Sv. František Saleský

Příprava

1. Živě si uvědom, že Bůh ti jest přítomen.

2. Pokoř se před ním a pros, aby ti byl nápomocen.

3. Představ si jakési město, plné noční mrákoty, hořící, sírou a smolou odporně páchnoucí, plné obyvatelů, kteří nemohou odtamtud utéci.

Úvahy

1. Zavržení jsou v pekelné propasti jako v tomto nešťastném městě, které jsi si představila, a snášejí tam nevýslovné muky na všech smyslech a údech svých, protože jako zde užívali svých smyslů a údů k hřešení, tak budou na všech smyslech a údech zakoušeti trestů, které se sluší na hříchy.

Oči budou za své zlé a neupřímné pohledy snášeti vidění ďáblů a pekla, uši za to, že mívaly zalíbení v oplzlých řečech, nebudou slyšeti nic jiného než nářky, pláč a zoufalé křiky; a tak i ostatní smysly budou míti své tresty.

2. Mimo tyto muky jest jiná muka, nade všecky větší, že totiž zavržení budou na věky zbaveni účastenství ve slávě boží a nikdy nespatří Boha, v němž jest svrchovaná blaženost spasených. A jestliže Absolon vyznal, že nad jeho vyhnanství více ho trápí to, že nemůže viděti laskavou tvář svého otce Davida, jakou žalost nevýslovnou budou cítiti hříšníci, vědouce, že jsou na vždycky zbaveni patření na tvou dobrotivou a drahou tvář, Bože můj!

3. Uvažuj nade vše jiné pilněji, že bolesti zavržených jsou věčné, a to jediné činí peklo nesnesitelným. Kdyby ti blecha vlezla do ucha a skákala ti tam jednu jedinou noc, ta noc by se ti zdála hrozná; a horkost malé horečky jedinou noc promění v dlouhé utrpení; jak děsná bude noc věčnosti s tolikerými a tak velikými mukami! Z takové věčnosti vzniká věčné zoufání, rouhání a zuřivost nekonečná.

City a předsevzetí

Straš svou duši slovy prorokovými: „Duše má, zdaliž budeš moci bydliti s ohněm zžírajícím? Zdaliž budeš moci bydliti s horkostmi věčnými?“ (Is. 33, 14) Chceš opravdu opustiti svého Boha na věky?

Vyznávej, že snad již jsi sobě zasloužila pekla – ale kolikrát? Ale nyní úplně změním způsob svého života. Proč bych se vrhala do té hrozné propasti?

Budu tedy usilovně užívati těch a těch prostředků …, činiti to a to …,, abych se uvarovala hříchu, který jediný mne může uvrhnouti do takové smrti věčné. Děkuj Bohu, obětuj mu své srdce, pros ho, jak ti srdce vnukne.

Otčenáš. Zdrávas.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný