Jestliže František ohrožuje vaši víru…

Setkávám se s mnoha lidmi hledajícími důvod, aby mohli konečně uvěřit, že František je antipapež. Proč? Proč na tom tolik záleží? Nestačí vědět, že se mýlí a že hledá způsoby – chytré cestičky na samé hranici svého papežského úřadu – jak věřící svést na scestí?

František je téměř jistě materiální heretik. Není na nás dokazovat, zda je i heretikem formálním. Jeho názory – nikoli jeho nauka, neboť si dává velký pozor, aby nevykonával autentické magisterium vyžadující souhlas – skutečně vedou lidi k hříchu a nakonec do pekla.

Přesto je podle jakéhokoli představitelného měřítka stále papežem.

Křesťanská víra je plná paradoxů, kamenů úrazu a tvrdých slov. V dějinách jsme měli papeže, kteří zastávali heretické myšlenky, a jiné, kteří umožňovali rozkvět bludů, a tím se stávali jejich spolupachateli. Další žili tak pohoršlivým životem, že určitě – rozhodně a bezpochyby – vedli jiné k hříchu a pravděpodobně do pekla.

Přesto to byli papežové. (Pokračování textu…)

Jestliže František ohrožuje vaši víru… Read More

Paměti kardinála Lehmanna: o odporu proti Humanae vitae a chování papežů

Karl kardinál Lehmann

Kardinál Karl Lehmann – který byl dvacet let předsedou německé biskupské konference, a tedy do značné míry ovlivnil Katolickou církev v Německu – zemřel 11. března 2018 ve svém domě v Mohuči ve věku 81 let. V autobiografii z roku 2017 hovoří o svém odporu proti encyklice Pavla VI. Humanae vitae a o tom, jak si ho považoval papež Jan Pavel II. Zmiňuje se i o „nejednoznačném“ postoji Pavla VI. a o změnách názorů kardinála Josepha Ratzingera na mravní otázky.

O kardinálu Lehmannovi je známo nejen to, že tento progresivní prelát v roce 1994 propagoval podávání svatého přijímání „znovusezdaným“ rozvedeným, ale také že energicky podporoval ekumenismus a argumentoval ve prospěch zmírnění postoje Církve a příhodné shovívavosti ve věci užívání antikoncepce. Rovněž aktivně prosazoval ženaté kněze a jáhenské svěcení žen.

V autobiografickém knižním rozhovoru s novinářem Markusem Schächterem Mit langem Atem (Na dlouhou trať), který vydalo německé nakladatelství Herder, se kardinál Lehmann ohlíží za svým životem.

Jedním z témat knihy je jeho nesouhlas s encyklikou Humanae vitae a s odmítnutím užívání antikoncepce, které je v ní obsaženo. I když o papeži Pavlu VI. a jeho silné a energické podpoře Druhého vatikánského koncilu hovoří pozitivně, dodává, že lituje toho, že si ho většina lidí bude pamatovat jako „papeže, který šlápl na brzdu, pokud jde o [antikoncepční] pilulku“. Dále vzpomíná na „Königsteinskou deklaraci“ (Königsteiner Erklärung), kterou v té době vydali němečtí biskupové, jako na „velice vyváženou a moudrou reakci“ na Humanae vitae. „Pavel VI. na ni také odpověděl, ale jen zdráhavě. Jeho dílo se občas opravdu mohlo jevit poněkud nejednoznačně. To je to, co o Montinim jednou řekl Jan XXIII.: [že je] jako Hamlet.“

Na otázku týkající se přímo Jana Pavla II. Lehmann odpovídá: „Je mi osobně obzvlášť blízký, protože – jak jsem se již zmínil – právě on mě v roce 1983 jmenoval mohučským biskupem a potom v roce 2001 i členem kolegia kardinálů.“ Dodává, že v častých osobních rozhovorech spolu v některých důležitých věcech nesouhlasili, například pokud šlo o Königsteinskou deklaraci nebo o německou praxi, kdy Církví provozované poradny poskytovaly těhotným ženám potvrzení o návštěvě poradny, na jehož základě potom mohly jít legálně na potrat. Lehmann nicméně tvrdí, že je vděčný za to, že mu tento papež dal kardinálský klobouk „i přes velký odpor ze strany římské kurie“, a dokonce přestože byl vyzýván, aby to nedělal. (Pokračování textu…)

Paměti kardinála Lehmanna: o odporu proti Humanae vitae a chování papežů Read More

Alfie Evans zemřel

Alfie s rodiči

Spojené království, resp. jeho lékaři a soudci, dosáhli svého cíle: Alfie Evans zemřel.

Pamatujme na něj a modleme se za něj, jakož i za jeho rodiče.

Modleme se za Spojené království, které vytvořilo vražedný „zdravotnický systém“, který s odobřením a podporou justice a policie vraždí postižené děti. Ať se odvrátí od cesty nacistického zdravotnictví a programu T4.

Modleme se za všechny, kdo se na této vraždě podíleli, především pak lékaři a soudci, aby litovali tohoto strašného zločinu a hříchu, káli se a snažili se ho odčinit, aby zachránili svoji duši.

Modleme se za liverpoolské katolické biskupy, kteří tuto odpornou vraždu veřejně podpořili, navzdory víře, kterou mají vyznávat a hájit, a navzdory vystoupení na obranu Alfieho ze strany papeže Františka, který v tomto případě zase jednou dělal to, co papež dělat má.

A, dokud to nezabere, modleme se za britské občany, jejichž postiženým dětem hrozí zavraždění, aby si vzali poučení a se svými nemocnými potomky (či rodiči či jinými příbuznými) zavčas Velkou Británii opustili. (Pokračování textu…)

Alfie Evans zemřel Read More

Gaudete et exsultate: zbožná demagogie na postupu

Zveřejněno s laskavým souhlasem The Remnant

Apoštolská exhortace Gaudete et exsultate je přesně taková, jaká se od tohoto chmurně předvídatelného pontifikátu dala očekávat. Cituji Carla Olsena z Catholic World Report: „mnoho pěkných vlastností a zásadních pasáží… často zastíněných či dokonce zmařených zavádějícími formulacemi, pochybnými argumenty a laciným osočováním.“

Bergogliovy výroky obecně bývají prostředkem vyjadřování zavádějících formulací, pochybných argumentů a laciného osočování, ve všech případech neomylně zaměřeného proti ortodoxii a ortopraxi. Zbožné výrazy jsou zaobalené do hrubé církevní demagogie, sametové to rukavičky pro zaťatou pěst militantní pokory, tak typické pro neomalené fráze levicových latinskoamerických kleriků.

Volání dokumentu po živém vztahu k Bohu poháněném láskou je v rozporu se skutečností, že se opakovaně uchyluje k nelaskavým karikaturám i přímým pomluvám těch věřících, které Bergoglio vnímá jako překážky svých maniakálních plánů. Zde je několik příkladů invektiv vetkaných do zbožných pasáží dokumentu: (Pokračování textu…)

Gaudete et exsultate: zbožná demagogie na postupu Read More

Kardinál Burke: Napomínat papeže je výraz poslušnosti vůči Kristu

Kardinál Burke

Někteří lidé obviňují z neposlušnosti ty, kdo vyjadřují pochybnosti, otázky a kritiku činnosti papeže, ale „náprava zmatku či omylu není aktem neposlušnosti, nýbrž spíše výrazem poslušnosti vůči Kristu, a tedy i vůči Jeho pozemskému náměstkovi,“ říká kardinál Raymond Leo Burke v tomto rozhovoru pro list La Nuova Bussola Quotidiana těsně před významným sympóziem na téma „Kam kráčí Církev“, které se konalo 7. dubna v Římě a na němž byl Burke jedním z řečníků.

Konference si připomněla kardinála Carla Caffarru, který zemřel vloni v září, jednoho ze signatářů dubií, pěti otázek adresovaných papeži Františkovi, jež usilovaly o jasné vyjádření kontinuity s předcházejícím magisteriem, vzhledem ke zmatku vzniklému v důsledku různých a občas si přímo protiřečících interpretací posynodální apoštolské exhortace Amoris laetitia. Na dubia, která podepsal i kardinál Burke, nikdy nikdo neodpověděl. Papež František rovněž nereagoval na opakované žádosti kardinálů, kteří je podepsali, o audienci.

Vaše Eminence, jste jedním z hlavních řečníků na konferenci, která se koná dne 7. dubna a s odkazem na kardinála Caffarru se bude ptát po směřování Církve. Název naznačuje obavy nad tím, kam se Církev ubírá. Jaké jsou důvody těchto obav?

V Církvi se stále více šíří zmatek a rozdělení v nejzásadnějších a nejdůležitějších otázkách – manželství a rodina, svátosti a správná dispozice k jejich přijímání, vnitřně špatné skutky, věčný život a poslední věci. Papež nejenže odmítá je vyjasnit potvrzením trvalé nauky a zdravé disciplíny Církve, což je odpovědnost vlastní jeho úřadu nástupce svatého Petra, ale zmatek ještě zvětšuje. (Pokračování textu…)

Kardinál Burke: Napomínat papeže je výraz poslušnosti vůči Kristu Read More

Závěrečná deklarace římské konference potvrdila katolickou nauku

Velmi očekávaná konference na téma „Kam kráčíš, Katolická církvi?“ se dne 7. dubna konala v Římě. Inspirací jí byl zesnulý kardinál Carlo Caffarra – jeden ze signatářů dubií – který vloni v září zemřel. Účastníci konference, duchovní osoby i laici, vydali na ukončení konference závěrečnou deklaraci, která potvrzuje neomylnou nauku Církve v mravních otázkách, jako je manželství a vnitřně špatné skutky, a tím dali odpověď na původních pět dubií. Ta byla před osmnácti měsíci předložena nejprve papeži Františkovi, jenž na ně však nikdy neodpověděl.

Význam závěrečné deklarace spočívá ve skutečnosti, že byla zveřejněna za přítomnosti a s podporou čtyř zbývajících předních prelátů, kteří pozvedli silný hlas katolického odporu proti zmatku a omylu, jež šíří papež František, to jest kardinála Waltera Brandmüllera, kardinála Raymonda Burkea, kardinála Josepha Zena a biskupa Athanasia Schneidera. Na konferenci se rovněž promítalo krátké videoposelství kardinála Carla Caffarry. V dalších dnech zveřejníme o celé události podrobnější zprávy. Prozatím čtenářům přinášíme text historické závěrečné deklarace nazvané Proto dosvědčujeme a vyznáváme, jež se vyznačuje výstižností a jasností. (Pokračování textu…)

Závěrečná deklarace římské konference potvrdila katolickou nauku Read More

Masochismus dnešních katolíků

Před cca 20 lety belgický historik Léon Moulin, agnostik, napsal na adresu současných katolíků tato silná slova:

„Poslouchejte toho starého nevěrce, který ví, co říká. Mistrovské protikřesťanské propagandě se podařilo vytvořit u křesťanů, zvláště u katolíků, falešné povědomí, ovládané neklidem, ne-li přímo studem, kvůli vlastní minulosti. Neustálým mediálním tlakem od reformace až do našich časů vás přesvědčili, že jste odpovědni za téměř všechno zlo na světě. Zparalyzovali vás do pozice masochistické sebekritiky, aby zneutralizovali kritiku těch, kteří zaujali vaše místo…. A vy jste dovolili, aby za všechno, dokonce i za to vylhané, obviňovali vás…. Vy, neznající svou minulost, jste tomu začali věřit, a dokonce jim v této lži pomáhat, zatímco já, agnostik, ale také historik snažící se být vždycky objektivní, vám říkám, že se tomu máte ve jménu pravdy postavit. Ve skutečnosti totiž většina obvinění je nepravdivá. A jestli přece jenom některé má jakési opodstatnění, tak v průběhu dvou tisíciletí křesťanství jednoznačně převládají světla nad stíny. Proč tedy nepožadujete odpovědnost od těch, kteří ji žádají výlučně od vás? Cožpak výsledky jejich práce jsou lepší než vaše?“ (cit. Vittorio Messori: Czarne karty Kościola, Katowice 1998, str. 11-12)

Nekatolického církevního historika právem pohoršuje typicky katolický masochismus, tj. zvrhlá záliba katolíků ve vyhledávání špatností a hříchů v dávných i současných dějinách Církve. Ten se v posledních letech prohlubuje. A nejedná se jenom o modernisty, nýbrž bohužel i o ty, kteří se řadí mezi konzervativce nebo dokonce tradicionalisty. (Pokračování textu…)

Masochismus dnešních katolíků Read More

Vatikán ustupuje čínským komunistům

Nejnovější zprávy z Číny uvádějí, že Vatikán již podruhé vyzval legitimního biskupa, aby odstoupil a předal svůj biskupský stolec biskupovi jmenovanému komunistickou vládou, který byl po svém nedovoleném vysvěcení bez papežského souhlasu v roce 2011 exkomunikován.

Biskup Peter Čuang Ťien-ťien ze Šan-tchou byl v prosinci přinucen k cestě do Pekingu, kde ho nejmenovaný vatikánský prelát – zdroje spekulují, že šlo o arcibiskupa Claudia Maria Celliho, vyjednavače mezi Vatikánem a Čínou – vyzval, aby odstoupil a umožnil tak, aby jeho místo zaujal biskup Čínského vlasteneckého katolického sdružení Joseph Chuang Ping-čang. Stejnou žádost dostal od Vatikánu již dva měsíce předtím, v říjnu 2017.

I když v širším katolickém světě se vývoji situace ve vztazích mezi Vatikánem a Čínou příliš velké pozornosti nedostává, portál OnePeterFive ho sleduje od počátku roku 2016. Vyvolal celou řadu znepokojených hlasů, z nichž nejvýznamnějším byl hlas kardinála Josepha Zena, emeritního biskupa z Hongkongu. (Zen mluví velmi přímočaře mnohem déle, ale nedávný vývoj mu poskytl konkrétnější důvod ke znepokojení). (Pokračování textu…)

Vatikán ustupuje čínským komunistům Read More

Případ Ploumenové: existuje ve Vatikánu propotratová lobby?

Příběh o udělení papežského řádu sv. Řehoře Velikého holandské propotratové aktivistce Lilianne Ploumenové dosáhl takového stupně absurdity, že je těžké nemluvit o skutečné propotratové lobby u Svatého stolce. Jak bylo rovněž v poslední době řečeno, jde přitom pouze o poslední z řady ještě trapnějších „incidentů“, u nichž by bylo více než vhodné, aby je Svatý stolec definitivně objasnil.

Případ Ploumenové nedávno odhalil Michael Hichborn z Lepantského institutu. Jak jsme již psali (viz Papež František vyznamenal propotratovou aktivistku), Ploumenová, bývalá holandská ministryně pro rozvoj a superaktivistka za potraty a práva LGBT, je popravdě nositelkou tolika cen, že by jí mohla závidět i další často vyznamenávaná propotratová politička Emma Boninová. Těžko pochopit, proč jí Vatikán udělil řád určený lidem, kteří se vyznamenali ve službě Církvi. (Pokračování textu…)

Případ Ploumenové: existuje ve Vatikánu propotratová lobby? Read More

Neuvěřitelné, ale pravdivé

Mnozí z nás to sice předpokládali, ale zdráhali se tomu uvěřit. A přece je to pravda. Vatikán požádal čínské biskupy Petera Zhuanga z Shantou i Jospeha Guo Xijina z Mindongu o odchod do důchodu nebo rezignaci. Jejich místa mají zaujmout biskupové z tzv. Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, vysvěceni bez souhlasu Sv. stolce. Toto ohnutí se Vatikánu před čínskou vládou se děje ve jménu lepších vztahů mezi komunisty a Apoštolským stolcem.

Podle informací portálu OnePeterFive.com biskup Zhuang již v prosinci byl vyzván odjet do Pekingu a tam – oficiálním vyslancem Vatikánu (některé zdroje ho identifikují s arcibiskupem Claudiem Maria Cellim, dosavadním vyjednavačem ve vztazích Vatikán-Čína) donucen rezignovat na svůj úřadu ve prospěch… biskupa Huang Bingzhanga, vysvěceného bez souhlasu papeže a člena oficiálního „Vlasteneckého sdružení čínských katolíků” (a tedy exkomunikovaného silou samotného práva), krom toho dodávajícího rudému režimu legitimitu svým mandátem v čínském parlamentu.

Vatikánští hodnostáři odjeli poté do provincie Fujian, kde také přiměli komunisty pronásledovaného biskupa Josepha Guo Xijin k odstoupení a uvolnění místa pro biskupa Vincenta Zhan Silu – rovněž neplatně konsekrovaného. Nutno zde poznamenat, že biskup Guo Xijin był několikrát unesen a vězněn komunisty a nepodlehl jejich nátlaku na rezignaci. Teď ale přijeli za ním s tímtéž požadavkem reprezentanti Vatikánu… (Pokračování textu…)

Neuvěřitelné, ale pravdivé Read More

Příprava na manželství po papežských oddavkách ve vzduchu

Jste-li katolickým knězem snažícím se o svědomitou přípravu snoubenců na manželství, papež František vám právě velice zkomplikoval život.

Děláte, co můžete. Říkáte snoubencům, že před pronesením svatebního slibu je třeba to důkladně uvážit. Pokud spolu žijí, vyzvete je, aby až do sňatku bydleli odděleně. Nepředstíráte, že příprava na manželství rovná se prefabrikovaný program pro všechny nebo časově náročný, byrokratický proces podle biskupské konference USA zvaný „pre-Cana“; snažíte se toho muže a ženu poznat, mluvit s nimi o skutečném významu křesťanského manželství. Povzbuzujete je, aby před sňatkem vykonali dobrou zpověď. Před svatbou si promluvíte s každým z nich samostatně a přesvědčíte se, že jsou připraveni vzít na sebe závazek manželství svobodně a se vším všudy. Pomůžete jim naplánovat obřad a vést je, tak aby svatba proběhla důstojně a s úctou. Potom uděláte všechny potřebné administrativní úkony, aby byla zajištěna řádná kanonická forma.

Potom se papež František za letu seznámí s nějakou dvojicí a pod dojmem okamžiku je přesvědčí, aby se vzali za letu. Zeptá se jich, aby si svůj závazek dobře promysleli? Kdepak. Při startu na svátostné manželství evidentně ani nepomysleli, a než letadlo přistálo, byli oddáni. Zeptá se jich na ty roky, po které spolu žili bez sňatku? Jistěže ne. Vyzpovídá je? Pravděpodobně nikoli. Naplánuje důstojný obřad? Vůbec ne. (Pokračování textu…)

Příprava na manželství po papežských oddavkách ve vzduchu Read More

Papež je papežem pouze tehdy, když hlásá o Kristu pravdu

Přetrvávající krize v Církvi s sebou přináší otázky katolíků ohledně neomylnosti nástupců sv. Petra. K tématu se vyjádřil i polský kněz z řádu paulánů o. Augustyn Pelanowski OSPPE.

 O. Augustyn Pelanowski se v jednom svém kázání zamýšlí nad pravým poznáním Boha. „Je mé poznání v souladu s Jeho učením, nebo jde čistě jen o můj subjektivní úsudek?“ ptá se a dodává, že před započetím kázání prosil Boha o to, aby se stal Jeho nástrojem a aby hlásal to, co je v souladu s Jeho vůlí. „Máme si Boha představovat, jak se nám zlíbí, anebo tak, jak On sám v nás touží přebývat?“ pokládá další řečnickou otázku.

Pán Ježíš hovoří v jednom podobenství o vlcích v rouších beránčích. Vlk je skutečnost, je to pravda o něm, kdežto roucho beránčí je představa, jakou o sobě vlk má. Může ovšem dojít k tomu, že zloděj převlečený za pastýře uvěří tomu, že pastýřem doopravdy je, nicméně opak je pravdou. Vzpomeňme jen na farizeje, na jejichž adresu už toho bylo řečeno tolik nepěkného. Jejich pověst je dosti špatná, ačkoli byli neobyčejně zbožnými lidmi, náboženstvím formovanými askety, kteří opravdu věřili. […] Tito farizejové však ve své náboženské praxi tak zakrněli, že komentáře k Písmu a jeho interpretace kladli nad Písmo samotné. Právní předpisy stály v jejich představách nad vnuknutími Ducha Svatého. Omezovali se pouze na prázdná slova a ztratili tak spojení s vůlí Ducha Svatého, s Jeho působením. Stavěli se nad samotného Boha, což jim Ježíš nesčetněkrát vytkl. Všichni se shodneme na tom, že je zavádějící klást lidské výroky nad učení Boží. Šlo by o modloslužbu prokazovanou osobě či instituci, kdyby si jakákoli autorita nárokovala právo k měnění Božího učení, kdyby někdo prohlásil: ,Já to vím lépe než Bůh‘ nebo ,Ono je to jinak‘,“ říká o. Pelanowski a poté přechází k objasnění otázky fungování papežské autority.

Připomíná Ježíšův rozhovor se sv. Petrem, v němž se Syn Boží tázal apoštolů, za koho Ho lidé pokládají: „Žijeme v době, kdy tento rozhovor probíhá přímo před našima očima. Ježíš položil otázku a apoštolové Mu dávali různé odpovědi. Jenom Petr vyřkl plnou pravdu, pravdu shodnou s Ježíšovým očekáváním. Pověděl, kým Ježíš doopravdy byl, ne to, co si mysleli lidé. Petr odpovídal v souladu se zjevením: ,Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha‘,“ říká paulán s dovětkem, že i Ježíš pověděl Petrovi plnou pravdu o něm – pravdu o skále, na které je vybudována Církev. Tím se započal Petrův primát, avšak, jak podotýká o. Pelanowski, „Petr je skálou jen a pouze tehdy, když hlásá pravdu o tom, kým je Ježíš, neboť v jiné scéně, když Kristus předpovídá svůj kříž, se Petr bouřil a chtěl provádět jakousi cenzuru a nehovořit o utrpení. V odpověď na svá slova uslyšel: ,Jdi mi z očí, satane‘!“ (Pokračování textu…)

Papež je papežem pouze tehdy, když hlásá o Kristu pravdu Read More

Papež František vyznamenal propotratovou aktivistku

Lilianne Ploumen

Lilianne Ploumenová, bývalá nizozemská ministryně zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce, obdržela od papeže Františka titul komandéra řádu sv. Řehoře Velikého. Zpráva se objevila ve vysílání nizozemského rozhlasu 22. prosince 2017. V krátké videoupoutávce k pořadu Ploumenová ukazuje vyznamenání a říká, že ho obdržela od papeže. Přibližný překlad krátkého dialogu:

Reportér – A tady se Lilianne Ploumenová dívá na kdovíkolikátou cenu, kterou získala v roce 2017, a od koho přišla.
Ploumenová – Ano, to je vysoká pocta z Vatikánu; od papeže.
Reportér – Od papeže.
Ploumenová – Krása.
Reportér – Ano.
Ploumenová – Komandér řádu sv. Řehoře.
Reportér – A to přestože jste pro potrat.
Ploumenová – Ano, jistě.

Říci o Lilianne Ploumenové, že je „pro potrat“, znamená ji hrubě nedocenit a ani zdaleka to nevystihuje skandální realitu jejího aktivismu. Poté, co americký prezident Donald Trump znovu zavedl tzv. „Opatření z Mexico City“, automaticky zakazující financování organizací, které provádějí nebo podporují potraty, z amerických veřejných peněz, založila Ploumenová v lednu 2017 novou nevládní organizaci s názvem She Decises (Ona rozhoduje), která má za cíl poskytovat velké finanční částky subjektům, které přestanou dostávat peníze od americké vlády. Ploumenová označila opatření z Mexico City za „globální náhubkový zákon“ a uvedla, že She Decides má v úmyslu nadále podporovat dosavadní programy provozované organizacemi jako Populační fond OSN (UNPFA), International Planned Parenthood Federation a Marie Stopes International.  Řekla: „Jsou to úspěšné a efektivní programy: přímá podpora, distribuce kondomů, zajišťování doprovodu ženám při porodu a poskytování bezpečných potratů, není-li jiná možnost“. Do července 2017 organizace Ploumenové vybrala více než 300 milionů dolarů. (Pokračování textu…)

Papež František vyznamenal propotratovou aktivistku Read More

Opevněná tvrz nebo polní nemocnice?

Patřím ke generaci těch katolíků, kteří v mladém věku zažili II. vatikánský koncil. Až do omrzení jsme poslouchali a četli, že Církev přestala být „opevněnou tvrzí“, jak ji prezentovaly papežské dokumenty od Syllabu bl. Pia IX. až po encykliku Humani generis Pia XII., a stala se „místem dialogu“. Nebožtík kardinál Miloslav Vlk později Katolickou církev vyzval, aby byla „domem ze skla“, kde je všechno vidět, neboť prý jedině takto lze uskutečnit autentický dialog s křesťany jiných vyznání, s reprezentanty jiných náboženství a také s ateisty, agnostiky atd.

Nynější papež František I. přišel ale s ještě jiným termínem. Církev se údajně musí stát „polní nemocnicí“. A já se ptám: Není tato polní nemocnice, jakou on chce z Církve udělat, právě důsledkem toho, že Církev přestala na II. vatikánském koncilu být hradem, z něhož, jak trefně napsal G. K. Chesterton, lze „elegantně plivat na kolemjdoucí“?

Inu, plivat rozhodně nebudeme a nechceme. To však neznamená, že se vzdáváme myšlenky na návrat k té Církvi, která byla nedobytnou pevností, jejíž hradby odolaly útokům nepřátel. Papež bl. Pius IX. vydal r. 1864 svůj Syllabus, v němž jasně a nekompromisně odsoudil hereze liberalismu, německého hegeliánského panteismu a marxistického socialismu. Sv. Pius X. podobným způsobem r. 1907 v encyklice Pascendi a v dekretu Lamentabili pranýřoval lstivé vnitrocírkevní kacířství modernismu, který relativizoval zjevené Boží pravdy a zpochybňoval věrohodnost Písma sv., zvláště zázraky Kristovy. Taktéž ctihodný sluha Boží Pius XII. r. 1950 odmítl v encyklice Humani generis nauku irenismu, hlásající, že prý nekatolická náboženství a sekulární ideje mohou Církev obohatit, a teze o vzniku člověka z více než jednoho páru. K tomu ještě přistupují četné další dokumenty magisteria těchto i jiných papežů, např. r. 1884 protizednářská encyklika Lva XIII. Humanum genus, r. 1937 protikomunistická encyklika Pia XI. Divini redemptoris a protinacistická Mit brennender Sorge atd. Mnohé další dokumenty papežského magisteria té doby odsuzují ekumenismus, pokud znamená něco jiného než návrat odloučených křesťanů k jednotě se stolcem sv. Petra, náboženskou svobodu, která klade rovnítko mezi pravdu a blud, a etický relativismus, zvláště pak ve věci nerozlučitelnosti manželství. (Pokračování textu…)

Opevněná tvrz nebo polní nemocnice? Read More

Athanasius Schneider pro Rorate caeli o „Vyznání neměnných pravd“

Mons. Athanasius Schneider

RORATE CAELI (RC): Vaše Excelence osobně je už mnoho let předním zastáncem obnovy tradiční liturgie. Nyní jste Vy, arcibiskup Peta a arcibiskup Lenga veřejně a důrazně vystoupili na obhajobu manželství v souvislosti s exhortací Amoris laetitia. Proč jste se rozhodli, že nyní nastal čas zareagovat?

BISKUP ATHANASIUS SCHNEIDER (BAS): Po zveřejnění exhortace Amoris laetitia začalo několik biskupských konferencí vydávat „pastorační“ normy ohledně takzvaných „rozvedených a znovu sezdaných“. Je nutné uvést, že pro katolíka rozvod neexistuje, protože platný svátostný svazek stvrzeného a konzumovaného manželství je absolutně nerozlučitelný, a nerozlučitelný je dokonce i svazek přirozeného manželství sám o sobě. Dále platí, že pro katolíka existuje pouze jedno platné manželství, dokud je jeho legitimní choť naživu. Proto v těchto případech nelze mluvit o „druhém manželství“. (Pokračování textu…)

Athanasius Schneider pro Rorate caeli o „Vyznání neměnných pravd“ Read More

Teolog: „Katolíci se nesmějí držet novátorské nauky papeže“

6. prosince 2017 (LifeSiteNews) – Katolický teolog řekl portálu LifeSiteNews, že katolíci nesmějí následovat „novátorskou nauku“, která schvaluje pokyny argentinských biskupů ohledně svatého přijímání.

Pokyny z Buenos Aires, o nichž papež František prohlásil, že jsou „jedinou interpretací“ Amoris leatitia, umožňují některým rozvedeným a znovusezdaným párům přistupovat ke svátostem pokání a eucharistie bez pevného rozhodnutí žít čistě ve zdrženlivosti. Minulý týden přišla zpráva, že jak pokyny z Buenos Aires, tak soukromý dopis papeže Františka, v němž je schvaluje, byly oficiálně promulgovány v Acta Apostolicae Sedis. Doprovodný komentář státního sekretáře kardinála Pietra Parolina uvádí, že papežský přípis má status „apoštolského listu“ a papežovo schválení je součástí jeho „věrohodného učitelského úřadu“. To vedlo k obavám katolíků, že teď musejí pod hrozbou obvinění z hereze argentinský přístup přijímat. Teolog, jehož portál LifeSiteNews požádal o konzultaci, však naopak tvrdí, že katolíci novinku akceptovat nesmějí. (Pokračování textu…)

Teolog: „Katolíci se nesmějí držet novátorské nauky papeže“ Read More

„Věrohodný učitelský úřad“ papeže Františka

Acta Apostolicae Sedis (AAS), orgán Vatikánu, v němž se promulgují oficiální akty Apoštolského stolce, tento týden zveřejnil vydání z října 2016 obsahující nechvalně známý dopis papeže Františka argentinským biskupům, v němž uvádí, že „neexistují jiné interpretace“ („No hay otras interpretaciones“) Amoris laetitia než výklad biskupů z Buenos Aires. AAS rovněž publikovala plné znění pokynů z Buenos Aires, jež v některých případech dovolují svaté přijímání párům žijícím ve stavu trvalého a veřejného cizoložství, které se nezavázaly k životu v naprosté zdrženlivosti.

Ještě významnější je to, že AAS povyšuje soukromý dopis papeže Františka argentinským biskupům na oficiální magisteriální úroveň „apoštolského listu“ (epistola apostolica) a zároveň obsahuje zvláštní reskript v podobě dodatku státního sekretáře kardinála Pietra Parolina. Prohlašuje se v něm, že je výslovným úmyslem papeže Františka, aby oba dokumenty – papežův dopis a samotné pokyny z Buenos Aires – měly charakter jeho „věrohodného učitelského úřadu“, a že papež osobně nařídil jejich zveřejnění v AAS a na webových stránkách Vatikánu.

Reskript zní v latině takto:
RESCRIPTUM «EX AUDIENTIA SS.MI»
Summus Pontifex decernit ut duo Documenta quae praecedunt edantur per publicationem in situ electronico Vaticano et in Actis Apostolicae Sedis, velut Magisterium authenticum.
Ex Aedibus Vaticanis, die V mensis Iunii anno MMXVII
Petrus Card. Parolin
Secretarius Status

Překlad:
Reskript „z audience u Jeho Svatosti“
Nejvyšší pontifik nařídil, aby byly oba předcházející dokumenty promulgovány jako věrohodný učitelský úřad zveřejněním na webových stránkách Vatikánu a v Acta Apostolicae Sedis.
Ve Vatikánu 5. června 2017
Pietro Card. Parolin
Státní sekretář

Katolická encyklopedie definuje papežský reskript takto: „Reskript je písemná odpověď papeže nebo některé posvátné kongregace na dotazy či žádosti jednotlivců. Některými reskripty se uděluje nějaké povolení, jiné se týkají výkonu spravedlnosti, např. výkladu zákona nebo jmenování soudce.“ Reskripty obecně mají sílu partikulárního zákona, avšak „pokud vykládají nebo promulgují obecný zákon, mají univerzální platnost“, jako je tomu i v tomto případě. Jestliže papežské reskripty odpovídají na otázky, mohl by tento být přímou odpovědí na dubia čtyř kardinálů? (Pokračování textu…)

„Věrohodný učitelský úřad“ papeže Františka Read More

Mons. Schneider: Bůh bude soudit biskupy za to, že nežádali papeže, aby ukončil zmatek

Mons. Athanasius Schneider

27. listopadu 2017 (LifeSiteNews) – Jeden z nejznámějších biskupů světa vyslovujících se k současné krizi v Církvi řekl, že při Posledním soudu se Bůh zeptá dnešních katolíků, kteří tuto krizi ignorují, proč nežádali papeže, aby zmatek v Církvi ukončil.

Biskup Athanasius Schneider, pomocný biskup v kazachstánské Astaně, řekl v rozhovoru s Michaelem Mattem z listu The Remnant, že skutečnými přáteli papeže jsou ti kardinálové, biskupové a laici, „kteří veřejně vyjadřují své znepokojení těmito velice závažnými věcmi, stave, zmatení v Církvi.“ Obavy a výzvy k objasnění nazval „skutkem lásky k papeži“ a dodal, že je přesvědčen, že až bude papež stát před Božím soudem, „bude vděčný kardinálům, biskupům i laikům, kteří ho vyzývali k jasnosti.“ [1] (Pokračování textu…)

Mons. Schneider: Bůh bude soudit biskupy za to, že nežádali papeže, aby ukončil zmatek Read More

Katolický akademik: V Církvi oficiálně začalo pronásledování pravověrných

V německém akademickém časopisu AEMAT vyšel 11. září článek Claudia Pierantoniho, italského církevního historika a filosofa vyučujícího na Chilské univerzitě a známého obránce katolické ortodoxie. Již jeho titulek naznačuje jeho význam: „Josef Seifert, čistá logika a začátek oficiálního pronásledování pravověří v Církvi.“ Výňatky z článku zveřejnil na svém blogu také respektovaný italský vatikanista Sandro Magister, který svůj příspěvek nadepsal těmito mrazivými slovy: „Jediný důvod vyhazovu profesora Seiferta: byl příliš věrný Církvi.“ [zdůraznění 1P5]

Portál OnePeterFive přinesl svým čtenářům hlavní myšlenky z desetistránkové eseje profesora Pierantoniho, které by se měly šířit a diskutovat.

Připomeňme nejprve základní skutečnosti. Profesora Seiferta [1] propustil arcibiskup Javier Martínez z Mezinárodní filosofické akademie (IAP) ve španělské Granadě 31. srpna 2017, poté co profesor Seifert zveřejnil článek, v němž poukázal na potenciálně nebezpečnou nauku v odstavci 303 apoštolské exhortace papeže Františka Amoris laetitia. Podle profesora Seiferta by tento odstavec – v němž se tvrdí, že objektivně nemorální situace může být za určitých okolností „s určitou morální jistotou“ tím, co „požaduje sám Bůh“, třebaže „dosud plně nejde o objektivní ideál“ [podle „všeobecné nabídky evangelia“] – mohl snadno vést k mravnímu relativismu, který by podkopal celou mravní nauku Církve. (Pokračování textu…)

Katolický akademik: V Církvi oficiálně začalo pronásledování pravověrných Read More

Kněz, který často kritizoval papeže Františka, byl exkomunikován


Italský kněz Don Alessandro Minutella, který je znám nejen v Itálii, byl stižen nejvyšším církevním trestem – exkomunikace. Do konce června 2017 působil jako přestavený farnosti Romagnolo v arcibiskupství Palermo na Sicílii. Výborný kazatel, který ve svých vystoupeních často a otevřeně kritizoval papeže Františka, kterému přičítal mj. hlavní zodpovědnost za stále častější  připouštění rozvedených a znovu sezdaných ke svátostem.

Do volby papeže Františka byl 44-letý Don Minutella celkem nenápadný kněz. Poté se začal výrazněji profilovat. Vedle Novus Ordo začal příležitostně celebrovat tradiční mši. Započal s kritikou „progresivní církve klamu“. Od roku 2015 měl mít údajně zjevení Panny Marie. Světská média o něm posměšně referovala jako o tom, kdo předkládá svým příznivcům „směs Lurd a Medjugorje“.

Kraj, kde se nacházela jeho farnost, byl poměrně chudý, ale disponoval nádhernou polohou přímo na břehu Středozemního moře. O nedělích byl farní kostel vždy plný. Často byl Don Minutella zván na různá místa v Itálii, aby tam sloužil mši a kázal. Arcibiskup Palerma kardinál Romero se o svého kněze nijak zvlášť nezajímal, ale toleroval jej. Kardinálovy starosti se týkaly spíš jiného kněze, ultraprogresivního homoaktivisty Dona Fabrizia Fiorentina. Avšak 27. října 2015 byl kardinál Romero papežem Františkem emeritován a nahrazen arcibiskupem Loreficem. Poté se ukázalo, že nový arcibiskup nemá ani trpělivost ani mírnost svého předchůdce – v každém případě nikoli k Donu Minutellovi. Ten přesto svoji řeč nezměnil. Předhodil například nejvyššímu pastýři církve, že „se chce zalíbit světu a tím urovnává cestu církvi falešné“. (Pokračování textu…)

Kněz, který často kritizoval papeže Františka, byl exkomunikován Read More