Tag Archives: Islám
Pacifista
Mohamed nechává povraždit židovský kmen Banu Qurayza
„Nemějme strach říkat tuto pravdu: svět je ve válce, protože přišel o mír,“ pravil papež k novinářům na palubě letadla z Říma do Krakova. (Řeč byla o mučednické smrti P. Jacquesa Hamela.] „Je to válka zájmů, válka o peníze, válka o přírodní zdroje, je to válka o vládu nad národy: toto je ta válka. Někdo si může myslet, že mluvím o náboženské válce. Nikoli. Všechna náboženství chceme mír. Válku chtějí jiní.“1
Nejvýraznějším rysem tohoto pontifikátu je vulgarita. Používám to slovo v jeho technickém významu „populistický“, „lidový“. Zásadní výroky tohoto papeže jsou výroky vulgárního všeobecného konsensu.
Co je špatně na papežově interview pro La Croix
Radomír Malý
Rozhovor, který papež František poskytl 9. května pro La Croix, vyvolal – jako už mnohokrát – vlnu kritiky ze strany autentických katolíků. Jde především o 3 pasáže. Pokusím se o jejich rozbor:
La Croix: Ve svých promluvách o Evropě mluvíte o kořenech kontinentu, avšak bez toho, že byste je označil za křesťanské. Evropskou identitu nazýváte spíše multikulturní a dynamickou. Je snad podle Vás výraz křesťanské kořeny pro Evropu nepatřičný?
Papež: „Je třeba mluvit o kořenech v množném čísle, protože je jich víc. V tomto smyslu, když slyším mluvit o křesťanských kořenech Evropy, se tohoto tónu někdy obávám, protože může znít triumfalisticky nebo nevraživě. Zavání potom kolonialismem.“
František se tady bohužel staví otevřeně na stranu neomarxistické levice, která již dříve odmítla zmínku o křesťanských kořenech v evropské ústavě. Přitom právě křesťanství vytvořilo vše hodnotné, co v Evropě existuje, evropská civilizace se začala rozvíjet teprve poté, co nově příchozí národy po zániku Západořímské říše r. 476 jeden po druhém začaly přijímat křest. Bez epochálního civilizačního díla benediktinských mnichů a katolické Christianitas (křesťanský charakter státu) si nelze představit Evropu v pozitivním slova smyslu jako kulturní a civilizační velmoc.
Šéfredaktor v ČRo Plus o islámu, imigraci a papeži Františkovi
Šéfredaktor časopisu byl pozván do Duelu na ČRo Plus, kde diskutoval s doc. Jaroslavem Šebkem na témata islám, imigrace a papež František. Výtah z diskuse (s poněkud zavádějícím titulkem) i celý její zvukový záznam naleznete ZDE.
Fatwa nebo koncentrák? Co to bude, pane profesore?
PhDr. Radomír Malý
Alexander Solženicyn ve své knize „Souostroví Gulag“ píše, jak se Voloďa Iljič Lenin ve svém vyhnanství na Sibiři uprostřed krásné přírody, kde „bzučeli čmeláci“, zamýšlel nad tím, jakou podobu budou mít koncentráky v budoucím „nejspravedlivějším“ státě světa. Na dalších stránkách tohoto úžasného svědectví se dozvídáme o hrůzostrašných hekatombách obětí.
Mám obavu, že mons. prof. dr. Tomáš Halík, nositel Tempeltonovy ceny a viceprezident celosvětově působící Rady pro výzkum hodnot a filozofie se sídlem ve Washingtonu, se ve své „poustevně“ v Německu, kam každoročně v létě dle svých vlastních slov jezdí, aby „meditoval“, zamýšlí nad něčím podobným. Vede mne k tomu jeho článek v Perspektivách, příloze 50. čísla Katolického týdeníku pod názvem „Máme s muslimy stejného Boha?“
Pominu jeho absurdní synkretistické nesmysly, že „kdo na tuto otázku odpoví negativně, prokazuje nejen elementární neznalosti dějin kultury a náboženství, ale také naprostou neznalost křesťanského vyznání…“ Před II. vatikánským koncilem na tuto otázku odpovídali negativně všichni papežové a pravověrní teologové. Rád bych se pana profesora zeptal, jestli i oni prokazovali jím uvedenou „naprostou neznalost“, ale to není na jeho článku to podstatné a nejnebezpečnější.
Je islám horší než euroatlantická civilizace?
Mohamed nechává vyvraždit židovský kmen Banú Kurajzá
Tato provokativně znějící otázka by snad mohla vyvolat dojem, že podceňuji nebezpečí islámu pro Evropu. Omyl! Islám pokládám za hrozbu pro nás pro všechny. Vražedně znějící výzvy Koránu a Hadithu a především pak vlastní, přímo muslimy sepsaný život Mohameda, který byl masový vrah, lupič, smilník a pedofil, jsou přímým varováním. Principem duchovního i veřejného života islámu je následovat Mohameda, což muslimové neustále slyší ve svých mešitách. V tom případě ale – potěš nás Pán Bůh!
Ale položme si otázku, jestli naše euroatlantická bezbožná osvícensko-liberálně-neomarxisticko-genderistická civilizace je méně vražedná a zločinná než islám. Muslimští atentátníci v Paříži se odvolávali na krvavé súry Koránu – jenže Francie, kde vraždili, hrdě zpívá svoji hymnu Marseillaisu, kde v refrénu zní: „Nechť krev nečistá napojí brázdy našich polí!“ A můžeme pokračovat: Mohamed, ctěný od muslimů jako Alláhův prorok a světec, po dobytí Mekky vraždil bez slitování, rovněž tak poté, co jako absolutní vládce podnikal vojenské výboje na Arabském poloostrově. Republikánská a demokratická Francie však uctívá svoji „velkou“ revoluci let 1789-1799 a její vůdce. Řada ulic se jmenuje po Robespierrovi a Dantonovi, přičemž oba dva byli stejnými masovými vrahy jako Mohamed. Georghes Danton po zářijových masakrech r. 1792, kdy bylo ve vězeních sadisticky utýráno a povražděno 1340 zcela bezbranných a nevinných lidí, mezi nimi přes 300 katolických kněží, prohlásil: „Bylo zúčtováno s davem konspirátorů a bídáků… Chtěl jsem, aby všechna pařížská mládež přišla do Champagne poskvrněná krví…“ Oficiální úctě se rovněž těší císař Napoleon, původně jeden z bojovníků revoluce, jenž pro svoji dobyvatelskou slávu neváhal pustit se do agresivní zločinné války proti celé Evropě a zaplavit ji řekami krve a utrpení.
Terorismu v Evropě ještě přibude…
Zprávy o nadmíru úspěšných teroristických útocích v Paříži jsou už samy o sobě dost děsivé, ale mám pro čtenáře ještě horší zprávu: podobných útoků, jako byly ty v Paříži či na letadlo s ruskými cestujícími, bude teď mnohem víc…
Skutečnost je prostá – Islámský stát (a nejen on, taky an-Nusrá a další islamistické skupiny) konečně začal (i díky Rusku) dostávat pořádně „na prdel“. A to má dva vcelku snadno předvídatelné důsledky:
- Snahu Islámského státu a jeho příznivců napadnout státy zodpovědné za jeho úpadek. Nejen kvůli pomstě, ale též za účelem ochlazení nadšení nepřítele pro blízkovýchodní angažmá a podrytí pozic těch, kteří to angažmá vyvolali a podporují.
- Snahu bojovníků a příznivců IS zavčas zmizet a uchytit se jinde. A Evropa je ideálním cílem jak pro tisíce až desetitisíce původem evropských bojovníků IS, tak i pro ty neevropské. Vlna migrantů je pro ně ideálním úkrytem a jen skutečný blázen si může myslet, že se z nich v Evropě náhle stanou „hodní hoši“, co by mouše neublížili. Nebo že je snadno pochytáme – ta hrstička migrantů-teroristů, co se zatím podařilo zadržet, představuje nepochybně jen velmi malý zlomek skutečného počtu těch, co už dorazili.
Imigranti a láska k bližnímu
PhDr. Radomír Malý
Jaký má být katolický postoj k imigrantům z muslimských zemí? Víme, že evropská společnost se zmítá mezi většinovým odmítáním a menšinovým nadšeným přijímáním, zastávaným hlavně liberálními a levicovými intelektuálními elitami. U nás v posledních dnech zveřejnily cca 2 tisíce univerzitních pracovníků svou výzvu proti údajné „xenofobii“ a dostalo se jim pokárání od prezidenta Zemana (resp. od jeho mluvčího Ovčáčka). Jak se ale mám k této problematice postavit já, český katolík, jemuž jsou drahé Písmo sv. a nauka Církve?
Neposkytnout pomoc bližnímu, který je v nouzi, je hřích, kvůli němuž mnozí nebudou spaseni, jak vyplývá zejména z 25. kapitoly Matoušova evangelia a z listu sv. Jakuba. Jenže jsou ti, kteří se k nám a poté dále do Evropy masově hrnou, opravdu těmi bližními, kteří potřebují pomoc?
Mimo jakoukoliv diskusi je poskytnutí pomoci iráckým, syrským a jiným křesťanům, kteří utíkají před pronásledováním a dokonce před hrozbou kruté smrti. Teroristický Islámský stát už řadu Kristových vyznavačů surovým způsobem popravil. Ujmout se toho, kdo je ohrožen na životě, zdraví a majetku, kdo je pronásledován z náboženských, politických, rasových, národnostních nebo třídních důvodů je reálným aktem pomoci bližnímu a křesťanského milosrdenství. Proto nelze než plně souhlasit s naší ČBK, která chce katolická charitativní zařízení otevřít přednostně křesťanům ze zemí ohrožených teroristy Islámského státu. Samozřejmě se nejedná pouze o křesťany, ale o všechny, kterým nespravedlivě kvůli pouhým názorům hrozí vězení a smrt.
Cena, kterou zaplatíš
Dokonce matka, moje vlastní matka, která se právě objevila v místnosti, vychrlí neuvěřitelně krutá slova: „Zabijte ho a hoďte do Bazelu!“ (str. 62)
Joseph Fadelle
Kniha Josepha Fadelleho Cena, kterou zaplatíš, kterou tento rok vydal v překladu Lucie Cekotové A.M.I.M.S., představuje opravdu skvělý počin, který se tematicky velice hodí do dnešní doby.
Vypráví příběh svého autora, který začal svůj život jako Mohamed al Saíd al Músáví, člen a „korunní princ“ irácké větve mocného šíitského rodu Músáví, aby později pro nalezenou víru a lásku ke Kristu toto vše obětoval.
A nejen to – byl brutálně mučen a později byl nad ním jako nad konvertitou ze strany šíitských autorit vynesen rozsudek smrti za „odpadlictví od islámu“. Uprchl sice i se svou rodinou ze země, ale jeho „potupení“ příbuzní jej pronásledovali i za hranicemi a pokusili se ho zavraždit. Nyní žije jako Joseph Fadelle pod policejní ochranou ve Francii.
Západ nenávidí svoji kulturu a civilizaci
Prof. Roberto de Mattei
Západ dnes nenávidí sebe samého tou samou nenávistí, jakou živí vůči němu islámští teroristé. Islám kráčí cestou šílených vražd, Západ cestou nihilismu a sebevraždy. „Hvězdy nových mučedníků září na obloze Církve,“ píše Roberto de Mattei na stránkách Corrispondenza Romana. „Nelze litovat těch 148 mladých studentů, kteří padli za oběť na Květnou neděli islamistům v Keni, je třeba jim závidět, protože se jim dostalo mučednické palmy,“ pokračuje historik.
De Mattei vysvětluje, že tito lidé se stali mučedníky, protože zemřeli jako křesťané z rukou vojáků Mohameda. „Mučedníka nedělá krutá smrt sama o sobě, ale fakt, že byla důsledkem nenávisti ke křesťanské víře. To nikoli samotná smrt vytváří mučedníka, píše sv. Augustin, ale to, že jeho utrpení a smrt byly podřízeny pravdě. Ne všechny oběti pronásledování lze nazvat mučedníky, ale pouze ty, které potkala smrt z rukou vrahů nenávidících jejich víru,“ píše de Mattei.
Svatý Otče, proč mne urážíte?
PhDr. Radomír Malý
Papež František na palubě letadla při svém návratu z Turecka prohlásil na narychlo uspořádané tiskové konferenci:
„Chtěl bych něco říci o těchto třech věcech: mezináboženském dialogu, islamofobii a christianofobii. Začněme islamofobií – je pravda, že teroristické akce, nejenom v blízkovýchodní oblasti, ale také v Africe, vyvolávají reakci typu: ´Je-li toto islám, tak se rozzlobím´. Mnohé a mnohé muslimy to uráží a tvrdí: ´Ne, my nejsme takoví. Korán je knihou pokoje, prorockou knihou pokoje. Islám není takový´. Chápu to a upřímně si myslím, že nemůžeme o všech muslimech mluvit jako o teroristech. Stejně jako nelze říci, že by všichni křesťané byli fundamentalisté, ačkoli takovéto skupinky také mezi sebou máme, jako ve všech náboženstvích….“ (znění přesně podle radiovaticana.cz)
Papež František řekl, že v křesťanství, tedy i v Katolické církvi, jsou „fundamentalisté“. Tímto termínem označují protikatolická mainstreamová média jednak stoupence tradiční liturgie, jednak ochránce nenarozeného života a rodinných hodnot, tzv. „homofoby“ apod. K nim ke všem se hlásím a patřím. Jestliže mne kvůli tomu nazývají „fundamentalistou“, nevadí mi to, nechápu toto slovo jako nadávku, ale jsem na toto označení náležitě hrdý. „Fundamentum“ znamená latinsky „základ“. Každý katolík by měl „jít k základům“, k tomu vybízí na řadě míst evangelií sám Ježíš Kristus, např. když říká v závěru sv. Matouše: „Jděte tedy, učte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého! A učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal!“ V horském kázání potom praví: „Buďte tedy dokonalí, jak dokonalý jest i váš nebeský Otec…“ (Mat 5,48). Být katolickým „fundamentalistou“ proto znamená brát Písmo sv. a Tradici nadmíru vážně a důsledně a usilovat na prvém místě o život podle evangelia a katolické nauky. Z toho plyne i výše zmíněná orientace na tradiční liturgii, obranu rodiny a zvláště nenarozeného života.
