Tag Archives: Covid 19
Arcibiskup Viganò: Fraška kolem pandemie covidu posloužila jako pokusný balónek Nového světového řádu
Projev arcibiskupa Carla Maria Viganò k organizaci Medical Doctors for Covid Ethics International (Lékaři za covidovou etiku).
Dovolte mi, abych nejprve poděkoval doktoru Stephenu Frostovi za pozvání k vám promluvit. Děkuji i vám všem: vaše odhodlání bojovat s psychopandemickou propagandou je chvályhodné. Jsem si dobře vědom obtíží, jimž jste museli čelit, chtěli-li jste zůstat věrni svým zásadám, a doufám, že škody, které vám způsobili ti, kdo vás diskriminovali, připravovali o práci a výdělek a nálepkovali jako nebezpečné antivaxery, lze odpovídajícím způsobem napravit.
Jsem rád, že k vám mohu promluvit a podělit se s vámi o své myšlenky týkající se současné globální krize. Za počátek této krize můžeme pokládat pandemický nouzový stav, ale víme, že ji známé osobnosti po desetiletí plánovaly za velmi konkrétními cíli. Zastavit se jen u pandemie by ve skutečnosti byla vážná chyba, neboť by nám to neumožňovalo uvažovat o událostech ve všech souvislostech a v celé jejich vzájemné propojenosti. Bránilo by nám to jim porozumět, a především identifikovat zločinné úmysly v jejich pozadí. I vy se svou odborností v medicínské, vědecké, právní či jiné oblasti se mnou jistě budete souhlasit, že kdybyste se omezili na svůj obor, v některých případech mimořádně specializovaný, nebylo by určitá rozhodnutí, která činily vlády, mezinárodní organizace a farmaceutické firmy, možné plně vysvětlit. Například nalezení látky „podobné grafenu“ v krvi lidí naočkovaných experimentálními séry virologovi nedává smysl, ale odborníkovi na nanomateriály a nanotechnologie, který ví, k čemu lze grafen použít, ano. Smysl dává i expertovi na lékařské patenty, který ihned identifikuje obsah vynálezu a dá ho do souvislosti s podobnými patenty. Chápe to i odborník na válečné technologie, který ví o studiích týkajících se zdokonaleného člověka (enhanced man) (jeden dokument britského ministerstva obrany ho nazývá transhumanistickým termínem „rozšířený člověk“, augmented man), a proto v grafenových nanostrukturách dovede rozpoznat technologii, která umožňuje zvýšení válečné výkonnosti vojenského personálu. Expert na telemedicínu pak v těchto nanostrukturách poznává nepostradatelný nástroj, který posílá biomedicínské parametry na kontrolní sever pacienta a určité signály od něj také přijímá.
Opakuji: hodnocení událostí z lékařského hlediska musí brát v úvahu právní souvislosti určitých rozhodnutí, jako je vnucování roušek či ještě hůře masového „očkování“, k nimž docházelo v rozporu se základními právy občanů. Jsem si jist, že v oblasti řízení zdravotnictví vyjdou najevo i manipulace s klasifikačními kódy nemocí a terapií, jejichž cílem bylo způsobit nevystopovatelnost škodlivých účinků opatření proti covidu-19, od používání dýchacích přístrojů na jednotkách intenzivní péče po přísné čekací protokoly, nemluvě o skandálním porušování předpisů ze strany Evropské komise, která – jak víte – nemá na poli zdravotnictví od Evropského parlamentu žádné pravomoci a není veřejnou institucí, ale spíše soukromým podnikatelským konsorciem.
Dříve boj, dnes kapitulace
Při sledování servility většiny hodnostářů Katolické církve vůči dnešnímu covidovému a vakcinačnímu diktátu je nutno se ptát: Bylo tomu tak i v minulosti, nebo jde pouze o fenomén současného tzv. aggiornamenta (doslova „zdnešnění“) vyhlášeného papežem Janem XXIII. v předvečer II. vatikánského koncilu?
Církevní tradice vždycky chápala svůj vztah ke světské moci dle příkladu sv. Jana Křtitele. Když vládce dával veřejné pohoršení nebo když vyhlašoval zákony odporující přirozenému mravnímu zákonu a Božím pravdám, dobří pastýři cítili povinnost ozvat se i za cenu oběti vlastního života. Sv. Jan Křtitel odvážně řekl tetrarchovi Herodovi Antipovi: Není ti dovoleno mít tuto ženu – a přišel o hlavu. Božský Spasitel se veřejně postavil proti nesmyslným rituálním předpisům, jimiž předáci izraelského národa sužovali prostý lid – a skončil na kříži mimo jiné i kvůli tomu.
Následování příkladu Krista a jeho předchůdce Jana Křtitele v této věci mnoha papeži, biskupy, duchovenstvem i laiky se vine jako zlatá niť celou historií Církve. Sv. Ambrož v Miláně ve 4. stol. zabránil císaři Theodosiovi ve vstupu do chrámu, poněvadž se dopustil v Soluni nespravedlivého krveprolití, jeho současník byzantský patriarcha sv. Jan Zlatoústý vystupoval proti císařskému dvoru na obranu utiskovaných poddaných – a skončil ve vyhnanství. V 7. stol. byl mučen, odsouzen k smrti a nakonec odeslán do exilu i papež sv. Martin I., když se vzepřel nároku císaře Konstanse II. vyhlašovat dogmata a vnucovat Církvi herezi monoteletismu (tj. že Kristus má pouze jednu přirozenost, božskou, nikoli božskou i lidskou zároveň). Do exilu musel na nějakou dobu v 9. století další papež sv. Mikuláš I., když odmítl legalizovat cizoložství lotrinského krále Lothara.
U nás se moravský metropolita sv. Metoděj o málo let později dostal do konfliktu s knížetem Svatoplukem, poněvadž se nezdráhal veřejně kárat jeho promiskuitní život. Pražský biskup sv. Vojtěch v 10. stol. odešel po konfliktu s knížetem Boleslavem II. z Čech, protože se nehodlal smířit s pohanským způsobem života mocných a s jejich podporou obchodu s otroky. Papež sv. Řehoř VII. v 11. stol. zemřel ve vyhnanství, neboť se postavil proti nárokům římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. rozhodovat o nominaci biskupů a opatů. V Polsku v 11. stol. krakovský biskup sv. Stanislav ze Szczepanowa a v Anglii ve 12. stol. canterburský arcibiskup sv. Thomas Beckett byli světskými vládci zavražděni, protože kárali jejich veřejné hříchy a odvážně čelili jejich úsilí poručníkovat Církvi.
Budou se hlavy neočkovaných narážet na kůly?
Milí čtenáři, v souvislosti se současným děním v naší zemi si udělejme krátkou exkurzi do sociálního inženýrství. Před lety se mi dostal do rukou zajímavý text Bertranda Russela z knihy Vliv vědy na společnost.
Cituji část textu: „Fyziologie a psychologie poskytují pole pro vědecké postupy, které stále čekají na další rozvoj. (…) Význam toho (davové psychologie) nesmírně vzrostl díky vývoji moderních propagandistických metod. A nejsilnější z nich se nazývá vzdělávání. (…) Sociální psychologové zítřka budou mít několik školních tříd, na nichž budou zkoušet různé metody, jak navodit neotřesitelné přesvědčení, že sníh je černý. Brzy se dostaví řada poznatků. Za prvé, že vliv domova narušuje kýžený výsledek. Za druhé, že toho nelze tak docela dosáhnout, pokud indoktrinace nezačne už před věkem deseti let. Za třetí, že velmi účinné je opakované odříkávání veršů doprovázených hudbou. Za čtvrté, že přesvědčení o bílé barvě sněhu je nutné představit jako chorobný sklon k výstřednosti. (…) Je na budoucích vědcích tyto zásady upřesnit a zjistit, na kolik přijde, aby děti uvěřily, že sníh je černý, a o kolik bude levnější, uvěří-li, že je tmavě šedý. (…) Až se tyto postupy podaří dovést k dokonalosti, pak jakákoliv vláda, která bude mít po generaci na starost vzdělávání, bude schopna ovládat své občany bez nutnosti armády či policie.
Nabízí se otázka, co má koronavirus společného s barvou sněhu? Možná to, že viry více útočí v ladovské zimě, kdy se na nás sypou miliardy sněhových vloček slibujících zimní radovánky. Ale o radovánkách toto mé zamyšlení není.
K očkování proti CoVidu 2019
V posledních týdnech rostl neospravedlnitený nátlak na neočkované proti CoVidu 2019. Dokonce se začíná mluvit o povinném očkování proti této nemoci (vymáhaném likvidačními pokutami či vězením pro odmítače), jehož zavedení by popřelo doposavad platnou lékařskou etiku. Je to paradox – čím víc se ukazuje účinek vakcín slabší a čím více jeho výsledky zaostávají za očekáváním, tím více a zuřivěji je lidem vnucováno.
Aby nedošlo k omylu – mluvím-li výše o lékařské etice, tak mluvím i o té moderní a již z větší části morálně padlé lékařské etice, co se neštítí vydělávat na umělých potratech a pracovat s buněčnými kulturami získanými z potracených dětí. I ta totiž doposavad uznávala, že aby mohlo být očkování vynucováno, musí být vakcína bezpečná, dostatečně epidemiologicky účinná a musí dávat jasný pozitivní součet i pro samotného očkovaného.
Vakcína proti CoVidu nesplňuje ani jedno z těchto kritérií: zkoušky bezpečnosti nejsou řádně dokončeny, epidemiologicky je její účinnost sporná (nezajišťuje ani že naplno očkovaný člověk neonemocní, ani že ji nebude šířit), mladším a zdravým lidem vzhledem ke svému omezenému účinku patrně nedává ani pozitivní součet – zejména pokud započteme zjištěný krátkodobý účinek, vyžadující pravidelné přeočkovávání (což samozřejmě násobí všechny rizika s očkováním spojená).
Sami se přiznávají se k podvodné manipulaci
Odstupující premiér Andrej Babiš chce ještě zintenzívnit kampaň ve prospěch očkování. Prý bude „brutální“. Jak bylo možné přečíst si v médiích, tak budou ukazovány záběry z covidových oddělení nemocnic, kde pacienti umírají udušením, případně se objeví i snímky plic zdeformovaných těžkým covidovým zápalem apod. Aby prý odpůrci očkování byli náležitě „vystrašeni“ (ano, toto slovo Babiš použil vícekrát) a dali se konečně nabodnout. Podobně mluví i členové různých zdravotnických týmů pomáhajících radami této i nastupující vládě.
Sami se tím přiznávají, že manipulují. Manipulace s fakty totiž neznamená vyslovenou lež. Je pravdou, že u osob s komorbiditami může covid mít tyto důsledky, které budou v rámci „brutální kampaně“ prezentovány v médiích. Já jsem již několikrát na tomto webu napsal, že covid není žádná „rýmečka“, ale jedno z respiračních onemocnění, které v některých případech může mít fatální následky a proto musí být bráno vážně. Vím, o čem mluvím, sám jsem ho na začátku roku prodělal – a od září se mi rozjelo silné astma, jehož se nejspíš nezbavím do konce života. Lékařská zpráva uvádí, že jde o postcovidový syndrom, který může nastoupit i několik měsíců po prodělané nemoci.
Biskup Schneider: Modleme se za vysvobození Vatikánu z duchovních okovů zla
V nejnovějším rozhovoru pro katolický magazín The Remnant biskup Athanasius Schneider obrací pozornost k souvislosti mezi „aktem modloslužby ve Vatikánu”, jakým byla pocta jihoamerickému božstvu Pachamama, a všeobecným lockdownem kostelů a vznikem nového „náboženství tělesného zdraví“. „Volejme o pomoc k andělům, aby vyhnali vetřelce zla, kteří infikují Církev,“ říká konzervativní hierarcha.
Mons. Schneider vystoupil na konferenci věnované katolické identitě v americkém Pittsburgu. Při té příležitosti poskytl rozhovor Michaelu J. Mattowi, vydavateli magazínu The Remnant. V něm tento biskup z Kazachstánu uvádí, že v jeho diecézi nikdy nedošlo k lockdownu kostelů a k nucení věřících, aby nosili roušky. Sv. přijímání bylo rozdáváno výlučně vkleče a do úst. Biskup věří, že se tak stalo díky vrozenému zdravému rozumu u lidí Východu, ale hlavně díky Boží ochraně umocněné skutečností, že se tam nikdy nepřipustila urážka Boha skandálním zvykem podávání sv. přijímání na ruku.
Kazašský biskup dává najevo svůj hluboce kritický postoj k tomu, že Sv. stolec se připojil ke globalistické agendě realizované pod záminkou tzv. pandemie koronaviru. Vatikán přistoupil „k exekuci agendy světových mocností“, jejímž základem se staly „tzv. pandemie, kult země a protirodinné postuláty“. – Sv. stolec se stal jakýmsi kaplanem OSN, globalistické agendy, naturalistické, protikřesťanské, kompletně materialistické mentality a ideologie – zdůrazňuje. „Tělesné zdraví se stalo náboženstvím” – dodává a upozorňuje, že je to důsledek rozvoje komunistických bludů zrozených v Rusku, které zaplavily svět. To je v souladu s tím, co předpověděla Matka Boží ve Fatimě, jestliže se lidstvo neobrátí k Bohu. – Apoštolský stolec se stal promotorem materialistické ideologie, jež staví na první místo tělo s újmou pro zdraví ducha a perspektivu věčnosti.
Kardinál Burke je na plicní ventilaci
Konzervativní kardinál Burke onemocněl CoViDem 19, průběh onemocnění je těžký, nyní se nachází v nemocnici na plicní ventilaci. Nepřátelé Církve i Tradice zneužili jeho hospitalizaci k hrubým útokům na jeho osobu, když ho lživě označují za „problematického kardinála“, „kritika a odpůrce očkování“ či „šiřitele konspiračních teorií o mikročipech ve vakcínách!.
Kardinál přitom ve skutečnosti pouze hájil oficiální postoj Katolické církve, že očkování musí být dobrovolné, kritizoval používání eticky problematických vakcín, zneužívání epidemie k omezování občanských a náboženských svobod a stavěl se proti reálně existujícím požadavkům na očipování lidí v souvislosti s očkováním (netvrdil, že čipy jsou ve vakcíně, poukazoval na skutečně existující požadavky, aby lidé byli očipováni za účelem prokazování očkování).
Modleme se za kardinála Burkeho a prosme Boha, aby nám nebral jednoho z té stále menší hrstky biskupů a kardinálů, co ještě nedělají ostudu své Církvi.
Ignác Pospíšil
Covid a svoboda
Už víc než rok v českém veřejném prostoru dominuje covid. Stále častěji se ale objevuje další téma, které si zaslouží pozornost, a sice svoboda – a v kontrastu s ní diktatura nebo totalita. Spíš než hlavní média se svobodou zabývají lidé nespokojení s přístupem vlády, v blozích, na protestních akcích a na sociálních sítích – slovní spojení „římský diktátor“ ale zaznělo také v rozsudku Nejvyššího správního soudu. Ztratili jsme po příchodu covidu svobodu a ocitli jsme se v diktatuře či totalitě? Co vůbec tyto pojmy znamenají a v jakém smyslu se používají?
Svobodu si lidé spojují s možností zařídit si život podle svého. Aktuálně jde o možnost cestovat, pracovat a trávit čas, aniž by je při tom omezovala vládní nařízení, a bez nátlaku se rozhodnout ohledně očkování proti covidu. Na naléhavosti neztrácí ani požadavek, aby lidé mohli vyjadřovat svůj názor nebo sdílet informace beze strachu, že jim někdo zablokuje účet nebo třeba rozežene jejich shromáždění vodními děly. Námitka proti volání po svobodě v tomto smyslu je jasná – je nezbytné dodržovat určitá pravidla, aby nevznikla anarchie, tím spíš v nouzové situaci. Ne všechna omezení osobní svobody jsou signálem totality či diktatury: může mne omezovat zdravotní postižení, nějaký čas můžu být uzavřena ve svém domě třeba kvůli sněhové kalamitě, dokonce můžu jít zaslouženě do vězení, když spáchám zločin; ani svoboda slova nebo právo rodičů rozhodovat o svých dětech není absolutní. Přesto mezi osobní a politickou svobodou existuje vazba, jak správně tuší nespokojení lidé: veškerá ukládaná omezení musí být racionálně zdůvodněná a musí platit pouze v nezbytném rozsahu a po nezbytně dlouhou dobu, jinak se jedná o zneužití státní moci.
Zmrtvýchvstalý Kristus dává věčné zdraví
Vzkříšení Pána je nejdůležitější událostí lidských dějin. Spasitel nám odhalil, že tento pozemský život není konečným cílem člověka, proto není ani tím nejpodstatnějším, co bychom měli klást na první místo. Tím je věčný život v nebi, nejprve ve formě nesmrtelné duše, od očekávaného druhého příchodu Krista na zem též v podobě oslaveného těla, takového, jaké měl Ježíš při svém vítězném výstupu z hrobu.
Není-li tedy náš pozemský život tou nejzávažnější hodnotou, potom jím není ani lidské zdraví, které se k pozemské existenci těsně váže. Ne, nepodceňujeme je, hraje pro nás významnou roli, je to dar od Boha. Sám Spasitel mu přisoudil značnou důležitost, zázračné uzdravování nemocných bylo při jeho veřejném působení hned po hlásání nauky nejčastější službou lidem. Tak jako nad pozemským pomíjivým životem stojí věčný život, tak i nad pozemským pomíjivým zdravím stojí věčné zdraví. V nebi se nemusíme bát, že onemocníme, tam ani nemoc, ani smrt nemají žádný důvod své existence. Vznikly jako důsledek dědičného hříchu – a spasení v nebi jsou od hříchu i jeho plodů osvobozeni. K věčnému životu a věčnému zdraví vede nejjistější cesta přes naše chrámy, v nichž je přinášena oběť mše sv., zpřítomnění Kristovy kalvarské oběti.
Když přichází čas na občanskou neposlušnost …
Zde je otázka – TA otázka – kterou si v současné době kladu: Poněvadž úřady nadále zavádějí přísné restrikce pro bohoslužby, kdy katoličtí biskupové vyzvou k občanské neposlušnosti?
Zdá se, že portlandský arcibiskup Sample na tuto otázku už odpověděl, když se vyjádřil, že „k tomu nedojde“. Arcibiskup Cordileone ze San Franciska říká něco jiného: „Nevylučuji žádnou možnost.“
Ve Francii zašel biskup Ginoux z Montauban ještě značně dále a vyzval katolíky, aby přišli na mši: „Je snadné žádat biskupy, aby se ujali vedení, když za nimi nikdo nestojí,“ uvažuje. „Vtrhněte do kostelů v čas mše, žádejte mši a biskupové a kněží přijdou a budou ji sloužit.“
