Category Archives: Bahník, Petr

Slovo předsedy Akce D.O.S.T. k 17. listopadu

Petr Bahník

Zhruba před měsícem jsem na stránkách webového magazínu Neviditelný pes zaznamenal názorovou přestřelku Alexandra Tomského s profesorem Tomášem Halíkem. Tomský v ní reagoval na jednu z Halíkových filipik o „dobrodiní“ masové imigrace a trefně odhalil sofistický charakter její argumentace. Natolik trefně, že měl Halík potřebu v následné reakci Tomskému podkuřovat udělováním titulů „gentlemanský kritik“, „oponent na úrovni“ a podobně, aby tak obratně neutralizoval dopad Tomského kritiky, celou diskusi „přátelsky“ zahrál do autu a ještě měl poslední slovo. Tomský naštěstí dokázal Halíkovu šmajchlování odolat a odpověděl opět razantní kritikou. (Inu signatář Manifestu D.O.S.T., to máte marné.)

Ale proč o tom teď píšu? Připomnělo mi to datum sedmnáctého listopadu. Tomáš Halík se o něm totiž v té diskusi s Tomským zmiňuje a dojemně líčí, jak zvonil klíči. V témže textu ovšem jen o několik řádků níže píše (vlastně vyhrožuje) všem konzervativcům, aby si prý zvykli na to, že „svět už nebude jako dřív“! Dobrá, jenže většina těch lidí, kteří v listopadu 1989 řečeno s Halíkem „zvonili klíči“, si přála právě jenom to, aby svět byl zase n o r m á l n í, tak jako dřív. Aby k snídani byly křupavé rohlíky z pekárny pana XY, domy byly udržované (a obydlené), aby sedláci sedlačili, křesťani se modlili, universitní profesoři se těšili oprávněné úctě a policisté chytali zloděje a nemlátili lidi po hlavě kvůli názorům. Halík evidentně zvonil z jiného důvodu, zvonil pro „krásný nový svět“, který definitivně dorazí i to málo, co z naší kultury a civilizace ještě zbylo.

XV. Hovory na pravici: Genderová válka proti rodině – Záznam a ohlasy

Na YouTube je k dispozici několikadílný záznam akce, kterou včera pod vedením Michala Semína a Petra Bahníka pořádala Akce D.O.S.T. Opravdu doporučuji ke shlédnutí, resp. poslechu, jde o velmi informativní a užitečná vystoupení a diskusi. Což samozřejmě neznamená, že souhlasím se vším tam řečeným.

Samozřejmě existují i jiné názory. P. Tomáš Stritzko FSSPX tuto akci odsuzuje jako „pokračování tradice mírových konferencí či II. vatikánského koncilu.“¹ Nevím, jak na to přišel, nevidím pro takový odsudek žádné podklady. Nejde přece o žádné pseudoekumenické modlitby či bohoslužby (které by samozřejmě byly nepřijatelné), ani obdobu nějaké mírové konference. Jde o setkání, vystoupení a diskusi předních představitelů světových prorodinných organizací a tam jistě není přítomnost (jednoho) představitele pravoslavného světa na překážku. Pravoslavní v této věci vedou stejný boj jako my katolíci, a co hůř, my musíme s hanbou přiznat, že si momentálně vedeme mnohem hůře než oni.

Zlato mlčení je někdy třeba obětovat

– Kritika kritiky-

Dosti dlouho se bráním reagovat na nejrůznější fauly, jimiž kritici z různých světa stran útočí proti Akci D.O.S.T. Říká se, psi štěkají, karavana jede dál. A věru není proč znepokojovat se pokřikem kulturní levice a havlistických „elit“. Vyjí-li vzteky, pak to co děláme, děláme patrně dobře. Ostatně, je i kritika, byť třebas ve formě záludného dloubnutí pod žebra, které se patří pokorně naslouchati a napravit na své straně vše, co je křivého. Tak jsem chápal například různé, z konzervativních pozic vedené, výhrady ke strategii, popřípadě tomu či onomu taktickému kroku v působení Akce D.O.S.T. Nicméně, občas se objeví i výpady natolik zlomyslného druhu a směru, že by mlčení k nim nebylo aktem pokory, ale rezignace, zavdalo by podnět k nepodloženým dohadům a mohlo by svést mnohé. K takovým výpadům patří hyperkritika Akce D.O.S.T. obsažená v aktuální agitce Nech volební lístky doma od anonymního autora MC na internetových stránkách nepatřičně nazvaných Monarchia Catholica. Činím tedy zřídkavou výjimku a jako místopředseda Akce D.O.S.T. si dovolím několika větami se ke zmíněným útokům vyjádřit.

Obsahem článku signovaného MC je výzva ke konzervativně orientovaným čtenářům, aby se neúčastnili blížících se parlamentních voleb. Výzva zajisté legitimní a na stránkách, které se prohlašují za monarchistické, více než pochopitelná. Méně pochopitelné už je zdůvodňování tohoto postoje výčtem a kritikou kandidujících stran. Autor či autoři za šifrou MČ by si měli vybrat, zda jim jde o hrdé donkichotské gesto kopající parlamentarismus s rozběhem do zadnice, což nepostrádá půvabu, nebo jen o obyčejnou pragmatickou úvahu, že jim žádná ze stran nevyhovuje, a proto na volby kašlou. Úvahu veskrze všední, kterou letos myslím udělá kde kdo. Úvahu, která mlčky předpokládá, že kdyby přece jen byla nějaká ta strana, která by kritikovi vyhovovala, bylo by rázem správné k volbám jíti a dáti jí svůj hlas. (Podle kontextu stránek Monarchia Catholica soudím, že by se tak stalo, kdyby dostalo možnost kandidovat u nás např. sudetoněmecké krajanské sdružení).

Akce D.O.S.T.: Nevyváženost vysílání ČT ohrožuje regulérnost voleb!

Akce D.O.S.T. vyzývá Českou televizi, aby respektovala rovný  přístup ke všem politickým subjektům kandidujícím do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Postoj, který Česká televize zaujala k prezentaci kandidujících stran a hnutí před nadcházejícími předčasnými volbami, je podle názoru Akce D.O.S.T.  vážným narušením principů, na nichž spočívá statut média veřejné služby, a může zpochybnit i samu regulérnost voleb. Pravidla předvolebního a volebního vysílání ČT zveřejněná 17. září 2013 (dále jen Pravidla) jsou skandálním pokusem o legitimizaci nerovného přístupu ČT k jednotlivým politickým subjektům, jež se voleb účastní.  Bez ohledu na zásadu rovnosti před zákonem, jakož i na deklarovaný smysl a poslání veřejnoprávních médií, konstatují tato Pravidla údajnou nerovnost kandidujících politických stran a vydávají ji za oprávněné odůvodnění nerovného přístupu ČT k nim, který kodifikují a veřejně deklarují.

Za skandální považujeme zejména zavedení principu tzv. „odstupňované rovnosti“, které se v uvedených Pravidlech objevuje. ČT jej „vysvětluje“ takto (cit): „zásada odstupňované rovnosti znamená, že bude brán zřetel na politický a společenský význam kandidujících subjektů.“  Jelikož je zřejmé, že názory na „politický a společenský význam“ jednotlivých subjektů se nutně budou lišit, je takováto formulace zcela nepřijatelná. Na „orwellovský“ princip „odstupňované rovnosti“ v Pravidlech navazují další formulační a právní „perly“. V bodě třináct první části Pravidel např. čteme, že kritériem „je dosavadní politický význam politické strany a činnost ve veřejném životě.“  Nabízí se otázka, odkud plyne mandát ČT prezentovat v předvolebním čase divákům legálně působící politické strany jen na základě svého vlastního subjektivního hodnocení jejich „významu a činnosti“?

Akce D.O.S.T.: Otevřený dopis primátoru Hudečkovi

Tomáš Hudeček (TOP 09)

I díky vám již nemůže v konzervatismus a pravicovost TOP 09 věřit vůbec nikdo!

Otevřený dopis  Akce D.O.S.T.  primátoru Hl. města Prahy Tomáši Hudečkovi ve věci jeho záštity  „festivalu“ Prague Pride

Pane primátore,

před několika dny jsme se dozvěděli, že také vy, ve stopách svého předchůdce B. Svobody a starostky Prahy 2 Jany Černochové, poskytujete svou oficiální záštitu homosexualistickému „festivalu“ Prague Pride. Jsme tímto vaším rozhodnutím zklamáni, nikoli však překvapeni.

Politická strana TOP 09, kterou representujete, založila svou image na konzervativně pravicové rétorice, díky níž jí v minulosti mnozí naivně dávali své hlasy, podporovali jejího knížecího kandidáta v prezidentských volbách a někteří do ní dokonce vstupovali. Vrcholní představitelé této strany bohužel opakovaně prokázali, že hodnoty, na které vábili své příznivce, chápou jako pouhou propagandu, jíž se nehodlají v praxi řídit.

Akce D.O.S.T. znovu k událostem ve Francii

Již půl roku probíhají po celé Francii veřejné protesty proti přijetí zákona, který přiznává homosexuálním svazkům status manželství, včetně práva na adopci dětí. Návrhu zákona nepředcházela potřebná společenská diskuse a prosazen byl proti vůli většiny občanů. Protestní demonstrace v ulicích francouzských měst (pařížské demonstrace se účastnil milion protestujících!) vláda tvrdě potlačuje a to za použití nejhrubšího policejního násilí.

Starostové francouzských měst odmítající „oddávat“ stejnopohlavní páry čelí tvrdému trestnímu stíhání a za pouhé nošení trička s vyobrazením normální rodiny, které se stalo rozšířenou formou pokojného protestu, jsou lidé policií na ulicích zadržováni a perzekvováni. Mladý demonstrant Nicolas Busse byl za to dokonce odsouzen k několikaměsíčnímu vězení. Historik a spisovatel Dominigue Venner byl arogancí státní moci dohnán až k „palachovské“ sebevraždě.

Francouzské vládě je však mínění veřejnosti, včetně jejích voličů, zjevně zcela lhostejné.  Jejím cílem je prosadit a udržet homosexualistickou agendu za každou cenu, i za cenu ztráty popularity, bombardování demonstrantů slzným plynem či střelby gumovými projektily.