Je Donald Trump nový císař Konstantin?

Článek, v němž Blaise Joseph přirovnává Donalda Trumpa k římskému císaři Konstantinovi, poprvé vyšel na portálu MercatorNet 26. března 2016, dlouho předtím, než Trump získal nominaci za Republikánskou stranu a nakonec porazil Hillary Clintonovou. Tehdy se zdál být opovážlivý a nepravděpodobný. Dnes se jeví prorocky. Překlad zveřejňujeme se souhlasem MercatorNet. (Pozn. překl.)

Křesťané nemohou svobodně mluvit. Náboženská svoboda je terčem útoku. Společnost je materialistická a nemravná. Západní civilizace čelí velkým hrozbám zevnitř i zvenku. Jediný evidentní vůdce, který je na obzoru, není žádný světec.

Myslíte na Spojené státy roku 2016? Nikoli. Jde o Řím roku 312.

Tím vůdcem je Konstantin, který usiluje o to, aby se stal římským císařem. Má mnoho chyb: měl několik manželek a jednu z nich dokonce odsoudil k smrti, byl mimořádně ctižádostivý a jako vojevůdce i politik bezohledný. Legenda říká, že prožil svou verzi „cesty do Damašku“, měl vidění, obrátil se na křesťanství, zvítězil nad svými odpůrci a stal se velkým římským císařem.  

Konstantin nejenže zachránil Římskou říši, ale také osvobodil křesťanství. V roce 313 podepsal Edikt milánský, který křesťanům dával právo svobodně praktikovat víru a svobodně se vyjadřovat. To stačilo k tomu, aby se mohli svobodně angažovat ve veřejné oblasti, a umožnilo rozšíření křesťanského poselství do celé říše a pokřesťanštění pohanské kultury.

Sám Konstantin nebyl žádný pilíř ctnosti, vytvořil však prostředí, které křesťanům poskytlo svobodu ovlivňovat společnost. Raní křesťané byli dokonale schopni to uskutečnit; jediné, co k tomu od císaře potřebovali, byla svoboda.

Vraťme se rychle zpět do roku 2016, a uvidíme mnoho zjevných podobností. Západní společnost má mnoho problémů. Konzervativní křesťané znají řešení mnohých z nich, kvůli vševládnoucí politické korektnosti a kulturnímu marxismu je však nemohou ve veřejné sféře svobodně formulovat.

Konzervativcům nechybí vůle, dobré argumenty ani pohotoví zastánci; co jim schází, je svoboda otevřeně hovořit o společenských otázkách, aniž by je umlčoval pokřik záštiplných hord sekulárních progresistů, že „urážejí“ konkrétní skupiny lidí. Donald Trump je jediný, kdo nám tuto svobodu může poskytnout.

Nejprve se ale zamysleme nad tímto:

  • Řeknete-li, že dítě by v ideálním případě mělo mít matku a otce, protože v takovém prostředí bude v průměru nejlépe prospívat (což potvrzuje drtivá většina relevantních vědeckých výzkumů), budete označen za „homofoba“ (i když tento výrok nemá s homosexualitou nic společného) a za „nepřítele svobodných matek“.

  • Budete-li vysvětlovat, že skutečně existují biologické i společenské důvody, proč bylo manželství mezi jedním mužem a jednou ženou podporováno a chráněno po tisíciletí (nápověda: jde o děti), udělá to z vás „fanatika“.

  • Argumentovat, že vysoká rozvodovost ubližuje dětem a že snadný rozvod bez zjišťování viny je odpovědný za mnoho sociálních problémů, znamená, že „žijete v 50. letech“ a jste „dinosaurus“ (přestože sociální statistiky důsledků rozvodu jsou neoddiskutovatelné a totéž řekl i prezident Obama).

  • Tvrdíte-li, že je biologickou skutečností, že muž a žena jsou svou podstatou odlišní, jste „transfob“ (tedy něco, o jehož existenci ještě před několika lety nikdo neměl tušení).

  • Poukazovat na to, že děti se po devíti měsících magicky nezjeví z ničeho nic a ve skutečnosti by mohly mít právo na život a důstojnost už před narozením, znamená udělat ze sebe extremistu (v každém případě) a sexistu (i když tento výrok o ženách neříká nic).

Příkladů je ještě mnohem více. Podstata spočívá v tom, že dokonale rozumné výroky vyvolávají tolik pobouření, že se konzervativci buď vzdají, nebo nakonec ztratí důvěryhodnost, a tedy i schopnost ovlivňovat veřejné mínění. Argumenty se nezvažují podle toho, zda jsou pravdivé, ale podle toho, nakolik urážejí konkrétní skupiny lidí. Důsledkem je to, že věc konzervativních křesťanů ve veřejné oblasti je nakonec beznadějná.

A do toho přichází Trump.

Američané nepotřebují prezidenta, který by nám dával argumenty. Amerika potřebuje jen to, aby nám prezident poskytl svobodu argumentovat beze strachu, že nás ukřičí politicky korektní skvadra.

Ať se dá o Trumpovi jinak říct cokoli, určitě platí, že je politicky nekorektní a je na to hrdý. Odmítá ustupovat od kontroverzních výroků. Neomlouvá se za to, že svými argumenty nějakou skupinu urazil. Vzdoruje médiím. Odolává, i když ho pomlouvají politické elity, novináři i intelektuálové.

Vezměme si například ilegální přistěhovalectví. Trump vychází z pochopitelného sklonu obyčejných občanů ke skepsi, pokud jde o vysoké počty přistěhovalců, zejména je-li v imigračním programu malý nebo žádný řád. Po mnoho let se kolem toho chodilo po špičkách, neboť lidé, kteří tuto otázku nastolili, byli ukřičeni jakožto „rasisté“ údajně urážející přistěhovalce, Mexičany atd. Trumpovi se za méně než rok podařilo nastartovat pořádnou diskusi o této věci, neboť se odmítl dát překřičet a omlouvat se za potenciální urážku menšin.Ať máte na ilegální přistěhovalectví jakýkoli názor, je jasné, že taktika kulturních marxistů, která se v debatě o imigraci používá, na Trumpa jednoduše nezabírá.

Nebo problém terorismu. Na rozdíl od mnoha jiných křesťanských představitelů Trump nazývá zlo islámského terorismu a extremismu pravými jmény a zdá se, že politiku masové islámské imigrace pečlivě zkoumá za účelem ochrany národní bezpečnosti. Tím poráží hesla o „islamofobii“ a „rasismu“ v zájmu skutečné diskuse o důležité, citlivé otázce.

Křesťanští konzervativci potřebují, aby se totéž stalo i v dalších záležitostech, jako jsou potraty a manželství. Proto by pro mě Trump mohl být skvělým prezidentem. Je to jediný prezidentský kandidát schopný změnit společnost tak, aby více tolerovala rozsáhlé diskuse o kontroverzních otázkách. S vůdcem, který totálně pohrdá umlčovací taktikou levice, by mohlo být konečně možné se postavit levičákům i v „ožehavých“ záležitostech.

Kdyby se Trump stal prezidentem Spojených států a nejmocnějším vůdcem Západu, mohl by západní kulturu zásadně změnit. Důsledky jeho prezidentství by dalece překročily břehy – i zdi – Ameriky. Lidé by svobodněji mluvili o celé řadě otázek. Politická korektnost, kterou by Trump znovu a znovu kritizoval, by se tím významně oslabila. Kulturní marxismus a politika neustálého hledání obětí by byly ochromeny. Progresisté, kteří se snaží umlčovat diskusi, by si uvědomili, že jejich taktika už nefunguje. A v důsledku této zásadní proměny politické scény by se konzervativci nakonec mohli svobodně prosadit ve veřejné sféře.

Z toho by vyplynulo všechno ostatní. Naše univerzity by se opět staly místy učení a svobodného myšlení. Výsledkem by byli lepší soudci, právníci a politici. Lidé by byli mnohem informovanější, protože by existovalo méně překážek veřejné diskuse. To by vedlo k dlouhodobým úspěchům v sociálně-politických otázkách, jako je potrat a manželství, a také by to umožnilo křesťanům učinit západní společnost opět skutečně křesťanskou.

Mnoho konzervativně křesťanských komentátorů a intelektuálů se vyslovovalo proti Trumpovi. Velká skupina katolických akademických pracovníků a dalších příslušníků intelektuálních profesí, včetně profesora Roberta George z Princetonu, například nedávno přišla s mnoha kritickými názory na něj: všechny byly pochopitelné, mnohé odůvodněné a některé i neoddiskutovatelné. Je naprosto legitimní znepokojovat se Trumpovou náhlou změnou názoru na potrat, poznámkami o manželství a rodině v minulosti, jeho postojem k muslimům, podporou mučení atd.

Lidé jako profesor George jsou intelektuální velikáni a velcí bojovníci za konzervativismus, ale zdá se, že jim uniká širší rozměr těchto voleb. Chtějí volit kandidáty, kteří odedávna hájí konzervativní pozice, a tak zmírnit kontrolu, kterou nad společenskými diskusemi mají progresisté, což je skutečnost, kterou prostě akceptují jako danost. Ale proč? Proč se nemůžeme vymanit z tohoto schématu a zvolit někoho, kdo politické korektnosti a kulturnímu marxismu možná dokáže zasadit smrtící úder?

Mít konzistentně konzervativního prezidenta USA by bylo bezpochyby velice vítané. Například kdyby se veřejně vyslovil v řadě věcí, které jsou pro křesťany důležité, a jmenoval rozumné soudce, bylo by to samo o sobě velmi dobré. Je však velmi omezená míra dobra, které by mohl vykonat, když stále existuje kultura, která vážně omezuje veřejnou diskusi o mnoha životně důležitých společenských otázkách. Dokud veřejnou debatu ovládají kulturní marxisté, museli by konzervativní politici, komentátoři a akademici stále našlapovat opatrně, ředit svou argumentaci a omlouvat se za to, že někoho urazili. Pokud je tomu tak, nejsou žádná dlouhodobá vítězství možná.

Podívejte se na minimum udržitelného přínosu osmi let, které u moci strávil George W. Bush, konzervativní křesťan. Byl vším, co si konzervativní křesťané mohli přát. Nějakou dobu měl dokonce Kongres s republikánskou většinou. Ale co z jeho osmi prezidentských let máme? Je Amerika v jakémkoli směru příznivější vůči křesťanství a konzervativním principům, než byla v roce 2000? I když z odstranění dobrých věcí, které Bush udělal, obviníte Obamu, musíte připustit, že Bushovy úspěchy byly tak neudržitelné, že byly prakticky k ničemu. K čemu by tedy bylo zvolit dalšího mainstreamově konzervativního, křesťanského prezidenta?

Trump, který přichází z podnikatelského prostředí, je „rizikovou investicí s potenciálně vysokou návratností“. Může skončit tak, že pro konzervativismus dosáhne málo a krátkodobě udělá konzervativcům ostudu. Je ale také docela dobře možné, že z veřejné sféry vyžene kulturní marxisty a mnoha budoucím generacím křesťanů umožní svobodně se vyjadřovat.

Možná to platí jen pro nás v impulzivním mladém věku, ale kultury politické korektnosti máme dost a měli bychom být ochotni podstoupit téměř jakékoli riziko, jen abychom se chopili příležitosti k jejímu vykořenění ze západních zemí, jaká nastane jednou za generaci. Jestliže kulturní marxismus zatlačíme zpět – a neexistuje lepší způsob, jak to udělat, než zvolit Trumpa prezidentem – politickou korektnost to významně oslabí a po čtyřech nebo osmi letech Trumpa bude nevyléčitelně ochromená.

Existují také legitimní pochybnosti týkající se Trumpova charakteru, temperamentu a ega. Jistě to není žádný světec. Ale opravdu potřebujeme, aby byl právě teď prezidentem Spojených států světec? Nebo potřebujeme prostě někoho, kdo veřejnou sféru osvobodí a umožní křesťanům pomáhat lidem, aby se svatými mohli stávat všichni?

Tak či tak, vážně někdo věří, že Trumpovo ego je větší než u kteréhokoli jiného politika? On jen odmítá stavět na odiv falešnou pokoru, kterou politici dovedli k dokonalosti a lidé se jí naučili pohrdat.

Zde máme opět podobnost s Konstantinem: jako císař byl tak sebestředný, že po sobě pojmenoval hlavní město říše, Konstantinopoli (tak daleko by patrně nezašel ani Trump).

Stejně jako Konstantin, i Trump je nedokonalý člověk a jako vůdce má chyby. Avšak jako se Konstantin za své úspěchy jako římského císaře a za to, že dal svobodu křesťanům, dnes všeobecně nazývá „Konstantinem Velikým“, je možné, že se jednoho dne bude na Trumpa vzpomínat jako na toho, kdo „vrátil Americe její velikost“, a křesťané ho budou ctít jako „Velikého“?

Trump by mohl být přesně tím, co konzervativní křesťané právě teď potřebují. V současné době nás svazuje kulturně-marxistické prostředí politické korektnosti. Je možné, že v těchto mezích je nejlepším republikánským kandidátem Ted Cruz nebo „kdokoli jiný než Trump“. Avšak jestliže chceme toto omezení jednou provždy odstranit, pak je Trump nejlepším – a ve skutečnosti jediným možným – kandidátem.

Blaise Joseph

Překlad Lucie Cekotová

http://www.mercatornet.com/features/view/is-trump-the-new-constantine/18979

https://www.lifesitenews.com/blogs/writer-asks-is-trump-the-new-constantine

28 Responses to Je Donald Trump nový císař Konstantin?

  1. Ignác Pospíšil napsal:

    Mhm… Neviděl bych to tak zjednodušeně optimisticky…

    • Fr. Albert T.O.P. napsal:

      Ano, „argumenty“ zhrzené ženské jsou to pravé ořechové.
      Trump není světec ani císař Konstantin. Ale minimálně to zmatené kvičení neomarxistů v Evropě stojí za to, aby ho člověk opatrně podporoval.

    • Tomáš napsal:

      Ještěže v době vraždění křesťanů Šavlem nebyl internet…

  2. Dr. Radomír Malý napsal:

    Já jsem opatrný, počkám si na konkrétní Trumpovy činy, i když naděje tady je.

    • Tomáš napsal:

      Určitě je dobré si nechat odstup, jak píšete, a nehodnotit zbrkle ani optimisticky, ale ani pesimisticky.

    • Petr Pavel napsal:

      Přesně tak. Trump přinesl naději, která se ovšem vůbec nemusí naplnit. Clintonová by ovšem přinesla nepochybnou beznaději, kterou by mohl prolomit jedině zázrak.

  3. Jaroslav Klecanda napsal:

    Zamyšlení mluví o naději občanů USA, a to bych se nebál také očekávat. Ale nás bude především zajímat zahraniční politika USA. Slábnoucí EU a na Východě Impérium, kde v generálním štábu stále visí mapy, kde je naše země s pořadovým číslem 16. Je snadné uhádnout, o jaké číslo šlo. :-(

    • Renda napsal:

      Rusko o nás má tak určitě zajem.

    • Fr. Albert T.O.P. napsal:

      Ou, to zabolí :)
      Rusko je velmoc a ta zkrátka má plány i pro případ totální jaderné války. Myslím, že v případě, že začnou létat rakety, je vcelku egal, zda jsme číslo čtyři, nebo číslo 16.
      Daleko zajímavější bude v brzké budoucnosti sledovat, jak se budou měnit snahy našich papalášů – kteří tak rádi lezou do míst, kam slunce nesvítí těm, kdo mají globální vládu a moc. Trošku jim to dilema nezávidím. Na jedné straně Voloďa, na druhé Trump. Kam jen se přimknout…

  4. Teofil napsal:

    Jsem rád, že pan Trump dokazal spojit některé oportunisty zde, v jedno, pro mě bude vždy jednou stranou sionisticke mince o které nepochybuji že pevně ovladá tuto spolecnot

  5. David napsal:

    A já navrhuji s zeptat pana Zahradníka, největšího katolického trumpobijce!

  6. honzah napsal:

    Působí to spíše dojmem, že autor byl okouzlen Trumpovým charizmatem (a tím nemyslím občasné vulgarity zveličené médii) a zpětně si racionalizoval své rozhodnutí (učiněné na základě podvědomých atavismů následování alfa-samce) podporovat Trumpa již v republikánských primárkách.

    Finálové vítězství Trumpa nad Clintonovou mi samozřejmě udělalo radost, jako asi většině z nás.

    Velká naděje spočívá ve spolupráci Trumpa s republikánskou většinou v Kongresu a také vazeb, které si během kampaně vytvořil na katolíky ve straně.

    Velké rozpaky mám naopak z toho, že republikáni začínali prohrávat s demokraty, jelikož skupinová práva menšin byly silnější pákou, než univerzální zákony pro každého. K tomu Trump alternativu nepřinesl, naopak se přizpůsobil a hrál na práva ,,největší menšiny´´ – bílých mužů.

  7. nino napsal:

    George Bush bol všetkým, čo si kresťanské konzervy mohli prijať? Teda Cruza nepoznâm, ale keďže ide o amerického ,,krrsťana“, mám podozrenie, že ide o niekoho veľmi nebezpečného. V tom je problém, kým za Konštantína bola viera vierou, dnes namiesto nej nám títo blázni ponúkajú jed… Ľudia ako títo všetci úplne zdiskreditovali kredťanstvo v USA. A ešte autorovi by bolo treba pripomenúť, že nie iba potraty sú zlo, ale i zabíjanie narodených.

  8. nino napsal:

    Trump ako nový Konštantín, čo mu dcéra prestúpila k našim blížnym očakávajúcich prvý príchod Mesiáša… krajima neobmedzených to možností…

    • Peter P napsal:

      Tak to je pre mna novinka. Nebola to povinna polozka pre Trumpa, ked prisahal vernost AIPACu?

      • Vostok napsal:

        O tom že je milión krát lepší než Killary o tom žádná. Ale stejně tak žádná o tom, že s předepsaným projevem vystoupil na AIPACU /stejně jako i Zeman/…

    • Vladimír napsal:

      I přes nejlepší snahu nikdy nevíte, co vaše dospělé děti udělají a jak se svobodně rozhodnou. Odpovědnost rodičů za to je velmi omezená.

  9. Lucie Cekotová napsal:

    Donald Trump jako jeden ze svých prvních kroků v úřadě podepsal exekutivní příkaz, jímž obnovil tzv. „Mexickou politiku“ zakazující z peněz amerických daňových poplatníků subvencovat nejen organizace, které potraty poskytují, ale i ty, jež lobbují za jejich legalizaci. Předvídatelně se mu dostalo hlasitého aplausu pro-life představitelů, zatímco IPPF s vidinou omezení gigantického obchodu se smrtí štká nad „životy žen“, které to údajně ohrožuje. Nadějný začátek. https://www.lifesitenews.com/news/breaking-trump-signs-order-defunding-international-planned-parenthood-forei

    • Karel napsal:

      Z textu článku a Vaší úvahy lze odvodit, proč a kým byly zaplaceny pochody feministek a žen, které se bojí, že jim nadále postupně bude omezována možnost vraždit nenarozené děti, což paradoxně nazývají svými právy.Aby tento nadějný směr nového prezidenta nebyl opuštěn a aby mohl být někdy nazván novým Konstantinem, tak se za něj musíme modlit.

      • Lucie Cekotová napsal:

        Nejenže vraždění vlastních dětí považují za své právo. V uvedeném pochodu nesly transparenty s nápisy „Planned Parenthood saves lives“, tedy „Planned Parenthood zachraňuje životy“. Heslo na úrovni „Arbeit macht frei“.

      • Tomáš napsal:

        Moje řeč. Ať je/byl p. Trump jakýkoli, jasný směr svými činy dal (Ty máš víru, já mám skutky. Kde je tvá víra? Zde jsou mé skutky.) a je třeba modliteb jako hustého deště (nejen) za něho.
        Oremus…

  10. nino napsal:

    Ja by som Trumpa, byť Američanom volil. Iba nesúhlasím s prirovnaním ku Konštantínovmu obdobiu. Vtedy kresťania mali Rímu a svetu, čo ponúknuť, dnes a to platí dvojnásobne pre tých amerických, sú soľou, čo stratila chuť.

    • Tomáš napsal:

      Ale to přece není problém JEN Ameriky, ne…? Neplatí to spíš dvojnásob pro ty, kteří tomu zavdali příčinu? Amerika je kontinent s importovanými kulturami a nemá kulturu vlastní. Tím chci říct, že je určitě dobré poukázat na negativní důsledky, ale je potřeba vidět správné příčiny.

  11. Karel napsal:

    Z jiných zdrojů:
    Za údajným „ženským povstáním“ proti Trumpovi stojí kampaň, kterou financuje George Soros. Tento malý , ale nikoliv nevýznamný detail byl v Evropě zamlčován. Soros je na Trumpa nesmírně nakvašený. Před volbami sázel na jeho porážku. Po jeho vítězství masivně stouply ceny na burze a Soros přišel o více než miliardu dolarů. Jen několik dní po porážce Clintonové se Soros setkal s demokraty US a připravoval plán, jak Trumpovi co nejvíce ztrpčit život.
    Podle informací z New York Times angažoval biliardář více než 50 organizací, které vystoupily jako oficiální partneři Womens´March.

  12. Pax Jan - viceprezident poprvé v akci pro život napsal:

    Americký prezident zdraví Pochod pro život v USA. Vicšeprezident se – (jako první historii(?) – akce účastní.

    Více zde:

    http://www.kath.net/news/58317

    Strojový rychlopřeklad zde:

    https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=de&u=http://www.kath.net/news/58317&prev=search

    Pax

    Jan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *