Lidovci se dnes plnou vahou vložili do (koneckonců jejich ministrem vyvolaného) skandálu okolo (ne)ocenění pana Bradyho. Celá ta kouřová clona by byla k smíchu, kdyby to nebylo k pláči…
Nejde jen o to, že to při střízlivém pohledu vypadá, že pan Brady prostě být vyznamenán neměl a ministr Herman celý skandál uměle vybájil. Koukněme se na fakta: je tu jednak tvrzení proti tvrzení – a já rovnou říkám, že vyklouz pro mne není o nic důvěryhodnější svědek než Zeman s Ovčáčkem. A externí důkazy mluví proti Hermanovi (žádné písemné vyrozumění údajně vyznamenanému; svědectví premiéra, že Brady nebyl na seznamu předloženém ke kontrasignaci; svědectví kanadské ambasády, že nedostala žádné vyrozumění o vyznamenání Bradyho). Vše tedy ukazuje na to, že Brady byl možná zvažován, ale vybrán do seznamu vyznamenaných nakonec nebyl – a rozhodnuto o tom bylo před tím, než se Herman setkal s dalajlámou. (Pokračování textu…)
Přehled kandidátů postupujících do druhého kola senátních voleb se stručným zhodnocením. Více důležitých informací můžete získat ve volební kalkulačce a v anketě sodomitů. Drazí voliči, zlomte vaz.
Obvod č. 1 (Karlovy Vary)
Rozhodně bych volil Jana Horníka (STAN), jeho protikandidáta Josefa Váňu (ANO) sestřeluje strana, za kterou kandiduje, jakož i jeho totální podpora sodomitských požadavků.
Obvod č. 4 (Most)
Šlégra z ČSSD bych nevolil pro jeho stranickou příslušnost, podporu potratů etc. Zda bych ale volil Alenu Dernerovou (Severočeši), to opravdu nevím. (Pokračování textu…)
Volby 2012 – nejsilnější strany (oranžová – ČSSD, rudá – KSČM, modrá – ODS a fialová – Starostové pro Liberecký kraj).
Opět nastal čas voleb. Celá republika kromě Prahy volí zastupitele do krajských zastupitelstev, třetina republiky pak ještě třetinu Senátu v senátních volbách.
Myslím si, že pokud to jde (tj. je možné volit a je koho volit), volit bychom měli. Rád bych poskytl čtenářům, kteří si nemohou dovolit věnovat politice více času, nějaký podrobný předvolební přehled kandidujících stran a kandidátů, ale bohužel je to nad mé možnosti. Snad se na něco zmůžu alespoň před druhým kolem senátních voleb. Zde jen několik stručných rad, z nichž většina zde již dávno zazněla.
Tedy:
A) V prvé řadě posuzujte strany. Nedejte se zmást řečmi o tom, že tohle jsou krajské volby a ne celorepublikové, případně že toto jsou senátní volby a ne parlamentní. Podpora v krajských volbách i volbách senátních je vždy i významnou podporou patřičné strany. (Pokračování textu…)
V sobotu 10. září ve dvě hodiny po poledni bude v katedrální bazilice svatého Ludvíka v Saint Louis ve státě Missouri sloužena mše svatá za zemřelou Phyllis Schlaflyovou.
„Banální informace,“ řeknete si možná v duchu, „má význam tak leda pro zesnulou, její rodinu, pro její farní společenství. Den co den je přece na bezpočtu míst sloužena mše svatá za zesnulého. Kdo vůbec je ta Phyllis Schlaflyová?“
A budete mít pravdu. V Událostech České televize, ve Zprávách TV Prima a v Televizních novinách TV Nova se tento týden ani slovem nezmínili o nějaké Phyllis Schlaflyové. Nenajdete jedinou zprávu o jejím skonu na webech ČT24, Českého rozhlasu, iDnes, iHNed, Novinek, Lidovek, Deníku nebo na Neviditelném psu. Ba dokonce ani Vatikánský rozhlas se nezmínil, mlčí Skleněný kostel, Signály, RC Monitor, Katolický týdeník, Radio Proglas. V tichu utonul i server Hodie. Možná si nyní otvíráte nové webové okno, abyste se podívali na Katopedii, o kom si to povídáme. Marně, nemá tam heslo. Nenajdete ho ani na české Wikipedii a bez zmínky je i Víra.cz. Pro nás bezvýznamný člověk, můžeme uzavřít.
Takový závěr by však byl omylem z těch těžkých. Do Saint Louis dnes na pohřeb paní Schlaflyové přijede i republikánský prezidentský kandidát Donald Trump, jenž nepatří do kruhu její rodiny. St. Louis Post-Dispatch píše, že tam také promluví (http://1url.cz/4twg7), a tu nám informace se sublokálním či nanejvýš lokálním významem náhle vyrůstá do rozměru Spojených států amerických.
Ze všech hloupostí, které může člověk udělat, je lhát sám sobě, lhát svým, aby sebe i je upokojil. Je šílené tvářit se, že se nic neděje, když se něco děje, je neskutečně hloupé zavírat oči před smrtelným nebezpečím a popírat je, je sebevražedné tvrdit o zavilém a zlém nepříteli, že je to neškodný mírumilovný dobrák.
Mír nevytvoříme tím, že ve válce prostě zavřeme oči. Zavilý nepřítel zůstane nepřítelem, i když mu budeme říkat kámo, zvát si ho domů a točit se k němu zády. Jediné, čeho touto cestou dosáhneme, je rychlý konec. Náš konec. V osobním, komunitním i civilizačním záběru. Je to tak jednoduché, tak proč to tolik čelních politiků a duchovních odmítá pochopit?!
Je naprosto očekávatelné, že prostí lidé s nižším vzděláním, zaměstnaní živením svých rodin a splácením hypoték, nemohou mít úplnou představu o tom, co je to islám. Navzdory tomu si většina z nich paradoxně udržuje mnohem realističtější představu o islámu než špičkoví politici či duchovní, kteří mají v tomto směru mnohem lepší možnosti vzdělat se a být informováni. (Pokračování textu…)
Český pro-life politik a místopředseda Mladých křesťanských demokratůPavel Horáček byl v sobotu večer při návratu z brigády přepaden a brutálně zbit bandou mladíků, kteří mu mimo jiné doporučili, aby „držel hubu s těma politickýma kecama“. Nyní se doma léčí z následků otřesu mozku, který při incidentu utrpěl.
Pavel Horáček (∗ 1994) je členem MKD a KDU-ČSL, v MKD zastává od roku 2012 post místopředsedy. Je velmi aktivní v českém pro-life hnutí – spolupořádá četné akce (např. lokální brněnské pochody) a hájí pro-life postoje v politice i médiích. (Pokračování textu…)
Papežovu migrační politiku podrobil tvrdé kritice arcibiskup pražský, kardinál Dominik Duka. František podle něj nerozumí evropské migrační krizi, protože pochází z Latinské Ameriky. Na rozdíl od Spolkové republiky Německo a Rakouska církevní představitelé visegrádské skupiny tzv. „vítací politiku“ Bruselu a Berlína nepodporují.
Dne 7. května zveřejnil český deník Lidové noviny rozhovor s pražským arcibiskupem. V něm kardinál uvádí, že způsob, jakým papež František rozumí migrační krizi, která v Evropě probíhá, odráží jeho latinskoamerický původ.
Františkovo uvažování se liší od jeho předchůdců, kteří byli Evropané
Společnost a historie Jižní Ameriky mají velký vliv na myšlení papeže, které se tak výrazně liší od myšlení Jana Pavla II. a Benedikta XVI., kteří byli Evropané, soudí pražský kardinál.
Rozhovor s kardinálem Dukou byl zveřejněn den poté, co papež František obdržel Cenu Karla Velikého. V předmluvě k jejímu udělení zdůvodnil prezident Evropského parlamentu Martin Schultz (SPD), že papež František je „velkým Evropanem.“ (Pokračování textu…)
Česká politika je paradoxní. Člověk by řekl, že když na špičkového politika praskne dotační podvod, tak mu to uškodí, tak ho to pohřbí. Případ Babišova „Čapího hnízda“ však ústí do úplně jiného výsledku – do totální destrukce zbylého kreditu jeho koaličního partnera, který s Babišovými čachry nemá vůbec nic společného, leč přesto právě on nyní čelí hrozbě naprostého (sebe)zničení a definitivnímu pohřbení…
Nu, buďme spravedliví – může si za to sám… Kauza „Čapí hnízdo“ by KDU-ČSL sama o sobě nikterak neublížila. Tím skutečným a potenciálně smrtícím problémem se stala až díky gradující bezcharakternosti, chamtivosti a zbabělosti této strany (či respektive jejího vedení), kteréžto nedostatky znemožňují lidovcům správně reagovat a kompromitují je tak, že nemohou před voliči obstát… (Pokračování textu…)
„Soudce Antonin Scalia byl muž Boží, patriot a neochvějný obhájce psané Ústavy a vlády práva.“ –Gregg Abbott¹
V noci z 12. na 13. února 2016 zemřel ve spánku světoznámý katolický právník Antonin Scalia (1936-2016), který od září 1986 až do své náhlé smrti zastával úřad soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických.
Náhlý odchod zbožného katolíka, vůdce a mluvčího konzervativního křídla Nejvyššího soudu a nebojácného obhájce katolických a konzervativních hodnot na soudu i mimo něj, je těžkou ranou a obrovskou ztrátou nejen pro jeho rodinu a přátele, ale též pro všechny konzervativce a pravověrné katolíky. (Pokračování textu…)
TORONTO, 21. ledna 2016 (LifeSiteNews) – Soudkyně provincie Ontario Mavin Wongová odsoudila k nepodmíněnému trestu obhájkyni života a vězeňkyni svědomí Lindu Gibbonsovou za porušení občanskoprávního opatření z roku 1999, podle něhož jsou v okruhu 500 stop od Morgentalerovy potratové kliniky v Torontu zakázány aktivity hnutí pro život. V souladu se zněním tohoto opatření soudkyně Gibbonsovou rovněž odsoudila za „obtěžování“.
Gibbonsová byla zatčena 2. září loňského roku, když se procházela před Morgentalerovým potratovým zařízením, které se nachází v kancelářském komplexu na adrese 727 Hillsdale Avenue v torontské čtvrti Leaside. Nosila tabuli s obrázkem miminka a nápisem: „Proč, maminko, když tolik chci rozdávat lásku?“, v ruce měla malé plastové modely dítěte před narozením a letáky hnutí pro život.
Státní zástupce Daniel Brandeis povolal na stanoviště svědků dvě pracovnice potratového zařízení, které prohlásily, že pokojné svědectví Gibbonsové spojené s přecházením po chodníku kliniku „obtěžovalo“. Jedna pracovnice uvedla, že měla pocit, že přítomnost Gibbonsové „narušovala“ její soukromí. (Pokračování textu…)
TORONTO, 4. ledna 2016 (LifeSiteNews) – Proces s obhájkyní života a vězeňkyní svědomí Mary Wagnerovou se bude konat 10. a 16. března 2016 v budově Staré radnice v Torontu. Wagnerová je obviněna ze dvou porušení podmínky a způsobení škody ve výši 5000 dolarů.
Jednačtyřicetiletá Wagnerová byla zatčena 12. prosince v Ženském centru Bloor West Village, které se nachází ve 4. patře kancelářské budovy na adrese 2425 Bloor Street West, když se pokoušela odrazovat ženy od potratu.
Podle luteránského pastora Toma Steerse, který byl přítomen, když byla Wagnerová 24. prosince předvedena před soud, bude státní zástupce žádat devítiměsíční nepodmíněný trest a další dobu probace. Při hlavním líčení, které má trvat jeden a půl dne, má v úmyslu předvolat čtyři až pět svědků. Steers řekl portálu LifeSiteNews.com, že mezi svědky budou dvě ženy, které byly na ten den objednány na potrat, a probační úředníci Wagnerové. Dále uvedl, že Wagnerová při slyšení před soudem na Štědrý den potvrdila, že se bude zastupovat sama, a že i když „by s radostí přijala propuštění na kauci“, nepodepíše podmínky kauce, které by od ní požadovaly, aby nevstupovala do zařízení provádějících potrat. (Pokračování textu…)
„Vážení rodičové, vážení voliči, jste pro mne jen idioti…“ Ač tuto větu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) během svého nedělního vystoupení na Primě samozřejmě vůbec nevyslovila, přesto jí nepochybně zvonila někde hluboko v hlavě. Jinak se to, co tam předvedla, ani vykládat nedá…
Seděl jsem u televize, nevěřícně poslouchal její vpravdě šílenou obhajobu zavedení povinné předškolní docházky a ptal jsem se sám sebe, jestli se mi to nezdá. Už dlouho jsem nezažil, aby politik tak ostentativně dával najevo své absolutní pohrdání voliči, aby ze sebe sypal takové nehorázné kraviny a nepřímo tím všem sděloval, že má lidi tak totálně na háku, že necítí potřebu se alespoň pokusit najít nějakou alespoň trochu smysluplnou argumentaci pro své konání… (Pokračování textu…)
Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) se obrací na všechny občany a zejména rodiče s prosbou, aby psali zákonodárcům a sdělili jim svůj názor na návrh zákona, který má u nás zavést povinný rok školky.
Krom toho, že ho považuje za hrubý zásah do práv rodičů, který nejen ukládá povinnost roční návštěvy školky, ale zásadně též omezuje svobodu rodičů si školku vybrat, upozorňuje též na to, že výrazně znevýhodňuje lesní školky, které nedávno tak halasně zachraňovali vládní lidovci. VORP rovněž kritizuje fakt, že návrh zavádí jednotné přijímací zkoušky na střední školy.
Osobně musím souhlasit s tím, že zákon především hrubě zasahuje do práv rodičů a zásadně znevýhodňuje soukromé, církevní a lesní školky, což je něco zcela nepřijatelného. Jednotné přijímačky na střední školy rovněž nejsou optimální. Proto doporučuji VORP podpořit a poslancům psát. Seznamy poslanců a jejich adresy naleznete na stránkách Sněmovny, hodně pozornosti bych věnoval poslancům z patřičného výboru a vládním poslancům a politikům (ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL).
Zde je text výzvy a návrh dopisu, který samozřejmě můžete dle svého gusta pozměnit:
Zde je pokračování rozhovoru s Lucií Cekotovou. První část, která se točí okolo tzv. „knihy pěti kardinálů“ naleznete ZDE.
Nyní bych přešel k druhému tématu tohoto rozhovoru – Vy, krom toho, že jste překladatelkou a hájíte manželství a rodinu překladem této knihy, jste také členkou Výboru na obranu rodičovských práv, dokonce snad členkou jeho vedení, pokud se nemýlím, což je zase jiná forma obrany rodiny. Jak jste se k VORPu a práci v něm dostala?
Jsem jeho spoluzakladatelkou a od ledna tohoto roku opět i členkou předsednictva. Výbor na obranu rodičovských práv vznikl v dávných dobách, na sklonku roku 1995, nebo na úplném začátku roku 1996, kdy se v České republice poprvé objevila snaha o zavedení jednotné, shora naoktrojované sexuální výchovy povinné pro všechny žáky základních škol a k našemu nesmírnému překvapení a zděšení byl jedním z jejích spoluautorů MUDr. Antonín Brzek, který tehdy byl tuším místopředsedou české zemské organizace KDU-ČSL. Byl to tedy úder, který přišel ze strany, odkud bychom ho nečekali. Sešla se nás tehdy skupina katolických rodičů, která cítila potřebu snažit se to nějak zvrátit, a proto založila Výbor na obranu rodičovských práv. Bylo to v době krátce porevoluční a název měl evokovat Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se zabýval obhajobou stíhaných disidentů v konečné fázi totalitního režimu. Začali jsme se cílevědomě snažit, aby Brzkova koncepce neprošla, což se podařilo.
Pokud si vzpomínám, tak kdysi jsem četl vyjádření některého z předních členů VORPu, nevím už kterého, že Josef Lux nejdříve tu Brzkovu koncepci sexuální výchovy podporoval, ale později od toho ustoupil a tvrdil, že to bylo tím, že původně nevěděl, co v ní přesně je, že kdyby to věděl od počátku, nepodporoval by ji nikdy. Viděli jste to taky tak, totiž že to lidovci podporovali z nevědomosti, nebo byli mezi nimi kromě Brzka i jiní, co tu koncepci skutečně podporovali z ideových důvodů?
Nevím, jestli to Josef Lux nevěděl, to si netroufnu tvrdit. Je možné, že o věci jako takové nic nevěděl a nechal si od lidí, kteří ji podporovali, vysvětlit, že to je dobrá věc. Následně, když se seznámil s postojem lidí z opačné strany názorového spektra, prostě změnil názor.
V KDU-ČSL byla celá řada lidí, kteří to prosazovali z ideových důvodů. Mezi lidovci je i dnes skupina lidí, kteří chtějí mít tzv. prst na tepu doby, a proto hledají takováto témata, která se potom snaží prosazovat, protože mají dojem, že lid si to žádá, že křesťanství jako takové už není „in“ a jako volební program jim nestačí. Jsou přesvědčeni, že když se budou ke křesťanským hodnotám hlásit příliš principiálně, ztratí voliče. Proto se čas od času vyskytne někdo, kdo v nějaké takové oblasti, ať už jde o potraty, sexuální výchovu nebo jiné podobné záležitosti, začne prosazovat něco, o čem se domnívá, že to přinese nové voliče. Brzek určitě nebyl sám, ale řekla bych, že byla řada lidovců (i ve vedení), kteří o tom nevěděli, nebo jim to bylo vysvětleno tak, že to prostě bez detailní znalosti věci vzali za své. Domnívám se, že postoj KDU-ČSL v této věci zdaleka nebyl jednoznačný… (Pokračování textu…)
V piatok 22. mája 2015 sa v Írsku konalo referendum, ktoré v krajine podporilo sobáše homosexuálov. Zo 60,5 % zúčastnených voličov, za hlasovalo 62% t. j. asi 1,2 milióna obyvateľov a 38% bolo proti. Referenda sa v tejto krajine, kde sa asi 84% obyvateľov pokladá za katolíkov, zúčastnil vysoký počet voličov a bolo podporované všetkými politickými stranami, médiami a rozličnými iniciatívami.
Írsko, ktoré sa pokladá za jednu z krajín s najvyšším percentom katolíkov, kde donedávna ešte nemali vôbec legalizované problémy sekularizovaných krajín, si ako prvé demokraticky odhlasovalo nekresťanský spôsob života spoločnosti. Nikdy som v tejto krajine nebol, preto nie som kompetentný vyjadrovať sa k príčinám a dôvodom, ktoré obyvateľov Írska priviedli k tomuto nešťastnému kroku. Ale pýtam sa, čo robila Írska Cirkev a jej predstavitelia, že väčšina obyvateľov, teda aj katolíkov, prišla vo svojom vnútri k takémuto rozhodnutiu?
Je známe, že o Pravde nemožno hlasovať. Ale ako môže fungovať spoločnosť, ktorá spochybní vlastné základy, na ktorých je stáročia budovaná? Načo je taká Cirkev, aký má zmysel, ktorá prestáva byť soľou, ktorá nevedie k večnému šťastiu? Kde môžu byť kresťanské hodnoty ponúkané ako model pre život, keď to nejde v Írsku, a zdá sa, že ani na Slovensku? Zostáva nádej, že snáď ešte kresťania v Poľsku a na Malte dokážu udať smer života spoločnosti. (Pokračování textu…)
První kolo polských prezidentských voleb překvapivě vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost, europoslanec Andrzej Duda (cca 35 % hlasů), těsně následovaný úřadujícím prezidentem a kandidátem vládní Občanské platformy Bronisławem Komorowským (cca 33 % hlasů). Za nimi už s výrazným odstupem zůstává poslední kandidát s významným podílem hlasů, zpěvák Paweł Kukiz (cca 21 % hlasů). (Pokračování textu…)
Všeobecné volby ve Spojeném království skončily nečekaným drtivým vítězstvím pseudokonzervativců Davida Camerona, kteří získali asi 37 % hlasů a ve Sněmovně budou mít absolutní většinu křesel (podle průběžných výsledků minimálně 330 z 650). Druhými velkými vítězi voleb jsou skotští nacionalisté, kteří naprosto ovládli kdysi labouristické Skotsko, kde získali asi 50 % hlasů a 56 z 59 křesel (tj. o padesát více než dosud).
Pak jsou tu ovšem poražení. V prvé řadě jde o liberály, kteří spoluvládnutí s Konzervativní stranou zaplatili většinou voličů a drtivou většinou křesel. Ve druhé o labouristy, kteří namísto předpovídaného plichtového výsledku zůstali daleko za Konzervativní stranou a byli doslova vymeteni ze Skotska. (Pokračování textu…)
Jsem nanejvýš znechucen návrhem novely branného zákona, který včera prošel vládou. Nejenže zavádí spoustu zásadně nepraktických a zbytečných opatření (některé zásadní námitky zmiňuje poslankyně za ODS Jana Černochová – vizte ZDE), ale především přichází s jednou nebetyčnou zhůvěřilostí: odvody se mají týkat i žen.
A to je velmi zlé. V civilizovaných společnostech se za normální situace povinné odvody žen týkat nemají, jedinou přijatelnou výjimkou jsou svobodné bezdětné ženy pracující ve zdravotnictví. Samozřejmě, pokud ta která žena chce pomoci při obraně státu, může se přihlásit jako dobrovolnice. To je ale něco jiného. (Další věc je, že ženy nepatří do bojových jednotek.) (Pokračování textu…)
RC Monitor požaduje, aby Česká republika poskytla azyl křesťanským rodinám s malými dětmi, které prchají před tzv. Islámským státem a nemají naději na návrat domů. Zároveň vyzývá české katolíky, aby (ať už jako jednotlivci, nebo jako celá farní společenství) nabídli premiéru Sobotkovi pomoc s péčí o tyto uprchlíky a s jejich integrací do české společnosti.
Nabídněte premiérovi české vlády svoji pomoc s integrací křesťanské rodiny s malými dětmi do naší společnosti: s osvojením si jazyka, kulturních zvyklostí nebo třeba i pomoc s nalezením zaměstnání – vše dle vašich možností. Zároveň ho poproste, aby česká vláda umožnila přijetí těchto pronásledovaných křesťanských rodin s malými dětmi.
Domluvte se a nabídněte totéž jménem vaší farnosti nebo sboru.(Pokračování textu…)
Značka, která by dnes měla viset i u vchodů na norské úřady.
Vážení pracovníci norského velvyslanectví v Praze,
tento otevřený dopis je určen Norsku. A tudíž vám, protože vy Norsko v této zemi reprezentujete. Budu jen rád, když ho zprostředkujete svým nadřízeným a úředníkům z Bernevernetu.
Považuji za svoji povinnost vyjádřit vám i světu své nezměrné pobouření nad zhůvěřilostmi, jichž se soustavně dopouští norský Bernevernet („Úřad na ochranu dětí“), který ovšem má s ochranou dětí a jejich práv společného asi tolik, co měl nechvalně proslulý Výbor pro veřejnou bezpečnost, organizující teror v revoluční Francii, společného s péčí o práva a životy Francouzů. Nebo co mělo společného Orwellovo Ministerstvo Pravdy s pravdou.
Až donedávna jsem se domníval, že pogermánšťování dětí Slovanů zmizelo spolu s nacistickým Německem a v současné době je jediným velkým státním obchodníkem s dětmi Čína, která s oblibou loupí a prodává děti z rodin, co neměly tolik „uvědomění“, aby respektovaly zločinnou politiku jednoho dítěte. Nyní už vím, že „pokrokové a lidských práv tak dbalé“ Norsko se dokázalo poučit od obou těchto zemí a státi se na této smutné úrovni jejich „důstojným“ následovníkem, resp. konkurentem. Jo, jste nejhůře „dvojky“ ve státním obchodu s dětmi a řádění nekontrolovatelné a mafiózní juvenilní justice. Daleko dnes předstihujete Anglii a dokonce možná i tu Čínu – a to už je opravdu „výkon“. (Pokračování textu…)
.jpg)
.jpg)
