Tag Archives: Kartuziánské nakladatelství
Infiltrace Taylora Marshalla vychází v češtině
Na dotazy četných čtenářů sděluji, že v Kartuziánském nakladatelství právě vyšla dlouho očekávaná kniha Infiltrace – Spiknutí ke zničení církve zevnitř amerického katolického autora (žurnalisty, obránce života, podcastera a nejnověji také prezidentského kandidáta) Taylora Marshalla s předmluvou biskupa Athanasia Schneidera. K dostání je v distribučních sítích Kosmas a Karmelitánské nakladatelství i na mnoha e-shopech. Doporučuji objednávku přímo na e-shopu Kartuziánského nakladatelství (www.kartuzianbrno.cz) s dopravou zdarma (a navíc tím podpoříte přímo vydavatele).
Schválení Františkovy agendy synodou bylo dobře zajištěno
Pamatujete se, jak v letech 2014 a 2015 rozčilení biskupové protestovali, že zaměstnanci Vatikánu manipulují biskupskou synodu? Když se letos sešla synoda k diskusi o mladých lidech a povolání, tón stížností byl jiný. Zúčastnění biskupové už nemohli tvrdit, že je manévrování personálu překvapuje. Manipulace byla až příliš zjevná.
Po skončení synody George Weigel [na stránkách Catholic Herald] komplexně shrnul, jak setkání probíhalo. Uvádí, že napětí mezi personálem synody a biskupy, kteří se jí účastnili, bylo evidentní. K tvrdému přístupu generálního sekretáře synody Weigel poznamenává: „Myslí-li to papež František s lepším fungováním biskupské synody vážně, měl by Lorenzovi Baldisserimu poděkovat za jeho službu a poohlédnout se po novém generálním sekretáři – hned teď.“
Tento scénář je nicméně nepravděpodobný, protože Františkem jmenovaný kardinál Baldisseri je jedním z nejskalnějších papežových přívrženců. Jeho taktika při říjnovém zasedání byla vykalkulována tak, aby podpořila dva papežovy hlavní cíle, totiž zvýšení učitelské autority synody a zajištění toho, aby poselství biskupů odpovídalo papežovým preferencím.
Vidíte, v čem je problém? Není snadné vysvětlit biskupům, že mají učit autoritativně, a vzápětí jim říkat, co mají učit. Má-li synoda jen oštemplovat papežskou politiku, pak sama o sobě příliš velkou autoritu nemá.
Kardinál Sarah v Síle ticha tepe Františkův režim
Před časem jsem psal o neobyčejných duchovních radách v nejnovější knize kardinála Saraha Síla ticha. [Česky článek vyšel v 10. čísle časopisu RC Monitor z 20. 5. 2018, https://rcmonitor.cz/download/MONITOR-2018-10.pdf – pozn. překl.] Tehdy jsem si však ještě neuvědomoval, že kardinál Sarah také v knize na několika místech ostře, byť nepřímo, kritizuje Františkův pontifikát (papeže, jím jmenované hodnostáře a nejenergičtější následovníky). Sarah chápe tvrdá slova Ježíše Krista a posvátnou povinnost pastýřů napodobovat i v tomto směru svého Mistra, vyžadují-li to okolnosti.
Doufám, že si přinejmenším všichni naši čtenáři tyto konkrétní pasáže z knihy přečtou. V této době velké dezorientace v Církvi, která zdaleka nezasahuje jen katolíky ve světě, jsou velmi důležité.
Až do papeže Františka byla Katolická církev nejdůslednějším a nejjasnějším majákem pravdy ve věci křesťanské mravní nauky. Mnozí jiní křesťané a dokonce i nekřesťané spoléhali na to, že bude propagovat a hájit učení o přirozeném zákonu, který je nezbytným základem každé civilizované společnosti.
Nyní však, jak Sarah odhaluje, sama Církev rychle sklouzává do sebezničujícího zesvětštění a vzdaluje se klíčovému pověření, které jí dal Ježíš Kristus – hlásat Evangelium ke spáse duší.
Philip F. Lawler: Ztracení
„Věřící katolíci by nikdy nepřipustili, aby povrchní obavy z veřejného mínění převážily nad nepochybně jasným morálním imperativem. Přesto právě k tomu se mnozí američtí biskupové uchýlili.“ (str. 34)
Mezi tisíci letos vydanými tituly by katolíkům rozhodně nemělo zapadnout české vydání knihy Philipa F. Lawlera Ztracení – Kolaps katolické kultury, které v překladu Lucie Cekotové vydala katolická nakladatelství Hesperion a Kartuziánské nakladatelství. Autor – špičkový katolický novinář – se v knize věnuje sexuálním a zneužívacím skandálům, které otřásly bostonskou arcidiecézí a posléze i celou americkou částí Katolické církve, a (velmi kriticky) hodnotí i snahy americké hierarchie o následné zhodnocení a řešení krize.
Na rozdíl od mnoha Církvi nepřátelských autorů se snaží celé toto neblahé a katastrofální selhání uchopit a pochopit z katolického pohledu a zasadit do dějin a logiky vývoje bostonské arcidiecéze, americké církve a církve bojující jako celku. Vidí je jako ne samostatnou událost, ale obzvlášť odpudivou součást krize a úpadku, která po druhém vatikánském koncilu zachvátila církev bojující, jako logický důsledek vývoje správy bostonské arcidiecéze a jejího nevyhovujícího způsobu pastorace laiků i formace a hodnocení kněží, dlouhodobé nezodpovědnosti a alibismu amerických biskupů, jakož i stavu upadající bostonské katolické komunity.
Brno navštíví Vladimír Palko
17. března navštíví Brno legenda slovenské katolické politiky, doc. Vladimír Palko, ministr vnitra SR za KDH v letech 2002-2006.
Bude mít přednášku s autogramiádou o své knize Lvi přicházejí, která se zabývá vývojem křesťanské politiky a počínajícím pronásledováním křesťanů na Západě (její český překlad vyšel na konci ledna).
Rozhovor s Lucií Cekotovou (1): O knize pěti kardinálů
Duše a hvězdy přinášejí čtenářům ve dvou dílech rozhovor s Lucií Cekotovou, hlavní překladatelkou knihy Setrvat v pravdě Kristově a zakladatelkou a funkcionářkou Výboru na obranu rodičovských práv. První díl je věnován knize, druhý (věnovaný organizaci) naleznete ZDE.
Jak se člověk dostane k překladu takové knihy, jako je Setrvat v pravdě Kristově?
Prvotním iniciátorem vydání knihy byl můj dlouholetý spolupracovník z mnoha iniciativ (Výboru na obranu rodičovských práv, Sdružení přátel domácích školy a dalších) Michal Semín, který se na mě obrátil již někdy na podzim loňského roku s tím, že má přes nějaký svůj americký kontakt možnost zajistit autorská práva na vydání této knihy v češtině, a dotázal se mě, jestli bych měla zájem knihu překládat a jestli bych eventuálně mohla zajistit vydavatele, který by ji vydal. Já jsem samozřejmě měla zájem velký, protože o knize jsem věděla už před tím, zajímala mne a možnost, že bych knihu překládala, jsem považovala za čest a svým způsobem za vrchol mé překladatelské kariéry.
Proto jsem ráda souhlasila a obrátila se na nakladatele Jiřího Braunera, majitele Kartuziánského nakladatelství z Brna, se kterým také spolupracuji dlouhodobě, zda by chtěl knihu vydat, a on rovněž hned a ochotně souhlasil. Pak se ukázalo, že původní americký kontakt selhal, zajištění autorských práv přes něj se nepodařilo, ale shodou okolností pana Braunera v téže době kontaktoval jáhen Štěpán Smolen, který se už mezitím dohodl s vlastníky autorských práv a sháněl pro knihu nakladatele. Tyto naše představy jsme tedy spojili do jedné a společně jsme se obrátili na otce Roberta Dodara, jednoho ze spoluautorů knihy a vlastníka práv k osmi z devíti esejů, a posléze na list Osservatore Romano, který vlastní práva k poslednímu z nich, eseji kardinála Müllera. Všichni autoři práva poskytli velmi velkoryse, zdarma. A pak už to bylo jednoduché – mohli jsme začít překládat a chystat české vydání.