Monthly Archives: Leden 2011

Poznání – postižení – umění. Příloha I. ke kapitole I.3.7. Vnitřní smysly a výtvarné umění

Poznání – postižení – umění. I.3.7 Vnitřní smysly

Victor Brauner, Chimera, 1939

Vnitřním smyslem, prostřednictvím něhož se počitky vnějších smyslů mění na vjemy, tedy obrazy přítomných vnímaných předmětů, je jednotící smysl (sensus communis).[1] Jeho sídlo leží v mozku.

Fantazie je vnitřní smysl, jehož formálním předmětem je to, co poznávají vnější smysly a společný smysl, nakolik to abstrahuje od přítomnosti nebo nepřítomnosti předmětu.[2] Obraz věci ve fantazii se nazývá představa (phantasma). Sídlem fantazie je mozek. Každému druhu počitků odpovídá představa: existují představy barev, zvuků, svalových počitků, vůně i chuti.[3] Činnost fantazie je trojí podržuje, reprodukuje a konstruuje představy. Protože jsou spolu představy asociativně spojeny, vybavení jedné představy vyvolá vybavení přestav jiných.[4] Asociace představ se řídí dvěma základními zákony: zákonem spojitosti v prostoru a čase a zákonem podobnosti. U člověka mohou být představy pod kontrolou rozumu a vůle. Představivost je z představ vzniklých na základě vjemů schopna vytvářet nové spojitosti a konstruovat nové představy. To přispívá k umělecké tvořivosti.

Smyslová paměť (memoria) je vnitřní smysl, díky němuž poznáváme minulé jakožto minulé, jde tedy o takovou mohutnost, prostřednictvím níž poznáváme poznané jako již poznané.

Rozhlédnutí 2011/1/17

Pronásledování křesťanů se postupně stává tématem politiky západních států, držme palce, ať z tohoto faktu vyplynou i konkrétní politické kroky. Abychom to podpořili, znovu vyzývám: podepisujte a šiřte petici a Přijďte na Václavák!

V Anglii a Walesu už vznikl nový personální ordinariát podle Anglicanorum coetibus a Jan Pavel II. bude blahoslaven 1. května.

Křehká láska

Básně o velmi křehkých, avšak významných a výmluvných dílech Stvořitele napsali Václav Renč a Jakub Deml.

Přijďte na Václavák!

Duše a hvězdy zvou všechny své čtenáře, všechny křesťany a vůbec všechny lidi dobré vůle do Prahy na Shromáždění na podporu pronásledovaných křesťanů, které začne 18. ledna v 17:00 na Václavském náměstí u sochy sv. Václava.

Poznání – postižení – umění. Příloha II. kapitoly I.3.6. Tělesné postižení v Písmu svatém a literatuře

 

E. Delacroix, Jákob zápasí s andělem, 1857-61

E. Delacroix, Jákob zápasí s andělem, 1857-61

Bible

Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka. Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil.

Neznámý řekl: „Pusť mě, vzešla jitřenka.“

Jákob však odvětil: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“

Otázal se: „Jak se jmenuješ?“ Odpověděl: „Jákob.“

Tu řekl: „Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh) , neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls.“

A Jákob ho žádal: „Pověz mi přece své jméno!“

Ale on odvětil: „Proč se ptáš na mé jméno?“ A požehnal mu tam.

I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží) , neboť řekl : „Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.“

Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý. Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu. (Genesis 32, 26-33)

Protináboženské myšlení osmnáctého století

Úpadek křesťanské theologie během vzestupu racionalismu v osmnáctém století patří k nejzajímavějším historickým episodám. Abychom ji viděli zřetelně, musíme si nejprve uvědomit, že to byla episoda a že byla historická. Kdybychom říkali, že je nyní už mrtvá, vyjadřovali bychom se možná příliš tvrdě, snad stačí říci, že nyní už je pro nás právě tak vzdálená jako zřetelná a že je od naší doby oddělena právě tak, jako kterékoliv jiné období minulosti. Ani víra ani rozum nikdy nezemřou, protože lidé vymřou, pokud budou zbaveni jednoho nebo druhého. I ten nejnespoutanější mystik v nějaké fázi užívá svůj rozum, i kdyby jen k tomu, aby rozumně argumentoval proti rozumu. I ten nejdůraznější skeptik má svá vlastní dogmata, i když pokud je to skeptik opravdu důrazný, pak často zapomněl, jaká to jsou. V tomto smyslu jsou víra i rozum shodně věčné, ale tak, jak jsou tato slova běžně používaná jako jakési volné nálepky pro určitá období, je jedno stejně vzdálené jako druhé. To, co bylo nazváno Věk rozumu, se vytratilo stejně úplně jako to, co bylo nazváno Věkem víry.

Poznání – postižení – umění. Příloha I. kapitoly I.3.6 Bolest a tělesné postižení ve výtvarném umění

Mel Gibson, Umučení Krista

Mel Gibson, Umučení Krista

 

Perzekuce křesťanů

Dovoluji si níže nabídnout čtenářům článek pana Benjamina Kurase, jednoho z členů představenstva Židovské liberální unie, která také podpořila naše akce na podporu pronásledovaných křesťanů. Článek vyšel již před rokem v týdeníku Euro jako reakce na švýcarské referendum o minaretech a ač jeho úvod a některé detaily zastaraly a např. Svatý stolec již alespoň někdy protestuje proti nejkrutějším perzekucím, s hlavní myšlenkovou liní článku je bohužel nutno souhlasit.

Ignác Pospíšil

Rozhlédnutí 2011/1/10

Další z řady rozhlédnutí. Z domácích událostí si zaslouží připomínku smrt Miloše Rabana, v zahraničí zavraždění Salmána Tasíra  a bratislavská demonstrace. Pokračuje sběr podpisů pod Petici na podporu pronásledovaných křesťanů.