Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden zahajuje slavnost Panny Marie, Královny posvátného růžence. V týdnu dále slavíme svátky a památky sv. Brigity Švédské (8), sv. Františka Borgii (10) a Mateřství Blahoslavené Panny Marie (11). Příští týden otevře 20. neděle po Svatém Duchu.
Z akcí připomínám především růžencovou slavnost v Brně a pouť v Plzni (dnes), Malý kurs apologetiky (9), volby (12-13), blahořečení 14 pražských mučedníků (13) a slezskou pouť k Panně Marii Sedmibolestné na Cvilín (13). Narozeniny slaví biskupové Mons. Baxant a Mons. Laun.
Ve věci pronásledování křesťanů doporučuji vašim modlitbám ženy a děti unášené muslimy a dalšími nepřáteli víry. (Pokračování textu…)
Chrastavská „střelba na Klause“ se ve výsledku ukázala býti nadmíru úspěšným „nekrvavým atentátem“, jehož výsledkem je diskreditace ředitele Občanského institutu doktora Romana Jocha a prezidenta Václava Klause – čímž střelec dosáhl fantastického úspěchu, který si rozhodně nezasloužil…
Prezident Klaus se nejprve tvářil rozumně, později to ale rozjel trochu moc a snažil se vytěžit z akce co nejvíc, až to přehnal. Na což správně poukázal Roman Joch. Atentát opravdu není vhodné slovo k popisu hanebné události, ke které v Chrastavě došlo. A o tom, že byla hanebná a pachatel patří za mříže, nemám nejmenší pochyby: uvědomuje si vůbec ten médii propagovaný idiot, že (krom toho, že jeho akce byla už ze své podstaty nevhodná a neomluvitelná) vážně ohrozil nejen život svůj, ale minimálně i lidí stojících bezprostředně kolem něho? (Pokračování textu…)
Středočeská ČSSD, která se potácí pod nákladem skandálů spojených s uvězněným Davidem Rathem a jeho kamarilou, se rozhodla přitvrdit a nasbírat ještě nějaké body u voličů na tématu majetkového narovnání s církvemi. I vytiskla tedy další plakát (i s komentářem ZDE) ve stylu nacistické a komunistické propagandy. Ještě primitivnější, ubožejší a prolhanější, než ty předchozí. Co k tomu dodat?
Nová díla středočeské socdemácké propagandy jsou natolik ubohá, že manažer celostátní kampaně strany raději rychle ujistil média, že jde o lokální středočeskou kampaň, kterou strana rozhodně nehodlá používat v jiných částech republiky. Považuje celostátní vedení ČSSD obyvatele ČR za poněkud inteligentnější, než se zdají očím středočeských (a)sociálů? Nebo si jen myslí, že v jiných částech republiky by to nebylo bráno jako téma? (Pokračování textu…)
Hlasem pro kandidáta, který podporuje jednání či akce, které jsou svojí vnitřní podstatou zlé a těžce hříšné, se volič stává jeho morálním spoluviníkem a vážně ohrožuje věčnou spásu své duše.
Thomas Paprocki, biskup diecéze Springfield
Výše zmíněnými slovy biskup Paprocki před několika dny varoval věřící své diecéze, aby dobře zvážili, jak naloží se svými hlasy. V obsáhlém textu, z nějž je tento výrok vyňat, upozorňuje též na některé klasické a v USA aktuální příklady postojů politiků, které je nutno klasifikovat jako poporu jednání či akcí, které jsou svojí podstatou zlé a těžce hříšné. Především jde o podporu legálního přístupu k potratům, podporu homosexuálním manželstvím a potlačování výhrady svědomí a náboženských svobod. Zároveň neváhal zdůraznit, že právě tyto postoje jsou oficiálními postoji Demokratické strany… (Pokračování textu…)
Začal nám říjen, měsíc Panny Marie Růžencové, růžence a respektu k lidskému životu. Zde je seznam nejdůležitějších tradičně katolických a pro-life akcí (jakož i dalších akcí pro tradiční katolíky a pro-life aktivisty důležitých) dle mého výběru.
Více podrobností o akcích naleznete na stránce Aktuality Katopedie, kde jsou k dispozici rovněž informace o pravidelných běžných tridentinách, které tento seznam z praktických důvodů neobsahuje. Pokud zde či tam podle vás některé akce chybí, tak je neváhejte připomenout v diskusi. (Pokračování textu…)
Tak jak existuje věc zvaná intensivní pěstba, tak musí existovat něco, co by se nazývalo intensivní čtení, čtení celé věty naráz, aby člověk pocítil plnou váhu běžných slov, které používáme. Připomínalo by to, víc než cokoliv jiného, pozornost ke slovům vynakládanou při děsivé úloze korektora, jíž jsem se pár dní věnoval. Je to úloha, při níž člověk musí neustále dávat pozor, zda slunce náhodnou nestoupá na oblohu v podobě sumce, a když napudrovaný lokaj v jakési romanci nechá zavolat kočár, musí se dávat pozor, aby místo toho nevyvolal požár. Ale zatímco korektor musí dávat pozor na slova, která dávají dohromady nesmysl, intensivní čtenář by měl dávat pozor na slova, která dávají smysl, a snažit se z nich vytěžit skutečný význam. Vezme-li nějakou docela obyčejnou větu, třeba „Maria má malého beránka“, nalezne v každém slově větvící se vyhlídky. Slovo „Maria“ odhaluje hustý les legend, vyznání a polemik. Slovo „má“ je čep, na kterém se neustále otáčí socialismus, kapitalismus, syndikalismus a celé závratné kolo našeho industriálního věku. Slovo „malého“ otevírá bezednou propast filosofických sporů o relativitě a odlišnosti stupňů: a také naznačuje, když je vezmeme v souvislostech, tajemství zálibných zdrobnělin a lásky k omezeným věcem. Na první pohled se zdá zbytečné mluvit o malém beránkovi, beránci bývají zřídka obří velkosti. Básníci ale mluví o „malém beránkovi“ tak, jako patrioti mluví o „malém sevřeném“ ostrově, protože všichni věci zmenšujeme, když kolem nich chceme hodně nadělat. A pokud jde o slovo „beránek“, pak se zdá, že od hagagiografie po domácí hospodaření není tématu, o kterém by se v souvislosti s ním nedalo hovořit. Na slově je něco víc, než jeho první odvození či poslední definice. Má svou hodnotu, sílu a magii, a zejména učení, ještě víc než neučení, se dnes zdají hluší a nedbalí k hodnotě slov. Řekl bych, že „Maria má malého beránka“ se obecně říkalo s větší odpovědností a pochopením než „Anglie má malé loďstvo“ nebo „Lloyd George je malý Anligčánek.“ (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, které je i tentokráte poněkud osekané. Je osmnáctá neděle po Svatém Duchu a v pondělí k nám přichází říjen, měsíc růžence. Na nadcházející týden připadají svátky a památky svatých andělů strážných (2), sv. Terezie z Lisieux (3) a sv. Františka z Assisi (4). Příští týden otevře slavnost Panny Marie, Královny posvátného růžence (7).
Z akcí připomínám především pro-life pochod Odvahu k životu (3), růžencovou slavnost v Brně-Černovicích (6-7) a tradičně katolickou pouť v Plzni (7).
Ve věci pronásledování křesťanů doporučuji vašim modlitbám všechny pronásledovatele křesťanů. Modlete se za ty nebožáky, nechť nahlédnou špatnosti svých činů a obrátí se k Pánu. (Pokračování textu…)
Přiznám se, že zírám na zjištění policie ve věci methanolových otrav. Čekal jsem nějakého blbého paliče, co při svém černém pálení a destilaci udělal z neznalosti zásadní chyby. Nyní se ale ukazuje, že výrobci použili methanol vědomě. Na mysli se mi okamžitě vynořila podobná (byť nesrovnatelně „větší“) událost, k níž došlo před čtyřmi lety v Číně. Tehdy jsem si říkal, že je dobře, že žiji v ČR, kde se něco podobného stát nemůže. Jak se ale ukazuje, můj pocit bezpečí byl falešný. Pro zajímavost si obě záležitosti porovnejme… (Pokračování textu…)
Koncem minulého týdne jsem byl několika svými čtenáři upozorněn na to, že Česká sekce Radia Vatikán smazala několikadílný článek „S papežem proti homoherezi“, který dříve opublikovala. Jelikož se článek zabýval velmi silným postavením, působením a šířením homolobby v dnešní církvi, okamžitě to vzbudilo u části věřících dojem, že právě viděli moc homolobby v praxi. Snažil jsem se tedy u šéfa České sekce Radia Vatikán zjistit, jak to bylo. Na opakovaný dotaz mi P. Milan Glaser SJ poskytl následující odpověď a povolil mi ji opublikovat. Naleznete ji níže.
Popravdě řečeno, nic jsem od polemického semináře na téma Bůh nebo Evoluce, který proběhl 8. září ve Šlapanicích u Brna, neočekával. Možná jsem však jako člen jednoho z pořadatelů byl skeptický až příliš. Byl jsem si vědom, že seminář sotva vyřeší spor, táhnoucí se dějinami dlouhá tisíciletí – neboť ve skutečnosti nepůjde tolik o diskusi nad pravdivostí či omylností v časovém úseku poměrně mladé teorie darwinismu, ale nad věčnou otázkou existence Boha.
V konečném výsledku mohu říci, že jsem se nemýlil. Přesto nemohu napsat, že by se moje skepse potvrdila. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je sedmnáctá neděle po Svatém Duchu. Na tento týden připadají svátky a památky Panny Marie Milosrdné (24), sv. Kosmy a Damiána (27), sv. Václava (28) a archanděla Michaela (29). Příští týden otevře osmnáctá neděle po Svatém Duchu, na kterou připadá památka sv. Jeronýma ze Stridonu.
Z akcí připomínám především mši na sv. Václava ve vyšebrodském klášteře (28) a setkání příznivců tradiční františkánské spirituality v Brně-Černovicích (29).
Ve věci pronásledování křesťanů doporučuji vašim modlitbám křesťany v Sýrii, jakož i muslimské nešťastníky, kteří je pronásledují. (Pokračování textu…)
Americká profesorka historie náboženství Karen Leigh King představila světu papyrus ze 4. století, který pojmenovala Evangelium Ježíšovy ženy. Podle ní dokazuje, že někteří raní křesťané věřili, že Kristus byl ženatý a že jeho žena byla zároveň jeho učednicí. Pomiňme fakt, že některá média z toho dělají, jako by onen dokument dokládal Ježíšovo manželství (což odmítá i sama Kingová), a soustřeďme se na to, co konkrétně opravdu dokládá daný papyrus. Troufám si říci, že nic…
Máme zde jediný papyrus, z něhož se podařilo bez patřičného kontextu vytěžit a přeložit několik útržků vět. Nevíme, kdo text napsal a komu sloužil – papyrus vznikl nejspíše ve čtvrtém století a profesorka Kingová si myslí, že by mohlo jít o přepis dokumentu ze 2. století. Vzhledem k tomu, že jde o jediný známý záznam, lze nejspíše předpokládat, že text nebyl příliš rozšířený a neujal se – těžko jej tedy považovat za doklad názorů nějaké významné křesťanské komunity. (Pokračování textu…)
Žádný publicista nevzpomenul, že na podzim roku 2005 uplynulo sto let od tzv. Judovy aféry, která se bezprostředně dotýká prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Je třeba, aby o tomto muži zazněly i trochu jiné hlasy, než jaké obvykle slyšíme. Není pochyb o tom, že Masaryk se zasloužil o vznik samostatné republiky (i když dosud nebyla náležitě zodpovězena otázka, jestli Rakousko-Uhersko nemělo přece jen raději zůstat zachováno, ale to by bylo na jiný článek). Za první republiky byl vytvořen kolem Masaryka „tatíčkovský kult“, který vyzvedával jeho údajnou čestnost, pevnost charakteru a lásku k lidem. Tuto úctu k „prezidentu Osvoboditeli“ pěstovali i někteří katolíci z lidové strany. O Masarykovi se hovořilo a psalo jako o křesťanovi, byť evangelického a nikoli katolického vyznání. Polistopadová demokracie se opět na základě iniciativy Václava Havla přihlásila k Masarykovu odkazu. Jeho pomníky, odstraněné komunisty, opět zdobí náměstí a parky našich měst, ulice a školy opět nesou jeho jméno.
Máme-li být objektivní, tak je nepochybné, že srovnáme-li celkový osobnostní profil T. G. Masaryka s profilem komunistických předáků Gottwalda, Slánského, Zápotockého, Novotného, Husáka nebo Jakeše, tak srovnáváme nesrovnatelné. Masaryk, univerzitní profesor, přece jen tyto reprezentanty zločinného bolševismu o mnoho převyšoval jak intelektuálně, tak morálně, zvláště pak ale na Masarykových rukou nelpí krev, neboť první republika při všech svých lumpárnách nebyla totalitním státem, neměla vyhlazovací koncentráky a nevynášela rozsudky smrti z politických důvodů. Masaryk jako symbol těchto hodnot byl po válce komunistům nepohodlný a proto památka na něj musela zmizet.
Nicméně nutno pravdivě konstatovat, že Masarykův prvorepublikový obraz byl značně zidealizovaný a jako takový zůstává do dneška. „Tatíček“ Masaryk měl své závažné nedostatky mravní povahy – a nebylo jich málo. O tom by mohli vydat svědectví katolíci z doby před cca sto lety. Masaryk, jak známo, se už ve studentském věku s Katolickou církví, v níž byl vychován, rozešel. Vstoupil do evangelické církve reformovaného směru, ale nikdy se nestal jejím praktikujícím věřícím, což mu vyneslo konflikt se superintendentem (nejvyšším duchovním této denominace) Císařem. Po svém sňatku s Američankou Charlottou Garriguovou, která byla unitářského vyznání, akceptoval její názory, ač formálně zůstával nadále reformovaným protestantem. Unitáři odmítali víru v Nejsvětější Trojici a v božství Ježíše Krista, jehož pokládali za proroka na stejné úrovni s Buddhou, Vivekanandou, Zoroasterem atd., přesně v duchu svobodného zednářství a zejména New Age. Že Masaryk tyto postoje doopravdy zastával, není třeba příliš dokazovat, stačí jen nahlédnout do knihy rozhovorů s ním od Karla Čapka a zejména od německého spisovatele Emila Ludwiga. V Ludwigových rozmluvách říká Masaryk o Ježíši Kristu: „Ježíš, neříkám Kristus, byl člověk, prorok…“ Masaryk sice věřil v osobního Boha a v existenci nesmrtelné duše, ne však v Boží Trojici a v božství a vykupitelskou úlohu Ježíše Krista. Pak ale vzniká otázka, jestli je možno ho považovat za křesťana? (Pokračování textu…)
„… a večer sme robili tisíce poklôn pred ikonami, aby sme neupadli do pokušenia.“ Zmienka o veľkom množstve poklôn ma upútala v knihe Rozprávanie ruského pútnika. Po prečítaní tejto knihy o vnútornej modlitbe som si zaobstarala čotky a Filokaliu, prvý diel z piatich, ktorý zatiaľ na Slovensku vyšiel. Túžila som tiež spoznať, či je Rusko a ruský človek taký, ako sa píše v knihe. Pútnik sa po smrti manželky vydáva sa na púť: „Pôjdem najprv do Kyjeva, pokloním sa tam Božím svätým a požiadam ich, aby mi pomáhali v mojom nešťastí.“ Dostať sa do Ruska nie je celkom jednoduché teraz, keď sa opona posunula zo západu na východ a naša vláda sa viac kamaráti so západom ako s východom. Potešila som sa, že predsa len nazriem do krajiny, ktorá bola Ruskom ovplyvnená, kde žijú pravoslávni, kam viedli aj nohy nášho pútnika: na Ukrajinu a do Kyjeva.
Skupina, s ktorou som mala ísť, akoby mala zvláštnu pomoc a ochranu zhora. Zažila som to s nimi už na inej púti. Myslím si, že túto zvláštnu neviditeľnú milosť sme obdržali kvôli úmyslu putovania: za život. Cyklopúť už 15.krát organizovali manželia Hudáčkovci, ktorí prijali od Pána Boha 10 detí. Tentokrát za cieľ cesty vybrali Kyjev. Púte sa zúčastnil aj pravoslávny kňaz Libor Halík z Brna. Na Ukrajinu sme išli 13 s 11 bicyklami. Pôvodom Ukrajinka Zuzana, bývajúca v Košiciach, nám vopred dohodla miesta ubytovania prevažne v katolíckych farnostiach. Po Slovensku sme prešli 500 a po Ukrajine 1000 km. (Pokračování textu…)
Blíží se výročí příchodu našich věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Díky jejich činnosti jsme se mohli zařadit mezi skutečně civilizované národy. Jejich přínos pro kulturu, vzdělanost, právo, jazyk atd. může každý rozebírat podle svého oboru; sám se chci na následujících řádcích zaměřit na přínos Cyrila a Metoděje pro liturgii a upozornit na některá častá nedorozumění, ke kterým v této souvislosti dochází.
V mnoha kostelích se bude ve vstupní modlitbě zpívat na český nápěv, že nám Cyril a Metoděj hlásali evangelium „slovanským ja-a-zykem“. Tuto skutečnost si mnozí berou jako záminku proti latinské liturgii. Je sice pravda, že se zde mluví o „hlásání evangelia“, ale je také známo, že soluňští bratři zavedli slavení liturgie ve staroslověnštině. Přesto je ale třeba upozornit, že se nejednalo o jazyk užívaný na našem území v běžném životě, i když mu místní obyvatelé rozuměli. Cyril sice mohl přeložit liturgické texty do běžného jazyka našich předků, ale neučinil tak. Proto není přesné, když se někdo při obhajobě současné liturgické praxe odvolává na naše věrozvěsty. Navíc můžeme na základě historických výzkumů konstatovat, že sv. Cyril a Metoděj s největší pravděpodobností užívali také liturgii latinskou a řeckou, tedy negativní postoj k latině rozhodně neodpovídá cyrilometodějské myšlence. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je šestnáctá neděle po Svatém Duchu a my slavíme panátku sv . Ludmily České, mučednice a babičky a vychovatelky sv. Václava. Zároveň je dnešní den Dnem církevního školství. Na tento týden připadají zářiové suché dny a svátek Matouše Evangelisty. Příští týden otevře sedmnáctá neděle po Svatém Duchu.
Z akcí připomínám I. Plzeňský pochod pro život (20) a svatováclavskou pouť FSSPX (22). Ve věci pronásledování křesťanů doporučuji vašim modlitbám křesťany v muslimských zemích, kteří jsou ohroženi násilnostmi, kterými muslimové reagují na film o Mohamedovi. (Pokračování textu…)
„Ty si Mať dobrotivá, Patrónka ľútostivá, oroduj vždy za náš národ u svojho Syna!“
Dnes Církev slaví svátek Panny Marie Sedmibolestné, která připomíná bolesti a utrpení, kterými musela Panna Maria za svého života projít. Tento svátek je den rozjímání nad bolestí a láskou Panny Marie a jejím podílu na Kristově Oběti, proseb o její přímluvu a proseb za odpuštění urážek, jíž se jí od lidí dostává.
Pro Čechy i Slováky má tento svátek specifický význam:
Češi ho v jistém smyslu dali světu, byť tedy ne způsobem, na který by mohli být zrovna hrdí. Přestože zmínky o Panně Marii (Sedmi)bolestné a úctě k ní jsou známy už ve 12. století, ve všeobecnou známost se dostala až v 15. století, kdy držení této památky bylo mimo jiné chápáno jako odčinění a prosba za odpuštění bezbožného řádění a svatokrádeží, které páchaly bandy husitů. Je to zajímavá připomínka, že Bůh dokáže i Zlo přinutit, aby nakonec posloužilo Dobru. (Pokračování textu…)
Doba jako by se kolem nás zbláznila. Mnohým jistě vyhovuje, že rychlé tempo přináší rychlé hračky. Auty počínaje, mobily konče. Vari od nás každý, kdo by chtěl jen na chvilku zastavit zběsilost událostí směřujících neodvratně do zadnice samotného arciďábla. Ticho, samota, šumění nekonečných hvozdů a člověk ponechaný jen sobě, démonům lesa a milosrdenství Božímu.
Kopřivka naskakuje facebookové generaci dítek, jejichž jedinou starostí je počet liků na těchto Bohu nelibých stránkách a dostatečná zásoba pilulí umožňujících sex bezpečně vyhlazující zbytky Evropanů. Čechy nevyjímaje.
Přesto se tato generace pohoršuje nad celibátníky, Církví hamonící majetky, dlouhými sukněmi některých katoliček a nad pedofilním modernistickým klérem. (Pokračování textu…)
Pod články o postech se čas od času odněkud vynoří jedinci, kteří cítí potřebu vyjasnit, jak je půst od jídla povrchní, zbytečný a nedostatečný. A že má být nahrazen něčím jiným, upřímějším a užitečnějším.
Logika, s níž tito kritici postu operují, je ovšem často prapodivná. Podívejme se spolu na dva příklady argumentace, které se objevují nejčastěji… (Pokračování textu…)
