Duše a hvězdy – 16. stránka – Časopis psaný katolíky především pro katolíky

Biblické a historické zdůvodnění

Nedávno hostovala v Polsku známá prolife aktivistka Abby Johnsonová. Její význam je o to větší, že byla původně v USA manažerkou potratové kliniky. Jakmile se však přesvědčila, že nenarozené dítě v mateřském lůně, které se stalo obětí umělého potratu, je lidskou bytostí, změnila svůj postoj a dnes je vášnivou obhájkyní nenarozeného života podobně jako předtím americký lékař Bernard Nathanson, jenž provedl tisíce potratů. Když nafilmoval, že dítě v matčině lůně se chová jako člověk, uhýbá před kyretou a tiše naříká kvůli strašlivé bolesti, okamžitě změnil svůj názor a stal se velkým bojovníkem proti interrupcím. To nás nutí k následujícím reflexím, neboť měsíc březen se svým svátkem Zvěstování 25. 3. probíhá ve znamení nejrůznějších akcí pro život v celé republice.

Právo zabíjet

V západní tzv. demokratické společnosti probojovali zednáři, feministky a neomarxističtí genderisté během posledních cca 60 let postupně téměř ve všech zemích beztrestnost umělého potratu. V komunistické společnosti to bylo ještě dříve, v Rusku krátce po bolševické říjnové revoluci r. 1920. Odůvodňuje se to vznešeně tzv. „právem ženy svobodně rozhodnout o svém těhotenství“. Ano, každá vdaná žena má toto právo, ale pouze na základě dohody s manželem, když objektivní situace nepřeje zplození dalšího potomstva, o sexuální abstinenci, případně o použití metody přirozeného plánování rodičovství, nikoli až poté, kdy dojde k otěhotnění. Neprovdaná žena pak nemá žádné objektivní morální právo na mimomanželský styk, který je těžce hříšný, a jestliže ke hříchu dojde a ten má následky, tím spíše potom neexistuje absolutně žádná etická licence „svobodně rozhodnout o svém těhotenství“. Tady jde přece o právo na život toho nejbezbrannějšího lidského tvora!

„Právo na svobodnou volbu“, jak se nejnověji toto masové vraždění, mající analogii v jakobínské, komunistické nebo nacistické genocidě nazývá, se prosazovalo od legalizace potratů v tzv. výjimečných situacích (ohrožení života rodičky, těhotenství v důsledku znásilnění, incest) salámovou metodou až po „právo“ ženy kdykoliv jít na potrat bez udání důvodů do čtvrtého měsíce gravidity. Dnes jsme ale již zase o kus dál směrem k pekelné bráně, neboť proabortivní organizace typu Planned Parenthood prosazují neomezenou možnost „svobodné volby“ po celou dobu těhotenství, což již delší dobu funguje v USA, v komunistické Číně pak existuje politika „dvou dětí“ (dříve jen jednoho dítěte), kdy žena, když potřetí otěhotní, musí povinně jít na potrat. (Pokračování textu…)

Katolická církev / Malý, Radomír / Úvahy

Je koronavirus Božím trestem?

23. 3. 202023. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 129 Comments.

Biblické a historické zdůvodnění

Ano, všechny katastrofy, které lidstvo v dějinách potkaly, jsou nepřímo či přímo Božím trestem. Nepřímo jako důsledek dědičného hříchu našich prarodičů, který na nás stále dopadá, proto mohou navštívit i nevinné, jimž Bůh potom všechno vynahradí na věčnosti, když přijmou pohromu či neštěstí jako oběť na jeho úmysl. A přímo? Písmo sv. nás dostatečně poučuje, jak Bůh ve Starém zákoně potrestal hříšné lidstvo potopou, zničil Sodomu a Gomoru za gejovství a další sexuální zločiny, jak izraelský národ stíhal pohromami za jeho nevěrnosti a hříchy, a nejen izraelský, svatopisci píší také o trestech, jež přišly na Egypt vzdorující Boží vůli nechat Izraelity odejít ze země, a na další národy. I v Novém zákoně Ježíš Kristus na řadě míst mluví o hrozbě Božích trestů, když se lidé neobrátí a nebudou činit pokání, podobně i apoštolé a sv. Pavel.

Boží tresty vykonané nad určitým etnickým, náboženským či jiným společenstvím lidí mohou mít různou podobu: epidemie, válečné lítice s krveprolitím (to není prioritně Boží vůlí, nýbrž vůlí lidí, kteří sáhnou k hromadnému zabíjení, Bůh ale toto může dopustit jako trest), hladomoru aj. Katolická církev v dějinách vždycky chápala pandemie moru, cholery, skvrnitého tyfu apod. jako Boží trest a věrná slovům starozákonních proroků i samotného Krista se uchylovala k výzvám k pokání, k postu a k nápravě života podle Božích přikázání. Na tento úmysl se sloužily mše svaté, pořádaly se kající poutě a procesí. Mnoho morových sloupů a kapliček, jimiž je naše země doslova poseta, připomíná vyslyšení těchto proseb, v Itálii byly na poděkování za ukončení epidemií budovány chrámy.

Je přitom velikou lží, že Církev prý zároveň bránila rozvoji přirozených metod boje s epidemiemi a spoléhala pouze na mše sv., modlitby a kající pobožnosti. Již v raném středověku benediktini a poté cisterciáci vysušovali ve Francii a Německu bažiny s odůvodněním, že hmyz líhnoucí se v nich bývá často zdrojem infekce nebezpečných chorob. Rytířské řády johanitů a zejména templářů se zabývaly rozvojem lékařských poznatků pro likvidaci smrtících nákaz. Církev tomu nikdy nebránila, naopak lékařská varování v tomto ohledu brala vážně a sama je prosazovala. Když vypukla v Evropě ve 14. století rozsáhlá morová epidemie, církevní autority se připojily k varování lékařů, že infekce se mimo jiné šíří i společným koupáním vícera nahých osob (často mužů i žen dohromady) v lázni ve stojaté vodě, která nikam neodtéká. Později v 17. a 18 století, když medicína získala hygienické poznatky o nezbytnosti důsledně vyklízet z měst odpadky a zřizovat hřbitovy mimo hradby jakožto ochraně před morem, duchovenstvo to podpořilo, není znám jediný hlas proti.

Křesťanství ale přineslo novou morálku ve vztahu k nakaženým. Zatímco v antice při epidemiích byli nemocní ponecháni na holičkách, aby bez pomoci zemřeli (případně sami v zájmu obecného blaha si vzali život), neboť ti zdraví se báli infekce, křesťané se naopak obětavě věnovali ošetřování nemocných bez ohledu na možnost nákazy. To vyvolalo i u pohanů respekt, jak svědčí už v dobách pronásledování sv. Cyprián a sv. Dionýsius (srvn. Th. Woods: Jak Katolická církev budovala západní civilizaci, str. 139). V rámci pomoci bližnímu je někdy třeba riskovat i oběť vlastního života, tady se nelze ohlížet na mou vlastní ochranu před nákazou. Tím se řídila řada katolických světců, zejména milánský arcibiskup a kardinál sv. Karel Boromejský, který za proslulé morové epidemie v Miláně r. 1576 na rozdíl od světských hodnostářů neutekl z města, ale zůstal, aby přinášel nemocným svátostnou posilu a zároveň i zdravotnickou pomoc. (Pokračování textu…)

Aktuality / Pospíšil, Ignác

Koronavirové zpravodajství

21. 3. 202021. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 10 Comments.

Stručný přehled situace

Máme zde přes 900 oficiálně potvrzených nakažených, realita bude ovšem o 1-2 řády vyšší (aneb když skoro netestujete, vypadá vše mnohem optimističtěji). Blbé je, že nejnakažlivější jsou lidé ještě před tím, než se u nich nemoc projeví, takže to znamená, že vás může nakazit kdykoliv, kdokoliv. Pozor zejména na starší lidi, nemocné a astmatiky, pro ty je nemoc mnohem více devastující.
V celé České republice platí částečná karanténa: z domu se chodí jen do práce a zpět, do obchodu (měl by na to být vyhrazen jen jeden člen rodiny, nicméně u rodiny, kde chodí do práce víc lidí, to víceméně ztrácí smysl) či za jinými velmi důležitými úkoly (např. postarání se o nemohoucí známé a příbuzné). (Pokračování textu…)

Lawler, Philip F.

Neberte nám mši

15. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 34 Comments.

12. března 2020 (CatholicCulture.org) — Dovolte, abych se dopředu přiznal: pokud moje diecéze následuje příkladu arcidiecéze Seattle a zruší veřejné sloužení mší, budu hledat kněze, který při celebrování „soukromé“ mše svaté nechá odemčeno.

Zásadní není, abych přistupoval ke svatému přijímání. Jestliže to obavy o veřejné zdraví znemožní, staň se. Potřebuji se ale pravidelně účastnit svaté Oběti; bez ní život nedává smysl. Pokud se tedy mše svatá uchýlí do „podzemí“, udělám to i já.

Můj duchovní pastýř se naštěstí rozhodl pro opačnou cestu. Stejně jako [polský] arcibiskup Gadecki se rozhodl, že koronavirová epidemie vybízí k naplánování více veřejných mší svatých, takže lavice budou méně zaplněné a pravděpodobnost přenosu se sníží. Matematická logika polského arcibiskupa je dokonalá:

„Uznávám doporučení hlavního hygienika, aby se nekonala velká shromáždění lidí, a proto vyzývám k navýšení počtu nedělních mší svatých, nakolik je to možné, tak aby na každé z nich počet věřících přítomných na liturgii odpovídal hygienickým nařízením.“ (Pokračování textu…)

Překlady Dr. Malého

Nejhorší epidemií je ztráta víry

12. 3. 202012. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 146 Comments.

Známý polský publicista Grzegorz Górny si všímá toho, že v minulosti v době epidemie se věřící hrnuli k Bohu, dnes ale naopak se podřizují tyranii světských vlád. Zapomínají, že právě víra je zdrojem spásy a záchrany.

„Celá dlouhá staletí, když propukaly epidemie moru, cholery nebo tyfu, se katolíci vždycky chovali stejně: hrnuli se do kostelů, přistupovali ke svátostem a hledali záchranu u Boha. Byly organizovány různé pobožnosti, procesí a kající poutě v intenci zabránění neštěstí,“ píše Grzegorz Górny na stránkách wpolityce.pl.

Teď ale v Itálii došlo k zákazu sloužení mše sv. a udělování svátostí věřícím. Podle novináře Górného to vede v lidské mysli ke stereotypu obrazu kostelů „jako míst zvýšeného rizika, od nichž je lépe držet se dál, neboť jde o potenciální centra epidemie. Eucharistie tak přestává být chápána jako chléb Života a je podvědomě čím dál víc považována za možný zdroj nákazy. Jakoby Bůh v Nejsvětější svátosti nesl nákazu, dotyk smrti”.

Zároveň ale – tvrdí Grzegorz Górny – bez problémů jsou v provozu obchodní centra, restaurace a jiné světské instituce. Podle autora postoj nynější Církve se výrazně liší od postoje té dřívější. (Pokračování textu…)

Akce / Pospíšil, Ignác

Coronavirus a březnové akce

8. 3. 202015. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 22 Comments.

Ověřoval jsem, zda koronavirus nějak vážněji ovlivní velké březnové akce. Toto je výsledek:

Pouť ke hrobu císařovny Zity (14. březen, Vídeň)

~~Nic se zatím nemění,~~ pokud české či rakouské úřady akci nezakáží či se Vídeň oficiálně nestane rizikovou oblastí, akce proběhne, nicméně bez jihočeského autobusu, který byl zrušen pro velký počet odhlášených zájemců. Pořadatelé situaci v Rakousku bedlivě sledují. Akce zrušena.

Smírná pouť ke svátku Zvěstování Panny Marie (21. březen, Brno)

V případě již čtvrtého ročníku smírné pouti za oběti potratů, která vznikla jednak jako reakce na fakt, že pražský pochod pro život opustil termín tohoto svátku, se rovněž zatím předpokládá, že proběhne, uvažuje se však, že by se k jeho intenci přidala i prosba za odvrácení této epidemie. Pravděpodobně nebude akci možno uskutečnit. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Kwasniewski, Peter

Na co myslel Bugnini, když ničil katolickou mši

7. 3. 20207. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 7 Comments.

V Chestertonově povídce „Podivné nohy“ říká otec Brown: „Zločin je jako každé jiné umělecké dílo. Nehleďte na mě tak udiveně; zločiny nejsou nikterak jedinými uměleckými díly vycházejícími z pekelné dílny. Avšak každé umělecké dílo, ať božské, ať ďábelské, má jedinou nevyhnutelnou značku – myslím tu, že jeho jádro je prosté, ať jeho provedení je sebevíce komplikované. Tak řekněme v Hamletovi pitvornost hrobníkova, květiny šílené dívky, fantastická nádhera Osrikova, bledost duchova a šklebící se lebka jsou zvláštnosti spletené ve věnec kolem jedné prosté, tragické postavy muže v černém.“ [1]

Tato pasáž mě napadla, když jsem četl biografii Annibale Bugnini: Reformer of the Liturgy (Annibale Bugnini: Reformátor liturgie) od plodného a velmi respektovaného francouzského historika Yvese Chirona, která nedávno vyšla v angličtině (Angelico Press, 2018). Rozsáhlá liturgická reforma, k níž v Katolické církvi došlo převážně v letech 1950 až 1975, byla vskutku – stejně jako Hamlet – komplikovanou záležitostí, jež zahrnovala stovky biskupů a expertů, několik papežů, jeden ekumenický koncil a nesčetné publikace, v jejímž středu však stála „jedna prostá, tragická postava muže v černém“ (možná by se dalo říci „v černém s fialovým lemováním“): Monsignora (později arcibiskupa) Annibale Bugniniho, kněze řádu lazaristů, jednoho z nemnoha mužů, kteří se na reformě trvající čtvrt století podíleli téměř od počátku do konce.

Ti, kdo o Annibalu Bugninim (1912–1982) slyšeli, mají sklon považovat ho buď za zlého intrikána rozhodnutého zničit katolickou víru, nebo za schopného byrokrata, který komplexní liturgickou reformu hladce dovedl ke šťastnému konci. Výše uvedená kniha, dobře vědecky podložená a zároveň na moderní biografii milosrdně stručná (214 stran), předkládá portrét složitější a lidštější postavy. Je neoddiskutovatelné, že byl naprosto přesvědčeným zastáncem různých racionalistických a pastoračních teorií o tom, jak by liturgie „měla vypadat“, a jednal podle nich, a kniha k tomu poskytuje bohatou dokumentaci. Ne všechny jeho ideje však jeho představení vítali, až se nakonec dostal do konfliktu s papežem, jehož uši šimral (srov. 2 Tim 4,3-4) a jenž svým podpisem tak ochotně promulgoval jeho produkty. (Pokračování textu…)

Liturgie

Srovnání Mše svaté 1962 vs. 1969 z hlediska hygieny

2. 3. 20203. 3. 2020 - by Ignác Pospíšil - 79 Comments.

Mše svatá všech časů (podle MR 1962) a nová mše svatá (podle MR 1969) bývají často srovnávány z různých hledisek. V následující úvaze jsem se pokusil tyto bohoslužby porovnat z pohledu hygieny, tato otázka bude zakrátko velice aktuální vzhledem k šířící se epidemii koronaviru. Jedná se o zamyšlení, nikoli odborný text. Snad mi prominete, když budu popisovat „běžnou“ dostupnou mši svatou, s jedním knězem, neasistovanou, s účastí lidu, jsem si vědom dalších variant. Také doufám, že mi odpustíte, když budu používat zjednodušených termínů nová a stará mše.

1. Při staré mši svaté měl kněz povinnost mýt si ruce a přitom říkat modlitbu: Da Domine virtutis manibus meis… Při nové mši není modlitba předepsaná. Obávám se, že s opuštěním modlitby kněží opustili i mytí rukou. Jak jak jsem měl možnost pozorovat, většina kněží si ruce před novou mší ruce nemyje, při tradiční se většinou myjí.

2. Je dobré, když si kněz sám připravuje kalich, pokládá ně něj purifikatorium, patenu, velkou hostii, nebo to může svěřit kostelníkovi, který si umývá ruce. Při staré liturgii si kalich nosí a rozkládá kněz sám. Při nové liturgii většinou vidíme, jak kalich nosí a rozkládají ministranti. Zda si myli ruce, nevíme, spíš ne. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Unterhalt

Amazonská exhortace je „trojským koněm“ ženatých kněží a svěcení žen

29. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

14. února 2020 (LifeSiteNews) — Amazonie je proslulá někdy pohádkovou krajinou, často zahalenou hlubokou mlhou. Na první pohled to vypadá romanticky a mnohé lidi svádí ke snění. Toto panoráma však má i velmi odvrácenou stranu, kterou najdeme všude, kde jasnému světlu brání mlžný opar. Misionáři říkají, že v této scenérii je obtížné postřehnout smrtelné nebezpečí. Mlha často klame. Když se rozpustí, lze náhle spatřit celou amazonskou realitu. Nedávno se tomuto regionu dostalo velké pozornosti v souvislosti s novým vatikánským dokumentem.

Třebaže se jeho název (Querida Amazonia) soustřeďuje na Amazonii, tvrdí se v něm, že jeho význam se rozšiřuje na celý svět. Šířeji už to říct nejde. Synoda obklopená pohanskými obřady, rouháním a modloslužbou měla být vtělena do dokumentu a vítězoslavný tanec měl pokračovat.

Rychle se objevily první komentáře a většina z nich – částečně z ukvapenosti a částečně kvůli přání, které je otcem myšlenky – zůstala u prvního dojmu. Značná část pro stromy neviděla les, to znamená, že vnější množství slov a výběr toho, co je podstatné, vytvořily amazonskou mlhu. Přesně řečeno, v textu je něco, co není na první pohled vůbec vidět. Říká se tam: „Nebudu rozebírat všechny záležitosti, jimž se podrobně zabývá závěrečný dokument [amazonské synody]. Nemám v úmyslu ho nahrazovat ani opakovat“ (č. 2). [1] (Pokračování textu…)

Krize Církve / Tejklová, Marie

Amazonská exhortace – důvod k oslavě?

25. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 8 Comments.

Nová exhortace papeže Františka nazvaná „Querida Amazonia“ (španělsky „milovaná Amazonie“) je na světě. Nadšení vzbuzuje u těch, kteří ji chápou jako papežovu snahu podpořit amazonský region a jeho obyvatele. Naopak ti, kdo si od ní slibovali zrušení kněžského celibátu nebo zavedení jáhenského svěcení pro ženy, jsou zklamaní. Jejich výčitky, že František dostatečně nenaslouchá Duchu Svatému, se evidentně donesly k samotnému papeži, protože si v rozhovoru s americkými biskupy na tyto reakce postěžoval a údajně prohlásil, že nejdůležitějším poselstvím exhortace a součástí evangelijní zvěsti je, abychom pečovali o planetu.

Je pravda, že svěcení ženatých mužů na kněze exhortace výslovně nezmiňuje – ani v poznámce pod čarou. Pokud papež tuto možnost opravdu chtěl povolit a na poslední chvíli exhortaci přepracoval (dřív nebo později by to vyšlo najevo) kvůli knize kardinála Saraha a Benedikta XVI., znamenalo by to, že existuje šance papeže v jeho rozhodování ovlivnit – a ukazovalo by to, jak velkou odpovědnost v dnešní situaci nesou kardinálové a biskupové. Očekávání změny ohledně celibátu vzbudila Amazonská synoda a samotná exhortace v této linii pokračuje. Celibát vůbec nezmiňuje, v oddílu věnovaném kněžím (čl. 85–90) mluví o tom, že podoba kněžské služby a kněžského života se různí, a zdůrazňuje, že je nutné najít nějakou cestu k zajištění této služby v Amazonii, protože Eucharistii, která je pro společenství nezbytně nutná, může slavit jenom kněz. Kardinál Czerny, který exhortaci na oficiální tiskové konferenci prezentoval, se vyjádřil v tom smyslu, že exhortace doporučuje ke čtení a promýšlení závěrečnou zprávu Amazonské synody (podle vyjádření vatikánských představitelů však tato zpráva není součástí magisteria, na rozdíl od exhortace), která možnost svěcení ženatých mužů uvádí (čl. 111), že tato možnost není uzavřená a diskuze budou pokračovat. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír

Protizednářské dokumenty papežů jsou neplatné?

24. 2. 202026. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 41 Comments.

Protizednářské dokumenty papežů jsou neplatné?

Ano, přesně toto se dočteme v knize rakouského katolického kněze Michaela Heinricha Weningera „Lóže a oltář“. Přitom nejde jen tak o běžného patera z pastorace. Weninger je bývalý vatikánský diplomat a člen Papežské rady pro mezináboženský dialog. Ve své 500stránkové knize mimo jiné uvádí, že prý cestuje po celém světě a chudáci katolíci, kteří jsou členy zednářských lóží, se na něj obracejí s prosbou o pomoc, neboť strašlivě trpí ve svědomí, což má negativní vliv na jejich fyzické i psychické zdraví. Nechápou prý, proč by měli být exkomunikovaní kvůli tomu, že jsou zednáři, svědomí jim přece říká, že nic špatného nedělají, zednářský program je přece humánní a identický s křesťanstvím. P. Weninger je ujišťuje, že se nemusejí obávat, exkomunikovaní prý nejsou a ke svátostem mohou s klidným svědomím chodit.

Papežové od 18. století až do II. vatikánského koncilu ostře odsuzovali zednářství a vydali k tomu 20 věroučně a právně závazných dokumentů. Prvním byl Klement XII. r. 1738, jenž v bule „In Eminenti“ mj. ukládá věřícím „neudržovat žádné styky s takovými sdruženími pod trestem exkomunikace….nikdo s výjimkou toho, kdo se nachází na smrtelné posteli, nemůže být z hříchu příslušnosti k zednářské lóži rozhřešen od kněze či biskupa, neboť toto právo přísluší pouze biskupu římskému…“ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Montagna, Diane / Překlady Lucie Cekotové

Papežská charitativní organizace přispěla na film o Eltonu Johnovi

22. 2. 202022. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

ŔÍM, 6. prosince 2019 (LifeSiteNews) — Italská média přinesla zprávu, že hudební film o životě sira Eltona Johna – první film významného studia, který obsahuje explicitní homosexuální scénu – byl zčásti financován Vatikánem. Podle deníku Corriere della Sera se při nedávných šetřeních vatikánských financí zjistilo, že milion eur z výnosu Svatopetrského haléře, sbírky, do níž přispívají katoličtí věřící z celého světa určené na různé potřeby univerzální Církve a pomoc těm nejpotřebnějším, byl investován do filmu Rocketman a další tři miliony do nejnovějších Mužů v černém. Tato odhalení vyšla najevo během vyšetřování státních zástupců Svatého stolce v souvislosti s investicemi na Maltě zahrnujícími i kapitál vatikánského Státního sekretariátu. V centru šetření je Centurion Global Fund, investiční firma se sídlem v maltském hlavním městě La Valettě.

Peníze Vatikánu tvoří dvě třetiny kapitálu svěřeného Centurionu, což znamená, že katolická Církev je jeho největším investorem. Tyto finance byly přesto vloženy do řady buď spekulativních, nebo mravně problematických podniků, jež podle zpráv vedly v roce 2018 ke ztrátě 4,61 % (cca 2 miliony eur).

V důsledku investice společnosti Centurion Global Fund ve výši 6 milionů eur se Státní sekretariát stal partnerem italské firmy Italia Independent obchodující s oční optikou a lifestylovými produkty dvaačtyřicetiletého podnikatele Lapa Elkanna. Elkann je vnukem Gianniho Agnelliho, bývalého generálního ředitele a hlavního akcionáře společnosti Fiat Automobiles. (Pokračování textu…)

Akce / Cekotová, Lucie / Katolická církev

Pouť ke hrobu císařovny Zity 2020

19. 2. 202019. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 2 Comments.

Spolek Císařovna Zita ve spolupráci s Kněžským bratrstvem sv. Petra i tento rok pořádá pouť do Vídně ke hrobu poslední rakouské císařovny, Zity. Letos se uskuteční 14. března.

Program

12.30 – asistovaná Mše sv. v kapucínském kostele se zpěvem gregoriánského chorálu, zpěvem Mši sv. doprovodí Husovický okrašlovací spolek pěvecký. Celebrantem bude jako v minulých letech P. Jakub Zentner FSSP. Po Mši sv. pobožnost v císařské kapli nad kryptou, kde je císařovna, Boží služebnice Zita, pohřbena. Individuální prohlídka je možná před a po Mši sv., hromadná letos nebude organizována.

15.30 – Odjezd autobusem na vrch Kahlenberg, odkud vedl polský král Jan III. Sobieski útok na turecká vojska obléhající Vídeň. Tam proběhne prohlídka s výkladem bitvy. Poté odjezd zpět do ČR.

Doprava (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Krize Církve

Jeden muž blízký papeži – a tolik zla

16. 2. 202016. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 8 Comments.

Mužem, o němž je řeč, je biskup Marcelo Sánchez Sorondo. Pochází z Argentiny stejně jako papež, na kněze však byl vysvěcen v roce 1968 v Římě, kde také celý život působí. Řadu let vyučoval na Lateránské univerzitě a později na Libera Università Maria SS. Assunta v Římě. Jako mnoho dalších vděčí na svůj vzestup předchozím papežům: Jan Pavel II. ho v roce 2001 jmenoval biskupem, Benedikt XVI. v roce 2011 členem Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Raketovou kariéru v kurii však udělal až za papeže Františka: v současné době je kancléřem Papežské akademie přírodních věd a Papežské akademie společenských věd (PAS), a je považován za člověka velmi blízkého současnému pontifikovi. Výrazně levicově smýšlející hierarcha je však odpůrcem nejen kapitalismu, ale také tradiční nauky Církve. Jako kancléř PAS působí skandál za skandálem. O ten nejnovější se postaral v uplynulých dnech.

Od 31. ledna na sociálních sítích koluje video, na němž při mši sloužené biskupem Sorondem v kryptě baziliky sv. Petra přistupují ke svatému přijímání argentinský prezident Alberto Fernández a jeho milenka Fabiola Yáñezová. (https://www.youtube.com/watch?v=fGrgAssQaRU) Jednou z politických priorit prezidenta Fernándeze je legalizace potratu v Argentině. Kromě toho se v roce 2005 rozvedl; s Yáñezovou žije od roku 2014 (předtím žil deset let s jinou ženou). Když byl v roce 2019 zvolen prezidentem, nastěhoval si ji do prezidentského paláce a Yáñezová od té doby působí jako argentinská první dáma, přestože nejsou manželé. Po mši se prezident Fernández a jeho milenka setkali s papežem: během pětačtyřicetiminutové schůzky nebyla podle dostupných zpráv otázka potratu vznesena a na následující tiskové konferenci Fernández potvrdil, že v legalizaci potratu neustoupí a příslušný návrh zákona bude 1. března poslán parlamentu. (Pokračování textu…)

Baklinski, Pete / Krize Církve

Kardinál Burke varuje před výzvami Vatikánu ke „globálnímu výchovnému spojenectví“ a „ekologické konverzi“

8. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 11 Comments.

LA CROSSE, Wisconsin, 3. ledna 2020 (LifeSiteNews) – Kardinál Raymond Burke vyzývá věřící katolíky, aby „se vzepřeli a vydávali svědectví pravdě“ o královské vládě Ježíše Krista v situaci, kdy je islám na vzestupu a Vatikán prosazuje „globální pakt“, který má, slovy papeže Františka, „vytvořit nový humanismus“. Kardinál, který je patronem Suverénního řádu maltézských rytířů a emeritním prefektem Apoštolské signatury (vatikánského nejvyššího soudu), to uvedl v rozsáhlém rozhovoru pro list The Wanderer zveřejněném 26. prosince. Byl požádán o vyjádření ke skutečnosti, že papež František bude v květnu 2020 ve Vatikánu hostit akci nazvanou „Vytváření globálního výchovného spojenectví“. [1]

The Wanderer položil tuto otázku: „Při představení této iniciativy Svatý otec řekl, že , je zapotřebí globálního výchovného spojenectví, které nás přivede k univerzální solidaritě a novému humanismu.ʼ Co je podnětem k tomuto setkání a k čemu pravděpodobně povede? Vypadá to jako akce, která má propagovat jednotnou světovou vládu.“ Kardinál Burke odpověděl: „To ano. Všechny tyto věci spolu souvisejí. V době šíření islámu, zejména v Evropě, ale i ve Spojených státech, existují snahy otupit svědomí lidí ve věci královské vlády našeho Pána Ježíše Krista, tak jak je ohlašována v evangeliu. V této oblasti se věřící musejí obzvlášť vzepřít a vydávat svědectví pravdě. … Vím, že jsou i další iniciativy, které usilují o to, aby se ve školách učil dokument z Abú Dhabí. To je znepokojivé. Podobá se to tomu, k čemu v předchozích generacích došlo v celé oblasti sexuální výchovy.“ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Nejvážnější problém: zacházení s Nejsvětější svátostí

1. 2. 2020 - by Ignác Pospíšil - 17 Comments.

Problematický překlad? Celebrace čelem k lidu? Ministrantky? Tělesné postoje?
Nikoli; největší a nejvážnější problém liturgie latinské Církve – to jest její nové formy neboli mše Pavla VI. – toto všechno přesahuje, třebaže s tím vším souvisí. Jde o způsob, jak se nakládá s Tělem Kristovým. To musí být úplně první věc, s níž se bude muset vypořádat hypotetická „reforma reformy“, a musí se řešit nikoli vágním příkladem, nýbrž natvrdo zákonem.

_______________________

(1) Každý, kdo má nějakou zkušenost s něčím, co se jí a bylo to vyrobeno z mletého obilí, ví, že odpadávání drobečků je přirozenou součástí konzumace. Ať jde o krajíc chleba, oplatky, sušenky, suchary, krekry, tortily nebo nachos, k fragmentaci dochází.

(2) Katolíci věří, že v každé konsekrované způsobě je reálně přítomen náš Pán Ježíš Kristus s Tělem, Krví, duší a božstvím, a to celý v každé sebemenší částečce. (Pokračování textu…)

O víře / Peňáz, Josef

Téma omylnosti a neomylnosti nositelů učitelského úřadu církve

26. 1. 2020 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

I papež se může mýlit ve věci a mravů, pokud zrovna nevyhlašuje dogma.

Tím spíše biskupové.

Takové učení, totiž učení obsahující věroučné bludy, pak nemůže být přijímáno ani považováno za katolickou nauku.

Už delší dobu jsem uvažoval o sepsání tohoto článku. Rozhodujícím momentem se stala příhoda, kdy byl v jisté společnosti přečten text jednoho již zesnulého biskupa a tento text obsahoval větu, kterou nelze sloučit s katolickou vírou. Po upozornění následovala reakce ve smyslu: „Napsal to biskup.“ Ale co z biskupského autorství pro naše téma vyplývá? Biskupové jsou přece také omylnými lidmi, včetně oblasti víry a mravů. Podívejme se např. na trinitární nebo christologické bludy prvních staletí, kolik z nich bylo zastáváno právě biskupy. Některé jsou po nich dokonce pojmenovány. Biskupské svěcení před bludařstvím nechrání. „Proti faktům není argument“ říká lidová moudrost. Věroučné omyly lze historicky doložit jak u biskupů, tak u římských papežů.

Ne nadarmo obsahuje dogma o papežské neomylnosti onu důležitou vsuvku, můžeme říci podmínku, totiž že „hovoří-li papež EX CATHEDRA“. Takže když zrovna ex cathedra nehovoří, je omylný, mýlit se může, a to i ve věci víry a mravů.

Důležitý je také postřeh, že kromě tohoto dogmatu žádné jiné dogma zabývající se přímo tématem neomylnosti magisteria vyhlášeno nebylo. Ani ohledně koncilů, ani ohledně biskupského sboru obecně. (Pokračování textu…)

(Ne)doporučujeme / Akce / Zprávy

Osudové bioetické otázky na životních křižovatkách člověka a lidstva dnes

23. 1. 202023. 1. 2020 - by Ignác Pospíšil - 5 Comments.

V Kavárně Muzeum v Jihlavě proběhne 25. ledna 2020 v 18:00 – 21:30 přednáška a následná otevřená diskuse Osudové bioetické otázky na životních křižovatkách člověka a lidstva dnes.

Na téma populační kontroly, genových manipulací, klonování, umělé inteligence a manipulované smrti bude přednášet a diskutovat slovenský lékař a bioetik profesor Jozef Glasa, člen-korespondent Papežské akademie pro život.

Malý, Radomír / Polemiky / Vyvracení mýtů

Pravá tvář ekumenického dialogu

23. 1. 202023. 1. 2020 - by Ignác Pospíšil - 75 Comments.

Pan kazatel Církve bratrské dr. Pavel Černý ve své filipice proti mariánskému sloupu v internetovém časopise Christnet z 18. ledna názorně ukázal, jak si představuje dialog s katolíky (http://www.christnet.eu/clanky/6334/dve_interpretace_poslani_panny_marie.url). Je ochoten maximálně připustit Marii (pouze jednou používá i označení Panna) jako „něžnou maminku“, “ statečnou ženu, která před dvěma tisíci lety přijala riskantní těhotenství…“, uznává, že jsou mnohé mariánské obrazy a sochy, které korespondují s evangeliem. Zároveň ale píše o „strašlivých zkresleních a deformacích poslání této úžasné a pokorné ženy velké víry v Boha…“

Panu dr. Černému vadí především prezentace Panny Marie jako ochránkyně statečných katolických bojovníků, kteří bránili v minulosti svou víru a teritorium proti agresi heretiků a nekřesťanů. Od prvopočátku byla Panna Maria v Tradici, druhém prameni víry, který protestanté neuznávají (Lutherovo „Sola Scriptura„, pouze Písmo), takto chápána. Avšak i sám Nový zákon, neomylný zdroj víry přijímaný i protestanty, tudíž i dr. Černým, prezentuje Matku Boží též jako „bojovnici“, nebo přinejmenším jako patronku bojovníků za spravedlivou věc. Když v Magnificatu Panna Maria říká, že Pán „divy učinil svou mocí, rozptýlil ty, kteří pyšně smýšlejí ve svém srdci, sesadil mocné z trůnu a povýšil ponížené, lačné nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou, ujal se Izraele, svého služebníka, jsa pamětliv svého milosrdenství….“ (Luk 1,51-4), pak je jasné, že toto nepůjde bez spravedlivého boje, neboť ti mocní neopustí dobrovolně své trůny, které si neprávem přivlastnili, stejně tak boháči, již podvodně získali své majetky na úkor druhých, ani ti, kdo utiskují Izrael, mu nedají dobrovolně svobodu.

V Apokalypse potom žena oděná sluncem s měsícem pod nohama, v níž někteří vykladatelé vidí Církev, jiní Pannu Marii, bojuje s drakem, symbolem satana a mocností nepřátelských Kristu (Zjev 12,13). Koneckonců Nový zákon mnohokrát zdůrazňuje bojový charakter Kristova poslání, nejzřetelnější je to u sv. Pavla, jenž píše, že Kristus „musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod své nohy…“ (1 Kor 15,25). Panna Maria, bytostně spjatá se svým Božským Synem, nemůže mít tedy opačné zaměření, není jenom „něžnou maminkou“ a „pokornou ženou“, ale zároveň i bojovnicí za pravdu, kterou je sám její syn Ježíš, on přece řekl: „Já jsem Cesta, Pravda i Život.“ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír

Kostely se vyprazdňují. Kde je příčina?

18. 1. 2020 - by Ignác Pospíšil - 59 Comments.

Sledoval jsem nedávno v televizním zpravodajství rozhovor s jedním pekařem, který peče hostie. Říkal, že dnes jich produkuje o polovinu méně než koncem 90. let, protože věřících citelně ubylo. Nepověděl nic nového a objevného, my ze starší generace praktikujících katolíků můžeme srovnávat „dříve a nyní“. Tam, kde před cca 20 lety ještě ve všední den byla na mši svaté obsazena všechna místa, dnes i v neděli sedí v každé lavici jenom jeden člověk. V jisté venkovské farnosti, kde ještě před 10 lety chodilo v neděli do kostela 200 lidí, dnes přichází pouhých 90. Statistiky diecézí uvádějí každoroční pokles nedělních účastníků bohoslužeb o 1-2 tisíce.

Smutná čísla. Kdykoliv se toto téma otevře, nastane vzájemné obviňování, kdo za to může. Kněží vytýkají věřícím rodičům, že víru dětem nepředávají, ti zase na oplátku si stěžují na kněze, že se mládeži nevěnují, a na biskupy, že permanentnímu vyprazdňování kostelů nečinně přihlížejí. Jenže ukazovák namířený na někoho se slovy „ty za to můžeš“ nic nevyřeší. Pomoc přinese pouze hluboká analýza tohoto procesu. (Pokračování textu…)