Španělští lidovci otevřeně a nanejvýš hnusně podvedli své voliče: 23. září španělský premiér Mariano Rajoy Brey oznámil, že stahuje návrh zákona omezujícího potraty, který během své předvolební kampaně sliboval navrhnout a jehož konkrétní návrh byl představen v prosinci 2013.
Stalo se tak jen dva dny po statisícových demonstracích, v nichž pro-life aktivisté a lidovečtí voliči protestovali proti neustálým odkladům naplnění lidoveckých pro-life slibů a požadovali jejich rychlou realizaci. Ministr spravedlnosti Alberto Ruiz Gallardon, který návrh zákona napsal a představil, na protest proti tomuto nanejvýš podlému jednání svého premiéra rezignoval. (Pokračování textu…)
Poslancům a poslankyním, kteří hlasovali pro uzákonění prostituce, pornografie a potratů, hazardu a homosexuálních svazků.
Dovolte mi nejdříve, abych vám připomněla, k čemu jste se jako poslanci poslaneckým slibem zavázali: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
Tím, že jste hlasovali pro uzákonění prostituce, jste tento slib porušili ve všech bodech, stejně jako když jste dovolili legalizaci potratů a hazardu. Dovolte, abych vám připomněla znění preambule Ústavy:
Preambule
My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky
V preambuli se píše o…“odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody“ a o odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství.“
Ptám se tedy, jak těchto vysokých hodnot, chcete dosáhnout uzákoněním tak nízkého jednání? (Pokračování textu…)
Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) vydal prohlášení, ve kterém vyzývá rodiče k jednotnému postupu proti svévolným snahám ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) omezit alternativní způsoby vzdělávání i nestátní vzdělávací instituce.
Nikdy jsem se netajil tím, že považuji pana Chládka za bezkonkurenčně nejhoršího ministra školství v dějinách samostatné České republiky, který je velkou hrozbou pro domácí vzdělávání i nestátní školství, pro práva dětí i rodičů. Což ostatně pádně dokládají i jeho každodenní činy.
S prohlášením VORPu se proto plně ztotožňuji a doporučuji všem (a především pak samozřejmě rodičům, co mají děti a chtěli by je vyučovat doma či dát na církevní nebo soukromou školu), aby si je přečetli a zapojili se do aktivního odporu proti ministrovi, který si tak nějak odmítá přiznat, že komunistický režim už padl. Dokonce i ve školství…
KDU-ČSL se aktuálně na svých stránkách chlubí, že eurolidovečtí europoslanci dosáhli schválení rezoluce na podporu vězněné súdánské křesťanky. Obzvláště vypíchnuta byla účast lídra lidovecké kandidátky v posledních volbách Pavla Svobody coby spolunavrhovatele textu, pod který se podepsali zástupci eurolidovců, eurolevice i euroliberálů. Takový úspěch a záslužný čin, řekli bychom. Kdo by na něm hledal smítka.
Jeden můj známý, od přírody děsný šťoural, je kupodivu hledal. A našel je velmi rychle. Zjistil totiž, že článek 11 této rezoluce požaduje (sice skrytě, ale jasně a nezpochybnitelně) legalizaci potratů v Súdánu. Dovolil jsem si tedy panu europoslanci Svobodovi napsat dotaz, jak se může křesťanský a konzervativní politik, který dokonce jako jeden z mála českých politiků už delší dobu pravidelně podporuje svou účastí pražský Pochod pro život, podepsat pod rezoluci s takovým obsahem. Odpovědi, které jsem od pana europoslance dostal, jsou smutné a komické současně… (Pokračování textu…)
Přinášíme písemný záznam projevu slovenské europoslankyně Anny Záborské, přednesený 30. června 2014 v Ženevě v rámci konference „Rodinné hodnoty a jejich vazby na ekonomický blahobyt a sociální vlivy“.
Vážené dámy a páni,
som veľmi rada, že dnes môžem s vami diskutovať o rodinných hodnotách. Je príznačné, že tieto hodnoty, ktoré sme akosi samozrejme považovali za piliere našej civilizácie, boli v posledných desaťročiach spochybnené. Medzinárodný rok rodiny a v jeho rámci aj táto konferencia sú príležitosťou, aby sme sa nad týmto vývojom zamysleli, pomenovali jeho príčiny a pokúsili sa aspoň načrtnúť možné riešenia.
V tomto bloku sa budeme snažiť charakterizovať súčasný stav rodiny. Budeme tiež skúmať, či existuje súvislosť medzi týmto stavom a verejnými politikami a ak áno, aká je to súvislosť.(Pokračování textu…)
Konzervativní strana důrazně protestuje proti záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy odejmout nestátním (církevním, soukromým) školám část provozní dotace. Jedná se o vážný zásah do rozpočtů těchto škol (jde o 10 až 30%), jež by nadále jen obtížně naplňovaly základní standard vzdělávání a řada z nich by patrně byla nucena ukončit činnost.
Odmítáme zejména finanční diskriminaci církevních škol s odkazem na příjmy z naplňování zákona o vyrovnání se států s církvemi. Opakujeme, a proti různým mocným neokomunistickým tmářům budeme opakovat, že tento zákon církvím nepřiznává nějakou formu dotace na činnosti, které provozuje, ale navrací část ukradeného majetku a narovnává vztahy se státem. (Pokračování textu…)
Mladí křesťanští demokraté pořádají s podporou Hnutí Pro život ČR dne 16. srpna 2014 V. Pochod pro rodinu. „Cílem této akce je poukázat na současný stav v naší společnosti, kdy zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny a to i v kontextu rozličných snah o uzákonění adopcí homosexuálními páry,“ říká předseda MKD Petr Jurčík. Záštitu nad letošním ročníkem převzali místopředseda Vlády ČR a předseda KDU-ČSLPavel Bělobrádek, který tak učinil již v roce 2012, a (nově) i europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. (Pokračování textu…)
Můj dojem z Hovorů na pravici, které proběhly v pondělí 2. června 2014 v Praze na Novotného lávce, by se dal popsat jako večer plný rozpaků. Nikoli proto, že bych si snad dělal iluze, že posílením euroskeptických stran v europarlamentu se hroutí marxistická doktrína EU a jejich nevolených orgánů, ale proto, že v sále, zvlášť po příspěvku Petra Hájka, zavládla pochmurná nálada.
První příspěvek pana Laughlanda byl zajímavý. Šlo o pohled vědecky založeného politologa, ale nebyl pro mě žádným překvapením. Dobře popsal situaci, ale vlastně nešlo o nic, co už bych nevěděl. Závěr byl však srozumitelný. Všichni rozumně uvažující lidé totiž vědí, že Evropská unie padne či může být přetvořena v Evropu suverénních národu, jen skrze tvrdý restart. Muselo by jít o kolaps takového druhu, že i ten nejlhostejnější občan kterékoliv evropské země zahlédne pravou a démonickou tvář permanentní revoluce, oné syntézy všech zvráceností a bludů, přičemž snad vystřízliví. Právě z tohoto důvodu nejsou důležité volby do europarlamentu, ale výsledky národních voleb ve Francii, Velké Británii a případně v Německu. Totiž pouze národní volby v těchto páteřních zemích EU mohou něco změnit. Europarlament je totiž demokratickou iluzí, skrze kterou spojeni marxisté všech zemí a všech zabarvení udržují zdání, že se na evropské úrovni o něčem demokraticky rozhoduje. Samozřejmě, že nerozhoduje. Rozhoduje úzký kruh komisařů a tito euromagoři, takové francouzské, německé či britské verze našeho zeleného Lišky, jsou pečlivě vybíráni nadnárodními oligarchiemi. (Pokračování textu…)
„Manželstvo je jedinečným zväzkom medzi mužom a ženou. Slovenská republika manželstvo všestranne chráni a napomáha jeho dobru.“
Vládní SMER premiéra Fica (socialisté) spolu s opozičním KDH (křesťanští demokraté) a řadou dalších jednotlivých poslanců schválil změnu ústavy, která jednak rozsáhle reformuje justici, jednak vložila do ústavy výše zmíněnou definici manželství coby svazku muže a ženy. Autorem prorodinné formulace je Pavol Hrušovský z KDH. Nové znění ústavy vstoupí v platnost v září.
Ze 128 přítomných poslanců hlasovalo pro 102, proti 18 a zdrželo se či nehlasovalo 8. Zároveň selhal pokus opozičních liberálů vložit do ústavyregistrované partnerství, který podpořilo pouhých 15 poslanců. Stalo se tak i přes strašný řev sodomitských aktivistů a ultraliberálů doma i v zahraničí, kteří se s tímto vývojem tak nějak nemohou smířit, hrozí ústavním soudem a křičí něco o tom, že tato změna ústavy jde proti hodnotám a vývoji Evropské unie. Změna se naopak setkala s pozitivním ohlasem u slovenských náboženských představitelů a organizací na obranu rodiny. (Pokračování textu…)
Evropská komise vydala prohlášení, podle kterého nehodlá vyhovět požadavkům evropské občanské iniciativy Jeden z nás, která žádá ukončení financování aktivit předpokládajících ničení (rozuměj vraždění) lidských embryí, především v oblasti výzkumu, jakož i podpory a financování potratů v zahraničí. Důvodem je ve zkratce to, že Evropská komise a další euroorgány chtějí prostě opak a nedávno si to schválily.
Podotýkám, že stojí za povšimnutí, že Evropská komise, v níž má silné pozice údajně konzervativní Evropská lidová strana (EPP), bez jejíž podpory by Komise ostatně ani nemohla existovat, si s vydáním tohoto prohlášení raději počkala až po eurovolbách. Pevně doufám, že tento detail ocení a dobře si zapamatují všichni pro-life voliči, kteří buď k volbám nešli nebo šli a volili EPP a umožnili tak pokračování současné koalice lidovců a socialistů, která tuto Komisi stvořila a drží a která bude jistě i u vzniku Komise nové. (Pokračování textu…)
Když dnešní žena zaslechne slovo POTRAT, GENOCIDA NENAROZENÝCH či VRAŽDA NENAROZENÝCH DĚTÍ, většinou se naježí. Okamžitě se domnívá, že je na ní útočeno, zvlášť když některý z těchto pojmů užije muž. Je přesvědčena, že muž k tomu nemá co říci, ba přímo říct nesmí. Proč je tomu tak? Současné ženy totiž považují rozhodnutí o bytí a nebytí svých dětí za projev své svrchované individuální svobody. Kde na to přišly a mají to vůbec ze své hlavy?
Vždy v dějinách existovala snaha oddělit sexualitu od zodpovědnosti. Po celé dějiny rovněž existuje snaha učinit z ženy příležitostný sexuální objekt a bohužel ženy jsou tuto roli dokonce ochotné akceptovat. Toho si v minulosti někdo všiml. Všimli si toho opět muži a zanesli to do svého velkého plánu revolučních celospolečenských změn. Samozřejmě vždy existoval i zcela opačný přístup. Existovali totiž i muži, kteří viděli v ženě krásnou bytost obdařenou schopností přivést na svět nového člověka a chtěli o ni pečovat a být jí jistotou. V dobách osvícenství a během 19. století však zesílil tlak určitých mužů na ženy ve smyslu, že by bylo vlastně lépe i oboustranně výhodné kdyby manželství, mateřství a rodinu nebraly příliš vážně. Proč? Zaprvé někteří muži chtěli svévolně užívat sex bez odpovědnosti, ale byla zde rovněž skupina vlivných mužů, kteří sledovali mnohem „vyšší“ cíl. Právě tito muži chtěli a stále chtějí změnit svět. K dosažení těchto změn potřebují redukovat lidstvo, zlikvidovat rodinu jako ustavující jednotku společnosti a získat absolutní ideový vliv na výchovu dětí (školství). Tyto své vize potřebovali prodat jako „dobro“, tedy jako projev osvobození člověka od tzv. dogmat. (Pokračování textu…)
Jean-Claude Juncker, kandidát lidovců na předsedu Komise. Pomohl zlegalizovat euthanasii v Lucembursku.
V pátek a sobotu 23. a 24. května 2014 nás čekají volby do Europarlamentu. Přestože jeho moc je ve srovnání s Radou ministrů a Evropskou komisí mnohem menší, než by člověk čekal, je Evropský parlament nesmírně důležitý, protože pro spoustu rozhodnutí Komise je třeba jeho souhlas (a konec konců Europarlament schvaluje Komisi samu). Není tedy vůbec jedno, kdo v něm bude sedět a nás reprezentovat. Bohužel, ani tentokrát nejsou vyhlídky vůbec dobré a není ani moc z čeho vybírat.
Myslím, že z globálního pohledu nejlépe situaci vystihuje debata potenciálních předsedů Komise, kterou jsme mohli shlédnout v televizi. Sešlo se jich tam pět. Bohužel mezi nimi nebyl ani jeden, o němž by mohl slušný a příčetný člověk uvažovat, aniž by přitom nebezpečně pokoušel svůj dávivý reflex. Všechno nejen eurohujeři a „progresivisté“, ale rovnou otevření stoupenci destruktivních myšlenek a ideologií, veřejní podporovatelé zla. (Pokračování textu…)
Zlo se vždy tváří jako dobro. Kdyby se tvářilo jinak, nebyla by po něm poptávka a ono se musí umět prodat. Jedním z institucionalizovaných zel je současná Evropská unie. Někteří namítnou, že jde o tvrzení poněkud přehnané, vždyť nám přece dávají peníze, dotují nás a bdí nad naším klidným spánkem. To je zásadním omyl a zároveň důkaz, že když zlo dobře zabalíte, mnoho lidí uvěří, že ona věc musí přeci být dobrá.
V současné podobě Evropské unie jde však o mnohem více než jen o peníze. Vždyť na určitých úrovních je oněch potištěných papírků přímo nadbytek. Jimi si Vás jen kupují. Teprve až bude pozdě, pochopíte, jak cynicky jste byli podvedeni. Jenže ono bude pozdě a vy budete bezmocní. Evropské unii jde především o budoucnost, takže jde rovněž o Vaše děti. Ideoinstituce EU přímo či nepřímo podporují určité skupiny lidí, a tito lidé mají zájem o Vaše děti.
Lidovecká expertka¹ na školství, poradkyně ministra Chládka a č. 2 na lidovecké kandidátce do Evropského parlamentu Michaela Šojdrová vydala stanovisko, v němž se de facto postavila na stranu ministra Chládka v jeho tažení proti domácímu vyučování, když prohlásila, že domácí vyučování na druhém stupni by mělo být povolováno jen výjimečně a s ještě přísnějšími požadavky na vzdělání rodičů.
Její prohlášení je opravdu krásným ukázkovým příkladem, jak předstírat, že nejsem úplně proti, ale přitom (v rozporu s postojem Církve a zájmem křesťanských voličů²) nejen rezignovat na obhajobu domácího vzdělávání na 2. stupni, ale ještě obratně podkopnout nohy jeho obhájcům naprosto neopodstatněným požadavkem na ještě vyšší kvalifikaci rodičů. (Pokračování textu…)
Minulý měsíc unesli muslimští nájezdníci ze sekty Boko Haram něco přes 250 křesťanských studentek z dívčího gymnázia v Chiboku v Nigerii. Jistě jim přitom pomohlo, že multikulturně korektní nigerijská vláda si hýčká v řadách ozbrojených sil umírněné muslimy, kteří ovšem všichni asi tak umírnění nebudou – Boko Haram má o armádních plánech a operacích natolik přesný přehled, že i ti velitelé, co chtějí s jejími akcemi něco dělat, jsou zpravidla zcela bezmocní.
Příliš slabá a ohleduplná vláda muslimsko-křesťanské Nigerie tedy nebyla schopna zabránit nájezdu a vyplenění internátu, ani následně dopadnout únosce a osvobodit dívky, takže s výjimkou skupiny dívek, co dokázaly uprchnout samy, je přes 250 křesťanek v rukou sekty, která je po cca 240 korunách „za kus“ rozprodala mezi své bojovníky a příznivce, kterým teď mají sloužit jako „manželky“ (rozuměj sexuální otrokyně). Část skončila na muslimském severu Nigérie, část si ale jejich noví páni dovezli do svých zemí (převážně Čadu a Kamerunu), kde si hodlají svých nových majetků v klidu užívat. (Pokračování textu…)
Ne Bruselu – Národní demokracie, jak se pojmenovala kvůli volbám do Evropského parlamentu, aby bylo zjevné, s jakými pohnutkami jde do volebního klání, se hlásí ke křesťanské historii Evropy, ctí křesťanské tradice. To není málo, i když to nemá explicitně uvedeno v názvu, což může určitě leckomu chybět. Domníváme se totiž, že křesťansko-demokratické strany jakékoliv pojmenování tohoto typu natolik zprofanovaly, že je lépe zvolit název víceméně neutrální. V našem případě byla volba jasná, když je možno navazovat na prvorepublikovou Národní demokracii.
Je to návaznost bez kontinuity, která byla přetržena nacistickým a komunistickým režimem. I doba pokročila a my stojíme před novými výzvami a novými hrozbami. Evropa už není křesťanská, pomalu vymírá, ztrácí svou národnostní identitu, otvírá se cizím ideologiím a náboženstvím. Křesťan nemůže v tuto chvíli stát stranou, i když rozumím těm, co se chtějí od politiky distancovat. Je to jistě jejich právo a pokud naše snahy o zastavení devastace kulturního a morálního dědictví našich předků podpoří vroucími modlitbami, tak hurá! Jak píše svatý Pavel: Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?(Pokračování textu…)
Strana Ne Bruselu – Národní demokracie se začíná vybarvovat a nutno dodat, že jsou to barvy ne zrovna veselé. Ve svém článku k jejímu vstupu na scénu jsem napsal, že „čas ukáže, zda se Národní demokracie stane dlouhodobě funkční alternativou, či zda bude v budoucnu nutné založit nějaký jiný subjekt.“ Bohužel se musím začít ptát, zda může být alternativou byť i jen pro tyto volby…
Nejde jen o to, že pan Bartoš vede stranu i své vystupování zcela mimo nějaký racionální rámec zdravého rozumu (nemám na mysli jen jeho články a tiskové zprávy, které na mne místy působí jako výtrysk čirého šílenství, ale třeba i poněkud přehnané rusofilství a proputinovství). Vybarvila se nám i dvojka na kandidátce strany… (Pokračování textu…)
Slovenská europoslankyně Anna Záborská se ostře ohradila proti článku portugalské europoslankyně Edite Estrelové, která se v The Parliament Magazine obula do pro-life iniciativy Jeden z nás a vlastně by chtěla zakázat křesťanům předkládat návrhy na změny evropské legislativy, neboť přece není možné, aby někdo navrhoval tohle… Vyjádření paní Záborské, které níže přetiskujeme, má naši plnou podporu:
Estrela chce obmedziť občianske práva kresťanov v EÚ
Neslávne známa portugalská poslankyňa Edite Estrela chce obmedziť občianske práva kresťanov v EÚ. Napísala to v najnovšom vydaní časopisu Parliament Magazine v reakcii na iniciatívu občanov „Jeden z nás“, ktorej cieľom je zakázať, aby sa z európskeho rozpočtu financovali aktivity, pri ktorých dochádza k deštrukcii ľudského embrya. Slovenská europoslankyňa Anna Záborská preto iniciovala a spolu s ďalšími kolegami podpísala otvorený list redakcii časopisu, ktorý vecne reaguje na útok portugalskej poslankyne.(Pokračování textu…)
Nedávné komunální volby ve Francii skončily pro nacionalistickou Národní frontu velkým úspěchem. Není žádným tajemstvím, že toto euroskeptické a nacionalistické uskupení se těší výrazné podpoře mezi konzervativními a tradičními katolíky, z nichž mnozí jí dávají přednost před nespolehlivým politickým středem a otevřeně antikřesťanskou levicí. Možná se ale tito katolíci budou muset ptát, zda se zásadně nezmýlili.
Marine Le Pen totiž v povolební euforii vydala prohlášení, které by mělo každého katolíka varovat a přimět k zamyšlení, zda je Národní fronta vůbec volitelná (tedy rozumějme – ne zda je nejlepší možnost, ale zda je vůbec možno ji za možnost považovat). Oznámila totiž, že (mimo jiné) ve městech, kde Národní fronta zvítězila, nebudou už ve školních jídelnách připravována speciální jídla pro muslimy, židy a žáky nejedící vepřové maso. (Pokračování textu…)
Boj proti zlu není šachová partie či nějaké jiné sportovní utkání, kde by pravda a nepravda měly mít stejné podmínky pro své projevení. Zlo (jako třeba to, které obsahuje a propaguje zpráva Lunáček nedávno schválená Evropským parlamentem), nemá vůbec právo na existenci a tedy i propagaci. Za šíření rozvratných ideologií by v řádném státě měl být trest, a to případně i trest smrti, děje-li se tak ve velkém rozsahu. Zlý člověk, zločinec, nemá žádná práva k tomu, aby pokračoval ve svých zločinech; má jen právo na spravedlivý proces.
Příliš často se zaplétáme do argumentací se svými odpůrci vedené na jejich rovině. Jakkoli skutečně existují lidská práva vycházející z lidské přirozenosti a přirozeného mravního zákona, je lépe moc o nich nehovořit. Spíše hovořit o desateru a dalších Božích příkazech. Nejsem proti argumentaci ad hominem, tedy využívat něčích tvrzení k argumentaci. Jejím smyslem je však ukázat vnitřní rozpory ve smýšlení protivníka a tím ho ukázat nedůvěryhodným. (Pokračování textu…)
