Vzpomínka na otce Stajnera a jeho boj proti přijímání na ruku

Prvního května to byl právě jeden rok, co odešel do nebeské vlasti velký trpitel a oddaný ctitel Panny Marie, dominikán P. Filip Maria Antonín Stajner. Je pozoruhodné, že svůj kříž, který trpělivě snášel, odevzdal Pánu v den, kdy byla první sobota v měsíci a k tomu svátek sv. Josefa Dělníka.

P. Filip Maria Stajner byl kvůli zákeřné chorobě upoután mnoho let na lůžko a sám nemohl komunikovat se světem. Přesto se dům v Poděbradech, v němž strávil poslední roky života, stal místem modliteb a duchovní útěchy mnoha lidí. Bylo to možné jen díky své obětavé ošetřovatelce, paní Jaromíře (také ctitelky Panny Marie), které P. Filip mrkáním oka k tlačítku klávesnice počítače diktoval text po jednotlivých písmenkách. S touto pomocí překládal mnohé katolické knihy a texty, např. dílo sv. Ludvíka Maria Grignona z Montfortu; a psal věřícím cenné dopisy. Věnoval se rovněž osobnosti stigmatizované trpitelky a dominikánské terciářky Anny Bohuslavy Tomanové, pomohl založit její Sdružení; napsal o ni knihu „Chudobka z Orlických hor“.

Byl také známý jako odpůrce všeobecného zavádění příjímání na ruku, dnes už i u nás velmi rozšířenému.

Marie A. Svobodová

Čtenářům DaH nabízíme text z dopisu P. Filipa z O přijímání Eucharistie na ruku: (Pokračování textu…)

Vzpomínka na otce Stajnera a jeho boj proti přijímání na ruku Read More

Volné potraty pro Ukrajinky?

Ani v katolickém Polsku to nemají obránci nenarozeného života snadné. Zvláště nyní v době války na Ukrajině a masové emigraci do Polska. Ukrajina patřila od rozpadu Sovětského svazu v r. 1991 k zemi s nejliberálnějším potratovým zákonodárstvím. Podle sdělení řeckokatolického velkého arcibiskupa Svjatoslava Ševčuka z r. 2012 bylo zavražděno v lůně matek během 20 let samostatného ukrajinského státu 40 milionů nenarozených dětí. Podle oficiálních zpráv ukrajinských úřadů je každoročně vykonáno v zemi 75 tisíc potratů, podle expertů je ale toto číslo hluboce podhodnoceno, neboť nezahrnuje abortivní pilulky a podomácku vykonané zákroky. Oficiální statistiky hovoří o tom, že počet obyvatel Ukrajiny v důsledku potratů klesl v letech 1993-2022 z 52 milionů na 43 miliony. Ukrajina vymírá.

Papež Jan Pavel II. r. 1997 řekl: „Národ, který zabíjí své vlastní děti, je národem bez budoucnosti.“ Polsko, jak známo, má v Evropě po Maltě, Andoře, Lichtenštejnsku a San Marinu nejpřísnější potratovou legislativu v Evropě. Potraty jsou možné pouze z důvodů ohrožení života, znásilnění a incestu. Ústavní soud nedávno zrušil údajné „právo“ zabít nenarozené dítě z důvodu poškození plodu.

Nicméně polští liberálové a neomarxisté se spolu s propotratovými organizacemi domáhají toho, aby pro ukrajinské emigrantky platily zákony jejich vlasti, tj. potraty téměř bez omezení. Za tato jejich údajná „práva“ obzvlášť aktivně bojuje největší liberální deník Gazeta Wyborcza. Svobodné potraty pro Ukrajinky! Tato hesla se lze dočíst na transparentech různých propotratových sdružení při jejich manifestacích. (Pokračování textu…)

Volné potraty pro Ukrajinky? Read More

Proč se Zmrtvýchvstalý Pán nezjevil židovským zástupům a velekněžím?

 Na tuto otázku, často kladenou odpůrci křesťanství a popírači největšího zázraku lidských dějin, jakým je Zmrtvýchvstání Spasitele, existuje krásná odpověď v evangeliu sv. Jana, konkrétně v 11. a 12. kapitole. Kristus vzkřísil Lazara ležícího už čtyři dny v hrobě. Byl to jeho největší zázrak před umučením. Davy lidí to viděly včetně Pánových odpůrců, tj. farizeů, saduceů a kněží. Ale i ti, co neviděli, ale Lazara znali a věděli, že zemřel, teď se s ním znovu setkali, s živým. Jenže co čteme dál? Doslovně: „Velekněží se však uradili, že i Lazara usmrtí (tj. po jeho vzkříšení Ježíšem)…“ Kdo nechce uvěřit, přesněji řečeno kdo má zájem neuvěřit, tomu ani zázrak nepomůže. Ostatně sám Božský Spasitel to říká jasně: „Neposlouchají-li Mojžíše a proroky, neuvěří, i kdyby někdo z mrtvých vstal…“ (Luk 16,31).
Ale všimněme si židovského zástupu, který šokován Lazarem kráčejícím z hrobu v Ježíše uvěřil, jak píše sv. Jan. Jak je ale možné, že potom značná část těch, co uvěřili a volali při vjezdu Pána do Jeruzaléma „Hosana“, se na Velký pátek úplně obrátila a zmanipulována veleradou křičela „Ukřižuj!“? Příčinou bylo jejich zcela odlišné chápání Mesiáše. Smýšleli materialisticky, od Mesiáše čekali vyhnání Římanů a obnovu mocenské slávy Izraele, spokojený život v bohatství a radovánkách bez strastí a bolestí. Když byli svědky Kristových zázraků, zejména pak vzkříšení Lazara, nadchli se pro něj a říkali si: to je on, který nám to zajistí, podívejte se, jakou má moc, i mrtvé v hrobech přivádí zpět k životu. S tímto přesvědčením jej vítali, když vjížděl do Jeruzaléma.

(Pokračování textu…)

Proč se Zmrtvýchvstalý Pán nezjevil židovským zástupům a velekněžím? Read More

Je Bílá sobota

Je Bílá sobota, den Velikonočného tridua, kterým končí Svatý týden a celá doba postní. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Přes den se neslaví žádné Mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.

Ignác Pospíšil

Je Bílá sobota Read More

Je Velký pátek

Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a povinně držíme přísný půst.

Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně. (Pokračování textu…)

Je Velký pátek Read More

Dnes je Zelený čtvrtek

Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)

Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele.

Sluší se podotknout, že v řadě zemí, včetně zemí Koruny české, je Zelený čtvrtek tradičně dnem přísného postu, byť není Církví vynucovaný. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně – je to (vedle zkomolení německého jména pro tento den) jeden z důvodů pro jeho české pojmenování. (Pokračování textu…)

Dnes je Zelený čtvrtek Read More

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem

Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu.

Tato pasáž mě oslovila v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 asi nejvíce. Je to tak jen v České republice? Anebo jsou i jiná místa na světě, kde se lidé dělí na muže a ženy? A pokud právo v tomto pouze akceptuje společenskou realitu, může se tato realita lišit v místě a vyvíjet v čase?

Faktem je, že 9. listopadu 2021 byli aktivisté bojující za možnost změny pohlaví bez operačního zákroku dosud nejblíže prosazení svých zájmů; veřejnost se o tom dozvěděla ovšem teprve ve čtvrtek 31. března 2022, kdy byl zveřejněn nález Ústavního soudu. Ten rozhodoval o tom, zda je požadavek stanovený v § 29 odst. 1 občanského zákoníku protiústavní či nikoliv. Klíčová věta, která jim vadí, zní:

Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.

Souběžně s tím se rozhodovalo o ústavnosti odlišné konstrukce rodných čísel pro muže a pro ženy.

Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková připravila vyhovující návrh. Získala pro něj i většinu hlasujících. Vyškrtnout ustanovení zákona se však nepodařilo. Jak je to možné a co se vlastně stalo? (Pokračování textu…)

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem Read More

Britský biskup napadl afrického řeholníka za to, že nazval genderovou ideologii nástrojem ďábla

Katolický biskup britské diecéze Portsmouth mons. Philip Egan v dopise kněžím se ostře distancoval od homilie františkánského řeholníka afrického původu. Bratr Rosario M. Ebanks měl údajně svými slovy „urazit“ mnoho osob. Příčinou bylo, že tento kněz kritizoval genderovou ideologii a její zavedení do výukového programu katolických škol ve Velké Británii.

Biskup diecezji Portsmouth toto publikoval ve zvláštním veřejném dopise ad clerum. Bratr Rosario Ebanks je knězem kongregace františkánů Marie a působí v portsmouthské diecézi. Biskup Egan zdůraznil, že kurie učinila všechno, aby omezila popularitu homilie.

Biskupský dokument kritizující františkána za „pobuřující jazyk“ byl zveřejněn hned poté, co místní noviny umístily na svých stránkách věty z kázání bratra Ebankse, proneseného na první neděli postní. Redakce je ohodnotila jako „smutné“ a „z doby kamenné“. Byly připojeny také rasistické komentáře na adresu tohoto kněze afrického původu. Ty se objevily i na blozích. (Pokračování textu…)

Britský biskup napadl afrického řeholníka za to, že nazval genderovou ideologii nástrojem ďábla Read More

Tradiční pouť do Staré Boleslavi 14. 5. 2022

V dobách předcovidových si ctitelé našeho posledního královského páru, bl. Karla I. a Boží služebnice Zity, zvykli vždy začátkem března kolem výročního data úmrtí císařovny Zity putovat k jejímu hrobu v Císařské kryptě vídeňského kapucínského kostela. Součástí pouti vždy byla tradiční mše svatá a pobožnost na úmysl blahořečení císařovny. V době protipandemických opatření však nebylo možno pouť uspořádat a tento zvyk se na dva roky přerušil.

V letošním roce, na nějž připadá sté výročí svaté smrti císaře Karla na Madeiře, jsme z důvodů nejisté situace změnili termín konání i destinaci. Upustili jsme od cesty do Rakouska, které ještě nedávno očkováním podmiňovalo kde co a v současné době opětovně zavádí povinné respirátory ve vnitřních prostorách, a místo konání přesunuli do kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, která kromě Palladia země české uchovává i relikvii bl. Karla. Císař Karel ještě jako arcivévoda sloužil u staroboleslavského dragounského pluku a zámek v blízkém Brandýse, kam si po svatbě přivedl svou novomanželku Zitu, si dokonce zakoupil do soukromého vlastnictví (což ovšem první republice nijak nebránilo mu ho bez náhrady zrekvírovat). – Také termín jsme posunuli na květen kvůli naději na lepší epidemiologickou situaci a mírnější opatření.

Asistovaná mše svatá ke cti bl. Karla se bude konat v sobotu 14. 5. 2022 ve 12.00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Celebrantem bude P. Jakub Zentner FSSP, o hudební doprovod se postará Husovický okrašlovací spolek pěvecký. Po mši sv. bude následovat pobožnost jako obvykle a během odpoledne pro zájemce prohlídka zámku v Brandýse nad Labem.

Společná doprava pro poutníky z Moravy bude zajištěna z Brna, při dostatečném zájmu také ze Starého Města u Uherského Hradiště. Rovněž na prohlídku zámku je třeba se přihlásit předem. Přihlášky obojího druhu (do autobusu i do zámku) prosím zasílejte do 10. 4. na e-mailovou adresu [email protected]. Pokud přijedete po vlastní ose a o společnou prohlídku zámku nemáte zájem, nijak přihlašovat se nemusíte.

Lucie Cekotová

Tradiční pouť do Staré Boleslavi 14. 5. 2022 Read More

Smírná pouť za zastavení umělých potratů v Brně

Milí přátelé! Díky Pánu Bohu se po dvou letech naše tradiční modlitební smírné procesí za zastavení zla umělých potratů v naší zemi může konat opět normálně na jaře v souvislosti se svátkem Zvěstování bl. Panně Marii, tentokrát v sobotu 26. března. Program naleznete na zvestovani.neposkvrnene.cz. Předchozí dva roky musela být tato akce přeložena kvůli proticovidovým opatřením na měsíc září.

Prosíme: přijďte všichni, kdo můžete. Modlitby a pobožnost pokání a smíru jsou letos aktuálnější než dříve, neboť nepřátelé nenarozeného života v celém světě využívají okolnosti, že pozornost obyvatelstva je soustředěna na covid a nejnověji na rusko-ukrajinskou válku. Téma potratů se tak ocitá jaksi mimo pozornost – a proto si francouzský prezident Macron může dovolit požadovat zařazení tzv. „práva ženy na potrat“ mezi základní lidská práva EU. V Kanadě a v jiných zemích je již trestné přemlouvat ženu, rozhodnutou jít na potrat, aby své děťátko nechala žít. (Pokračování textu…)

Smírná pouť za zastavení umělých potratů v Brně Read More

Kardinál Tisserant a „Satanův dým“ Pavla VI.

Tento článek se týká události, která se odehrála v roce 1993 v Brazílii. Dva muži – jeden kněz a jeden tehdejší seminarista, který je dnes knězem – pod přísahou dosvědčili, že když se během rozhovoru o jednom konkrétním kardinálovi, Eugènu Tisserantovi, a o zlé roli, kterou zřejmě sehrál na druhém vatikánském koncilu, zmínili, že některé jeho poznámky byly „satanské“, zvedl se z jednoho místa na koberci „bíle zbarvený dým“, který jim stoupal do tváří. Tito dva muži nedokázali najít přirozené vysvětlení této události, a proto se rozhodli sepsat o ní podrobné svědectví.

Jistý vatikanista uvedl pro LfeSiteNews: „Tito dva muži hovořili v zásadě o skutečnosti, že ,do Božího chrámu pronikl Satanův dýmʿ (řečeno slavnými slovy Pavla VI.), když vtom se z podlahy začalo kouřit.“ Chápal to jako symbolickou událost. Papež Pavel VI. řekl 29. června 1972, na svátek svatých Petra a Pavla sedm let po skončení druhého vatikánského koncilu: „Existuje pocit, že do chrámu Božího pronikl nějakou skulinou Satanův dým.“ (Pokračování textu…)

Kardinál Tisserant a „Satanův dým“ Pavla VI. Read More

Synodální cesta německé církve: kněžské žehnání hříchu

Synodální cesta ( pozn. překl.: jedná se o hnutí uvnitř Církve požadující radikální změnu věrouky a mravouky) v Německu požaduje, aby Církev umožnila kněžské žehnání zamilovaným párům, což se nicméně už běžně děje, jenom to chtějí mít oficiálně „přiklepnuté“. Týká se to především jednopohlavních párů a civilně sezdaných po občanském rozvodu svátostného manželství. Takže další krok směrem k nové církvi, která už nebude mít s tou Kristovou pranic společného.
5. února letošního roku se sešlo ve Frankfurtu nad Mohanem 215 účastníků na synodální konferenci o tzv. „reformním projektu německé církve“. Vyzvali biskupy, aby zavedli hromadně a oficiálně ve všech diecézích kněžské žehnání všem párům, „které se milují a chtějí se zavázat ke společnému životu, a kterým není dosud umožněno uzavřít svátostné manželství nebo ho z různých důvodů uzavřít nechtějí“. Duchovním, kteří toto požehnání udělí, nesmějí hrozit žádné disciplinární postihy (pozn. překl.: menšina cca 7 biskupů tzv. synodální cestu odmítá a drží se v morálních otázkách ještě pravé nauky, proto kněze, kteří toto žehnání udělují, „trestají“ napomenutím nebo veřejným pokáráním). Výzva synodální konference zdůrazňuje, že zdráhání se „žehnat dvěma lidem, kteří své partnerství chtějí žít v lásce a zodpovědnosti vůči Bohu“, je neslučitelné „s teologií milosti“.

(Pokračování textu…)

Synodální cesta německé církve: kněžské žehnání hříchu Read More

Biskup Cikrle vyhání otce Protivínského kvůli tradiční liturgii z jeho vlasti

Ve farnostech v Třebíči a okolí se v neděli 27. 2. 2022 četlo oznámení, že P. Vlastimilu V. Protivínskému brněnský biskup Vojtěch Cikrle zakázal veřejně sloužit Mši svatou, při soukromé celebraci mu nařídil používat pouze misál Pavla VI. a dále mu na jeden rok zakázal pobývat na území České republiky.

Pater Protivínský má přitom vážné zdravotní problémy s pohybovým aparátem. Trpí častými a silnými bolestmi zad a kloubů a potřebuje se ve své vlasti léčit. Vyhnáním z ČR je léčba prakticky znemožněna. Pokud by však neuposlechl a z České republiky nevycestoval, bude obviněn z neposlušnosti a brněnský biskup mu hrozí propuštěním z duchovenského stavu.

Tento kněz narozený r. 1969 ve Znojmě slouží brněnské diecézi už 25 let. V roce 2010 začal kromě NOM sloužit také Mši svatou všech věků. Od r. 2015 ji slouží výhradně. Právě to má být důvodem k tvrdému trestu ze strany biskupství, které se takto zřejmě snaží ukázat, jak si představuje ono neustále zmiňované milosrdenství. (Pokračování textu…)

Biskup Cikrle vyhání otce Protivínského kvůli tradiční liturgii z jeho vlasti Read More

Katolické tábory, setkání a pobyty v roce 2022

Setkání katolických dětí 2016

Toto je průběžně aktualizovaný seznam táborů, setkání a prázdninových pobytů vedených v (tradičně) katolickém duchu, které se uskuteční v ČR (či v blízkém zahraničí a s orientací na české děti a mládež) v čase letních prázdnin 2022.

Pokud zde podle vás nějaký chybí, ozvěte se, uvidíme, dá-li se tam doplnit. Podmínkou uvedení akce je známý a seriózní pořadatel, zajištěné (tradičně) katolické duchovní vedení a samozřejmě tradiční liturgie.

Uvedení akce v tomto seznamu není žádným doporučením ani recenzí, vychází pouze z toho, že akce existuje a základním způsobem splňuje uvedené podmínky. Jediný tábor, který osobně znám, je ten společný projekt FSSP a Krutských, na jehož organizaci se podílím.

(Pokračování textu…)

Katolické tábory, setkání a pobyty v roce 2022 Read More

O poslušnosti v Církvi. Jsme vázáni poslušností papeži Františkovi?

Katolíci snažící se věrně zachovávat nauku Církve slyší ze všech stran: Jste neposlušní, papež je přece nejvyšší autorita, musíte se podřídit a poslechnout, jde přece o Magisterium Církve, o její Učitelský úřad.

Ano, jenže dogmatika jasně rozlišuje dvoji magisterium: mimořádné a řádné. Do toho prvního patří dogmatické výroky všech 20 koncilů Církve, které byly věroučné nebo mravoučné (21. sněm, tj. II. vatikánský, byl pouze pastorační, za takový ho prohlásil sám jeho svolavatel papež Jan XXIII.). Zároveň sem spadají též všechny výroky papežů „ex cathedra“, tj. takové, kdy náměstek Kristův vyhlašuje slavnostním, závazným a neodvolatelným způsobem nějaké dogma. Toto mimořádné magisterium je neomylné, jeho výroky není nikomu dovoleno upravovat či měnit, ani následným koncilům a papežům. Katolík je vázán toto přijmout jako pravdu zjevenou samotným Bohem. Kdo by se tomu tvrdošíjně vzpíral a odmítal jakékoliv poučení, dopustil by se těžkého hříchu bludařství. Mimořádné magisterium Církev nepoužívá příliš často, naposledy se tak stalo r. 1950, kdy papež Pius XII. vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie. (Pokračování textu…)

O poslušnosti v Církvi. Jsme vázáni poslušností papeži Františkovi? Read More

Od Traditionis custodes k responsa ad dubia (2.)

2. Kritérium synodality

Druhým kritériem, které je třeba při výkladu a aplikaci TC a RAD používat, je kritérium synodality. Podle něj mají kněží do rozlišování aplikace předpisů TC a RAD zapojit věřící.

Synodalita především znamená naslouchání a následování Ducha svatého. Musíme „opustit pohodlné pastorační kritérium ,vždycky to tak byloʿ“ a místo toho „odvážně a tvořivě promýšlet cíle, struktury, styl i evangelizační metody svých společenství“ a „velkoryse a odvážně aplikovat podněty tohoto dokumentu [tj. Evangelii gaudium] bez zákazů a obav.“ [1] Synodální duch tudíž znamená opustit pohodlný pastorační postoj, který například říká „liturgie se už několik desetiletí slouží takto“, bez zákazů a strachu promýšlet metody a následovat Ducha svatého, který nás může inspirovat k tomu, abychom vyzkoušeli určitý ritus.

Někteří pokřtění, kteří sledují corpus prohlášení papeže Františka, mohou dojít k přesvědčení, že při výkladu a aplikaci TC a RAD je třeba brát v úvahu ještě další body: a) úmyslné dělání povyku; b) revoluční povahu víry; c) odsouzení proselytismu a d) odsouzení klerikalismu. Prozkoumejme tyto body podle papeže Františka. (Pokračování textu…)

Od Traditionis custodes k responsa ad dubia (2.) Read More

Dříve boj, dnes kapitulace

Při sledování servility většiny hodnostářů Katolické církve vůči dnešnímu covidovému a vakcinačnímu diktátu je nutno se ptát: Bylo tomu tak i v minulosti, nebo jde pouze o fenomén současného tzv. aggiornamenta (doslova „zdnešnění“) vyhlášeného papežem Janem XXIII. v předvečer II. vatikánského koncilu?

Církevní tradice vždycky chápala svůj vztah ke světské moci dle příkladu sv. Jana Křtitele. Když vládce dával veřejné pohoršení nebo když vyhlašoval zákony odporující přirozenému mravnímu zákonu a Božím pravdám, dobří pastýři cítili povinnost ozvat se i za cenu oběti vlastního života. Sv. Jan Křtitel odvážně řekl tetrarchovi Herodovi Antipovi: Není ti dovoleno mít tuto ženu – a přišel o hlavu. Božský Spasitel se veřejně postavil proti nesmyslným rituálním předpisům, jimiž předáci izraelského národa sužovali prostý lid – a skončil na kříži mimo jiné i kvůli tomu.

Následování příkladu Krista a jeho předchůdce Jana Křtitele v této věci mnoha papeži, biskupy, duchovenstvem i laiky se vine jako zlatá niť celou historií Církve. Sv. Ambrož v Miláně ve 4. stol. zabránil císaři Theodosiovi ve vstupu do chrámu, poněvadž se dopustil v Soluni nespravedlivého krveprolití, jeho současník byzantský patriarcha sv. Jan Zlatoústý vystupoval proti císařskému dvoru na obranu utiskovaných poddaných – a skončil ve vyhnanství. V 7. stol. byl mučen, odsouzen k smrti a nakonec odeslán do exilu i papež sv. Martin I., když se vzepřel nároku císaře Konstanse II. vyhlašovat dogmata a vnucovat Církvi herezi monoteletismu (tj. že Kristus má pouze jednu přirozenost, božskou, nikoli božskou i lidskou zároveň). Do exilu musel na nějakou dobu v 9. století další papež sv. Mikuláš I., když odmítl legalizovat cizoložství lotrinského krále Lothara.

U nás se moravský metropolita sv. Metoděj o málo let později dostal do konfliktu s knížetem Svatoplukem, poněvadž se nezdráhal veřejně kárat jeho promiskuitní život. Pražský biskup sv. Vojtěch v 10. stol. odešel po konfliktu s knížetem Boleslavem II. z Čech, protože se nehodlal smířit s pohanským způsobem života mocných a s jejich podporou obchodu s otroky. Papež sv. Řehoř VII. v 11. stol. zemřel ve vyhnanství, neboť se postavil proti nárokům římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. rozhodovat o nominaci biskupů a opatů. V Polsku v 11. stol. krakovský biskup sv. Stanislav ze Szczepanowa a v Anglii ve 12. stol. canterburský arcibiskup sv. Thomas Beckett byli světskými vládci zavražděni, protože kárali jejich veřejné hříchy a odvážně čelili jejich úsilí poručníkovat Církvi.

(Pokračování textu…)

Dříve boj, dnes kapitulace Read More

Zemřela Alice von Hildebrand (1923 – 2022)

Katolická filosofka, autorka mnoha knih, esejů a článků, přednášející na řadě světových univerzit, vdova po filosofovi Dietrichu von Hildebrandovi a v neposlední řadě neohrožená obhájkyně katolické tradice zemřela po krátké nemoci ve věku 98 let ve svém domě v americkém New Rochelle.

Po smrti manžela, jehož papež Pius XII. nazval „učitelem Církve ve dvacátém století“, pokračovala v jeho díle a ze všech svých nemalých intelektuálních sil hájila jeho odkaz. Společně s ním i samostatně se věnovala především otázkám manželství a rodiny; feminismus například nazvala „nejhorším útokem na ženství, k němuž kdy došlo.“

Její kniha Privilégium byť ženou vyšla v roce 2018 na Slovensku v nakladatelství Redemptoristi – Slovo medzi nami. Duše a hvězdy v roce 2017 zveřejňovaly na pokračování její obsáhlou polemiku s Christopherem Westem (https://www.duseahvezdy.cz/category/autori/hildebrand/hildebrand-vs-west/). Poslední rozhovor s ní na portálu Rorate Caeli byl publikován v roce 2018.

R.I.P.

Lucie Cekotová

Zemřela Alice von Hildebrand (1923 – 2022) Read More