Tag Archives: svátost pokání

Navedení k životu zbožnému: VI. O prvním očišťování, to jest, od hříchu smrtelného

Svatá zpověď

Nejprvé je nutno očistiti se ode hříchu smrtelného; to pak se děje skrze svátost pokání. Vyhledej si zpovědníka co nejhodnějšího (odvozeno od slova hoden, ne hodný – pozn. red.), vezmi nějakou knihu, modlitební neb jinou, která ti bude moci býti nápomocna k dobré zpovědi, čti v ní pomalu a vzpomínej si, čím jsi se kdy provinila, počnouc od doby, kdys přišla rozumu, až do této chvíle. A nevěříš-li své paměti, můžeš si poznamenávati, nač si vzpomeneš. Když takto připravíš a shromáždíš všecky hříšné šťávy a svého svědomí, zatrať a zavrhni je ošklivostí a zkroušeností tak velikou a bolestnou, jakou tvé srdce dovede snésti, uvažujíc čtvero věcí: Že jsi hříchem ztratila milost boží, opustila svůj podíl v ráji, vyvolila si věčné tresty v pekle a zřekla se věčné lásky boží.

KBS ke skandálnímu nahrání a zveřejnění zpovědi

Konferencia biskupov Slovenska vydala prohlášení ke skandálnímu počinu slovenskomaďarského „umělce“ a sodomitského aktivisty Kristiána Németha, který si nahrál vlastní svatou zpověď a následně ji jednak publikoval v tisku, jednak prezentoval v rámci „uměleckého videa“. Zde kompletní text:

Stanovisko Konferencie biskupov Slovenska

Sviatosť zmierenia a s ňou spojené spovedné tajomstvo patria v Katolíckej cirkvi k najposvätnejším úkonom. V prípade priameho porušenia spovedného tajomstva zo strany vysluhovateľa sviatosti, teda kňaza alebo biskupa, upadá daný vysluhovateľ do exkomunikácie. Trest exkomunikácie však postihuje aj katolíka, ktorý by s vedomím, že takýto trest existuje, zaznamenával, nahrával, alebo publikoval v médiách, čo povedal kajúcnik, alebo spovedník.

Marek Vácha, symbol úpadku kněžství

Marek Vácha

V sobotu 19. 10. 2013 večer jsem, snad v záchvatu nějakého jinak se neprojevujícího masochismu, výjimečně zapnul svoji televizi, abych shlédnul pořad Hyde Park Civilizace, ve kterém měl coby host vystoupit kněz a lékař Marek „Orko“ Vácha (patřičný díl vizte ZDE).

Jelikož už mám s panem Váchou (říkám panem, protože podle jeho oděvu ani myšlenek by v něm katolického kněze nikdo nepoznal) jisté zkušenosti, nečekal jsem mnoho dobrého. Nicméně mé očekávání bylo tentokráte dalece překonáno. V tom negativním slova smyslu…

Už dávno jsem si zvykl na to, že pan Vácha naprosto ignoruje předpisy o odívání kněží. Koneckonců v jeho případě je to pozitivní, protože tak v člověku zůstává naděje, že diváci, co zapnuli televizi později, nepostřehnou, že před nimi vystupuje katolický kněz. Zvykl jsem si i na jeho vyhýbavé a s katolickou vírou i morálkou se rozcházející řeči na téma umělého oplodnění a potratů (je legrační, že v tomto pořadu mu je u potratu zkazil moderátor, který byl natolik dotěrný, že jej nakonec přinutil vyjádřit se jasněji a katoličtěji než obvykle). Ovšem naprosto jsem nebyl připraven na Váchovu exkurzi do oblasti svaté zpovědi (viz čas 19:35-21:45)…

Prohlášení hlavy českého priorátu FSSPX

P. Tomáš Stritzko FSSPX

P. Tomáš Stritzko FSSPX, prior českého priorátu Kněžského bratrstva sv. Pia X., dnes zveřejnil dvě zásadní prohlášení: jedno k aktivitám Jaroslava Valašťana, který se při svých nešťastných aktivitách neoprávněně odvolává na Bratrstvo, a jedno k listu brněnského biskupa Mons. Cirkleho, který se vyjadřuje k aktivitám FSSPX a popírá legitimnost a platnost svátostí vysluhovaných jeho kněžími.

Promluva o zpovědi

Sv. Jan Maria Vianney

Milé děti, jakmile má někdo na duši malou skvrnu, má jednat jako člověk, který má krásnou křišťálovou nádobu, kterou chová s velkou pečlivostí. Jakmile zpozoruje, že na nádobě leží trochu prachu, hned ji houbou očistí. Jak je opět ta nádoba jasná a lesklá. Takto máte dělat i vy, když zpozorujete na své duši malou skvrnu. Ihned s uctivostí vzít svěcenou vodu, udělat nějaký dobrý skutek, s kterým je spojeno odpuštění lehkých hříchů, dát almužnu, pokleknout před Nejsvětější svátostí a s náležitou zbožností prožít mši svatou.

Kdo má na své duši malou skvrnu, ten je, milé děti, podoben člověku, který trpí malou nevolností. Nepotřebuje jít k lékaři, může se uzdravit sám. Když má bolení hlavy, potřebuje si jen lehnout, má-li hlad, potřebuje se najíst. Ale pokud je nebezpečně raněn, pak je nemoc vážná. V tom případě je však lékař nutný a tento člověk se musí řídit jeho pokyny. Právě tak to musí dělat i ten, kdo se dopustil těžkého hříchu. Musí hledat pomoc u lékaře duší, jímž je kněz. Musí užívat lék, který mu předepíše, a tím je zpověď.