Časopis psaný katolíky především pro katolíky
A je tu další rozhlédnutí. Upozorňuji především na slavnost Těla a krve Páně a na slavnost Narození sv. Jana Křtitele. Politikům pak připomínám, že 22. června si Církev připomíná památku patrona politiků, svatého mučeníka Thomase Mora. Dej Bůh, ať tomuto svému vzoru a přímluvci nedělají ostudu. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2011/6/20 Read MoreNecítil jsem se zrovna nejlépe, když mne v úzké ocelové rouře začala zaplavovat studená mořská voda, jejíž chlad jsem cítil i skrz neoprenový potápěčský oblek. Seděl jsem uvnitř malého podvodního skůtru vyrobeného z torpéda a čekal až se otevřou poklopy na přídi a já budu vymrštěn ven. Tak se také po chvíli stalo, vyjel jsem ven z trubice torpédometu a po chvíli se oblak bublin rozptýlil a já zamířil k pobřeží. To už se má mateřská ponorka vydala pozvolna na sever, aby se za Bornholmem opět vyplížila ven z Baltického moře.
Byly čtyři hodiny ráno, doba, kdy jsou hlídky obvykle nejvíc unavené a nepozorné. Mým cílem bylo dostat se k pláži,
vyjmout z přepravního pogumovaného vaku oblečení, spolu s doklady, které mě promění v obyčejného dělníka z loděnice
v Rostocku, který jde ráno na nádraží, aby mohl jet vlakem navštívit své příbuzné v jižním Německu. V potápěčském obleku jsem se mohl pohybovat jen neobratně, nicméně jsem po chvilce vyjmul své oblečení a doklady z přihrádky podvodního skůtru, otevřel jeho záklopky a potopil jej na dno. (Pokračování textu…)
Jsou chvíle, kdy se musím ptát, jestli to magické heslo „pravice“ neleze tak trochu některým katolíkům na mozek. Je prý třeba podržet pravicovou vládu. Je prý třeba podpořit nutné reformy, byť nedotažené. Nevycházím z úžasu. Ptám se: Jakou pravicovou vládu? A jaké reformy? Vždyť u nás nic takového není!
Pokud někdo hodlá podporovat pravicovost jako „hodnotovou pozici“, pak by si měl ujasnit, co to vlastně pravice je, a to v absolutní rovině, ne jako nějaké pofidérní místo někde napravo od něčeho (v ČR nejspíš i od výtahu). V České republice vládnou tři strany, z nichž jedna se, pokud vím, za pravici nikdy ani neprohlašovala. Druhé dvě pak sice ano, ale tak nějak pořád nemohu pochopit, na základě čeho. (Pokračování textu…)
Jaká pravicová vláda? Jaké reformy? Read More„Dvorním dekretem z 15. října 1781 byl položen základní kámen českého obrození a tak po době téměř sto šedesáti let bylo obyvatelům zemí českých dovoleno zase provozování a vykonávání obojí protestantské víry bez ohledu na to, zda ono to kdy obyčejno a dovoleno bylo aneb nebylo. Výnosem pražského gubernia „na poručení Jeho cís. král. apoštol. Majestátnosti“ uveřejněn byl tento patent, kterýžto výnos se končil slovy: Stalo se na král hradě pražském, dne 30. října roku 1781. Karel Egon kníže z Fürstenberku. Josef Duchet. – Při tom Jeho cís. Majestátnost naříditi jest ráčila, že onino poddaní, kteří by pro víru ze země utekli a zase do své vlasti se navrátili, jim žádné překážky nečiniti, nýbrž bez všeho jej přijmouti.
Tak zaplály jasné červánky českého obrození, které rozžehl císař Josef Druhý, první plod ze sňatku habsbursko-lotrinského a na témže královském hradě pražském, kde roku 1618 shozením císařských místodržících byl vyvolán vyhlazovací boj proti víře obyvatelů zemí českých, roku 1781 opět císařský místodržící jménem Jeho cís. Majestátnosti vrací obyvatelstvu království ztracenou svobodu. Mohlo by se s malou licencí říci, že z týchž oken, ze kterých roku 1618 vyletěli císařští místodržící na zkázu svobody české víry, byla roku 1781 vypuštěna holubice, vracející tuto svobodu. Císař Josef II., císařský místodržící Karel Egon kníže z Fürstenbergu a guberniální sekretář Josef Duchet, to jsou tři jména, která v historii českého obrození mají býti psána písmem zlatým.“
Tato Durychova slova z roku 1931 byla napsána na počest „stopadesátin českého obrození“ a již z dálky je z nich cítit ironie. Podle Durycha „nikdy českého obrození nebylo, protože ho nikdy nebylo ani zapotřebí“. Bylo jen obrození bezvěrectví, protestantismu a všech tendencí, směřujících k likvidaci vší úcty a ochrany katolického náboženství. (Pokračování textu…)
O „tolerančním“ patentu (Katolická cesta J. Durycha XXXIII) Read MoreLetnicemi započal nový týden, ve kterém se lze nadít mnohého. Krom poutě v Černém Potoce a tridentiny v Hořicích (s níž bohužel koliduje stávka z pochopitelných důvodů velmi rozzlobených odborů) bych doporučil pouť ke cti sv. Jana Nepomuckého Neumanna (byť tedy bez tridentské mše) a především pouť Modliteb za nejmenší. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2011/6/13 Read MorePřichází sedmé kolo naší soutěže. Pokud jste na ni narazili až teď, tak se klidně můžete zařadit, pořád máte ještě slušnou šanci se zapojit do boje o oceněná místa. V této chvíli po šestém kole, v němž za správnou identifikaci blahoslavené sestry Zdenky a kardinála Burkeho získali plný počet bodů pánové Kučera a Mach, vede v soutěži pan Kučera, po něm následují pánové Mach a Hoffmann.
Nebojte se odpovídat jen na jednu otázku, či pouze částečně. Na odpovědi máte čas do soboty 18. 6. 2011 do 23:59, zasílají se na e-mailovou adresu [email protected]. Tři nejúspěšnější účastníci prvních deseti kol budou odměněni (kdo ale chce soutěžit o odměnu, musí uvést v mailu adresu, na kterou je možné ji poslat). Redaktoři soutěžit nemohou.
Soutěžní otázky: (Pokračování textu…)
Kdo je to? (7) Read More„Doktore Luthere, buďte ujištěn, že mne za Vámi přivádí pouze a jen pracovní zájem.“
Takto nějak jsem zahájil svůj rozhovor s prošedivělým elegantním šedesátníkem, vypadajícím jako penzionovaný profesor. Seděli jsme v jeho londýnské pracovně a popíjeli nezbytný čaj. Doktor byl menší, nikoliv štíhlé postavy, nicméně jeho osobní charisma jej činilo nepřehlédnutelným.
Nedalo se říci, že by byl opominutelný, ať už by se zabýval čímkoliv. Nicméně nyní to byl člověk, který měl asi nejlepší informace o Klárce, a bylo jasné, že mi je hodlá prozradit jen s největším sebezapřením. (Pokračování textu…)
Koště – 11. díl Read More
Při letošním již 69. výročí zničení obce Lidice a povraždění jejich obyvatel by nemělo být zapomenuto významné postavy lidické tragédie, důstojného pána P. Josefa Štemberky, mučedníka z Lidic.
P. Josef Štemberka byl rodákem z východočeské Pecky. Pocházel z velmi skromných poměrů, při studiích si vypomáhal kondicemi, protože rodina ho nemohla na studiích nijak podporovat. Po svém vysvěcení působil na různých místech, naposledy pak od roku 1909 ve středočeských Lidicích. (Pokračování textu…)
Každý své břímě Read MoreDříve než odpovím na podnětnou kritiku otce Františka Juchelky, která se týkala mé sedm let staré přednášky o soukromých zjeveních, resp. její části, musím předestřít několik věcí. Uvědomuji si, že tímto strkám hlavu do oprátky, a to vázanou hned na dva uzly: budu vypadat jako nevychovanec, protože polemizuji s knězem, a za druhé, stanu se v očích některých věřících nepřítelem Panny Marie, jelikož zpochybňuji její zjevení v Medžugorje, což je pro jisté lidi dogma.
S prvním toho moc nenadělám. Přiznávám, že příliš nechápu, proč otec Juchelka toto téma nyní vnáší do diskuse. Pokusím se ale k některým věcem vyjádřit a možné nejasnosti osvětlit. Co se týče druhého „uzlu na oprátce“, tak jsem toho mínění, že Panna Maria nepotřebuje k svému oslavení žádné pochybné taškařice, které jí naopak zraňují. Tím ale nechci říci, že Bůh nemůže požehnat a udělit milosti těm, kteří jej s upřímným a pokorným srdcem hledají, byť na nepravém místě.
Dříve než se budu věnovat textu samému, rád bych upozornil, že můj příspěvek o Medžugorje byl pouze jakýmsi apendixem k přednášce o soukromých zjeveních jako takových. Rozhodně se nejednalo o nějaké vyčerpávající pojednání celkové problematiky. Chtěl jsem spíš vykreslit jisté problémy, které se soukromými zjeveními souvisejí, na několika ukázkách z Medžugorje. Jsem toho názoru, že tato skutečnost by měla být v případné polemice zohledněna. (Pokračování textu…)
K výhradám otce Františka Juchelky ohledně Medžugorje Read More
Shrnuje biskup Radko Perić.
Medjugorismus: „Když jste vizionář, nepotřebujete se za sebe modlit.“
KN: „Každý člověk se musí za sebe modlit – i Kristus tak činil.“
Medjugorjismus: „Za světce je možné prohlásit kriminálníka již za jeho života.“
KN: „Svatořečí se lidé po smrti, což vylučuje možnost, že o svoji svatost za života přijdou, a to po dlouhém zkoumání.“
Medjugorjismus: „V nebi jsou aktuálně lidé již se svými těly.“
KN: „V současnosti jsou v nebi pouze duše spasených lidí, teprve po vzkříšení tam vstoupí i se svými těly.“
Medjugorjismus: „Všechna náboženství jsou si rovna“.
KN: „Existuje jediné pravé a spasitelné náboženství – katolické.“
Medjugorjismus: „Rozdíly mezi církvemi spočívají v tom, jak dobré vedoucí mají různá společenství.“
KN: „Je jediná pravá Církev, Církev Kristova, mezi Církví a jinými církvemi je ten rozdíl, že Církev je Kristem založená jako nástroj spásy, zatímco církve založili lidé.“
Medjugorjismus: „Gospa nám může být milostiva, tj. odpouštět nám hříchy.“
KN: „Pouze Bůh může být milostiv, pouze Bůh může odpouštět hříchy.“
Fuj! Bylo by to směšné, kdyby to nebylo smutné. Skutečně lituji toho, kdo se zahazuje, aby hájil takovéto „zjevení“.
V čem se liší učení „Gospy“ od katolického náboženství Read More
21. 5. 2011 úspěšně proběhl IV. ročník orelské pouti na Svatou Horu. O půl desáté vyšel cca. 70členný poutní průvod z centrálního příbramského náměstí TGM, od farního chrámu sv. Jakuba, a pokračoval centrem města směrem ke svatohorské aleji. Poutníci se modlili sv. růženec a zpívali mariánské písně.
O jedenácté hodině sloužil svatovítský kanovník P. Mgr. Jan Gerndt slavnou asistovanou mši sv. podle klasického římského ritu v korunovační kapli Svaté Hory. Pan kanovník ve svém kázání připomněl odkaz pražského arcibiskupa, politického vězně nacismu a komunismu a člena Orla, Msgre. Josefa kardinála Berana. Otec kazatel má k tématu profesně blízko, neboť pracuje jako promotor iustitiae procesu blahořečení kardinála Berana. Diakonem byl P. Mgr. Antonín Damián Nohejl, III. O. P., župní vzdělavatel středočeského Orla. Subdiakonoval laik Josef Babor z plzeňské farnosti při kostele P. Marie Růžencové. Mši sv. doprovodil na harmonium další orelský kněz, P. Jan Radim Valík, O. S. B., farář z Počapel u Litoměřic. (Pokračování textu…)
Orelská pouť na Svatou Horu Read MoreByl jsem jedním katolíkem požádán, abych se vyjádřil k otázce Medžugorje, a to v souvislosti s článkem M. R. Čejky, který je přepisem jeho přednášky „Jak Církev zkoumá zjevení?“.
K první části článku nemám podstatné výhrady. S kritikou Medžugorje, prezentovanou v další části článku, však nemohu souhlasit. Má první a zásadní výhrada je, že pan Čejka je neobjektivní, především proto, že vychází z nevěrohodných zdrojů informací. Jestliže se již jako laik odvažuje vyjadřovat k tak teologicky závažným skutečnostem, které sleduje Církev na nejvyšší úrovni, musí na prvním místě usilovat o přesné poznání skutečností na základě kvalitních a objektivních pramenů. Nestačí si na internetu vyhledat nějaké nepodstatné komentáře a drby nebo sáhnout po první dostupné knize bez rozlišení, jakou to má vypovídací schopnost. (Pokračování textu…)
K otázce Medžugorje Read MoreUplynulé dny se nesly ve znamení pohřbu arcibiskupa Otčenáška a návštěvy Benedikta XVI. v Chorvatsku. Tento týden doporučuji přednášku Radomíra Malého v Českých Budějovicích a připomínám zejména památky sv. Norberta a sv. Barnabáše. Příští týden v neděli začíná letnicemi. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2011/6/6 Read MoreVyprovodil jsem Patera, vyměnil jsem si s ním kontakt pro případné další spojení a přemýšlel co dál. Nebylo to snadné, mí nadřízení už víceméně tušili, že jsem pochopil, jaké špinavosti se vůči Uhuře/Klárce dopustili, a nebylo jasné, jaké stanovisko k tomu zaujmou.
Zvedl jsem se z křesla, kde jsem doposud seděl, a vytočil telefon do kanceláře generála Blackwatche. Sekretářka mi však oznámila, že je na jakési konferenci na ministerstvu války. Nezbylo mi, než si s ním dohodnout schůzku jindy. Jedno bylo ale jisté – řešení celé téhle zamotané historie bylo v Evropě. Tušil jsem, že mne čeká jedna z nejnebezpečnějších výprav. Výprava na okupovaný kontinent. (Pokračování textu…)
Koště – 10. díl Read More
O víkendu 27.-29. května proběhlo u Rožmitálu pod Třemšínem setkání přátel časopisu Te Deum a Institutu svatého Josefa. Akce se odehrála v rekreačním areálu při Sobenkém rybníce a jejím hlavním organizátorem byl Michal Semín.
Naše výprava (přidal jsem se do auta jedné jihočeské rodinky) dorazila na místo v pátek odpoledne jako jedna z prvních. Tak jsme se ubytovali a se zájmem očekávali věci příští. Záhy místo začalo ožívat, jak postupně příjížděli další účastníci. Celkem jich na akci dorazilo 125.
V pátek večer už kromě večeře (zapékané těstoviny, samozřejmě bezmasé) žádný program nebyl, takže se seznamovalo, klábosilo a debatilo, to vše uprostřed proudu stále dalších a dalších přijíždějících, převážně rodin s dětmi. Rád jsem se k tomuto ruchu připojil a neopomněl jsem otce Stritzka „obšťastnit“ několika všetečnými dotazy na téma vynucené přísahy. Spát jsem šel poměrně brzy. (Pokračování textu…)
Tradice u Sobenského rybníka Read MoreZ mnoha argumentů, které padají ohledně otázky přijímání na ruku, mne fascinuje jeden, který jsem v posledních týdnech zaznamenal několikrát. Ten argument tvrdí, že vnější znaky úcty nejsou důležité, protože Bůh vidí do našich srdcí. Přiznám se, že jen málokdy má člověk příležitost setkat se s tak ryzí pitomostí. Nebo nestoudností? (Pokračování textu…)
Vnější znaky úcty jsou důležité Read MoreDalší sbírka zpráv a informací z týdne minulého i budoucího. 3. června se v katedrále v Hradci Králové rozloučíme s v pondělí 23. května zesnulým arcibiskupem Otčenáškem. Poslední podpisy pod Petici na podporu pronásledovaných křesťanů je možno dodat do konce května. (Pokračování textu…)
Rozhlédnutí 2011/5/30 Read MorePater Gaudencius při vyprávění obživl, když však přišla řeč na okolnosti, za kterých se s Uhurou (nebo Klárkou, chcete-li) musel rozloučit, byl zjevně dojat.
„Měli jsme ten den, kdy se to stalo, naplánováno, že zajedeme do Mnichova a vyřídíme nějaké nákupy, já sám jsem chtěl zajít za otcem biskupem, poradit se , co s Klárkou dál dělat. Netušil jsem, že toto již řešit nebudu muset, že sám budu mít co dělat, abych vyvázl holým životem.
Celé to začalo vlastně velmi fádně. Seděl jsem na faře, opravoval Klářiny sešity s gramatikou a náhle vidím, že k faře přijíždí auto. Z auta vylezli tři muži, jeden zůstal sedět za volantem. To už bylo podivné, došlo mi že mám hosty, sice nevítané, ale o to skutečnější. Zapomněl bych vám říct, Klárka byla u paní Hamsterové, kde přespávala, a v ten den se tam pozdržela, nevím sice už z jakého důvodu, každopádně toto zdržení mělo velký vliv na události, které pak nastaly. (Pokračování textu…)
Koště – 9. díl Read More
„Lidé říkají, že čas jsou peníze, ale já vám říkám, že čas je láska.“ Tato slova řekl polský primas a kardinál Stefan Wyszyński, terciář řádu sv. Františka, od jehož smrti zítra uplyne třicet let. Láska ovšem zahrnuje i neúnavné úsilí o spásu duší, což si často žádá projevit odvahu tváří v tvář zlu a nekapitulovat před ním i za cenu osobních obětí. Že toto bylo kardinálu Stefanovi jasné, o tom vypovídá celý jeho život.
Narodil se ve vesnici Źuźela nad Bugiem na východě Polska. Pocházel ze starobylého selského rodu, u něhož v 19. stol. došlo k rozkolu. Zatímco jedna větev, z níž vzešel pozdější kardinál primas, se hlásila k polské národnosti a aktivně podporovala všechny vlastenecké iniciativy, druhá větev se přidala k Rusům a vydala ze sebe pozdějšího nechvalně známého generálního prokurátora Stalinovy éry téhož jména. (Pokračování textu…)
Statečný svědek Kristův Read MoreÚkol básníkův jest dán slovy:
Chvalte Pána všecka pokolení! Chvalte Pána všichni národové!
Týká se to všech národů a věků, a tedy i nás. Básník má zachovávati svým hlasem historii země. Nečiní-li toho, historie ztrácí se jako voda zpět do hloubky, odkud se pak musí pracně dobývati, nemá-li se ztratiti úplně. Čím byla by trojská válka, kdyby nebylo Homéra? (Pokračování textu…)
Básník a svět Read More