Tag Archives: hnutí pro-life
Vakcíny proti covidu: „Účel nemůže světit prostředky“
Přinášíme český překlad plného znění prohlášení několika biskupů, které bylo zmíněno v nedávných diskusích na obdobné téma na Duších a hvězdách.
O mravní nedovolenosti použití vakcín vyrobených s pomocí buněk z potracených lidských plodů
V uplynulých týdnech zpravodajské agentury a různé informační zdroje přinesly zprávy, že v reakci na krizi kolem covidu-19 některé země vyrábějí vakcíny za pomoci buněčných linií z potracených lidských plodů. V jiných zemích se takové vakcíny plánují.
Stále větší skupina církevních představitelů (biskupských konferencí, jednotlivých biskupů a kněží) tvrdí, že není-li k dispozici alternativní vakcína užívající eticky přijatelné látky, je mravně přípustné, aby se katolíci nechali očkovat vakcínami vyrobenými pomocí buněčných linií z potracených dětí. Zastánci tohoto postoje se odvolávají na dva dokumenty Svatého stolce: první je text Papežské akademie pro život „Mravní úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů“ z 9. června 2005, druhá je instrukce Kongregace pro nauku víry Dignitas personae o některých otázkách bioetiky z 8. září 2008. Oba tyto dokumenty užití takovýchto vakcín dovolují ve výjimečných případech a na omezenou dobu na základě toho, co se v morální teologii nazývá vzdálená, pasivní a materiální spolupráce se zlem. Zmíněné dokumenty uvádějí, že katolíci, kteří tyto vakcíny přijmou, mají zároveň „povinnost projevit vlastní nesouhlas v této věci a žádat zdravotnické systémy, aby daly k dispozici jiné typy vakcín.“
V případě vakcín vyráběných pomocí buněčných linií z potracených plodů vidíme jasný rozpor mezi katolickou naukou, jež kategoricky a bez stínu pochybnosti odmítá potrat ve všech případech jako vážné mravní zlo, které volá k nebi o pomstu (viz Katechismus katolické církve, §§ 2268, 2270), a praxí, která vakcíny odvozené od buněčných linií z potratu pokládá ve výjimečných případech „naléhavé potřeby“ za mravně přijatelné se zdůvodněním, že jde o vzdálenou, pasivní a materiální spolupráci. Tvrzení, že takového vakcíny mohou být mravně přípustné, pokud neexistuje alternativa, je vnitřně rozporné a pro katolíky nemůže být akceptovatelné.
Proč Alfie Evans musí zemřít
Na mnoha webových stránkách dnes můžeme v podstatě v přímém přenosu sledovat boj o život Alfieho Evanse, anglického postiženého chlapce, kterého se lékaři nemocnice, která o něj měla pečovat, rozhodli místo toho „v jeho nejlepším zájmu“ zabít. Když se to rodičům z celkem pochopitelných důvodů nelíbilo, přispěchalo na pomoc britské soudnictví, které je minimálně stejně zkažené, jako britské zdravotnictví. Podle něho to lékaři nemocnice Alder Hey (nemůžeme ani říci jen obecně britští lékaři, protože bychom našli spoustu těch, co nesouhlasí) vědí nejlépe a jedině správně.
Rodiče se v zoufalé snaze synka zachránit obrátili až do zahraničí a několik nemocnic, včetně italské špičkové pediatrické kliniky Bambino Gesu, dalo najevo, že je ochotno Alfieho přijmout do své péče a pokusit se mu pomoci, je-li to možné (zda to je či není možné, dnes nikdo jistě neví, protože v Alder Hey se dodnes u Alfieho nezmohli ani na diagnózu jeho potíží). V případě Bambino Gesu je dokonce zajištěno i financování léčby bez britské účasti, takže by převoz a další léčení Alfieho nestálo Anglii ani libru. Navzdory tomu, navzdory vůli rodičů a dokonce i navzdory pozoruhodné neochotě Alfieho umřít (zjevně zvládl přežít bez podpory přístrojů o mnoho delší dobu, než lékaři z Alder Hey považovali za možné, a to nejen ve vyjádřeních pro tisk, ale i v odborných dobrozdáních pro soudy), se postoj britského soudnictví a zdravotnictví nemění. Alfie prostě musí bez pomoci zemřít, udušením, dehydratací či vyhladověním, to je jedno, hlavně aby umřel.
Návrat k barbarství starověké Sparty?
Římského pochodu pro život se zúčastnily tisíce lidí
ŘÍM 22. května 2017 (LifeSiteNews) – Tisíce Italů pochodovaly proti potratu a euthanasii při každoročním národním pochodu pro život (Marcia per la Vita), který se konal v Římě 20. května a jehož se zúčastnili také kardinál Raymond Burke, biskup Athanasius Schneider z Kazachstánu a arcibiskup Carlo Maria Viganò, bývalý apoštolský nuncius ve Spojených státech.
Římský pochod pro život „žije svým vlastním životem“, řekl portálu LifeSiteNews P. Francesco Giordano, ředitel římské kanceláře mezinárodní prolife organizace Human Life International. Pochodu se zúčastnily skupiny kněží a řeholníků Institutu Krista Krále, Kněžského bratrstva sv. Petra, Institutu Vtěleného Slova, Františkánů Neposkvrněné a Kněžského bratrstva sv. Pia X. Transparenty a prapory nesli studenti, mládežnické skupiny, rodiny i skupina dudáků z mezinárodního politického hnutí Tradition, Family, Property. Zastoupena byla italská pobočka organizace Rachel’s Vineyard zabývající se pomocí ženám, které prožily potrat, a další křesťanské organizace.
Pochod skončil mítinkem, při němž Gianna Jessenová, která přežila pokus o potrat, vyzvala obránce života, aby se „nestyděli za Ježíše“, a belgický profesor Stéphane Mercier velebil Krista a Pannu Marii. Mercier je vyšetřován a hrozí mu propuštění z Katolické univerzity v Lovani za to, že své studenty seznamoval s filosofickými argumenty proti potratu. Jessenová se narodila po neúspěšném potratu solným roztokem.
HPŽ ČR shání prostředky pro svou protipotratovou kampaň
Hnutí Pro život ČR hledá finanční prostředky a další pomoc, které by jí umožnily udržet (či případně ještě rozšířit) billboardovou protipotratovou kampaň, kterou poslední půlrok představuje billboard na 30. kilometru dálnice D1. Na cca 43 tisíc aut, které kolem něj denně projíždí, působí bez obrázků, jen jednoduchým sloganem „Chceš ji poslat na potrat? Zabít není těžké… Těžší je s tím žít…“
Jelikož náklady na takto skvěle umístěný billboard činí 113 tisíc na každý půlrok, nejsou dosavadní sponzoři schopni kampaň ufinancovat. Má-li být udržena či dokonce rozšířena, je třeba sehnat další finanční přispěvatele. HPŽ ČR proto prosí všechny lidi dobré vůle, kteří by chtěli pomoci mu i nadále oslovovat společnost tímto způsobem a pomáhat tak dětem ohroženým potratem, o příspěvek. Organizace rovněž uvítá typy míst, kde by se daly zdarma umístit další billboardy, a zařízení jejich vylepení.
Zkažená sůl
PhDr. Radomír Malý
Nedávný atentát muslimských teroristů na redakci Charlie Hebdo v Paříži právem znepokojil i mnohé zbožné českomoravské věřící. Vyhlašují se modlitební iniciativy za ochranu naší země – resp. celé Evropy – před muslimským terorismem. Já ale některé z vás budu nejspíš šokovat svým vyjádřením, že se k těmto aktivitám nepřipojuji a na tento úmysl se modlit odmítám.
Proč? Poněvadž tato modlitba je v rozporu s Boží vůlí. Čtěme Písmo sv. a dozvíme se snadno a rychle důvod. O co se vlastně máme modlit podle těchto iniciativ, zajisté subjektivně zbožných a dobře míněných? O to, aby Bůh zachoval tuto Evropu s jejími liberálně socialistickými pořádky!!! Evropu, v níž je těžký hřích zákonem povýšen na „lidské právo“ (potrat, homosexualita, promiskuita) a obrana ctnosti klasifikována jako „extrémismus“, někdy dokonce jako trestný čin.
Státníci téměř celé Evropy se sjeli do Pařiže, aby tam – zavěšeni do sebe – demonstrovali při smutečním pochodu svou vůli hlásit se k tomu hnoji, prezentovanému časopisem Charlie Hebdo, a glorifikovali jeho redaktory jako světce a hrdiny, ačkoliv jejich rouhačské karikatury Nejsvětější Trojice, Svaté rodiny, Církve a papeže nelze nazvat ani žumpou, to by bylo urážkou tohoto jinak užitečného zařízení.
Proč Rytíři života
Dnešek, zítřek a pozítřek jsou poslední dny, ve které je možno hlasovat v V. ročníku (2014) ankety Rytíři života. Založil jsem ji v roce 2010, protože jsem věřil (a stále věřím), že české hnutí pro-life takovouto anketu potřebuje a že mu tento počin může poskytnout cenné služby. Nu, anketa běží už pátým rokem a snad i někomu a něčemu prospěla, byť tedy musím říci, že prozatím její dopad a záběr zůstává (zejména díky nízkému zájmu čtenářů o participaci na ní) velmi omezený. Podívejme si nejprve, proč si myslím, že Rytíře života potřebujeme.
Za prvé jde o určité uznání – i když řekneme, že tito lidé a organizace své bohulibé dílo nekonají pro uznání, neznamená to, že si uznání nezaslouží a nemají je dostat. Mají. Nicméně zavedená vyznamenání/ceny mají i další význam, veskrze praktický, už jen tím, že přitahují zájem veřejnosti a novinářů, dodávají oceněným váhu. To jim pak usnadňuje shánění sponzorů a přístup do médií a tedy i snažší shánění prostředků a dobrovolníků na jejich bohulibé projekty.
Až příliš slušný pro Nobelovu cenu
Když objevíte příčinu celé obrovské skupiny poruch a nemocí a založíte nový lékařský obor, když dáte světu nové lékařské procedury a postupy, se kterými se bude ještě dvacet let po vaší smrti setkávat prakticky každý člověk civilizovaného světa, je nanejvýš logické očekávat, že vám to vynese Nobelovu cenu za medicínu. A většinou to tak i funguje.
Nicméně dnes bych vám rád připomněl muže, který se z toho pravidla vymyká. Který tohle všechno dokázal, nicméně Nobelovu cenu nikdy nedostal z důvodu, který je tak obskurní, že by byl k smíchu, kdyby nebyl k pláči. Ten geniální lékař, který zemřel přesně před 20 lety, nedostal Nobelovu cenu, protože byl lepším člověkem než jeho kolegové. Byl prostě příliš slušný, příliš čestný a pouštěl si moc pusu a pero na špacír.
Ostudná změna v Kongregaci pro biskupy
Kardinál Wuerl
Papež František I. vyhlásil změny ve složení Kongregace pro biskupy. V čele jedné z nejdůležitějších kongregací, která rozhoduje o výběru nových biskupů, zůstává kanadský kardinál Ouellet, ovšem beze změny složení kongregace nezůstalo a musím říci, že jedna změna je tu nanejvýš ostudná a hanebná. Z rozhodnutí papeže kongregaci opouští kardinál Burke a naopak nově se stává jejím členem kardinál Wuerl.
Velice si vážím kardinála Burkeho, o jehož pravověrnosti nepochybuji, stejně jako nepochybuji o erudici, s níž zastává svůj úřad prefekta Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury. Přesto by mi jeho odvolání z Kongregace pro biskupy vlastně zas až tak nevadilo, pokud by mělo jít o rozšíření Kurie a větší rozdělení pravomocí a on byl nahrazen někým toho místa hodným. Bohužel jeho nahrazení ultraliberálním a nezodpovědným kardinálem Wuerlem je výsměchem všem katolíkům, co svoji víru berou vážně…
