Časopis psaný katolíky především pro katolíky
Další ročník Hovorů o víře, každoročně pořadaným Kněžským bratrstvem sv. Petra (FSSP) se uskuteční 27.-31. srpna ve vyšebrodském klášteře.
Letošním tématem Hovorů budou Otázky morální teologie. Vedle členů a bohoslovnců z FSSP na nich vystoupí převor Justin, prof. Petr Osolsobě, doc. Tomáš Machula a doc. R. D. Stanislav Přibyl.
Program, možnosti a náklady na ubytování a stravování a podobně naleznete ZDE.
Ignác Pospíšil
Hovory o víře 2020 Read MoreDaH si berou na měsíc červenec dovolenou. Snad ji CoVid ve spolupráci s českou vládou nezruší.
Zároveň oznamuji, že ukončuji experiment s tím, že jsem sem pouštěl (byť poslední dobou omezeně) Hraničářovy diskusní příspěvky. Neosvědčilo se to, nebylo to přínosné.
AKTUALIZACE (2. srpen 2020):
Dovolená prodloužena na počátek srpna. Poté, co mne vykradli, chvíli potrvá, než si koupím počítač, na kterém bych pokračoval v práci…
AKTUALIZACE 2 (17. srpna 2020):
Díky všem za pochopení, sounáležitost a podporu. Obzvláštní díky těm, kteří přispěli na nákup nového počítače, se kterým mohu obnovit práci na DaH.
Ignác Pospíšil, šéfredaktor
Dovolená Read More1. června 2020 (LifeSiteNews) – Je dostatečný důvod k tvrzení, že existuje vztah příčiny a následku mezi deklarací druhého vatikánského koncilu o náboženské svobodě Dignitatis humanae a Dokumentem o lidském bratrství za světový mír a společné soužití, který 4. února 2019 v Abú Dhábí podepsal papež František a šejk Ahmed al-Tajíb. Při zpátečním letu ze Spojených arabských emirátů do Říma sám papež řekl novinářům: „Jednu věc bych však chtěl říct a jasně zdůraznit: z katolického hlediska se tento dokument nevychýlil ani o milimetr za II. vatikánský koncil. Ani trochu! Dokument byl vypracován v duchu Druhého Vatikánu. … Koncil se musí rozvíjet. … Našel jsem v dokumentu jednu větu, která mne překvapila, a zapochyboval jsem, zda je to přesně takhle. A ukázalo se, že jde o citaci z Koncilu!“ [1]
Dignitatis humanae potvrzuje tradiční nauku Církve, když uvádí: „Věříme, že toto jediné pravé náboženství je uskutečněno v katolické a apoštolské církvi,“ a zdůrazňuje, že všichni lidé mají „povinnost hledat pravdu, především o Bohu a o jeho církvi, a poznanou pravdu přijmout a zachovávat“ (č.1). [2] Naneštěstí o pouhých několik vět dále koncil tuto pravdu podkopává formulováním teorie, kterou trvalé magisterium Církve nikdy dřív neučilo, totiž že člověk má ze své přirozenosti právo „nebýt donucován jednat v oblasti náboženství proti svému svědomí, ani mu nesmí být zabraňováno jednat podle svého svědomí soukromě i veřejně, buď sám nebo spolu s jinými, v náležitých mezích“ (ut in re religiosa neque impediatur, quominus iuxta suam conscientiam agat privatim et publice, vel solus vel aliis consociatus, intra debitos limites, č. 2). Podle tohoto tvrzení by měl člověk právo vyplývající ze samotné přirozenosti (a tedy Bohem pozitivně chtěné) zvolit si, praktikovat a šířit, a to i kolektivně, uctívání modly a dokonce i satana, neboť existují náboženství, která se klanějí ďáblu, například „církev satanova“. V některých zemích je skutečně právně uznávána na stejné úrovni jako všechna ostatní náboženství. (Pokračování textu…)
Biskup Schneider: Přirozené právo na různost náboženství ani pozitivní Boží vůle v tomto ohledu neexistuje Read MoreČtvrtek 4.června 2020 byl neobyčejným dnem pro velkou část Pražanů a věřící křesťany po celé republice. Po letech ústrků a zákazů nastal tolik očekávaný den. Nad Staroměstským náměstím byl ten den vztyčen mariánský sloup s Pannou Marií na vrcholu monumentu.
Atmosféra na samotném místě byla krásná, nesla v sobě i známky určitého napětí a očekávání, někteří lidé se modlili, jiní zpívali písně. Počasí jakoby kopírovalo nesnáze a překážky, které museli nadšenci okolo sochaře Váni snášet po celá léta. Nejprve zataženo následované silným vichrem, který se pak přeměnil v prudký liják, po kterém řada z nás prochladla.
Pak ale se počasí zlepšilo, vykouklo občas sluníčko a odpoledne přišel konečně ten dlouhé roky očekávaný okamžik vztyčení poslední části Mariánského sloupu, nejprve hlavice a pak samotné sošky Panny Marie čekající 17 let u kostela Matky Boží před Týnem na převezení a osazení v horní části mariánského sloupu.
Video:https://www.youtube.com/watch?v=MFHjMlrnOuk
Mariánský sloup: Panna Maria po 102 letech znovu ochraňuje Pražany Read More
Dělal někdy někdo anketu mezi běžnými občany, co vědí o svátku Božího Těla? Většině Církvi vzdálených osob to asi už nic neříká. Ti vzdělanější nebo ti, kteří ještě prošli alespoň částečně v dětství katolickou výchovou, odpoví, že jde o průvody s monstrancí a hostií, katolíci NOM samozřejmě budou vědět, že se jedná o slavnost Těla a Krve Páně, jak se v tomto kalendáři nazývá.
Jenže hřebík na hlavičku nutno uhodit jinde. Eucharistické průvody, známé pod názvem „Boží Tělo“, zavedl r. 1264 papež Urban IV. na základě zjevení vizionářky a augustiniánské řeholnice sv. Juliány z Lutychu. Byla to doba šíření albigenských a valdenských herezí, které popíraly reálnou přítomnost Krista v Nejsvětější svátosti. Proto Pán vyslovil skrze omilostněnou duši svaté mystičky své přání, aby katolíci veřejnými průvody s konsekrovanou hostií manifestovali pravou víru, že On, Spasitel, je zde opravdově přítomen pod způsobami, pod vnějšími atributy chleba a vína. Vere, realiter, substantialiter – pravdivě, skutečně, podstatně, jak definovaly už první synody ve starověku, později potom papež sv. Řehoř VII., nejdůrazněji však v 16. stol. tridentský koncil. Eucharistická procesí se tak měla stát veřejnou manifestací obrany pravověrnosti proti bludům, odhodlaným vyznáním víry, že tato malá hostie v monstranci je skutečný Kristus se svým Božstvím i lidstvím, Bůh i Člověk, Bohočlověk. On potvrdil pravdivost této nauky desítkami eucharistických zázraků, nejmarkantněji v italském Lancianu, kde v 7. stol. při vyslovení konsekračních slov se v rukou kněze na hostii objevily kousek svalu a krev. Ty tam zůstaly na místě dodnes jako evidentní zázrak dokazující, že Kristova slova nejsou žádnou metaforou, nýbrž realitou. (Pokračování textu…)
Braňme víru v reálnou přítomnost Pána v Eucharistii! Read MoreRadost českých, moravských a slezských katolíků teď vrcholí – a to navzdory koronaviru. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, zničený lůzou 3. listopadu r. 1918, opět stojí. Matka Boží si vybrala houževnatého sochaře Petra Váňu, který se nedal odradit od záměru obnovit tuto dominantu Prahy ani tehdy, kdy se zdálo, že všechno je nenávratně ztraceno.
Povedlo se skoro zázrakem. Ďábel, ať už chce nebo nechce, stejně musí nakonec – byť nedobrovolně a „se skřípěním zubů“ – sloužit Bohu. Nic jiného mu nezbývá, neboť Panna Maria mu drtí hlavu. On je poražený, proto všechno, cokoliv podnikne proti Bohu, nakonec Pán použije ke svému vítězství nad ním a nad všemi jeho lidskými pohůnky. Ano, satan chtěl koronavirus, izolaci a zastavení veškerého ekonomického a sociálního života, jenže Pán a přesvatá Matka toho jako pokaždé v dějinách využili proti němu a jeho zpupným plánům. Na Staromáku se za nouzového stavu nemohly konat klasické předvelikonoční trhy, což umožnilo týmu Petra Váni pracovat a dokončit požehnané dílo obnovy mariánského sloupu již 4. června místo plánovaného září. Jak může opravdově katolická duše za této situace odolat spontánnímu zpěvu Aleluja- ať už v srdci nebo i navenek – a s ním také „Děkujem Ti, Matko milostivá, děkujeme tisíckrát…“?! Ne, tuto radost, která, dá-li Pán, vyvrcholí slavností 15. srpna, kdy sochu požehná sám primas kardinál Dominik Duka, nám nikdo nevezme. (Pokračování textu…)
Sloup smíření, nebo rozdělení? Read MoreOdpůrci práva nenarozených dětí na život mají převahu v Organizaci spojených národů, „lidskoprávní“ organizaci Amnesty international, Světové zdravotnické organizaci (jejíž propotratovou činnost veřejně popsali přímo její členové), Evropské unii (ta vyžaduje po svých členech legální potraty na požádání, Polsko a Malta se však drží, EU uvedla: „Prosím zaručte přístup k bezpečnému a legálnímu potratu pro každou ženu v EU“, což je samo o sobě lež, protože potrat pro matku není nikdy bezpečný. Evropská unie vlastně říká polským dětem: „Kdyby to bylo na nás, tak jste byly roztrhané na kusy“) a v Mezinárodním měnovém fondu. Lze to jednoduše ověřit na jejich oficiálních webech. Tyto organizace dlouhodobě vyvíjejí silný tlak na země, které životy nenarozených dětí chrání. Označují tyto vraždy jako jakási „reprodukční práva“ žen. Jako argument používají údajně vysokou úmrtnost při nelegálních potratech. Francouzský prezident Macron dokonce chtěl proti Polsku zavést hospodářské sankce.
Ročně zemře 1 350 000 lidí. Říkáte si hrozné? Tomu se musí za každou cenu zabránit. Musíme globálně zakázat auta a těmto úmrtním se předejde. Jedná totiž se o počet lidí, kteří ročně zemřou při dopravní nehodě. Samozřejmě nevolám po zákazu automobilů, jen tím chci poukázat na logiku lidí, kteří chtějí legalizaci vraždění dětí pod záminkou zdraví žen. Realita je opačná – Polsko, které většinu potratů zakazuje, má spolu s Islandem a Finskem nejmenší úmrtnost matek (v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem) na celém světě, třikrát menší než v Británii, kde se vraždí děti do 24. týdne na požádání matky a potraty jsou tam i na děsivé evropské poměry velice časté. ZDROJ
Tyto „lidskoprávní“ organizace tvrdí, že potrat je nezbytná lékařská péče a jeho zákaz označují za porušování lidských práv. A když s tím někdo nesouhlasí či je za to kritizuje, tak z něj média velmi snadno udělají nepřítele lidských práv. Osobně jsem si ve svých čtrnácti letech pod vlivem mainstreamových médií myslel, že Trump je ten špatný a Clintonová ta dobrá. To proto, že jsem vůbec nevěděl o tom, že Trump je proti potratům a Clintonová je podporuje bez omezení. (Pokračování textu…)
Jak potratáři ovládají klíčové mezinárodní organizace a zneužívají pandemii Read More„K úsilí o Pellovo zničení byla naverbována státní moc. Tuto situaci nelze zamést pod koberec,“ napsal přední australský politický komentátor Paul Kelly v deníku The Australian ve středu Svatého týdne. Den předtím Vrchní soud v kompletním složení poměrem hlasů 7:0 zrušil pět odsouzení za zneužití dítěte, za něž kardinál Pell strávil 13 měsíců a 10 dní v melbournském vězení, a to téměř celé na samotce. Byla mu odepřena možnost sloužit mši a po řadu měsíců neměl přístup ke svátostem.
Australská nejvyšší soudní instance v hodině dvanácté zachránila alespoň něco z důvěryhodnosti, kterou australský justiční systém ztratil, a připomněla Australanům i světu, že vláda práva ještě není mrtvá. Ve státě Victoria (druhém nejlidnatějším v Austrálii) lze o tomto tvrzení nicméně stále pochybovat. Při vedení Pellova případu tam byly běžně porušovány zásady spravedlnosti, které jsou v každé civilizované společnosti považovány za posvátné.
Odsouzení Jeho Eminence na základě neprokázané výpovědi jediného stěžovatele bez jakýchkoli forenzních či listinných důkazů a bez svědků připomínalo spíše soudní procesy v totalitních státech, kde je normální, že výsledky soudních řízení odpovídají politickým a kulturním zvyklostem státu a očekáváním vládnoucí elity. (Pokračování textu…)
Podivný případ kardinála Pella: „K Pellovu zničení byla naverbována státní moc“ Read More
Biblické a historické zdůvodnění
Božský Spasitel čtyřicátý den po svém Zmrtvýchvstání končí veřejnou činnost na této zemi. Tento akt doprovázejí mimořádná znamení. Evangelista sv. Marek píše, že Pán Ježíš „byl vzat do nebe a usedl po pravici Boží“ (Mar 16,20). Sv. Lukáš zase sděluje, že „když jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se do nebe…“.. Tentýž evangelista ve Skutcích apoštolů líčí, že „byl vyzdvižen před jejich zraky a oblak vzal jej z jejich očí…“ (Sk 1,9), a uvádí zjevení andělů.
Četl jsem před lety v jakési internetové publikaci tzv. „vesmírných lidí“, že prý toto je důkaz o Kristově mimozemšťanství a kosmickém původu. Událost, kdy se odpoutal od země a zmizel apoštolům z očí, znamená prý, že ho vzalo UFO nebo kosmická raketa. Tato teorie je spíš pro kabaret než pro to, abychom se jí seriózně zabývali, nicméně musíme se ptát, co nám z hlediska katolické nauky toto sdělení obou evangelistů říká. Katechismus učí, že Kristus tím dovršil svoji veřejnou činnost mezi lidmi. Zázračné jevy doprovázející Nanebevstoupení jsou znamením faktu, že Kristus již není v nebi přítomen pouze se svým Božstvím, ale také se svým oslaveným lidstvím, tedy nejen jako Bůh, ale i jako Člověk, čili Bohočlověk.
Od svého nanebevstoupení již Kristus nehlásá veřejně svoji nauku, ale svěřil tento úkol apoštolům a jejich nástupcům, tj. papežům a biskupům. Apoštoly k tomu krátce nato vyzbrojil dary Ducha Svatého, který na ně sestoupil o Letnicích. To, co dělal Ježíš během svého pozemského života sám, má teď dělat Církev, kterou založil: (Pokračování textu…)
Nanebevstoupení Páně: Mimo Církev není spásy Read More
Vzhledem k uvolňování státních opatření proti koronavirové epidemii dochází k následujícímu vývoji:
Běžné bohoslužby
Znovu se slouží (za přísných hygienických opatření) veřejně přístupné bohoslužby. Dnes ještě s max. počtem 15 přítomných věřících, počínaje 11. květnem se limit zvedá na 100. Věřící mají mít rozestupy 2 m a na obličejích roušky. (Pokračování textu…)
Novinky z tradičně-katolické komunity Read MoreKaždý, kdo někdy navštěvoval základní kurs etiky, zná tento myšlenkový experiment:
Co kdyby miliony lidí onemocněly smrtelnou chorobou a jedinou možnou léčbou by byly buňky jediného dítěte, což by mělo za následek jeho smrt? Co uděláme?
Podobné scénáře jsou užitečné pro zpřesnění skrytých východisek našeho zvoleného mravního rámce, zejména pro objasnění rozdílu mezi konsekvencionalismem a jinými druhy mravního myšlení. Diskuse obvykle probíhá ve třídě, kde se nedovzdělaní studenti pokoušejí prokázat hloubku uvažování, kterou zdaleka nemají.
My jsme naštěstí katolíci a odpověď je jasná: „Dobrý úmysl (například pomoci bližnímu) nedělá dobrým nebo spravedlivým nějaké chování, které je samo o sobě nesprávné (jako lež nebo pomlouvání). Cíl neospravedlňuje prostředky. Tak se nedá ospravedlnit odsouzení nevinného jako oprávněný prostředek pro záchranu národa“ (KKC, § 1753).
Bůh zakazuje ublížit onomu dítěti, i kdyby to stálo miliony životů. Třeba si jen myslet něco jiného je do nebe volající porušení Božího zákona. Tečka. (Pokračování textu…)
Účel nikdy nesvětí prostředky aneb Nemravnost časově neohraničených omezení Read More
Církev svým mlčením vůči vládám, které ve svých plánech uvolňování karantény zcela ignorují náboženský život, se dopouští „vážného zanedbání“ – tak hodnotí situaci známý biskup Athanasius Schneider z kazašské Astany. Jestliže vláda nepřizná Církvi alespoň tolik práv, co obchodům, znamená to fakticky její pronásledování.
– Biskupové, biskupské konference i Apoštolský stolec musí od vlád vyžadovat, aby kostely měly alespoň tolik práv, co obchody, kde si lidé mohou nakoupit jídlo… Když toto vláda nechce uznat, tak to evidentně znamená diskriminaci náboženství a formu bezohledného pronásledování Církve. Dnes se to děje pod záminkou ochrany před koronavirem. Mnoho vlád se tak dopouští pronásledování křesťanů – zdůraznil otevřeně biskup Athanasius Schneider v programu John Henry Westen Show.
Biskup Schneider hodnotil v tomto kontextu britskou vládu, která předpověděla možnost prodloužení drastických opatření v náboženském životě až do Vánoc a dokonce ještě později. Hierarcha nepochybuje o tom, že reakce vlád vůči koronaviru, která vedla až ke zbavení věřících možnosti účasti na velikonočních obřadech, musí být interpretována v duchovních kategoriích. (Pokračování textu…)
Biskup Schneider: Vlády pod záminkou COVIDu-19 pronásledují Církev. Musíme protestovat! Read More14. dubna 2020 (LifeSiteNews) – To byl ale šílený Svatý týden! Kromě absence veřejných mší téměř na celém světě včetně Vatikánu papež František spustil další vatikánskou komisi pro zkoumání jáhenek a portál Vatican News uveřejnil článek velebící blahodárný účinek koronaviru na planetu. V neposlední řadě pak došlo k revizi mše proti moru, při níž byly odstraněny zmínky o Božím hněvu.
Člověk by si myslel, že vzhledem k tomu, že téměř všechny katolické kostely na světě jsou v této nejposvátnější době roku pevně uzavřeny, nekonají se žádné veřejné oslavy Velikonoc dokonce ani ve Vatikánu, příspěvky Církvi strmě padají a většina světa tone v úděsu, soustředí se papež na výzvy k pokání, které by smířilo spravedlivý Boží hněv. To je samozřejmě naprostý omyl. Ve skutečnosti došlo k pravému opaku.
Vatikán minulý týden zveřejnil nový mešní formulář, který původní „mši v době moru“ změnil tak, že z ní odstranil zmínky o Božím hněvu. Portál LifeSiteNews přinesl zprávu, že Kongregace pro bohoslužbu s odvoláním na pověření, které jí udělil papež František, vydala texty pro zvláštní votivní mši v době pandemie, která se od dávné liturgické tradice odchyluje tím, že vynechává jakoukoli zmínku o Božím hněvu a trestu za hříchy. (Pokračování textu…)
Koronavirová krize ukazuje skutečnou míru liberalismu papeže Františka Read MoreBiblické a historické zdůvodnění
Odpůrci Církve toto už do osvícenských dob tvrdí. A nejen oni, i modernističtí teologové uvnitř Církve tak učí. Podle Waltra Kaspera, německého kuriálního kardinála a velkého propagátora podávání sv. přijímání cizoložníkům, prý Zmrtvýchvstání Krista nebylo historickou událostí, protože „u toho nikdo nebyl“. Tomáš Halík zase ve svém internetovém kázání na Květnou neděli řekl, že prý nesmíme věřit do detailů všemu, co je o Kristově Vzkříšení napsáno, neboť evangelní zprávy si odporují. Kde a v čem, to už samozřejmě neuvedl. Běžně se dnes na teologických fakultách učí, že prý Zmrtvýchvstání Ježíše bylo „duchovním zážitkem“ učedníků a na tomto základě se údajně v prvotních křesťanských komunitách nezávisle na sobě (proto prý ty „rozpory“) začaly formovat evangelní příběhy o tom, jak vlastně Vzkříšení proběhlo. Ano, příběhy, nikoli událost. Halík nehovoří zásadně ani ústně, ani ve svých spisech o reálné události nebo zprávě, pouze o „příběhu“. Pod prvním pojmem si představíme to, co se opravdu odehrálo, pod tím druhým zase něco, co může, ale také nemusí být pravdou. Typická taktika modernistů.
Vypořádejme se nyní s ní! Opravdu u Zmrtvýchvstání „nikdo z lidí nebyl“? Ale kdepak, byla tam stráž, která hlídala hrob (Mat 28,4). Tito vojáci utíkali a sdělili to velekněžím, kteří je podplácejí, aby řekli, že spali a učedníci zatím ukradli Pánovo tělo. Ženy, které tam přišly, viděly anděly, a ti jim oznámili, že Pán opravdu vstal. Problém, jenž tu ale zdánlivě nastává, spočívá v tom, že evangelisté se liší v uvádění počtu žen, které ke hrobu přišly dokončit práci s pohřbem, již v pátek nestihly a v sobotu nemohly dodělat, neboť byl velký svátek. Matouš (28,1-10) uvádí pouze Marii Magdalenu a tzv. druhou Marii, tj. matku Jakubovu a příbuznou Panny Marie. Marek píše shodně s Matoušem o obou dvou a přiřazuje k nim ještě Salome (Mar 16,1). Je v tom rozpor? Nikoliv. Matouš píše: „Po sobotě, když už svítalo na neděli, přišla se Maria Magdalena a druhá Maria podívat na hrob…“ (Mat 28,1). Jenže Matouš touto informací nevylučuje, že ke hrobu mohly přijít i další ženy. Je to totéž, jako když já jako novinář budu referovat o přepadení banky a napíšu, že toto viděli pan Novák a paní Vařečková. Tím ale neříkám, že to nemohl vidět ještě i někdo další, to bych udělal teprve tehdy, kdybych výslovně sdělil, že pouze tito dva jsou svědky a nikdo jiný. Matouš, když psal své evangelium, znal tyto dvě ženy a bezpečně věděl, že byly u hrobu, o dalších nejspíš spolehlivě nevěděl, proto o nich nepsal. Marek znal nadto ještě Salome a bezpečně věděl, že také šla ke hrobu. Oba evangelisté však neříkají, že pouze tyto dvě (tři) ženy tam byly a žádná jiná. Světlo do zdánlivé záhady přináší potom Lukáš (24,10), jenž píše o Marii Magdaleně, Marii, matce Jakubově a Johaně. K tomu ale dodává: „a ostatní s nimi…“ Těch zbožných žen šlo tedy ke hrobu víc, nevíme přesně, kolik. (Pokračování textu…)
Odporují si evangelní zprávy o Vzkříšení Pána? Read MoreV průběhu nejbližších týdnů nebo měsíců, zvláště v době Svatého týdne a Velikonoc (což je kulminační bod celého liturgického roku), miliony katolíků v zemích tzv. svobodného světa budou zbaveny veškeré možnosti náboženského kultu v důsledku reakce civilních i církevních úřadů na epidemii koronaviru COVID-19. Nejbolestnějším a zároveň nejvíce znepokojujícím aspektem této
situace je zbavení věřících možnosti účasti na mši sv. a svátostného přijímání Těla Páně.
Současnou atmosféru téměř planetární paniky podněcuje všeobecně uznávané „dogma“ pandemie nového koronaviru. Drastická a neproporcionální bezpečnostní opatření, spočívající na odmítnutí respektovat základní lidská práva – svobody pohybu, svobody shromažďování a svobody názoru – se zdají být organizována podle precizního plánu. Tímto způsobem se celé lidské pokolení stane jakýmsi vězněm celosvětové „sanitární diktatury“, která se postupně ukazuje být i diktaturou politickou.
Závažným vedlejším účinkem této po celém světě se šířící „sanitární diktatury“ je rostoucí a nekompromisní zákaz všech forem veřejného náboženského kultu. Německá vláda zakázala představitelům všech náboženství jakákoliv veřejná shromáždění, což platí od 16. března tohoto roku. Tak drastický prostředek spočívající na striktním zákazu všech forem veřejného kultu byl nepředstavitelný dokonce i v dobách III. říše. Před Německem ale sáhla k tomuto kroku také Itálie – a to i v samotném Římě, srdci katolicismu a křesťanství. Současná situace v Římě připomíná Církvi podobné zákazy v prvních staletích, vydané pohanskými císaři. (Pokračování textu…)
Poselství biskupa z Astany mons. Athanasia Schneidera Read MoreCANBERRA, Austrálie, 6. dubna 2020 (LifeSiteNews) – Australský Vrchní soud zprostil kardinála Pella obvinění ze sexuálního zneužití a nařídil jeho propuštění z vězení. Rozhodnutí senátu složeného ze sedmi soudců bylo jednomyslné.
„Nechovám žádnou zlou vůli vůči tomu, který mě obvinil,“ uvedl kardinál Pell v prohlášení. „Nechci, aby mé zproštění přispělo ke zranění a trpkosti, které pociťuje tolik lidí.“
John Macauley, bývalý ministrant katedrály svatého Patrika v Melbourne, který se účastnil Pellova procesu i nedávného odvolacího řízení, řekl portálu LifeSiteNews, že dnešní rozhodnutí je „velkou úlevou pro nás všechny, kteří jsme věřili, že pravda nakonec vyjde najevo.“
„Pan kardinál se dobrovolně vrátil z Říma, aby očistil své jméno, přes veškeré riziko, že se dostane před porotu poznamenanou několika desetiletími antipellovské propagandy,“ uvedl Macauley. „Jedna každá etapa této právní ságy, která trvala pět let, představovala černou skvrnu na našem justičním systému, ale to vše se dnes změnilo.“
Vrchní soud uvedl v prohlášení z úterního rána: „Vrchní soud dnes jednomyslně vyhověl odvolání proti rozsudku Odvolacího soudu při Nejvyšším soudu státu Victoria. Soud shledal, že porota, kdyby reagovala racionálně na důkazy jako celek, měla uvážit pochybnost proti vině odvolatele ve vztahu ke každému z trestných činů, za něž byl odsouzen, a proto nařídil zrušení výroků o vině a jejich nahrazení výrokem o zproštění obžaloby.“
Osmasedmdesátiletý Pell je ve vězení od února 2019, poté co ho porota 11. prosince 2018 shledala vinným ze dvou případů sexuálního zneužití dítěte. Obvinění, která se opírala o neprokázanou výpověď jedné osoby, vždycky popíral. Odvolací soud státu Victoria vloni rozsudek potvrdil. (Pokračování textu…)
Kardinál Pell osvobozen Read More
Je 5. dubna 2020 a my oslavami Květné neděle vstupujeme do Svatého týdne.
Přehled Svatého týdne
5. duben, neděle – slavíme Květnou neděli
6. duben, pondělí – pondělí Svatého týdne.
7. duben, úterý – úterý Svatého týdne
8. duben, středa – středa Svatého týdne
9. duben, čtvrtek – Zelený čtvrtek, připomínáme si poslední večeři a utrpení v zahradě getsemanské.
10. duben, pátek – Velký pátek, připomínáme si umučení našeho Pána Ježíše Krista, při této příležitosti povinně držíme přísný půst. Neslaví se Mše svatá, ale velkopáteční obřady.
11. duben, sobota – Bílá sobota, čekáme na Zmrtvýchvstání Páně.
12. duben, neděle – Hod Boží velikonoční, slavíme Zmrtvýchvstání Páně.
Živé přenosy bohoslužeb: (Pokračování textu…)
Svatotýdenní rozhlédnutí Read MoreDiane Montagna (DM): Vaše Excelence, jaký je váš obecný dojem z toho, jak se Církev staví k epidemii koronaviru?
+ Athanasius Schneider: Můj všeobecný dojem je, že převládající většina biskupů reagovala ukvapeně a panikářsky, když zakázala všechny veřejné mše, a co je ještě neuvěřitelnější, zavřela kostely. Tito biskupové se chovali spíš jako státní úředníci než jako pastýři. Zaměřili se výhradně na hygienická preventivní opatření, ztratili nadpřirozený pohled a opustili nadřazenost věčného dobra duší.
DM: Římská diecéze okamžitě zrušila všechny veřejné mše, aby vyhověla nařízením vlády. Podobně se zachovali biskupové po celém světě. Polští biskupové naproti tomu vyzvali k tomu, aby se mší sloužilo více a zmenšil se tak počet přítomných. Jaký máte názor na rozhodnutí zrušit kvůli prevenci šíření koronaviru veřejné mše?
Pokud jsou otevřené a přístupné supermarkety a lidé mají přístup k veřejné dopravě, není důvod zakazovat lidem účast na mši svaté v kostele. V kostelech je možné zajistit tytéž a dokonce lepší hygienické podmínky. Například je možné před každou mší svatou dezinfikovat lavice a dveře a každý, kdo vstupuje, si může dezinfikovat ruce. Lze přijmout i jiná podobná opatření. Je možné omezit počet účastníků a mší svatých sloužit víc. Inspirující příklad nadpřirozeného pohledu v době epidemie nám dává prezident Tanzánie John Magufuli, který je praktikujícím katolíkem. V neděli 22. března 2020 (Laetare) řekl v katedrále svatého Pavla v tanzanském hlavním městě Dodomě: „Vyzývám vás, své spolukřesťany, ale i muslimy: nebojte se. Nepřestávejte se shromažďovat ke společné oslavě a chvále Boha. Proto jsme my jako vláda nezavřeli kostely a mešity. Naopak by měly být stále otevřené, aby se lidé mohli utíkat k Bohu. Kostely jsou místem, kde mohou lidé hledat skutečné uzdravení, protože tam přebývá pravý Bůh. Nebojte se chválit Boha a hledat v kostele Jeho tvář.“ Prezident Magufuli také pronesl tato povzbudivá slova v souvislosti s Eucharistií: „V eucharistickém Těle Kristově nemůže koronavirus přežít. Brzy shoří. Právě proto nepanikařím, když přistupuji ke svatému přijímání, protože vím, že s Ježíšem v Eucharistii jsem v bezpečí. Je čas budovat svou víru v Boha.“
DM: Myslíte si, že je zodpovědné, slouží-li kněz soukromou mši svatou s několika přítomnými věřícími, pokud jsou dodržena nutná hygienická opatření?
Je to zodpovědné, a také záslužné. Je to opravdový pastorační skutek, samozřejmě pokud kněz dodrží všechna nezbytná hygienická opatření.
DM: Kněží jsou za této situace v obtížné pozici. Někteří dobří kněží jsou kritizováni za to, že poslouchají příkazy svého biskupa a ruší veřejné mše (přičemž nadále celebrují soukromě). Jiní hledají kreativní způsoby, jak zpovídat, i když se snaží chránit lidské zdraví. Co byste poradil kněžím, kteří v této době žijí své povolání?
Kněží si musejí připomínat, že jsou především a hlavně pastýři nesmrtelných duší. Mají napodobovat Krista, který řekl: „Dobrý pastýř dává v sázku svůj život za ovce. Ale námezdník a ten, kdo není pastýřem, kterému ovce nepatří, vidí přicházet vlka, i opouští ovce a utíká, a vlk je trhá a rozhání. Vždyť je to námezdník a na ovcích mu nezáleží. Já jsem dobrý pastýř a znám své a znají mě moje“ (Jan 10,11-14). Pokud kněz rozumně dodržuje všechna nutná hygienická opatření a používá zdravý rozum, nemusí poslechnout nařízení svého biskupa či vlády a rušit věřícím mši svatou. Taková nařízení jsou čistě lidský zákon, ale nejvyšším zákonem v Církvi je spása duší. Kněží v takové situaci musejí být maximálně kreativní, aby věřícím, byť malé skupině, zajistili slavení mše svaté a přístup ke svátostem. Tak v dobách pronásledování pastoračně jednali všichni kněží-vyznavači a mučedníci. (Pokračování textu…)
THE REMNANT: Biskup Athanasius Schneider o tom, jak Církev přistupuje ke koronavirové krizi Read MoreVážení pánové
Ing. Andrej Babiš
předseda vlády České republiky
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
předseda Ústředního krizového štábu
Žádost o revizi krizových opatření za účelem umožnění omezeného výkonu práva na
projev náboženského vyznání
Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Ústředního krizového štábu,
obracím se na Vás jako občan a také jako advokát dlouhodobě působící v oblasti ochrany svobody
náboženského vyznání. Dovoluji si Vás požádat, aby krizová opatření přijatá v souvislosti
s nouzovým stavem byla upravena tak, aby
(a) byl umožněn pohyb osob za účelem přijetí individuální duchovní péče a služby, včetně
návštěv kostelů, modliteben a jiných bohoslužebných prostor,
(b) bylo umožněno shromažďování určitého minimálního počtu osob (např. 15 nebo 30) pro
účely bohoslužby nebo jiných náboženských úkonů,
(c) bylo stanoveno, že pacient nacházející se v situaci ohrožení života má právo na návštěvu
duchovního ve zdravotnickém zařízení.
Domnívám se, že navrhované úpravy nesníží standard ochrany proti šíření koronaviru, odstraní
rozpor v existujících opatřeních a umožní alespoň omezený – vážnosti situace odpovídající –
výkon práva na svobodu projevu náboženského vyznání.
K podrobnostem uvádím: (Pokračování textu…)
Dopis premiérovi a prof. Prymulovi Read More