Sv. František Saleský

Příprava

1. Živě si uvědom, že Bůh jest ti přítomen.

2. Pros ho za osvícení.

Úvahy

1. Uvažuj, které a jaké milosti tělesné ti Bůh prokázal: dal ti tělo samo s jeho silami a schopnostmi, zdraví, nevinné radosti a zábavy, kterých můžeš užívati, dostatek toho, čeho tělo potřebuje, lidi, kteří se o tebe starají, dobré přátele a jiné věci. Ale uvažuj toto vše, patříc přitom na mnoho jiných osob, které jsou hodnější než ty, a nemají ty dobré věci, které byly jmenovány; někteří nemají dobré zdraví, jiní mají tělesné chyby neb jiné nedostatky; zase jiní nemají laskavé přátele, snášejí útržky, zakoušejí nevlídného zacházení; jiné trápí chudoba a nouze. Bůh, jsa k tobě zvláště dobrotivý, nechtěl, abys byla tak nebohá.

2. Uvažuj dary duchovní. Co jest na světě lidí pomatených, šílených, slabomyslných! Proč nejsi ty mezi nimi? Bůh ti projevil zvláštní přízeň. Co lidí nedošlo řádného vychování a žijí ve veliké nevědomosti! O tebe naopak se boží Prozřetelnost postarala, žes byla vychována pečlivě, a že se ti dostalo řádného vyučování a náležitého vzdělání.

3. Uvažuj, Filotheo, milosti duchovní! Náležíš k dětem církve katolické: skrze ni Bůh již od mládí tě vyučoval, abys ho znala. Kolikráte jsi už přijala svátosti, jež pro nás ustanovil! Co dobrých vnuknutí jsi od něho obdržela, jak často tě osvítil, jak často svědomím káral, aby ses polepšila! Kolikrát již ti prominul tvé poklesky! Kolikrát tě vytrhl z nebezpečenství a příležitosti, do nichž jsi se sama zapletla a v kterých bys byl zahynula! A tolik let, která již minula, zdaliž to nebyla samá příležitost, abys mohla činiti dobré a pečovati o blaho své duše? Přemýšlej o tom podrobně a viz, jak dobrotivý a laskavý byl k tobě tvůj Bůh.

City a předsevzetí

1. Div se boží dobrotě: Ach, jak dobrý je Bůh ke mně! Ó zajisté, nevýslovně dobrý a dobrotivý! Jak veliké bohatství všelikého milosrdenství jest v srdci tvém , můj Pane, a jak přehojná štědrost! Ó duše má, nepřestávejme vypravovati, co milosti nám Pán Bůh prokázal!

2. Div se své nevděčnost: A kdo jsem já, Pane, že jsi mne pamětliv? V pravdě převeliká jest má nehodnost! Ach běda, šlapala jsem nohama tolikerá tvoje dobrodiní, zneuctívala jsem tvé milosti, neboť místo abych jich užívala k svému dobrému, zneužívala jsem jich a pohrdala tvou nevýslovnou dobrotou. Proti propastem tvé milosti a dobroty stavěla jsem propast své nevděčnosti.

3. Povzbuzuj se ke vděčnosti: Povstaň tedy, srdce mé, a nebuď již nevěrné, nevděčné a zrádné vůči svému velikému dobrodinci. Bylo by možné, aby má duše nebyla od nynějška poddána Bohu, který ve mně a pro mne učinil tolik divných milostí?

Nuže Filotheo, odtrhni své srdce od těch a těch rozkoší; podrob je službě Boha svého, který tolik učinil pro tebe; obracej svou duši k tomu, abys ho poznávala a uznávala, a to duchovními cvičeními takovými a takovými…, jichž je k tomu potřebí. Užívej pečlivě prostředků, které jsou v církvi katolické, abys spasila svou duši a milovala Boha… Ano, řekni si, budu se pilně a vroucně modliti, zpovídati se a přijímati tělo Páně, slýchati slovo boží a budu se spravovati vnuknutími a radami božími.

Závěrek

1. Děkuj Bohu, že ti dal nyní poznati tvou povinnost, jakož i za všecka dobrodiní, která až dosud ti udělil.

2. Obětuj mu své srdce se všemi svými předsevzetími.

3. Pros ho, aby tě posiloval, abys dovedla předsevzetí svá činiti skutkem pro zásluhy smrti Syna jeho. Vzývej Nejsvětější Pannu za její přímluvu. – Otčenáš, Zdrávas.

Udělej si duchovní kytičku.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný