Tag Archives: VORP
VORP: Pište našim poslancům, co si o tom myslíte
Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) se obrací na všechny občany a zejména rodiče s prosbou, aby psali zákonodárcům a sdělili jim svůj názor na návrh zákona, který má u nás zavést povinný rok školky.
Krom toho, že ho považuje za hrubý zásah do práv rodičů, který nejen ukládá povinnost roční návštěvy školky, ale zásadně též omezuje svobodu rodičů si školku vybrat, upozorňuje též na to, že výrazně znevýhodňuje lesní školky, které nedávno tak halasně zachraňovali vládní lidovci. VORP rovněž kritizuje fakt, že návrh zavádí jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
Osobně musím souhlasit s tím, že zákon především hrubě zasahuje do práv rodičů a zásadně znevýhodňuje soukromé, církevní a lesní školky, což je něco zcela nepřijatelného. Jednotné přijímačky na střední školy rovněž nejsou optimální. Proto doporučuji VORP podpořit a poslancům psát. Seznamy poslanců a jejich adresy naleznete na stránkách Sněmovny, hodně pozornosti bych věnoval poslancům z patřičného výboru a vládním poslancům a politikům (ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL).
Zde je text výzvy a návrh dopisu, který samozřejmě můžete dle svého gusta pozměnit:
Rozhovor s Lucií Cekotovou (2): O VORPu
Zde je pokračování rozhovoru s Lucií Cekotovou. První část, která se točí okolo tzv. „knihy pěti kardinálů“ naleznete ZDE.
Nyní bych přešel k druhému tématu tohoto rozhovoru – Vy, krom toho, že jste překladatelkou a hájíte manželství a rodinu překladem této knihy, jste také členkou Výboru na obranu rodičovských práv, dokonce snad členkou jeho vedení, pokud se nemýlím, což je zase jiná forma obrany rodiny. Jak jste se k VORPu a práci v něm dostala?
Jsem jeho spoluzakladatelkou a od ledna tohoto roku opět i členkou předsednictva. Výbor na obranu rodičovských práv vznikl v dávných dobách, na sklonku roku 1995, nebo na úplném začátku roku 1996, kdy se v České republice poprvé objevila snaha o zavedení jednotné, shora naoktrojované sexuální výchovy povinné pro všechny žáky základních škol a k našemu nesmírnému překvapení a zděšení byl jedním z jejích spoluautorů MUDr. Antonín Brzek, který tehdy byl tuším místopředsedou české zemské organizace KDU-ČSL. Byl to tedy úder, který přišel ze strany, odkud bychom ho nečekali. Sešla se nás tehdy skupina katolických rodičů, která cítila potřebu snažit se to nějak zvrátit, a proto založila Výbor na obranu rodičovských práv. Bylo to v době krátce porevoluční a název měl evokovat Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se zabýval obhajobou stíhaných disidentů v konečné fázi totalitního režimu. Začali jsme se cílevědomě snažit, aby Brzkova koncepce neprošla, což se podařilo.
Pokud si vzpomínám, tak kdysi jsem četl vyjádření některého z předních členů VORPu, nevím už kterého, že Josef Lux nejdříve tu Brzkovu koncepci sexuální výchovy podporoval, ale později od toho ustoupil a tvrdil, že to bylo tím, že původně nevěděl, co v ní přesně je, že kdyby to věděl od počátku, nepodporoval by ji nikdy. Viděli jste to taky tak, totiž že to lidovci podporovali z nevědomosti, nebo byli mezi nimi kromě Brzka i jiní, co tu koncepci skutečně podporovali z ideových důvodů?
Nevím, jestli to Josef Lux nevěděl, to si netroufnu tvrdit. Je možné, že o věci jako takové nic nevěděl a nechal si od lidí, kteří ji podporovali, vysvětlit, že to je dobrá věc. Následně, když se seznámil s postojem lidí z opačné strany názorového spektra, prostě změnil názor.
V KDU-ČSL byla celá řada lidí, kteří to prosazovali z ideových důvodů. Mezi lidovci je i dnes skupina lidí, kteří chtějí mít tzv. prst na tepu doby, a proto hledají takováto témata, která se potom snaží prosazovat, protože mají dojem, že lid si to žádá, že křesťanství jako takové už není „in“ a jako volební program jim nestačí. Jsou přesvědčeni, že když se budou ke křesťanským hodnotám hlásit příliš principiálně, ztratí voliče. Proto se čas od času vyskytne někdo, kdo v nějaké takové oblasti, ať už jde o potraty, sexuální výchovu nebo jiné podobné záležitosti, začne prosazovat něco, o čem se domnívá, že to přinese nové voliče. Brzek určitě nebyl sám, ale řekla bych, že byla řada lidovců (i ve vedení), kteří o tom nevěděli, nebo jim to bylo vysvětleno tak, že to prostě bez detailní znalosti věci vzali za své. Domnívám se, že postoj KDU-ČSL v této věci zdaleka nebyl jednoznačný…
Proběhlo setkání katolických rodin u Bělče
O řeckokatolické liturgii přednášel a bohoslužbu sloužil otec Radim Tutr. (foto J. J. Vorka)
O posledním víkendu proběhlo u Bělče na Královéhradecku setkání katolických rodin. Desítky tradičních katolíků zde strávily víkend ve společných modlitbách, na přednáškách a při večerních posezeních u ohně či piva (či nejlépe obého). Jsem rád, že se akci podařilo uskutečnit, a těším se na příští ročník.
Účastníci se začali sjíždět již v pátek v podvečer. Po večeři, která setkání zahájila, byl promítnut legendární španělský film Marcelino, pan y vino z roku 1955, načež následoval večerní volný program.
Sobota začala společnou modlitbou růžence a po snídani začalo vzdělávací pásmo. Jako první vystoupil Petr Bahník se zajímavou přednáškou o českém korunním pokladu a korunovačních klenotech. Jelikož šlo o přednášku obsáhlou (ještě se k ní na těchto stránkách vrátím), která se poněkud protáhla, dotazy byly přesunuty do kuloárů a bezprostředně následovala povedená a inspirující přednáška o sebeobraně a jejích právních aspektech. Na tu po obědě navázala praktická cvičení a ukázky.
VORP vyzývá rodiče k jednotnému postupu proti Chládkově svévoli
Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) vydal prohlášení, ve kterém vyzývá rodiče k jednotnému postupu proti svévolným snahám ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) omezit alternativní způsoby vzdělávání i nestátní vzdělávací instituce.
Nikdy jsem se netajil tím, že považuji pana Chládka za bezkonkurenčně nejhoršího ministra školství v dějinách samostatné České republiky, který je velkou hrozbou pro domácí vzdělávání i nestátní školství, pro práva dětí i rodičů. Což ostatně pádně dokládají i jeho každodenní činy.
S prohlášením VORPu se proto plně ztotožňuji a doporučuji všem (a především pak samozřejmě rodičům, co mají děti a chtěli by je vyučovat doma či dát na církevní nebo soukromou školu), aby si je přečetli a zapojili se do aktivního odporu proti ministrovi, který si tak nějak odmítá přiznat, že komunistický režim už padl. Dokonce i ve školství…
Prohlášení Výboru na obranu rodičovských práv 19.7.2014
VORP již delší dobu se znepokojením monitoruje situaci ohledně novely školského zákona…
To nejdůležitější v roce 2014
Jiří Dienstbier ml.
Stojíme na začátku nového roku a přihlížíme formování nové vlády. Vyhlídky jsou neradostné – navrhovaná podoba vlády vypadá příšerně, nás katolíky v ní (a vlastně ani v Parlamentu) fakticky nikdo nezastupuje a ty nejdůležitější posty obsazují ti nejhorší možní lidé…
Má-li tento rok přinést vůbec něco dobrého, je zapotřebí, aby křesťanští voliči konečně začali věnovat pozornost tomu, co politici dělají (a především ti, co se tváří, že zastupují křesťanské hodnoty). Aby si ujasnili, co je důležité, aby aktivně tlačili politiky a média, aby v těch důležitých věcech podporovali a prosazovali ta správná rozhodnutí. A aby už nikdy a za žádných okolností nevolili ty zákonodárce, co je zklamou.
Problém povinné etické či mravní výchovy
Došla mi e-mailem výzva k podpisu Petice za výuku mravní výchovy, kterou sestavila paní Eva Čápová. Byť mám u paní Čápové pocit, že občas příliš snadno propadá rozličným „proroctvím“ a kampaním, vážím si jí pro její pro-life aktivity a entusiasmus. Nicméně tuto petici jsem nepodepsal a nepodepíšu, protože ji považuji za nedomyšlený nápad.
Nikdo soudný nemůže zpochybňovat potřebu etické či mravní výchovy na školách. Ano, opravdu bychom potřebovali kvalitní a systematickou mravní (či etickou – na přesném pojmenování opravdu nezáleží) výchovu na všech školách. Naprosto s tím souhlasím. Problém je, že za současného stavu společnosti ji prostě mít nemůžeme…
Nikdy neříkejte, že něco nejde…
William Wilberforce (1759-1833)
Zrovna včera jsem narazil na facebooku na jeden poměrně starý a zlidovělý vtip, či spíše humorně formulovanou moudrost:
„Nikdy neříkejte, že něco nejde. Dříve či později se totiž najde nějaký blbec, který neví, že to nejde. A udělá to.“
Jo, zlatá pravda. Nicméně ten problém je mnohem širší. Defétismus a neschopnost vyvíjet dlouhodobější systematické úsilí je velmi smutným výsledkem degenerace naší společnosti, jakož i českých katolíků. A věty (Teď) to nejde! či (Teď) není vhodná doba! jsou vždy první po ruce, aby absenci nutného úsilí omluvily.
Jak s dětmi mluvit o sexu, manželství a rodičovství
V lítých bojích okolo sexuální výchovy padají ze strany zastánců amorální „uzlovské sexuální výchovy“ na školách „argumenty“ typu „všichni odborníci s námi souhlasí a proti je jen pár tmářů“, „VORP je proti jakékoliv sexuální výchově“ a „rodiče neumí a nemohou učit sexuální výchovu“. Ve spolupráci s VORPem vydaná kniha doktorky Burdové „Jak s dětmi mluvit o sexu, manželství a rodičovství“ je pádnou odpovědí na tyto nesmysly.
VORP má ve skutečnosti na své straně také četné osobnosti, které lze v oblasti sexuální výchovy považovat za odborníky. Že v médiích je tato informace potlačována a prim hrají odborníci či „odborníci“ uzlovští, kteří neustále melou něco o tmářích, je zásluha jednak zaujatosti těchto médií, jednak mohutné podpory, které se straně Radima Uzla dostává ze strany sexuálního průmyslu. Ilona Burdová patří k odborníkům, kteří podporují postoj VORPu. O sexuální výchově přednáší rodičům a ve své praxi psychoterapeutky se setkává s dopady důsledky vadné sexuální výchovy či selhání souvisejících se sexuálním životem – o její kompetentnosti tedy nemůže být pochyb.
Otevřený dopis ministru Dobešovi
Rozhodl jsem se zveřejnit otevřený dopis, kterým manželé Černí reagují na urážlivý pamflet od účastníků 19. celostátního kongresu k sexuální výchově v ČR, který jakožto otevřený dopis ministru školství zveřejnil Žurnál Univerzity Palackého (vizte ZDE, strana 7). Musím říci, že s obsahem dopisu manželů Černých zcela souhlasím, i když se obávám, že se trochu míjí adresátem, protože pisatelé sexuologického pamfletu jsou už dospělí, takže ministr Dobeš (a potažmo ani české školství) je už slušnému chování asi nenaučí…
Ignác Pospíšil
Plný text dopisu:
Vážený pane ministře,
my, níže podepsaní rodiče a občané České republiky, vyjadřujeme znepokojení a nesouhlas se způsobem, jakým proti nám a dalším občanům vystupují účastníci 19. celostátního kongresu k sexuální výchově v České republice, který byl pořádán ve dnech 22. – 24. 9. 2011 v Pardubicích Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu ve spolupráci s jinými subjekty (viz: „Otevřený dopis ministrovi školství od účastníků kongresu k sexuální výchově“, In: Žurnál Univerzity Palackého v Olomouci, ročník 21, č. 3 ze dne 7. října 2011).
