Tag Archives: liberálové
Progresisté nenávidí všechno staré, včetně lidí
Časopis Maclean’s Magazine v jednom letos zveřejněném článku [1] klade otázku, která patrně odráží převažující náladu levice: „Měli by staří lidé přijít o volební právo?“ Autor vysvětlil, že jelikož senioři jsou v zásadě mrtví, mají dnes někteří lidé pocit, že ve volbách uvažují jen krátkodobě, a proto by se jim mělo zabránit v zasahování do Pokroku, který by nastal, kdyby bylo mladým dovoleno uskutečnit neomezeně všechna svá rozhodnutí.[2]
Moje první myšlenka je, že přesně takto vypadá kultura euthanasie: Staří lidé prostě nedokážou umřít dost rychle. Proto je tolik dětí pro, když jejich rodiče nadhodí asistovanou sebevraždu, byť jen informativně. Jak jsem napsal už dřív, situace, kdy děti nadšeně souhlasí s tím, aby si jejich rodiče našli lékaře, který je zabije, musí patřit k nejstrašlivějším, jakou matka či otec může zažít. Existují však ještě brutálnější příklady, například případ Holanďanky, kterou její rodina držela, zatímco jí lékař dával proti její vůli smrtící injekci. [3] A tak bych mohl pokračovat.
František Josef I. – katolík nebo liberál?
Jubileum 100 let úmrtí „stařičkého mocnáře“ Františka Josefa I. se odrazilo v našich mainstreamových médiích bez emocí, ale také bez jakékoliv snahy po objektivním hodnocení téměř 70leté vlády tohoto panovníka. Spíše si autoři článků a televizních reportáží všímali detailů zajímajících člověka odchovaného bulvárem: FJI. vstával o půl čtvrté ráno, jezdil rád na koni, pil často kávu, k tomu ještě pár informací o jeho manželství s Alžbětou atd. O jeho politickém odkazu toho bylo řečeno velmi málo – a pokud, tak jenom v tom smyslu, že sice měl rád Čechy, ale nikdy se nenechal korunovat českým králem a zklamal naděje národa rakousko-uherským dualismem r. 1867.
Nás, české tradiční katolíky ale zajímá jeho vztah ke Katolické církvi. Je dostatečně známo, že FJI. byl osobně zbožným katolíkem, který právě ve víře nacházel oporu při těžkých ranách, které na něj dolehly ve formě popravy bratra Maxmiliána v Mexiku, sebevraždy syna a korunního prince Rudolfa v Meyerlingu a zavraždění manželky císařovny Alžběty ve Švýcarsku. FJI. dával také svůj katolicismus ostentativně najevo účastí na liturgii a vytvářením dojmu zbožného vladaře.
Odešel Antonin Scalia
Soudce Scalia (2010)
„Soudce Antonin Scalia byl muž Boží, patriot a neochvějný obhájce psané Ústavy a vlády práva.“ – Gregg Abbott¹
V noci z 12. na 13. února 2016 zemřel ve spánku světoznámý katolický právník Antonin Scalia (1936-2016), který od září 1986 až do své náhlé smrti zastával úřad soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických.
Náhlý odchod zbožného katolíka, vůdce a mluvčího konzervativního křídla Nejvyššího soudu a nebojácného obhájce katolických a konzervativních hodnot na soudu i mimo něj, je těžkou ranou a obrovskou ztrátou nejen pro jeho rodinu a přátele, ale též pro všechny konzervativce a pravověrné katolíky.
Další lidovecká tragikomedie: chlubení se ostudou
JUDr. Pavel Svoboda
KDU-ČSL se aktuálně na svých stránkách chlubí, že eurolidovečtí europoslanci dosáhli schválení rezoluce na podporu vězněné súdánské křesťanky. Obzvláště vypíchnuta byla účast lídra lidovecké kandidátky v posledních volbách Pavla Svobody coby spolunavrhovatele textu, pod který se podepsali zástupci eurolidovců, eurolevice i euroliberálů. Takový úspěch a záslužný čin, řekli bychom. Kdo by na něm hledal smítka.
Jeden můj známý, od přírody děsný šťoural, je kupodivu hledal. A našel je velmi rychle. Zjistil totiž, že článek 11 této rezoluce požaduje (sice skrytě, ale jasně a nezpochybnitelně) legalizaci potratů v Súdánu. Dovolil jsem si tedy panu europoslanci Svobodovi napsat dotaz, jak se může křesťanský a konzervativní politik, který dokonce jako jeden z mála českých politiků už delší dobu pravidelně podporuje svou účastí pražský Pochod pro život, podepsat pod rezoluci s takovým obsahem. Odpovědi, které jsem od pana europoslance dostal, jsou smutné a komické současně…
Slovensko: Manželství je svazek muže a ženy
„Manželstvo je jedinečným zväzkom medzi mužom a ženou. Slovenská republika manželstvo všestranne chráni a napomáha jeho dobru.“
Vládní SMER premiéra Fica (socialisté) spolu s opozičním KDH (křesťanští demokraté) a řadou dalších jednotlivých poslanců schválil změnu ústavy, která jednak rozsáhle reformuje justici, jednak vložila do ústavy výše zmíněnou definici manželství coby svazku muže a ženy. Autorem prorodinné formulace je Pavol Hrušovský z KDH. Nové znění ústavy vstoupí v platnost v září.
Ze 128 přítomných poslanců hlasovalo pro 102, proti 18 a zdrželo se či nehlasovalo 8. Zároveň selhal pokus opozičních liberálů vložit do ústavyregistrované partnerství, který podpořilo pouhých 15 poslanců. Stalo se tak i přes strašný řev sodomitských aktivistů a ultraliberálů doma i v zahraničí, kteří se s tímto vývojem tak nějak nemohou smířit, hrozí ústavním soudem a křičí něco o tom, že tato změna ústavy jde proti hodnotám a vývoji Evropské unie. Změna se naopak setkala s pozitivním ohlasem u slovenských náboženských představitelů a organizací na obranu rodiny.
Nebezpečná iluze – ale zároveň naděje
PhDr. Radomír Malý
Obhájci pokoncilního vývoje v Katolické církvi se brání proti poukazu na úbytek věřících v důsledku tohoto faktu obvykle tím, že statistická data vykazují opak: Počet katolíků dnes ve světě činí cca 1,2 miliardy, zatímco před 50 lety to bylo pouze něco přes 500 milionů. A rok od roku toto číslo vzrůstá.
Ano, to je pravda, jenže zpráva agentury Kath.net 29.1., opírající se o výzkum Centra pro studium světového křesťanství v americkém Bostonu, uvádí ještě další, mnohem směrodatnější údaje: V uplynulém roce činil celkový počet všech křesťanů, hlásících se k nějaké konfesi, 1,6 miliard (nejsou započítáni ti, kteří se pokládají za tzv. „bezkonfesní křesťany“ bez vazby na nějakou denominaci). Z tohoto počtu však pravidelně navštěvuje bohoslužby pouhých 310 milionů, u katolíků je to zhruba 200-250 milionů.
A máme hned jiné číslo, reálné a méně povzbudivé: praktikujících katolíků je ve světě pouze něco přes 200 milionů. Statistiky o počtu katolíků na naší planetě, které každoročně publikuje vatikánská Annuale Pontificio, ve skutečnosti nic neříkají, neboť se opírají o počty těch, jejichž jména jsou zaznamenána v křestních matrikách, případně o státní údaje o procentuálním počtu občanů v dané zemi, již se formálně hlásí ke katolické konfesi. Dodejme, že v tradičně katolické Latinské Americe a v Africe mají rodiny velký počet dětí, které dávají pokřtít, což se samozřejmě do statistik o celkovém počtu katolíků ve světě promítne. Tato čísla ve skutečnosti zahrnují i odpadlíky a pronásledovatele Církve, jestliže byli katolicky pokřtěni a jsou vedeni někde v nějaké matrice, zcela určitě jsou do toho započítáni i kubánský komunistický diktátor Fidel Castro se svým bratrem a nástupcem Raulem nebo španělský socialistický expremiér José Zapatero, známý protikatolický bojovník, obhájce potratů a sodomie. Tito byli pokřtěni v Katolické církvi, jsou tedy matrikově registrováni jako katolíci a na tom nic nemění ani jejich apostaze.
Levice a liberálové: V Evropské komisi nesmí sedět žádný křesťan ani konzervativec!
Tonio Borg
Před námi se rýsuje nová kauza typu „Rocco Buttiglione“. Levice i liberálové zahájili zuřivou kampaň proti maltskému kandidátovi na post komisaře Toniovi Borgovi, jehož názory jsou podle nich „nekompatibilní se zastáváním vysokého úřadu v EU“, resp. který je „nepřijatelný pro všechny nekonzervativce“. A jaké názory přivádějí liberálně-socialistické borce do varu? Pan Borg totiž obhajuje katolický a konzervativní pohled na rodinu a právo na život (podrobnosti anglicky ZDE).
Zkrátka a dobře Buttiglione přes kopírák: socialisté a liberálové dávají opět jasně najevo, že sice o komisi rozhoduje konzervativně-liberální koalice socialistů a lidovců, ovšem stále trvající podmínkou je, že i za konzervativce musí sedět v Evropské komisi socialisti, jejichž spojení s křesťanskou či konzervativní politikou je pouze formální…
Jako třeba rudá komisařka Redingová, které její pseudokatolictví ani slovo křesťanská v názvu rodné strany nikterak nebrání prosazovat radikálně socialistické a liberální přístupy k rodině i právu na život, samozřejmě včetně těch, na které křesťan nemůže ani pomyslet, natožpak je podporovat.
Potrat a liberálové
Peter Hitchens
„Abortion is the only event that modern liberals think too violent and obscene to portray on TV. This is not because they are squeamish or prudish. It is because if people knew what Abortion really looked like, it would destroy their pretence that it is a civilized answer to the problem of what to do about unwanted babies.“
Potrat je jediná věc, o níž si moderní liberálové myslí, že je příliš násilná a obscéní, než aby se mohla objevit v televizi. Důvodem ale není, že by byli nějak citliví či prudérní. Důvodem je, že když by lidé viděli, jak potrat opravdu vypadá, zničilo by to jejich přetvářku, že potrat je civilizovaná odpověď na problém nechtěného dítěte.
