tak ho možno přijmout i jen z části, tak aby nás to příliš neobtěžovalo. (Pokračování textu…)

Odkřesťanštění Read More

Potrat jako druhé znásilnění

Dostane-li se potratář do úzkých, když argumenty docházejí a on už i přiznal, že potrat je vlastně hodně špatná věc, instinktivně se snaží zahrát na city a neomylně hmátne po příkladech, kdy přece „každý slušný člověk“ musí uznat, že potrat musí být povolen. Jako první se nabízí případy početí ze znásilnění. Pomiňme teď fakt, že drtivá většina žen, které jdou na potrat, nepočala při znásilnění, a soustřeďme se jen na podstatu tohoto specifického dilematu. (Pokračování textu…)

Potrat jako druhé znásilnění Read More

Bílá sobota

Bědování nad mrtvým Kristem podle Giotta di Bondoneho (1267-1337)

Je Bílá sobota, poslední den Svatého týdne. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání.

Přes den se neslaví žádné mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.

Bílá sobota Read More

Velký pátek

Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Dnes si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá, je den přísného postu. Více ZDE či ZDE.

Je den vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně.

Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.

Ignác Pospíšil

Velký pátek Read More

Zelený čtvrtek

Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)

Dnes slavíme Zelený čtvrtek, první den velikonočního tridua. Dopoledne se  v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně.

Je to jistě velmi stručné shrnutí, ale jelikož pročtení si odpovídajících částí Bible, meditace nad nimi a návštěva večerních pobožností Vám jistě zabere celý den (či alespoň veškerý volný čas), je zde stručnost neocenitelnou výhodou. Utrpení, sebeobětování a zmrtvýchvstání Krista, to je středobod naší víry. Prožívání tridua se nesmí flákat, v něm více než kdy jindy platí „pomni, abys den sváteční světil“.

Ignác Pospíšil

Zelený čtvrtek Read More

Utrpení Krista

Postní doba je skutečně dobrou příležitosti k rozjímání, kým je pro nás Pán Ježíš Kristus. Jakou roli hraje v našem životě? Jakým způsobem se naše přináležitost k  Němu projevuje? Nejdojemnější scénou a nejvíce usvědčujícím okamžikem pro nás je Jeho osamělé bdění v Getsemanské zahradě. Okamžik bdění s Kristem není pro nás nadobro ztracen – ještě stále si můžeme vybrat, zda Ho necháme třást se a potit úzkostí samotného, nebo přidáme trochu ze svého času a zálib pro setrvávání jenom v Jeho společnosti. Básně napsala Nea Marie Brkičová a Bohuslav Reynek. (Pokračování textu…)

Utrpení Krista Read More