Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?
Michal Semín
V minulých dnech se v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?“ objevila řada výpadů proti Akci D.O.S.T. Jsme obviňováni z podpory stran či osob, jež údajně rozvrací mravní řád ve společnosti podporou potratů a adopcí dětí homosexuálními páry. Považuji za nutné na tyto závažné výtky reagovat.
Část opozice vůči Akci D.O.S.T. přichází z okruhu přispěvatelů blogu Monarchia Catholica. Jeho šéfredaktor tvrdí, že současný režim je nelegitimní a že je tedy katolíkům přísně zapovězeno účastnit se voleb. Vzhledem k tomu, že svůj vyhraněný postoj nemůže opřít o přímé výroky církevního magisteria, vyvozuje jej z obecnějších zásad sociální nauky Církve. Jsem toho názoru, že mylně. Je pravda, že na současné politické scéně není jediná strana, která by mohla být považována za stranu katolickou, a tedy ani strana, která by důsledně hájila křesťanský mravní řád ve společnosti. Naši kritici na základě této skutečnosti činí jednoduchý závěr: jít k volbám je hřích, protože volbou kterékoli ze stran volíme nelegitimní republikánský režim, liberalismus a mravní rozklad.
Tradiční sociální nauka Církve nic takového neučí. Předkoncilní morální teologové se naopak shodují v tom, že je-li v demokratickém systému, který Církev z principu neodmítá, možnost volby subjektu, který, ač není katolický, hájí základní principy přirozeného mravního řádu, a hrozí-li vítězství stran, jejichž program představuje pro společnost značné nebezpečí, je oprávněné volit ty strany, jež, ač samy v mnoha ohledech nedokonalé, mohou dané škodě zabránit!
Na adresu výše zmíněného blogu si dovolím ještě poznamenat, že to jsou jeho autoři, kteří se dostávají do konfliktu s křesťanskými mravy, konkrétně se 4. Božím přikázáním, a to když pohrdají vlastním národem, jehož historické úsilí o politické sebeurčení považují za zlo. Vzhledem k tomu, že autory blogu osobně znám, pak mohu dosvědčit, že jejich „monarchismus“ je ve skutečnosti jen zástěrkou k propagaci myšlenky, že se český národ má podřídit panským nárokům národa německého. Ostatně je to zřejmé již ze stránek MC samotných. Předpokládám, že uvedení odkazů na jiné organizace je výrazem sympatií k těmto subjektům. Když už pánové Doležal a Sladký kádrují druhé katolíky a veřejně o nich prohlašují, že jsou pro svoji občanskou angažovanost automaticky exkomunikováni, mohli by doložit, jak jsou v souladu s jimi vyznávanými myšlenkami všechny ty landsmanšafty, jimiž se to na stránkách MC a ideově příbuzných „střelců“ jenom hemží? Co má český katolík společného s neonacistickým Witikobundem, Berndtem Posseltem či Panevropskou unií? Jak je možné, že jim vadí účast českých katolíků ve volbách, zatímco blahosklonně přehlížejí podíl jimi propagované Panevropské unie na politickém životě poválečné liberální Evropy? Té Panevropské unie, jejíž svobodozednářské a gnostické základy vybudoval hrabě Coudenhove-Kalergi, navrhující za prvního evropského prezidenta Tomáše G. Masaryka? Pánové se hlásí k vnukovi bl. Karlu Habsburského jako ke svému panovníkovi, aniž by jim vadilo, že i on vždy posiloval „nelegitimní režim“ – natož v bývalém srdci habsburské monarchie – svou opakovanou aktivní účastí ve volbách? Našim odnárodněným monarchistům opravdu nevadí, že „náš císař a král“ Karel Habsburský ml. zasedal ausgerechnet (nemusím překládat, že?) v parlamentu evropském za rakouské lidovce? Neměli by jej místo patetické glorifikace dodatečně exkomunikovat?
Názory na stránkách MC jsou do té míry směšné a plné rozporů, že se jimi nehodlám dále zabývat.
Kritika působení Akce D.O.S.T. však přichází i od katolíků, jejichž názory neberu na lehkou váhu. Rád bych jim tedy objasnil, v čem se domnívám, že se při hodnocení Akce D.O.S.T. mýlí. Zároveň nevylučuji, že se mohu v některých úsudcích mýlit i já.
Rozumím-li jejich námitce správně, pak je Akci D.O.S.T. vyčítáno, že bývá spojována s osobami a stranami, s nimiž by katolík za žádných okolností spolupracovat neměl. Nejčastěji bývají uváděny dvě osoby – Václav Klaus a Jana Bobošíková, ze stran pak stávající volební blok Hlavu vzhůru!
Než se vyjádřím k meritu této námitky, rád bych zmínil pár slov o samotné Akci D.O.S.T. Její počátky se datují rokem 2007, kdy byl Petrem Bahníkem a mnou zformulován a následně publikován text Manifestu D.O.S.T. Zdálo se nám, že je třeba v zájmu zabránění prosazení tehdy projednávané radikální verze antidiskriminačního zákona, jenž by kriminalizoval politicky nekorektní názory a dalšího posilování svěrací kazajky jménem EU, obrátit se na všechny lidi dobré vůle a zdravého rozumu, katolíky i nekatolíky, aby hledali cesty, jak společnými silami sociálně inženýrským plánům kulturní levice úspěšně čelit. Kladli jsme si otázku – je v silách našich katolických skupinek (ISJ, Lipový kříž apod.) přesvědčit významnou část české společnosti o letálním nebezpečí výše zmíněných procesů? Nebo je za daných okolností lepší hledat spojence i mimo vyhraněně katolický tábor, jehož velikost je negativně úměrná míře církevní krize posledních desetiletí, spolupracovat s lidmi, kteří, ač nemají dar víry, jsou v mnohém ohledu konzervativnější, než je většina moderních katolíků? Jsem přesvědčen o tom, že pokud bychom zvolili první variantu, nikdy by se proti nám nerozpoutala ona zběsilá mediální kampaň, spojující havlisty, neomarxisty, profesionální lidskoprávníky, ideology genderu a další levičáky v jeden celek, zaštítěná lidmi jako Putna, Halík, Vlk či Liška. Opravdu si kritici Akce D.O.S.T. myslí, že kdybychom si vystačili s hrstkou lidí, jejichž občanská angažovanost začíná a končí u siláckých internetových diskusí, že by soudruzi bili na poplach?
Považuji za důležité zdůraznit, že v textu Manifestu není nic, co by odporovalo katolické sociální nauce či morálnímu učení Církve. Posuďte sami:
– Uznávám rodinu založenou na manželském svazku muže a ženy za základní výraz lidské sounáležitosti a odmítám snahy o její demontáž.
– Uznávám nestejnost a komplementaritu muže a ženy a odmítám shora řízený program bezpohlavní společnosti.
– Uznávám výsostné právo rodičů na hodnotovou výchovu potomků v souladu s přirozenými mravními normami a odmítám snahy o ideologizaci školních výchovně-vzdělávacích programů.
– Uznávám hodnotu právního státu a principu presumpce neviny a odmítám jakékoli pokusy o porušení tohoto principu i snahy vnést do české legislativy vágní, právně irelevantní termíny, např. „extremismus“.
– Uznávám hodnotu národa a vlasti jako konstitutivní prvek utváření lidské osobnosti a odmítám se rozplynout v tavicím kotlíku vykořeněného kosmopolitismu.
– Uznávám hodnotu autentického náboženství a odmítám jeho řízené odstraňování z veřejného života, ale také jeho zneužívání pro nenáboženské cíle.
– Uznávám západní, anticko-křesťanské kořeny naší tradiční kultury a odmítám její účelové „úpravy“ v duchu tzv. politické korektnosti.
– Uznávám relativní hodnotu různých lidských kultur a odmítám snahy o jejich umělou nivelizaci za účelem utvoření jediného multikulturního „světového názoru“.
– Uznávám nedotknutelnost soukromého vlastnictví a odmítám snahy o zpochybnění této nedotknutelnosti.
Jsem toho názoru, že s člověkem, jenž svým veřejně stvrzeným podpisem souhlasí s těmito body, mohu, alespoň v některých oblastech, s čistým svědomím spolupracovat.
Také bych si přál žít ve státě, jehož zákony i celkový duch by odpovídaly křesťanské morálce, za daných okolností je však takový ideál obtížně prosaditelný. Plyne z toho, že mám na občanský a politický život zcela rezignovat a spolu s vyznavači osvícenské a liberální K. und K. monarchie propadnout nekatolicky pasivnímu a sentimentálnímu snění, jež je pro blaho naší vlasti zcela neplodné? Určitě ne. Mohu-li v té dnešní dekadentně-liberální společnosti něco dobrého prosadit či nějakému novému zlu zabránit, jsem povinen se o to pokusit.
Jsem přesvědčen o tom, že jednu z největších hrozeb pro katolíky nejen v naší vlasti představuje politická integrace sekulárně humanistické a sociálně inženýrské EU, sloužící jako můstek ke globálnímu vládnutí otevřeně protikřesťanských sil. Je proto přirozené hledat spojence mezi těmi, kteří, třebas z jiných, i když také legitimních důvodů, tento neblahý vývoj rovněž odmítají. Mezi těmito spojenci, alespoň v oblastech, vymezených textem Manifestu D.O.S.T., jsou i Václav Klaus (mezi signatáři jsou i jeho blízcí spolupracovníci Petr Hájek a Ladislav Jakl), ale i, k překvapení mnohých, Jana Bobošíková. Z naší dosavadní spolupráce nijak neplyne, že jsme k nim nekritičtí a že se na všem shodneme. Přesto nevidím dostatečný důvod pro to, abychom odmítali s nimi spolupráci tam, kde sledujeme společný cíl.
Měli jsme jejich podporu, když jsme protestovali proti zavádění povinné sexuální výchovy do škol či pořádání homosexualistického festivalu Prague Pride. Co proti těmto zlům konali naši katoličtí odpůrci? Odpovím za ně – vůbec nic, mj. proto, aby si neohrozili výplaty od „nelegitimního režimu“, v jehož službách někteří pracují.
Nyní pár slov k výtce, že Jana Bobošíková podporuje potraty a adopce dětí homosexuálními páry. Nevím o tom, že by propagovala potraty, jakkoli je nejspíš pravda, že by na současné potratové legislativě nic neměnila. Až začne potraty přímo propagovat a politicky stávající potratovou praxi dále rozšiřovat (jak v minulém volebním období činila TOP 09, kterou naši někteří „zásadoví“ odpůrci v diskusi na DaH považují za nejvhodnější možnou volbu), pak moji podmíněnou podporu ztratí. Odmítavý postoj k potratům má však Bobošíkové spolupracovnice Jana Wolfová, jejíž názor se od roku 2000, kdy pronesla svůj propotratový příspěvek na konferenci ve Sněmovně, změnil.
Je pravda, že Jana Bobošíková ještě v roce 2010 nic proti adopcím homopáry nenamítala. To však bylo ještě před podpisem Manifestu D.O.S.T. a vzájemných rozhovorech na toto téma. Dnes má na možnost adopce dvěma sodomity názor jednoznačně odmítavý, jak je ostatně zřejmé z diskuse se „zelenou“ političkou Kuchtovou.
Mohu jednoznačně sdělit, že pokud by dnes Jana Bobošíková homosexualistickou agendu podporovala, byla by jakákoli podpora z naší strany nemyslitelná. Považuji její názorový posun za autentický, ale pokud mne její budoucí výroky či postoje v této věci usvědčí z omylu, jsem za to připraven nést odpovědnost.
Přestože novináři do omrzení tvrdí, že Akce D.O.S.T. je součástí bloku Hlava vzhůru!, není tomu tak. Byli jsme připraveni aktivně vstoupit do volebního klání v případě, že se do čela volebního bloku postaví Václav Klaus. A to i proto, že by v něm byl konzervativní a křesťanský hlas zastoupen rozhodně více, než v kterékoli jiné straně, mající potenciál volebního úspěchu. Nemohu a nechci prozrazovat detaily ze zákulisí, snad jen tolik, že Akce D.O.S.T. neměla být jediný ideově konzervativní subjekt, který by se ve vedení nově vzniklého bloku angažoval. I to posilovalo naše přesvědčení o tom, že je vhodná chvíle do politiky vstoupit.
Jak všichni vědí, projekt v čele s Václavem Klausem nakonec – zatím – nevznikl. Jakkoli je tím blok Hlavu vzhůru! významně oslaben, stojí za to formou „průzkumu bojem“ zjistit, zda je v něm potenciál stát se zárodkem subjektu, jenž by byl i pro tradici věrné katolíky za daných okolností volitelný. Ačkoli nikdo z vedení Akce D.O.S.T. po zralé úvaze nekandiduje, máme na kandidátkách HV k dnešnímu dni 20 signatářů. Proto jsme vyzvali naše příznivce, aby jim v případě, že budou volit Hlavu vzhůru!, vyjádřili podporu formou kroužkování. Překročí-li HV pětiprocentní bariéru a kandidující „dosťáci“ získají dostatečný počet preferenčních hlasů, budou mít hodnoty, obsažené v Manifestu D.O.S.T., své obránce i mezi poslanci. Je to za daných okolností málo?
Komu se to zdá nedostatečné, nechť přijde s jiným a hlavně lepším řešením. A ať svá slova doprovodí činy. Tady a teď.
…Považuji za důležité zdůraznit, že v textu Manifestu není nic, co by odporovalo katolické sociální nauce či morálnímu učení Církve. Posuďte sami: […] -Uznávám západní, anticko-křesťanské kořeny naší tradiční kultury a …
Nevěděl jsem, že lze zavést rovnítko mezi pohanskou antikou rozbořenou tím, kdo jí z pekel podporoval a křesťanskou Evropou. Tedy posuzuji a nalézám něco, co je dle mého skromného názoru blbost.
…Komu se to zdá nedostatečné, nechť přijde s jiným a hlavně lepším řešením. A ať svá slova doprovodí činy. Tady a teď…
Nikdo nemusí tady a teď doprovázet svoje slova činy na vaši výzvu, byť se zdá oprávněná a v rozhorlení pro „Boží věc“ možná i je. Každého zavazuje jen jeho svědomí. Nikdo vám také nebere váš boj, který považujete ve svědomí jistě za správný a spravedlivý, alespoň já ne. Neberte tedy prosím i vy ostatním lidem nebo alespoň mně jiný spravedlivý boj, který se odehrává na jiné rovině. Totiž v modlitbě, postu a oběti spojené se snahou o dobrý příkladný život. Jen to.
Pokud tedy někdo nepovažuje (třeba já a moje rodina) za moudré vstup na pole děvky demokracie, neberte to ihned jako útok proti vašemu způsobu boje. Je to jen vyjádření jiných lidí než jste vy, že existuje i jiná cesta boje, která je minimálně stejně účinná.
Křesťanství prvních století samozřejmě odmítalo z antiky to, co odporovalo víře a křesťanským mravům, ale přijímalo cenné podněty. Nejprve čerpalo z platonské, filosofie, ve středověku pak z Aristotela..
Důraz na potřebu rozumu ve vztahu k víře není až záležitostí středověké scholastiky, ale již počátkem 3. stol. Klement Alexandrijský píše (Stromata I, 5), že filosofie byla pro Řeky učitelem, aby je přivedla ke Kristu, jako jím byl pro Židy zákon. A později sv. Augustin (De doctrina christiana, II, 60) vybízí křesťany k tomu, aby to, co je pravdivé v pohanské filosofii, si přivlastnili a využili pro sebe. Tak vykládá to, že izraelský lid si na Boží rozkaz odnesl z Egypta stříbrné a zlaté šperky a pláště (Ex 12,35-36). „Pohanská učení nejsou jen prázdné a pověrečné výmysly“, kterým je třeba se vyhnout, ale „obsahují též svobodné nauky, jichž může pravda dobře použít, dále velice užitečné mravní příkazy, a konečně je u nich možno nalézt některé pravdy o uctívání jediného Boha“.
Aha, takže sv. Albert Veliký či sv. Tomáš Akvinský byli podle Vašeho „skromného názoru“ blbci, když pro křesťanskou teologii objevili a rozvinuli myšlenky pohana Aristotela.
Vašeho duchovního boj prostřednictvím modlitby a postu si velice vážím a svými nedokonalými kroky se o to také snažím. Také respektuji Váš názor, že nechcete volit žádnou z existujících politických stran, v žádném případě netvrdím, že volit některou z nich je morální povinností! Rozhodnutí volit tu či onu stranu je věcí praktické rozvahy, dobře tuto věc pojednal Michal Kretschmer zde: http://www.protiproud.cz/svet/obcan/svobody/580-mnozi-pred-volbami-nevedi-jak-se-rozhodnout-prinasime-netradicni-uvahu-pro-konzervativni-volice-nejen-ty-verici-jak-ma-volit-katolik.htm
Díky panu Kretschmerovi i vám za odpověď, které si vážím vzhledem k vašemu časovému vytížení. Jde o terminologický problém. Dobře jste uvedl pane Semíne zrovna příklad svatého Alberta a zejména svatého Tomáše Ak. A jak správně uvádíte, tito a mnozí jiní světci a teologové opravdu vyzkoumali a rozvinuli myšlenky pohanských filosofů. Lze potom opravdu hovořit o antickém odkazu, pokud jsou -znovu zdůrazním- „rozvinuty, totiž naroubovány na katolický strom“? Dle mého názoru nelze, protože obsah se díky přítomnosti Boha zcela mění, protože mu Bůh dává pravý smysl, řád a využití. V antice mohl být (promiňte mi zobecnění) ten či onen fil. proud dobrým směrem ke Kristu Pánu. Až s Kristem se z něho však stal nadmíru užitečný a skvělý směr. Díky Kristu Pánu ztratil veškeré vazby na špatný systém, v němž byl z větší části vybudován, protože byl zbytečný = nevedl k oslavě Boha a ke spáse člověka. Díky naplnění Kristem Pánem se z původně pohanských myšlenek stal zcela nový systém. Proto si myslím, že nelze dávat v tomto ohledu rovnítko mezi antiku a křesťanství.
Romano to popísal úplne presne a výstižne.
Osobne si myslím, že je vystižnejší termín anticko-kresťanská európska kultúra, než židovsko-kresťanská 🙂
To jsou tak zásadní, podstatné, nevyvratitelné argumenty, že k nim nemám co dodat.
S kritikou nácíčků souhlas.
Se zbytkem, nepřekvapivě, nesouhlas.
Bobošíková je nedůvěryhodná osoba, která dle důvěryhodných zdrojů sama potrat absolvovala.
Snaha dostat se k lizu ve společenství takové nekatolické svoloče, je skutečně vhodná k nausee.
Já té Bobo taky nevěřím. Možná teď říká něco jiného než před třemi roky. Co bude říkat za tři roky? Myslím, že hledá různé cesty, jak se politicky prosadit, a bere to, co je zrovna po ruce. Má-li nyní blízko k akci D.O.S.T. nezaručuje to, že nebude mít brzy blízko ke Straně zelených.
Já tomu Stodolovi a Hamishovi taky nevěřím. Vždyť dnes také říkají něco jiného než před deseti lety. Co budou říkat za deset let?
Ale dost ironie.
Každý máme právo používat rozum a svobodnou vůli. Je-li to k lepšímu, měli bychom za to být rádi. Obávám se, že i kdyby se Bobošíková obrátila, stala se katoličkou a ze všech sil by se snažila žít jako dobrý křesťan, tak by to pro některé „vždy“ věrné křesťany nebylo dost.
Realita pětiprocentní hranice je taková, že lídr malé strany musí spolupracovat s jinými nebo mít takové charisma, aby oslovil voliče sám. To druhé Bobošíková nemá, a proto nikdy nebude lídrem pravice, ale má dost politického rozumu, aby byla ochotná ke spolupráci. Jejím politickým tématem vždycky byla cikánská otázka a EU a toho se, pokud je mi známo, drží.
Byla-li ochotná v rámci spolupráce s DOST změnit či alespoň politicky neprosazovat své problematické názory, přičetl bych jí to spíš k dobru. Kdyby čistě hypoteticky třeba Zelení prosazovali vystoupení z EU, stála by za úvahu i dočasná a ryze účelová spolupráce s nimi, protože v případě vystoupení z EU by se na úrovni národního státu jejich výstřelky odstraňovaly snáze než na úrovni EU. Naopak nespolupracovat s nimi by ničemu nezabránilo, protože jejich agenda by stejně prošla skrze EU.
Záruky poskytují především komunisté a jejich tu více tu méně soft odnože. Já se držím toho, co je tady a teď. Při změně přehodnocuji. Jak to děláte Vy?
Kdyby se Bobošíková obrátil a stala katoličkou, nepochybně bych byl první, kdo by jí blahopřál.
Dnes však vidím ženskou, která se od své minulosti veřejně nedistancovala (veřejně hanila Církev, veřejně čekám omluvu), přesto s ní někteří neváhají navazovat bratrstva.
Dle libosti, pánové. Už jen čekám na distanc brněnského priora.
Romano to popísal úplne presne a výstižne.
„Já tomu Stodolovi a Hamishovi taky nevěřím. Vždyť dnes také říkají něco jiného než před deseti lety.“
Fakt jo? To se mi nezdá. Neprošel jsem si ani svazáckým, ani liberálním obdobím, abych si poslední dva roky hrál na konzervativce.
„Obávám se, že i kdyby se Bobošíková obrátila, stala se katoličkou a ze všech sil by se snažila žít jako dobrý křesťan, tak by to pro některé “vždy” věrné křesťany nebylo dost.
Ale to by bylo dost. Jenže k tomu má Bobo docela daleko. Nejsem primárně nedůvěřivý člověk, ale pozoruje-li někdo kariéru paní Bobošíkové, je nedůvěra zcela na místě.
Samozřejmě, pokud tomu tak je, že paní Bobošíková se svou spolupracovnicí paní Wolfovou změnili ohledně „manželství“ sodomitů, adopce dětí těmito „manželstvími“ a ohledně potratů apod. (nemohu ani potvrdit ani vyvrátit jelikož jsem se s těmito dámami nesetkal a o těchto tématech s nimi nemluvil) názor, pak začínám trochu chápat stanovisko a postoje pana Semína a Bahníka a akce D.O.S.T. Naše česká společnost není ale nastavená na to, aby volila konzervativní uskupení tohoto rázu. Proto si myslím, že moc šancí získat rozumná procenta pro vstup do parlamentu nemá. Jestli bohužel nebo bohudík je opět na dlouhou diskusi.
Jelikož za několik desítek minut odjíždím do Německa a nemám čas na hlubší rozbor některých omylů, dovolím si reagovat na některé výtky pana Semína jen v krátkosti.
Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že žijeme v demokratické společnosti. Jak víme z historie a okolností vzniku ČSR, spíše se jednalo o sionisticko-bolševicko-nacionální revoluci po vzoru ruských bolševiků. Demokraticky se zde nic nekonalo a ani nekoná, od samého počátku se k vládě derou lidé nikým nevolení, hájící protičeské a protinárodní zájmy. Machinace s výsledky voleb, volební pravidla svědčí rovněž v neprospěch skutečné demokracie. „Demokracie“ kde právo má každý občan jinak velké, kde lze účelově vyvlastňovat, zbavovat občanství i domova, učinit z věřících či pracujících a poctivých lidí kriminálníky a naopak z kriminálníků osoby beztrestné a amnestované nelze ani v nejmenším považovat za solidní politický demokratický systém.
Účel nesvětí prostředky, proto spojovat se organizátory rozkrádaček, amnestií pro zločince, či kolaboranty z řad KSČ či jinými karierními exoty považuji za naprosto zcestné. V tomto ohledu je zcela irelevantní, kolik prohlášení různé iniciativy pronesou, či jak to doopravdy myslí.
Kvalitní politika žádá kvalitní a hlavně bezúhonné osobnosti. Koketovat s extremisty typu Klaus, Bobošíková aspol. by bylo stejnou chybou, jako koketovat se soudruhem Gottwaldem, fuehrerem Hitlerem či sionistickým tatíčkem Masarykem.
„V tomto ohledu je zcela irelevantní, kolik prohlášení různé iniciativy pronesou, či jak to doopravdy myslí.“
Vidíte, pro Vás je irelevantní, co kdo říká a jak to myslí, pro někoho jiného to je naopak důležité. Podle mého názoru jeden přístup svědčí o víře k člověku a lásku k člověku, druhý o víře a lásce pouze k sobě.
Samozřejmě má být „o víře v člověka“, omlouvám se za překlep.
Pánové Semíne a Bahníku, buď se mýlíte nebo klamete a to DOST. Papír snese všechno. Vaše obhajoba milosti obrácení, které se dostalo dámám Bobošíkové a Volfové je tancem mezi vejci.
Místo seriózní argumentace nás strašíte jako malé děti čertem Sudetskými Němci a Landsmannšaftem. Jediný pozitivní přínos mělo odhalení, že pan Sladký, archivář litoměřického arcibiskupství a loňský kandidát na Cenu Emanuela Moravce, je členem redakce Monarchia Catholica. Cenu organizuje, pokud ještě nezanikla, o.s.Národní myšlenka a mezi kandidáty se objevil i Miloš Zeman! Pan Sladký byl neoddiskutovatelně v dobré společnosti.
„Jelikož za několik desítek minut odjíždím do Německa…“
Jak příznačné…
Ja s pánom Semínom práveže súhlasím v prevažnej miere. Určite je lepšie niečo vykonať, aby sa zabránilo oveľa väčšiemu zlu, než iba rojčiť a snívať o návrate konštitučnej monarchie, ktorá pokiaľ je sekulárna, je určite horšia než katolícka, alebo aspoň kresťanská, republika. To všetko treba samozrejme spojiť s modlitbou a pôstom, to sa nedá ničím lepším nahradiť. Ale pokiaľ viem i konať činmi, tak je lepšie to robiť, pokiaľ to nie je v rozpore s Božím a prirodzeným zákonom. Realita je oveľa zložitejšia než objektívne platné normy, ktoré nám napomáhajú pri rozhodovaní a občas je nutné spolupracovať tiež s nekatolíkmi.
Rovněž souhlasím s kritikou nácků. Pouze si dovolím připomenout, že nejen historická ale i osobní zkušenost se sudeťáky a jejich kolaboranty mně vede ke konstatování, že teror a lež je jejich metodou boje i dnes. Je třeba pamatovat na památná slova dr. Beneše : Potrestejte všechny vlastizrádce.
DOST se pro mně zkompromitovala podporou Kubery, který zastává takové konservativní perly, jako když manžel vyhodí manželku s dětmi, tak má vlézt do postele jinému a ne se přisát na sociální systém. Autentický konzervativec nepodporující sociální populismus a demagogii…
Jistý dosťák mně zase poučoval o tom, jaké jsou to pijavice, ti co dojí rozpočet na péči o mrzáky. (Jedny z nejmizernějších platů v republice mají ty pijavice, za práci, již bych já dělat nedokázal a nechtěl). Pokusil jsem se jej přivézt k reflexi jeho maloměšťáctví tím, jestli je chce zaplynovat, ale zřejmě reflexe nenastala …
Kecy o osobní odpovědnosti a pomoci rodiny jsou jen liberální zástěrka a DOST se taky aktivně podílí na propagaci prostředí praktického sociální darwinismu a brutálně kapitalistického prostřední, ničícího lidi nejen na těle, ale i na duši.
Dosťáků je téměř 1000. Proč z hloupého názoru jednoho signatáře činíš dalekosáhlé závěry o asociálnosti Akci D.O.S.T.? Méně emocí, více rozumu, Ondřeji!
Sociální darwinismus rozhodně nepodporujeme, naopak se nám oškliví.
Je pochopitelné, že sem nelze napsat vše, ale tohle není běžný řadový dosťák. Celkové působení mi prostě přijde co do ekonomických otázek anglosasky liberální a nejsem sám, nepodepsal jsem to mj. proto, že nemám potřebu iniciovat vznik nové ODS.
Samozřejmě, že každý kdo podporuje trh bez přívlastků a zároveň likvidaci sociálního státu, podporuje zde a nyní prakticky sociální darwinismus. Sociální stát, tedy funkci péče veřejné moci o ty kdo nemůžou a nemají nikoho kdo by jim pomohl blíže existoval již před rokem 1789 byť ne v úděsné podobě dnešních státních a byrokratických molochů, a omezit jej lze až poté, co se podaří vybudovat funkční korporativismtické a národní hospodářství, které zajistí na nižší úrovni, že každý kdo pracovat může sebe a rodinu užíví a každý kdo nemůže nechcípne. Mám husí kůži z ideologů anarchokapitalismu jako je např. Mach.
Spíše (ekonomicky) liberální orientaci DOST odpovídá i fakt, který lze stále dohledat v ARES databáze ekonomických subjektů, že předseda DOST je tatáž osoba, která je členem statutárního organu neoconského Občanského institutu. http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_rzp.cgi?ico=00538990&jazyk=cz&xml=1&rozsah=0
Bylo by asi trapné vysvětlovat, že to tam zůstalo z minula, když je tam nová adresa, že.
Nevím, jak odpovědět Contrasovi pod jeho příspěvkem – neobjevuje se tam heslo Odpovědět – činím tak tedy zde. O tom, že jsem veden jako statutár OI jsem neměl sebemenší tušení, takže jsem Ti, Ondřeji, za toto upozornění vděčný. Nechci mít s Občanským institutem nic společného, proto jsem před minutou napsal R. Jochovi, aby okamžitě zjednal nápravu.
Aha, tak ono to funguje, spadlo to pod Contrase 🙂 Nejsem v internetových diskusích zběhlý.
Mam dojem, ze jsme podobnou diskuzi uz vedli, takze to asi k nicemu nebude, ale presto mam par poznamek.
Mach neni anarchokapitalista. Klaus jako ekonom dobre vi, ze socialni system je potrebny. Slo vzdycky o to, jakou podobu ma mit, protoze je to neco za neco.
Ad korporativisticke narodni hospodarstvi, kde mohouci mohou pracovat a nemohouci nechcipnou. Korporativismus byl vyzkousen a vysledky nic moc, pokud je mi znamo. Narodni hospodarstvi – pokud to znamena pripoutat firmy k mistu podnikani, jsem pro. CR je vsak zavisla na exportu a importu, cehoz se tezko zbavi, a proto i sebelepsi domaci legislativa nemusi mit pozadovany dopad, kdyz svetova ekonomika pujde do kopru a naopak. Nase ani svetova ekonomika neni zas tak moc klasicky liberalni, za jake je mate.
Pan Semin mel ve svych prednaskach cast venovanou rodinne mzde, coz je, rekl bych, ustredni bod cele katolicke socialni nauky. Jaka cesta k tomuto cili vede, je ovsem otazka, na kterou muze existovat vice odpovedi nez jen korporativismus a ktera zahrnuje vic nez pouhy hospodarsky system. Nezavrhoval bych vsak principy volného trhu, protoze hraji v ekonomice dulezitou roli a pritom jsou neutralni.
Jinak vase interpretace pane Seminova pusobeni mi pripada vzhledem k jeho vyse uvedenym prednaskam a dalsim vyjadrenim, ktere jsem mel moznost tu a tam si precist, velmi nevelkorysa.
Přiznám se, že jsem manifest D.O.S.T. podepsal jako jeden z prvních a v žádném případě toho nelituji, svůj podpis neodvolávám a nadále si za ním stojím. To ovšem neznamená, že nemám tady určité kritické postoje. Stál jsem jednoznačně v minulosti na straně pana dr. Bátory, když vypukla jeho „aféra“, stejně tak i na straně ministra Dobeše. Zklamal mne ale bývalý prezident Klaus, u něhož jsem na počátku s jistým, byť poněkud nedůvěřivým optimismem pozoroval pozitivní obrat k rodinným hodnotám, svou amnestií těch největších tunelářů a zlodějů. Tím mne totálně zklamal. A co se týká Bobošíkové, tak je možné, že pan mgr. Semín má pravdu, koneckonců zná ji lépe než já, který se s ní nikdy nesetkal, ale prozatím nepozoruji, že by se na veřejnosti nějak distancovala od těch pro katolíka absolutně nepřijatelných názorů, jež zastávala ještě před pár lety. Mám-li to vyjádřit lapidárně: Nemám k ní důvěru a pokud chce, abych ji měl, tak mne musí přesvědčit svojí jasnou změnou názorů a distancí od těch předchozích. Proto také nemohu z důvodu svědomí volit ten její blok „Hlavu vzhůru!“ Mohl bych tak učinit, kdyby za ni kandidovali páni mgr. Bahník a Semín a další, jež bych zakroužkoval, ale nekandidují (dokonce ani v Praze ne, která nota bene mým obvodem není). Pokud nenajdu na kandidátce KDU-ČSL kandidáta s katolickými (nebo aspoň katolické nauce blízkými) názory, jehož budu moci s klidným svědomím zakroužkovat, tak mi opravdu nezbývá, než k volbám nejít. Složitě spekulovat, co je v dané situaci menší zlo, to mi opravdu katolická morálka neukládá.
Na druhé straně však kategoricky nesouhlasím s tím, co se objevilo na stránkách MC, byť osobně považuji odsun německého obyvatelstva za nesprávný. To ale neopravňuje nikoho využívat tohoto faktu k rezignaci na české vlastenectví, k němuž se hlásím, neboť mi to ukládá 4. Boží přikázání.
Pane doktore, tak nějak jsem si to taky myslel. Děkuji za rozvinutí myšlenky 🙂
Rád bych ještě něco málo k textu samotného manifestu:
ad: Uznávám hodnotu autentického náboženství a odmítám jeho řízené odstraňování z veřejného života, ale také jeho zneužívání pro nenáboženské cíle.
Co je to to autentické!? náboženství? Zde to smrdí liberální zednařinou a ekumenismem jak půl roku nemytý hajzlík. Rozhodně je to dvojznačné.Rozumí tomu všichni tak, že je tím myšleno jediné pravé náboženství?
ad.: Uznávám relativní hodnotu různých lidských kultur a odmítám snahy o jejich umělou nivelizaci za účelem utvoření jediného multikulturního „světového názoru“.
Tak tohle smrdí sociologickým konceptem kulturního relativismu, který se dnes užívá jako neomarxistický klacek k relativizaci Kristova odkazu a katolické morálky ba i toho vlastenectví.
-ad.: Uznávám nedotknutelnost soukromého vlastnictví a odmítám snahy o zpochybnění této nedotknutelnosti.
Mám tomu rozumět tak, že má stát respektovat při zachování přirozeného práva pro obecné dobro zasáhnout soukromý majetek, nebo jde o kodifikaci absolutního odmítání vyvlastnění havlistického pohůnka a uhlobarona? Ano, jsem samozřejmě zlý „levičák“, ale skutečně si myslím, že takové byť za náhradu je nutné vyvlastnit právě v rámci té suverenity. Jde snad o kodifikaci odmítání práva zákonodárce regulovat tržní vztahy právem a morálkou, tak jak to vadilo své času vícetakovýchkoženýchcomučecháčcizávidíjevyčuraný Klausovi?
Autentickým se myslí pravé. Je to asi tak, jako je dovoleno hájit náboženskou svobodu, pokud se tím myslí, že jde o svobodu pro pravé náboženství. Ta druhá část věty však nemusí být vždy vyslovena. Tedy žádný náboženský relativismus.
Tou relativní hodnotou různých kultur se přeci právě myslí to, že zatímco některé jsou cenné, jiné jen málo nebo vůbec ne! Jak v tom můžeš číst relativismus, to vážně nechápu.
Nedotknutelnost soukromého vlastnictví hájí Lev XIII. v encyklice Rerum novarum. Ta ti nic neříká? A pokud jde o konfiskace, viz motu proprio sv. Pia X. z roku 1903: „VI. K usmíření rozporu mezi bohatými a nemajetnými dlužno rozlišovati spravedlnost od lásky. Nemáme práva požadovati a dovolávati se majetku leda tehdy, když spravedlnost byla porušena“.
Mně je to jasné, je to jasné i liberálnímu čtenáři v tak dvojznačném textu? Je třeba odmenzingenovat.
K pojmu „kulturní relativismus“ např. zde
http://zsv-maturita.blogspot.cz/2011/05/8-pojmy-kulturni-relativismus.html
(Co se týče uhlobarona, je věcí spravedlnosti a veřejného pořádku, zatnout mu tipec).
Relativní hodnota znamená hodnota měřená vzájemným vztažením se – porovnáním. S relativismem to nemá nic společného. Relativismus říká, že srovnávání kultur je kulturně podmíněnené, dané jen jednou kulturou, a proto v podstatě nesmyslné.
Kde konkrétne je v Rerum Novarum vyslovene napísané, že súkromné vlastníctvo je nedotknuteľné ?
Zdravím tě, Peťo!
Výslovně je to zmíněno v čl. 12: „Platí tedy závěrem: Když se chce lidu pomoci, musí při tom platit jako základní zásada, že soukromé vlastnictví musí zůstat nedotknutelné“.
Přihřeji si polévečku a vložím sem tu 12. kapitolou celou a v kontextu: I když však odhlédneme od spravedlnosti, je stejně až příliš jasné, jaké by odstraněním soukromého vlastnictví vznikly ve všech vrstvách společnosti změny a zmatky a jaké by z toho vyplynulo tvrdé a odporné otroctví občanů. Otevřely by se dokořán brány k vzájemné nevraživosti, řevnivosti a nesvárům. Podnikavosti a přičinlivosti jednotlivců by se tím odňaly účinné podněty, a tak by nutně vysychaly samy zdroje bohatství. Domnělá vysněná rovnost by nebyla ničím jiným než stejnou bídou a stejně nedůstojným postavením všech bez rozdílu. Z toho všeho je jasné, že zásadní požadavek socialismu, aby se majetek stal společným, je nutné zcela odmítnout. Tento požadavek škodí dokonce i těm, jimž má pomoci; příčí se přirozeným právům jednotlivců a rozvrací poslání státu i obecný pokoj. Platí tedy závěrem: Když se chce lidu pomoci, musí při tom platit jako základní zásada, že soukromé vlastnictví musí zůstat nedotknutelné. Když jsme stanovili toto, vysvětlíme, kde je třeba hledat potřebný lék.
Papež poukazuje na institut soukromého vlastnictví, nikoliv na absolutní nedotknutelnost konkrétního Bakaly.
Dále si dovolím přinést dříví do lesa a poukázat na to, že jak zrušení soukromého vlastnictví požadované socialisty a různými úchylkáři tak liberalismus vedou k stejnému otroctví, protože v rámce ekonomického liberalismu dochází průběžně k hromadění kapitálu na jedné straně a na straně druhé k praktickému vyvlastnění zaměstnanců a (použiji to slovu) jejich vykořisťování, tedy ke zrušení jejich soukromého vlastnictví.
Všiml jsem si, že mám v textu místo 4. Božího přikázání uvedeno 5. Prosím o opravu, Ignáci. Díky.
K nařčení z nacismu asi tolik:
Jako katolický křesťan odmítám kolektivní vinu, to že se bezpráví konalo na německé straně neospravedlňuje českou stranu aby jej také konala. Koneckonců , první, kdo začal střílet do civilistů byla česká strana v r. 1918- 1919.
O panu Benešovi je známo, že prohlásil, že bude mít raději v Rakousku A. Hitlera, než Ottu von Habsburga- tak měl co chtěl.
Jak o Benešovi smýšleli někteří tvůrci ČSR: http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/11143-vytahl-revolver-na-edvarda-benese-a-pozdeji-litoval-ze-ho-nezastrelil-odpurce-mnichova-general-lev-prchala.aspx
To, že nosím kroj, v tom nevidím nic špatného. Právě většina regionů, která si minimálně povrchně zachovala katolický ráz, zachovala si i svůj kroj. Jedná se o slavnostní oblečení typické v dané oblasti. Kroj je tedy spjat s oblastí. Bylo by proto poněkud vyšinuté žít v Severních čechách a nosit např. kyjovský kroj. Chápu, že někdo bude raději nosit oblečení od Leviho Strausse, ale domnívám se, že kroj je přeci jen lepší možnost.
Co se týče Střeleckého spolku, zastáváme názor, který měl František Ferdinand, totiž, že v rámci Monarchie jsou rakouští Němci, rakouští Češi atd. V tom nelze upřednostňovat jednu národnost nad druhou. V tomto se držíme zemského patriotismu, ale odmítáme štvavý nacionalismus, tak jak jej předvádí někteří signatáři D.O.S.T. či účelově vytvořená strana J. Bobošíkové.
VMS říká: …
„Konec konců, kdo první začal se střelbou do civilistů byla česká strana v r.1918 – 1919…“
Herr Hauptmann, budete si muset trochu poopravit Vaše historické znalosti. Už v březnu 1917vypukly v Prostějově hladové bouře před okresním hejtmanstvím, k jejichž potlačení bylo povoláno rakouské vojsko pod velením německého důstojníka, původem z Opavy – Troppau. Na dlažbě zůstalo bez života 23 mrtvých, převážně žen a dětí, neozbrojených civilistů. Další zemřeli pozdějiv nemocnici nebo měli doživotní následky.
Až půjdu na Dušičky na hřbitov, zastavím se na chvíli u jejich hrobu a jako každoročně zapálím svíčku a tentokrát i ještě jednu za Vás.Tedy žádná Kadaň v březnu 1919, ale Prostějov květen 1917.
Přítelem jest mi Platón, ale větší přítelkyní Pravda.
Vy zapomínáte, že to byli Češi a ne Němci a pro ty pánové z MC a Střeleci nepláčou.
Psal jsem o národnostních konfliktech, nikoli sociálních. Mezi Kadaní a Prostějovem je stejný rozdíl, jako mezi Kadaní a Duchcovem.
Národnostní konflikt je prostý. V představách němců je každé území, kde se němci usadí Vaterland a pracují na jeho připojení k Říši či mocenské ovládnutí jako je tomu i dnes v rámci EU, byť se tak děje ekonomicky. Existují národy, které nemají stát a jsou tvrdě likvidovány, Němci svůj stát měli, ba měli dokonce dva, přesto uplatnili tento vpravdě výbušný princip na rozbití českých zemí.
Intermezzo: Je třeba podpořit úsilí o národní a politickou samostatnost Lužických Srbů, kteří svůj stát nemají. Budou-li chtít připojit zpět k české koruně, je vhodné oprášit návrh Národního sjednocení na získání atomové bomby pro naši zemi českou. (Pozn. pro neměce beze smyslu pro humor, tento požadavek ve větě druhé je vtip).
Vrátíme-li se k otázce národnostní, je třeba při znalosti dějin připomenout, že Drang nach Osten a Adolf Hitler je pouze epizodou v německém boji o Lebensraum a v tomto smyslu je pro mně náckem každý, kdo vyznává onen princip, kde se němec usadí, tam je Vaterland a Herrenvolk tam už přinese zvláště Slovanským Schweinhundům Ordnung. Takto se dá získat jakékoliv území a tuto německou taktiku dnes aktivně využívá rovněž sionistická entita Izrael.
Ono střílení do Němců, kteří (jistě věrni císaři, že) v roce 1919 pouze většinově!! pokojně demonstrovali, bylo odpovědí na byť nevětšinové ale rozhodně nemírové útoky z davu na přítomné ozbrojené osoby, a důstojník, který nechá napadat své vojáky a neodpoví povelem k palbě si sám zaslouží postavit ke zdi.
Ad Contras: Ono je to velmi udatné, po válce střílet do neozbrojených civilistů. Věk takto zmasakrovaných byl v rozmezí 15- 80let.
Jinak si též dovolím jednu poznámku ad hominem, nebudu první, že? S tou svojí fobii se již léčíte? Jak známo katechismus dovoluje, ba doporučuje jedinnou nenávist a to ke hříchu. Další nenávisti jsou hříchem.
4. 3. 1919 došlo ke srocení marxistické Německé sociální demokracie, té socdem, kterou musel zkrotit později Dolfuss.
Podle ministerstva vnitra se tam ten den konala „sociálně demokratická schůze 10.000 osob“. Schůze se v civilu účastnil i Rudolf Gloss z kadaňské posádky. Podle jeho výpovědi byl začátek schůze velmi agresivní a zazněly zde jednoznačné výzvy k útoku na vojenskou posádku. Gloss se proto pokusil odejít, aby informoval velitele, tím však na sebe připoutal pozornost, byl poznán a musel se zachránit útěkem. O dalším průběhu schůze chybí informace. Část účastníků, asi 1000-2000 osob, po schůzi zůstala na náměstí, kde vládla nervózní situace vyprovokovaná střídavým strháváním českého a německého praporu a vyvěšením praporu rudého. Většina lidí na náměstí, i ženy a děti, snad jen pozorovala dění uprostřed náměstí kolem sochy Nejsvětější Trojice. Menší skupina především velmi mladých lidí se snažila prodrat do radnice. Před skupinou u sochy stála skupina asi pěti mužů (podle vyjádření svědka pravděpodobně opilých), kteří se křikem domáhali stržení české vlajky. Mladíci, útočící na vchod do radnice, si počínali velmi agresivně, ohrožovali holemi i starostu Hegerla, křičeli, hrozili holemi a otloukali omítku z pilířů radničního podloubí. V této fázi se na náměstí objevila hlídka četaře Zeithammela, vyslaná k vyjednávání o prapor. Dostala se k radnici, kde ji obklopil dav zfanatizovaných mladíků. Tam již zřejmě došlo k fyzickému napadení vojáků, těm se však podařilo dostat se až do dveří radnice. Další okamžiky jsou ve svědeckých výpovědích líčeny zcela rozporně. Vojáci hovoří o bití, kamenování, o snaze demonstrantů zmocnit se jejich zbraní. Jeden z vojáků byl zraněn hozeným kamenem. Jakýsi student prý mířil na jiného z vojáků revolverem, snad na něj i vystřelil. Ovšem v tom okamžiku byl tento voják jiným civilistou uhozen a sražen na schody, takže jej výstřel nezasáhnul. Po útočícím studentovi vystřelil z pušky další člen hlídky, pěšák Ženatý. Tento výstřel či výstřely zřejmě pochopili ostatní vojáci jako doklad bezprostředního ohrožení a zahájili palbu. Přesně to lze očekávat od frontových bojovníků, kteří ví, že včasná reakce zachrání život. Zda i s tím kalkulovali „revolucionáři“ nebo šlo o souhru nešťastných náhod, se už asi nikdo nedozví. Výsledek: 22 mrtvých, 30 těžce, několik lehce zraněných. Ke srážkám došlo i v Chebu, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Stříbře a jinde, s celkovým výsledkem 54 mrtvých Němců.
I Němci před i po 4.březnu 1919 hodnotí velitele kadaňské posádky npor. Třešňáka mírněji než čs. vojáky jako celek, prý se snažil situaci nevyhrocovat a pokud to bylo možné přistoupil na požadavky. I to snad svědčí o tom, že nešlo o cílenou protiněmeckou politiku.
Němci dodnes „oplakávají své mrtvé“. Vítězné mocnosti, hlavně evropské, hleděly na zákrok, který braly coby zásah proti německým útočným nacionalistům, resp. bolševikům, s pochopením; vyslanectví z Prahy většinou hlásila, že jde o koneckonců oprávněnou obranu pořádku, ba územní integrity státu. Beneš pak psal Clemenceauovi 8.března 1919 o „těžkých nepokojích bolševických“, přičemž prý příkazy k německým „operacím byly připraveny agenty ministerstva války ve Vídni“.
Zdroj: http://www.svedomi.cz/aktuality/a2004/rof_040413_cesianemci.htm
O císaři, jehož vyhnali oni, se žvaní, komunistickými bojůvkami se argumentuje, a Landsmanschaftem to končí.
Co se týče argumentu ad hominem, doporučuji nejprve kúru preparátem dle předpisu ošetřujícího chocholouška, poté pak reflexi toho, kdo vyvolává skutečnou nenávist, rozebírat to tady nehodlám.
Pokud si vedle současného spojenectví DOST připomeneme někdejší volební aktivity R.Malého a L.Bátory, a koneckonců i lidovce, nahlédneme míru zoufalství lidí, kteří zcela nerezignovali na angažovanost v politice.
Pane Semín, děkujeme Vám za to, že nevzdáváte boj za dobro nás všech, za děti a za mravnost, kterou nám zjevil pán Bůh. My jsme v modlitbách s Vámi! Nemohl byste prosím zveřejnit signatáře manifestu DOST, abychom věděli koho kroužkovat? Vyprošujeme Vám požehnání, ať Vás (Vaši celou rodinu) ochraňuje Panna Maria, pán Ježíš ať Vás doprovází a Duch Boží ať Vás osvěcuje +++
Milá paní Beatrice,
seznam všech signatářů Akce D.O.S.T. je zde: http://www.akce-dost.cz/signatari.htm.
Seznam těch, kteří kandidují za Hlavu vzhůru, je pak zde: http://www.akce-dost.cz/20131004.htm
Někteří signatáři také kandidují za Svobodné či Soukromníky, jejich seznam však nemám.
Moc Vám děkuji za modlitbu, kterou rád opětuji.
[…] Semín ve svém příspěvku, nazvaném „Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?“, reagoval na některé názory, vyslovené v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo […]
Jen těžko lze pochopit myšlenkové světy místních „střelců“, pro které jsou třeba lidovci naprosto nevolitelní, zato tajemný úsměv sladké Bobo je motivuje ztéci výšiny ducha ;-).
Pouze se ohrazuji: Panevropská unie není nějaké gnostické, či dokonce zednářské uskupení. Panevropská unie usiluje o Evropu postavenou na základech křesťanství a bojuje proti veškerým tendencím, které podkopávají duchovní a morální sílu Evropy, jako je nihilismus, ateismus a nemorální konsumismus. Tyto konzervativní postoje se projevují i v definici rodiny coby přirozeného společenství, stejně jako odmítnutí interrupce, eutanazie a genetické manipulace.
Mezi historické členy patřili například Charles de Gaulle, Konrad Adenauer, Otto von Habsburg…. Je to svět blízký Alcidu de Gasperi (proces blahořečení otevřen roku 1993), Robertu Schumannovi a dalším.
Blahoslavený Karel Habsburský byl posledním českým králem.
Salute!
Hlavne, že váš myšlienkový svet je „vzorne“ usporiadaný. Keď Paneurópska únia bojuje podľa vašich slov proti všetkým (sic!) tendenciám podkopávajúcim duchovnú a morálnu sulu Európy, prečo prosím Vás nebojuje proti demokracii, systému, ktorý prirodzený zákon nahrádza nemúdrym hlasovaním masy.
A takí konzervatívci (v skutočnosti len dediči revolúcie) akých uvádzate, tak z takých by bolo každému obrancovi katolíckeho poriadku ešte z 18. storočia maximálne tak do plaču. Budovatelia babylonskej veže. Čo s nimi má chudák bl. Karol, ktorý radšej zomrel v jednoduchých podmienkach na Madeire, než by sa vzdal prerogatív prináležiacich mu od Boha ?
Hmm, ako Slovák nepoznám tú Bobošíkovú, ale keď si niečo letmo pozerám na nete, tak jednoducho strach a hrôza… Chápem, že jej katolíci neveria… Zdá sa mi, že vytĺka politický kapitál, kde sa len dá. Pripadá mi ako typická feministka a liberálka. Taký človek sa isto nezmení zo dňa na deň. Tiež neviem, či by som šiel voliť stranu, kde sa ona nachádza. Napr. toto je fakt inteligentný blog:
http://bobosikova.blog.idnes.cz/c/244987/Kokote-Kalousku-postavte-se-Schwarzenbergovi.html
pardon, to neni odpoveď Jiřímu, chcel som to dať do všeobecnej diskusie…
Otto se vzdal trůnu, podle něj nemá cenu křísit RU, máme přece EU, Adeneuer se zastal heretika Rahnera, víme, jak to je s procesy blahořečení. Panevropa sice tvrdí, že chce Evropu na křesťanských základech, ale je to jen taková fráze. Nic nenamítá proti dnešní, protikřestanské podobě EU.
Dnešní monerchisté jsou opravdu směšní. nekritický vztah k ck, monarchii, velebení kdejakého profláklého monarchy, co podepisuje nemorální zákony, neví, že správná monarchie je jen katolická. Vřelý vztah k hlavě anglikánské sekty to jen podtrhuje.
Reakce na článek:
http://cirkev.wordpress.com/2013/10/09/katolici-a-volebni-blok-hlavu-vzhuru/
[…] Bobošíkové. Na diskusi reagoval Michal Semín článkem s poněkud zavádějícím názvem „Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?“, zveřejněném dne 8. října, a na něj jsem opět odpověděl já článkem „Katolíci a […]