Tag Archives: synodalita

Kardinál Müller: Synoda papeže Františka představuje „nepřátelské převzetí Církve“

Kardinál Müller

Kardinál Gerhard Müller se pustil do synody o synodalitě, jíž adresoval své dosud nejostřejší poznámky na téma směřování Katolické církve za papeže Františka, když synodální proces označil za „nepřátelské převzetí“ Církve, které hrozí koncem katolictví.

Ve výbušném rozhovoru pro pořad televize EWTN The World Over bývalý šéf nejvyššího vatikánského úřadu pro věrouku odsoudil nepravověrné postoje, které vyjadřuje vedení synody a které se objevují v synodálních zprávách, a stěžoval si, že se synoda soustřeďuje na jakési „zjevení svépomocí“, které je v protikladu ke katolické víře.

„Jde o systém svépomocného zjevení a okupaci Katolické církve,“ „nepřátelské převzetí Církve Ježíše Krista, která je sloupem zjevené pravdy,“ řekl kardinál Müller moderátorovi EWTN Raymondu Arroyovi. „Nemá to nic společného s Ježíše Kristem, s Trojjediným Bohem. Oni si myslí, že nauka je jen něco jako program politické strany, který se může změnit podle jejich voličů.“

Od Traditionis custodes k responsa ad dubia (2.)

2. Kritérium synodality

Druhým kritériem, které je třeba při výkladu a aplikaci TC a RAD používat, je kritérium synodality. Podle něj mají kněží do rozlišování aplikace předpisů TC a RAD zapojit věřící.

Synodalita především znamená naslouchání a následování Ducha svatého. Musíme „opustit pohodlné pastorační kritérium ,vždycky to tak byloʿ“ a místo toho „odvážně a tvořivě promýšlet cíle, struktury, styl i evangelizační metody svých společenství“ a „velkoryse a odvážně aplikovat podněty tohoto dokumentu [tj. Evangelii gaudium] bez zákazů a obav.“ [1] Synodální duch tudíž znamená opustit pohodlný pastorační postoj, který například říká „liturgie se už několik desetiletí slouží takto“, bez zákazů a strachu promýšlet metody a následovat Ducha svatého, který nás může inspirovat k tomu, abychom vyzkoušeli určitý ritus.

Někteří pokřtění, kteří sledují corpus prohlášení papeže Františka, mohou dojít k přesvědčení, že při výkladu a aplikaci TC a RAD je třeba brát v úvahu ještě další body: a) úmyslné dělání povyku; b) revoluční povahu víry; c) odsouzení proselytismu a d) odsouzení klerikalismu. Prozkoumejme tyto body podle papeže Františka.