Tag Archives: homosexuální manželství
Nový italský ministr hodlá chránit přirozenou rodinu
Lorenzo Fontana
Mezi ministry nové italské vlády je i Lorenzo Fontana, katolík, který hájí přirozenou rodinu, odmítá euthanasii a přimlouvá se za podporu domácího vzdělávání. Osmatřicetiletý Fontana byl čtyři roky poslancem Evropského parlamentu, než byl v březnu zvolen místopředsedou italského parlamentu za Ligu Severu Mattea Salviniho. V prvním kabinetu Guiseppe Conteho se stal ministrem pro rodinu.
V rozhovoru pro list La Nuova Bussola Quotidiana Fontana uvedl, že usiluje o to, „aby politika všech ministerstev byla přátelská k rodině, protože děti jsou investicí do budoucnosti.“ Nový ministr pro rodinu – nikoli „pro rodiny“, jak sám zdůrazňuje – dal na srozuměnou, že děti nejsou zátěž, nýbrž zdroj, a proto hodlá pomáhat početným rodinám a podporovat homeschooling, neboť „rodina je první školou“. Proto chce odstraňovat překážky bránící tomuto typu vzdělávání, které se v jiných zemích již rozšířilo.
Ministr dále slíbil, že nebude schválena euthanasie, jak požadují někteří radikální poslanci včetně koaličního Hnutí pěti hvězd, a ujistil, že do Itálie nedorazí manželství homosexuálů.
Ve stejném smyslu se vyslovil v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera, kde ujišťuje, že má v úmyslu bránit „přirozenou rodinu, kde má dítě jednu matku a jednoho otce“.
Manželství homosexuálů: co by na to řekl G. K. Chesterton?
Gilbert Keith Chesterton
V Chestertonově době byla jednou z palčivých otázek „kontrola porodnosti“. Chesterton měl nejen námitky proti této myšlence, ale proti samotnému termínu, neboť znamená pravý opak toho, co říká. Znamená žádný porod a žádnou kontrolu. Mohu si jen představovat, že proti „manželství gayů“ by měl stejnou námitku. Nejsou „gay“ a není to manželství.
Chesterton měl ve svých výrocích a proroctvích tak důsledně pravdu, protože chápal, že všechno, co ohrožuje rodinu, je špatné pro společnost. Proto se vyjadřoval proti eugenice a antikoncepci, proti rozvodu a „volné lásce“ (další označení, které se mu nelíbilo jakožto nepoctivé), ale také proti otroctví mezd a povinné, státem placené školní docházce i matkám, které platí jiné lidi za to, že dělají to, co mají matky dělat samy. Můžeme s jistotou říci, že Chesterton se stavěl proti každému trendu a módě, které nás sužují i dnes, a to proto, že všechny tyto trendy a módy podkopávají rodinu. Velká Vláda se snaží nahradit autoritu rodiny a Velký Byznys chce nahradit autonomii rodiny. Existuje trvalý komerční a kulturní nátlak na otce, matku i dítě. Jsou snižováni, marginalizováni a ano, i vysmíváni. Ale jak říká Chesterton, „tento trojúhelník trvalých pravd o otci, matce a dítěti nelze zničit; zničit se dají jen civilizace, které je ignorují.“ 1
Tento nejnovější útok na rodinu není ani poslední, ani nejhorší. Má pro ni ale šokující význam, navzdory procesu snižování citlivosti, kterému nás v posledních několika letech vystavuje informační a zábavní průmysl. Ti, kteří se snaží vystupovat proti normalizaci abnormality, se setkávají „buď s urážkami, nebo s mlčením,“ stejně jako Chesterton, když se pokoušel argumentovat proti módním filozofiím, které v jeho době podporovaly velké noviny. V roce 1926 varoval: „Další velkou herezí bude útok na morálku, obzvlášť na sexuální morálku“. Jeho varování zůstalo bez odezvy a sexuální mravnost progresivně upadala. Připomeňme si však, že to začalo kontrolou porodnosti, pokusem stvořit sex jen pro sex sám, změnit akt lásky v akt sobectví. Podpora a přijímání planého, sobeckého sexu bez života logicky postoupila k homosexualitě.
Slovensko: Manželství je svazek muže a ženy
„Manželstvo je jedinečným zväzkom medzi mužom a ženou. Slovenská republika manželstvo všestranne chráni a napomáha jeho dobru.“
Vládní SMER premiéra Fica (socialisté) spolu s opozičním KDH (křesťanští demokraté) a řadou dalších jednotlivých poslanců schválil změnu ústavy, která jednak rozsáhle reformuje justici, jednak vložila do ústavy výše zmíněnou definici manželství coby svazku muže a ženy. Autorem prorodinné formulace je Pavol Hrušovský z KDH. Nové znění ústavy vstoupí v platnost v září.
Ze 128 přítomných poslanců hlasovalo pro 102, proti 18 a zdrželo se či nehlasovalo 8. Zároveň selhal pokus opozičních liberálů vložit do ústavyregistrované partnerství, který podpořilo pouhých 15 poslanců. Stalo se tak i přes strašný řev sodomitských aktivistů a ultraliberálů doma i v zahraničí, kteří se s tímto vývojem tak nějak nemohou smířit, hrozí ústavním soudem a křičí něco o tom, že tato změna ústavy jde proti hodnotám a vývoji Evropské unie. Změna se naopak setkala s pozitivním ohlasem u slovenských náboženských představitelů a organizací na obranu rodiny.
Křesťanský volič a národní demokraté
David Hibsch
V minulých týdnech na naší politické scéně vykrystalizovala nová euroskeptická strana NE Bruselu – Národní demokracie (ND). I když spíše by se dalo říci staronová, neboť jde o následovnici (převtělení) strany Právo a spravedlnost. Změnila však nejen jméno, ale i vedení, vystupování a (částečně) i ideologii, takže je spíše stranou novou, než jen trochu pozměněnou. Klíčová otázka zní: Máme se my, konzervativní/křesťanští euroskeptici, z toho radovat?
Konzervativní euroskeptičtí voliči mají již dlouho jeden zásadní problém – nemají v eurovolbách koho volit. Přitom dnes, po tom, co „eurooptimistické“ strany předvedly za ukrajinské krize, se potřeba přijatelné euroskeptické strany jeví čím dál naléhavější, neboť eurohujerismus je, jak nám teď bylo názorně oddemonstrováno, neoddělitelně spojen s politikou, kterou slušný člověk podporovat nemůže.
Nová strana by snad mohla být zvažovatelnou alternativou, nicméně není to tak jednoduché, protože nový subjekt má přes svá velká pozitiva (program, někteří kandidáti do Europarlamentu) i četné a velké slabiny, které se nedají jen tak přehlédnout…
Další levicové zvěrstvo v Europarlamentu
Ultralevičácké a ultraliberální síly v Evropském parlamentu si jsou velice dobře vědomi toho, že v nadcházejících volbách nejspíše zásadně oslabí ve prospěch euroskeptiků a snad i konzervativců, a proto se na poslední chvíli zoufale snaží prosadit usnesení podporující její agendu.
Po urputných a jen těsně neúspěšných snahách o prosazení extrémně propotratové a protirodinné tzv. „Zprávy Estrelové“, přichází ze strany radikální levice do další zvěrstvo v podobě „Zprávy Lunacekové“.
Ulrike Lunacek, rakouská lesbička ze strany zelených, která loni vášnivě podporovala nakonec zamítnuté usnesení ukládající amorální sexuální výchovu čtyřletým dětem (jehož zpravodajkou byla -jaké překvapení- radikální socialistka Estrelová), se v ní pokouší vnutit Europarlamentu prohlášení podporující napříč celou Evropou radikální sodomitskou agendu.
Akce D.O.S.T. znovu k událostem ve Francii
Již půl roku probíhají po celé Francii veřejné protesty proti přijetí zákona, který přiznává homosexuálním svazkům status manželství, včetně práva na adopci dětí. Návrhu zákona nepředcházela potřebná společenská diskuse a prosazen byl proti vůli většiny občanů. Protestní demonstrace v ulicích francouzských měst (pařížské demonstrace se účastnil milion protestujících!) vláda tvrdě potlačuje a to za použití nejhrubšího policejního násilí.
Starostové francouzských měst odmítající „oddávat“ stejnopohlavní páry čelí tvrdému trestnímu stíhání a za pouhé nošení trička s vyobrazením normální rodiny, které se stalo rozšířenou formou pokojného protestu, jsou lidé policií na ulicích zadržováni a perzekvováni. Mladý demonstrant Nicolas Busse byl za to dokonce odsouzen k několikaměsíčnímu vězení. Historik a spisovatel Dominigue Venner byl arogancí státní moci dohnán až k „palachovské“ sebevraždě.
Francouzské vládě je však mínění veřejnosti, včetně jejích voličů, zjevně zcela lhostejné. Jejím cílem je prosadit a udržet homosexualistickou agendu za každou cenu, i za cenu ztráty popularity, bombardování demonstrantů slzným plynem či střelby gumovými projektily.
O Bohu, zákonu a povinnosti všech
Jsme povinni poslouchat Boha.
Ne lidi, co si myslí, že jsou Bůh!
Copak asi ta slova znamenají?
Nauč nás plniti s pravou Láskou svá přikázání (Katolická cesta J. Durycha XXXI)
Po delších úvahách jsem tuto kapitolu, která by správně měla předcházet kapitolu osmou (Láska manželská), zařadil až za ni. Kdybych totiž včas nepředeslal a nerozvedl Durychovu odvážnou spekulaci, že LÁSKA SE RODÍ Z MANŽELSTVÍ, dopustil bych se ne-li hříchu, tedy aspoň pokřiveného výkladu významné části katolické morálky.
Víme totiž, co víme. Že manželství je nerozlučitelné a že každý pokus vyvléci se z manželského chomoutu není a n e m ů ž e ani být nic jiného než pouhopouhé cizoložství a to, jak známo, je těžkým hříchem. Víme také, že manželství platí téměř co hazard, který nelze brát na lehkou váhu. V řeči hráčů se takovémuto hazardu říká vabank. Mladí lidé se uzavření manželství často brání a ani zdaleka to nebývá vždy z důvodů finančních.
