Tag Archives: TOP 09
Co nás, katolíky věrné Písmu a Tradici, čeká po volbách?
Většina čtenářů zajisté odpoví jednoznačně: Nic dobrého. Někteří se možná domnívají, že jediným pozitivem letošních voleb bylo, že se KSČM nedostala do Sněmovny. Jenže já jako starý tvrdý antikomunista a bojovník proti minulé totalitě to za přínos vůbec nepovažuji. KSČM je už fosilní zkamenělina neodmyslitelná od tzv. „reálného socialismu“ minulé epochy, kterou už ani dnešní třicátníci, tedy lidé vstupující mezi střední generaci, vůbec nezažili. Přitahuje převážně starší občany, vesměs členy bývalé KSČ, kteří nemohou zapomenout, jak se měli za Husáka „dobře“ a rádi by se k těmto časům vrátili. Jenže takový návrat je nemožný.
Samozřejmě je špatnou vizitkou české politické scény, že od r. 1990 přetrvávala marxisticko-leninská KSČM pořád ve Sněmovně. Dnes jsou ale větším nebezpečím neomarxistické strany a politické subjekty – a právě ony v těchto volbách posílily a směřují ke koaliční vládě 5. Nenechme se mýlit tím, že Piráti, hlavní nositelé tohoto neomarxismu, genderismu a greenhornismu v podání stejně neomarxistické, genderistické a greenhornistické EU, ztratili a díky kroužkování mají jen 4 poslance. Jak zaznělo v televizním zpravodajství, tak Ivan Bartoš žádá v rýsující se vládě 5 subjektů o 3 ministerská křesla. A ideově naprosto bezzubý STAN se plně přizpůsobí jejich programu, tj. „manželství pro všechny“ včetně polyamorie, maximální podpory „práva ženy na svobodnou volbu“ čili potratu, eutanázie, pornografie apod. Fanatická nenávist Pirátů vůči katolické víře a zjevené pravdě se projevila markantně zcela nedávno u příležitosti obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Těm, kdo mají krátkou paměť, stačí připomenout, co všechno vyváděl pražský primátor Hřib, politik právě této strany.
A nejde pouze o Piráty. TOP 09 se svojí vůdkyní Markétou Pekarovou-Adamovou není o nic lepší. Zapomnětlivým se sluší připomenout její předvolební výrok, že jako katolička (!) bude podporovat homosňatky a potraty. Pro TOPku je také jednoznačnou vizitkou, že nemravný Dominik Feri, jehož promiskuitní a prasácký život byl všeobecně znám, se mohl stát jejím poslancem a musel rezignovat teprve poté, co ho některé ženy obvinily ze sexuálního nátlaku a obtěžování.
Takže zde máme dva jasné subjekty, téměř jistojisté členy předpokládané vládní koalice premiéra Petra Fialy, které jednoznačně prosazují hodnoty zcela v rozporu s přirozeným mravním zákonem a katolickou etikou. Oba jsou zároveň eurohujerští. A co ty zbývající tři? Již jsme zmínili hnutí STAN, které žádné ideové zakotvení nemá a přizpůsobuje se bezvýhradně svému koaličnímu partnerovi, tj. Pirátům.
ODS již dávno není konzervativně liberální stranou exprezidenta Václava Klause, i když ideologický liberalismus jako vyznavači katolické sociální nauky odmítáme. ODS postupně devalvovala na čistě pragmatické a zároveň ideově amorfní politické seskupení hájící ekonomické zájmy některých oligarchických finančních skupin. Problematika rodinných hodnot a ochrany nenarozeného a končícího života, které jsou a musí být pro katolíky klíčové, není pro ni důležitým tématem. Někteří její politikové se sice tu a tam vyjádřili pozitivně v jejich prospěch, učinil tak několikrát, byť slovy nemastnými neslanými, i samotný předseda Fiala, prohlašující se jinak za katolíka, nicméně jiní politikové téže strany se netají opačným názorem. Stejně tak i ve vztahu k EU: někteří jsou kategoricky pro, jiní mají kritický přístup. Spoléhat proto na tuto amébní beztvarou politickou masu je přinejmenším riskantní, zvláště pak když se spojuje s PirátoStanem a TOP 09.
A KDU-ČSL? Ti, kteří jí dali svůj hlas zakroužkováním jejich kandidátů, pokud jsou niterně stále ještě katolíky, budou brzy litovat. Předseda Marian Jurečka se sice vyslovil před volbami jednoznačně pro manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy, nicméně po mediálním ataku nedůstojně vycouval. Tím dal signál, jak bude KDU-ČSL jednat, až se stane členem vládní koalice.
Takže nás čeká od případné nové vlády frontální útok proti mravním hodnotám přirozeného zákona a Zjevení – a to paradoxně za situace, kdy její premiér i jednotliví ministři budou zdůrazňovat svůj katolicismus. V dnešním světě to není nic neobvyklého, cožpak potratářský prezident USA Joe Biden nechodí ostentativně svatokrádežně ke sv. přijímání podobně jako kanadský premiér Justin Trudeau? Přitom právě za jejich vlád tam probíhá náboženské pronásledování katolíků, jaké dějiny nepamatují. Věřící, kteří deklarují jasně své odmítání potratů, eutanázie, homosňatků a genderové ideologie jsou mediálně pranýřováni a vyhazováni ze zaměstnání jako „homofobové a extrémisté“, mnohdy končí i před soudem.
Nemylme se, toto nás čeká. Předchozí Babišova vláda nebyla samozřejmě ničím pozitivním a není třeba to připomínat, všichni to víme. ANO, podobně jako současná ODS, bylo pouhým bezideovým ryze ekonomickým hnutím, což neplatilo o jejím koaličním partnerovi ČSSD. Socialisté byli ale příliš slabí na to, aby svůj program podpory potratů a homosňatků protlačili více dopředu. Ve Fialově vládě naopak bude těchto subjektů více a silnějších.
A ještě něco: Babišova vláda zcela kapitulovala před EU, OSN a WHO ve věci lockdownů, vynucované vakcinace a dalších nesmyslných opatření proti covidu a stala se tak nositelkou a prosazovatelkou sanitární diktatury. Tím se její představitelé stali spolupachateli zločinů proti lidskosti, jak konstatuje stále více světových právníků. Politické subjekty tvořící se vládní koalice pod taktovkou prof. Fialy budou v tomto trendu pokračovat, jasně to dokázaly po celou dobu rok a půl trvající podvodné pandemie, kdy všichni jejich poslanci hlasovali pro pandemický zákon a nijak nezpochybňovali nesmyslná opatření včetně násilně zaváděného očkování a diskriminace nenaočkovaných. Pokud vznesli kritické námitky, tak pouze technického charakteru. Domnívat se tedy, že eventuální Fialův kabinet se v tomto ohledu bude chovat jinak než předchozí Babišův, by bylo hodně, ale opravdu hodně naivní. Navíc je zřejmé, že případná Fialova vláda se bude v ještě větší míře přizpůsobovat Bruselu, jenž na teroristická opatření omezující svobody lidí tlačí.
Prognóza tedy: nic moc, žádná změna k lepšímu, spíše k horšímu. Jenže je to naštěstí jen prognóza, nikoli jistota. Předpoklady se nemusí naplnit. Ještě je tady Pán Bůh a přesvatá Matka Panna Maria. Máme měsíc říjen, měsíc vítězství křesťanských vojsk u Lepanta, měsíc svatého růžence. A ten dokáže dělat divy, jak Neposkvrněná už mnohokrát v historii ukázala.
PhDr. Radomír Malý
K programu koalice SPOLU
Koalice SPOLU již zveřejnila svůj program (https://www.spolu21.cz/). Má tam spoustu pozitivních věcí, ale rovněž velice nebezpečné nápady a lapsy. Proto jsem se rozhodl sepsat tento seznam, proč jsou pro mne SPOLU nevolitelní:
1) Členem koalice je TOP 09 (jejíž současný stav a charakter plně vystihuje paní Pekarová jako předsedkyně).
2) Korespondenční hlasování ze zahraničí? Korespondenční hlasování je ZLO. A pokud ho zavedou, byť jen zatím pro zahraničí, nakonec (a to poměrně brzy) bude všude a bude konec jakékoliv transparentnosti a férovosti voleb. (Pozitivní stránkou je, že lidovce to nevyhnutelně zničí).
3) Zvýhodnění pro občany, kteří dbají na prevenci? Když vidím, co jsou někteří schopni vymyslet a vážně navrhovat v současném kovidovém šílenství za diskriminaci pro neočkované, tak mi ta myšlenka přijde extrémně společensky nebezpečná a rozhodně nehodlám volit nikoho, kdo ji hlásá.
4) Nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií? Sorry, ale současná veřejnoprávní média vnímám jako jednoznačného nepřítele křesťanů i funkční demokracie, nástroj a hračku otevřeně progresivisticky a levicově orientovaných novinářů, kteří jejich pozici zneužívají k indoktrinaci a manipulaci obyvatelstva, voleb i politiky. Rozhodně nechci jejich zachování v této „nezávislé“ podobě a rozhodně je nechci jakkoliv financovat.
5) Jednoznačná orientace na Západ? Orientace by měla být hodnotová, ne světostranová. Dnešní Západ se příliš podobá bývalému komunistickému východu, než abych v něm hledal budoucnost. Ne, že by Rusko a Čína byly lepší, ale už si např. nejsem jist, že Rusko je horší. EU a Německo vnímám rozhodně jako větší hrozbu pro suverenitu ČR a svobodu jejích občanů, než Ruskou federaci.
6) Havlovská diplomacie? Kdyby byla naděje, že skutečně bude podporovat pronásledované, kteří si to zaslouží, jako např. křesťany v Číně, Indii, muslimských zemích či na Západě, bral bych to, ale v našich podmínkách a tradicích to obvykle znamená podporu perverzních skupin znesvěcujících křesťanské chrámy a sodomitských aktivistů. Děkuji, nechci.
7) Je hezké, že tam mají tak důležitý bod, jako je volba „národního ptáka“, ale mne spíše zajímá postoj koalice k tzv. green dealu, kterým se EU rozhodla zničit svoji ekonomiku a ožebračit své obyvatele.
Ignác Pospíšil
Jste pro mne jen idioti!
„Vážení rodičové, vážení voliči, jste pro mne jen idioti…“ Ač tuto větu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) během svého nedělního vystoupení na Primě samozřejmě vůbec nevyslovila, přesto jí nepochybně zvonila někde hluboko v hlavě. Jinak se to, co tam předvedla, ani vykládat nedá…
Seděl jsem u televize, nevěřícně poslouchal její vpravdě šílenou obhajobu zavedení povinné předškolní docházky a ptal jsem se sám sebe, jestli se mi to nezdá. Už dlouho jsem nezažil, aby politik tak ostentativně dával najevo své absolutní pohrdání voliči, aby ze sebe sypal takové nehorázné kraviny a nepřímo tím všem sděloval, že má lidi tak totálně na háku, že necítí potřebu se alespoň pokusit najít nějakou alespoň trochu smysluplnou argumentaci pro své konání…
Katolický volič: Další strašné volby

Jean-Claude Juncker, kandidát lidovců na předsedu Komise. Pomohl zlegalizovat euthanasii v Lucembursku.
V pátek a sobotu 23. a 24. května 2014 nás čekají volby do Europarlamentu. Přestože jeho moc je ve srovnání s Radou ministrů a Evropskou komisí mnohem menší, než by člověk čekal, je Evropský parlament nesmírně důležitý, protože pro spoustu rozhodnutí Komise je třeba jeho souhlas (a konec konců Europarlament schvaluje Komisi samu). Není tedy vůbec jedno, kdo v něm bude sedět a nás reprezentovat. Bohužel, ani tentokrát nejsou vyhlídky vůbec dobré a není ani moc z čeho vybírat.
Myslím, že z globálního pohledu nejlépe situaci vystihuje debata potenciálních předsedů Komise, kterou jsme mohli shlédnout v televizi. Sešlo se jich tam pět. Bohužel mezi nimi nebyl ani jeden, o němž by mohl slušný a příčetný člověk uvažovat, aniž by přitom nebezpečně pokoušel svůj dávivý reflex. Všechno nejen eurohujeři a „progresivisté“, ale rovnou otevření stoupenci destruktivních myšlenek a ideologií, veřejní podporovatelé zla.
Na Pochodu pro život 2014

Ukončení pochodu u sv. Václava. Zleva: 1) apoštolský exarcha Mons. Ladislav Hučko 2) P. Pavel Maria Mayer OP 3) Mons. Andreas Laun OSFS, pomocný biskup salcburský 4) P. Jáchym Jaroslav Šimek, opat želivského kláštera
Letošní národní Pochod pro život navštívilo něco okolo 3 tisíc lidí. Předcházela mu panelová diskuse na téma „Perspektivy obnovy kultury života v naší zemi“ a hned tři mše svaté: hlavní celebroval u sv. Jiljí kardinál Duka, další římskokatolickou bohoslužbu celebroval u Jezulátka Mons. Andreas Laun OSFS a poslední, řeckokatolickou, celebroval u sv. Klimenta exarcha Hučko. A jak jsem to všechno viděl já?
Jelikož z Budějovic do Prahy je cesta dlouhá a já jsem se chtěl zúčastnit celého programu, nezbylo mi než vstávat už ve 3:30, abych se stihl vypravit a chytil vlak ve 4:57. Cesta proběhla bez problémů a bez potíží se mi podařilo nalézt i místo debaty v dominikánském klášteře. Čekání jsem zkrátil nejdříve tím, že jsem organizátorům pomohl s několika maličkostmi, a posléze diskusemi s ostatními čekajícími, kterým dominovala především dvě témata: zdravá výživa a biskup Bezák. Obávám se ale, že mé stravovací návyky i vysoce negativní názor na odvolaného arcibiskupa zůstaly nepoznamenány.
Ke sněmovním volbám 2013
Už za týden půjdeme k volbám. Na Duších a hvězdách to reflektovala série článků probírající (ne)volitelnost bloku Hlavu vzhůru! Jany Bobošíkové. Ta nám poskytla (potvrdila) dva cenné poznatky. První zní (pan Semín snad promine), že Hlavu vzhůru opravdu není pro katolíka akceptovatelná, což je poměrně logický a očekávatelný výsledek. Ten druhý nám říká, že věcně, střízlivě a slušně diskutovat o politice je zřejmě pro většinu čtenářů těchto stránek nedosažitelný cíl. Smutné.
Nicméně dostalo se mi opakovaně otázky, koho tedy volit, respektive koho budu volit. Nu, řekl či napsal jsem to už vícekráte: budu volit Korunu Českou. Ne protože bych jí byl nějak moc nadšen, to vůbec ne, dokonce se s ní neshodnu v poměrně zásadních otázkách, jako jsou otázky setrvání naší země v NATO a EU a věci okolo. Nicméně jsou i důležitější věci a KČ i přes toto vychází z toho všeho jako nakonec nejlepší možnost. A prakticky jediná, kterou katolík vůbec může zvažovat.
Neodbytné otazníky nad sebejistými vykřičníky
Článek PhDr. Pavla Zahradníka přinesl mnohé důležité informace a do té míry, do které jsou pravdivé, jsem mu za ně vděčný. Věděl jsem, že Jana Bobošíková neměla v minulosti problém podporovat požadavky homosexuální lobby a když podpořila svým podpisem Manifestu D.O.S.T. konzervativní postoje k manželství a rodině, byl jsem tím upřímně překvapen. A aby nezůstalo u jediného překvapení, požádala mne, zda by mohla vystoupit na demonstraci, kterou Akce D.O.S.T. svolala proti snaze zavést povinnou sexuální výchovu do škol.[i] Souhlasil jsem a nelitoval jsem. Krátce nato jsme se spolu sešli při panelové diskusi, kdy jsme proti Ondřeji Liškovi, předsedovi militantně multikulturalistické Strany zelených, hájili názor, že islám nepředstavuje pro Evropu i naši společnost žádné obohacení, ale nebezpečí. Setkali jsme se ještě vícekrát a nikdy jsem neodcházel s pocitem, že její sympatie k Akci D.O.S.T. nejsou upřímné. Naopak. Dospěl jsem k závěru, že Jana Bobošíková, stejně jako kdokoli jiný, může svoje názory měnit. K lepšímu. Ne vždy se mnou souhlasila a já s ní, ale rozhovory byly upřímné a zdálo se mi, že přispívají ke stále většímu příklonu Jany Bobošíkové ke konzervativní pravici.
I proto jsem byl zděšen internetovými odkazy, které Dr. Zahradník vydoloval z hlubin internetu. Kéž by něco podobného učinil i na adresu jiných politiků, lovících hlasy v katolickém či konzervativním táboře…
Janě Bobošíkové jsem 12. 10. napsal dopis tohoto znění: