Tábor jako opora malých osamělých katolíků

Kozinec 2013: Nástěnka celotáborové hry

Letní tábor či setkání dětí (mládeže) je pro mnoho rodin především dobrou odpovědí na otázku, co s dětmi přes prázdniny. Na táboře se o děti postarají, pohlídají je, poskytnou jim přiměřený zdravotně prospěšný pobyt v přírodě a s trochou stěstí i nějaké ty pozitivní zážitky, na které pak budou děti přes rok vzpomínat. To jsou taková ta základní očekávání, které má od letního tábora většina rodičů.

Nicméně tábor má mnohem větší potenciál a může dětem poskytnout mnohem více, budou-li rodiče dobře vybírat. Neocenitelný je zejména pro příslušníky rozptýlených menšin.¹ Jak dobře vědí např. čeští emigranti, kteří pamatují na skautské tábory vedené Velenem Fandrlíkem, které jim pomáhaly udržovat v dětech povědomí o jejich češství, znalost českého jazyka a kontakty napříč českou emigrantskou komunitou. A jelikož i my katolíci (či mnozí z nás) jsme už v ČR rozptýlenou menšinou, neměli bychom tyto zkušenosti a možnosti ignorovat.

Rozptýlená menšina je vždy menšina ohrožená, nad níž se vznáší riziko rozpuštění a zániku ve většině, která ji obklopuje. Někdo by mohl namítat, že minimálně ve zbožnějších částech Moravy katolíci dosud rozptýlenou menšinou nejsou. I kdyby tomu tak bylo, máme v této zemi rozsáhlé oblasti, kde rozptýlenou menšinou katolíci jsou bez veškeré pochybnosti. Ale i v případě zbožné Moravy jde o velice diskutabilní věc, neboť katolicita mnohých katolíků a katolických kněží je dnes více než sporná.

Pro rozptýlenou menšinu a její osamělé členy může být tábor či setkání obrovskou příležitostí alespoň částečně utišit celoroční žízeň a hlad. Narozdíl od školy a pravidelných nedělních bohoslužeb, kde si člověk nemůže moc vybírat, protože je často limitován nabídkou blízkého (pro něj dostupného) okolí či státními hranicemi, si v případě tábora může vybírat i vzdálenější akce či akce zahraniční. Takže i osamocená katolická rodina, která musí posílat děti do silně antikatolického školního prostředí a v neděli chodí do kostela na mši, která už je natolik modifikovaná, že jen Bůh ví, zda je vůbec platná, si zpravidla může dovolit dát děti na katolický tábor (poslat je na setkání katolických dětí). Pokud to udělají, je to samozřejmě obrovská výhra už z toho důvodu, že děti tak získají jedinečnou, nenahraditelnou a velmi posilující zkušenost katolického prostředí.

Katolické prostředí, to jsou katolické děti na táboře vedeném katolickými vedoucími v katolickém duchu, pod duchovním vedením kněze katolického nejen po stránce církevní příslušnosti, ale i víry a projevu. Katolické prostředí, to je denně dostupná nezkažená a nezdegenerovaná katolická liturgie, to jsou věřící, co přijdou na Mši slušně oblečení a vědí, jak se při ní chovat. A co se i jinak slušně oblékají a vědí, jak slušně a křesťansky vystupovat. Smutné je, že (podle mých znalostí) drtivá většina táborů pořádaných katolickými organizacemi dnes tato kritéria naprosto nesplňuje.

Víte, je opravdu neocenitelné, když si dítě na takovém táboře (setkání) ověří, že jeho rodina není naprosto ojedinělý (bláznovský?) úkaz. Že na světě jsou i další katolické děti, které se mu nebudou posmívat pro jeho víru, slušné vychování či cudné oblékání, které stejně jako ono samo více či méně vítězně nesou prapor víry nepřátelským světem. Když může alespoň těch pár dnů strávit s kamarády, kteří nejsou pro jeho víru ani tak zkouškou, jako spíše příkladem a posilou. Kteří jsou pro něj i v duchovním životě spojenci a ne nepřáteli. Když vidí, že Mše svatá nemusí (a nemá) připomínat sraz u táboráku, balónkovou slavnost ani kabaret a že kněžský oděv není slavnostní oblečení určené výhradně pro (velmi nepravděpodobnou) návštěvu biskupa ve farnosti. Že jeho rodina není poslední na světě, jejíž členové dodržují povinnost pátečního postu a chodí ke svaté zpovědi.

Tábor poskytuje i další příležitosti, kupříkladu k přednáškám o rozličných tématech. Samozřejmě, zde bude jeho význam vždy velmi omezený – nic se nesmí přehánět a těch pár krátkých přednášek na ta nejzákladnější témata, na které se dá najít čas, nemůže nahradit výuku náboženství či napravit škody, které způsobil nějaký pseudokatolický katecheta. Ale i zde může alespoň trochu prospět. A koneckonců i táborové hry se dají koncipovat tak, aby byly k užitku a prospěly duchovnímu rozvoji dětí.

Přeji rodičům, aby měli šťastnou ruku při výběru toho správného tábora a dopřáli dětem takový, jaký jim po všech stránkách prospěje.

Ignác Pospíšil

Poznámky:

1) Rozptýlená menšina je menšina, která je natolik řídce roztroušená v populaci, že už není schopna vytvářet funkční lokální komunity. A osamělí katolíci jsou pro potřeby tohoto článku malí či mladí katolíci, kteří se musejí protloukat coby jednotlivci v nekatolickém (a často i silně antikatolickém) prostředí světských škol a učilišť, kde je vytrvalost a pevnost jejich víry a katolické výchovy dennodenně podrobována těm nejtěžším zkouškám.

Související stránky:
Setkání katolických dětí ve Vyšším Brodě 2014
Katolické tábory, setkání a pobyty v létě 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *