Zločin tiché modlitby

Byly doby, kdy jsme si mysleli, že některé svobody jsou v našem civilizačním okruhu vybojovány jednou pro vždy, třeba svoboda projevu nebo vyznání, ale to jsme byli naivní a nechápali, že svoboda není samozřejmost, že je třeba o ni v každé generaci svést nový zápas. Jedním z testovacích polygonů svobod se stala v posledních letech Velká Británie.

A to prosím nechci psát o skotském zákazu hate speech, tomu se věnují jiní, a je dobře, že ho podrobují kritice, protože potírání nenávistných projevů je trojský kůň cenzury.

Mě zaujalo něco jiného: postáváním na chodníku si na britských ostrovech koledujete o zatčení. Protože kriminálního jednání se podle britské policie nedopustíte už jen slovně, ale také myšlenkou. (Pokračování textu…)

Zločin tiché modlitby Read More

Nelze vyhánět ďábla belzebubem! 

Již po několikáté mi přišlo z konzervativně katolického prostředí video, kde nějaký švýcarský historik Ganser vypočítává všechny zločinné intervence USA po II. světové válce ve světě. Začíná tím, že CIA zmanipulovala už italské volby r. 1948, pokračuje korejskou a vietnamskou válkou, kubánskou krizí a končí nynější americkou podporou Ukrajiny proti Rusku. 

Samozřejmě nejsem obdivovatelem USA. Velmi dobře vím, že nikdy nebyly „hodným strýčkem Samem“, jak si je za komunistické éry někteří naši odpůrci režimu idealizovali. Vždycky sledovaly své velmocenské zájmy bez ohledu na prosté bezbranné a nevinné lidi. Ještě horší je však jejich ideologie, potažmo vůbec ideologie tzv. demokracie a liberalismu, která je očividně protikřesťanská a v příkrém rozporu s morálními hodnotami katolické nauky, jak magisterium Církve skrze dokumenty papežů od bl. Pia IX. až po Pia XII. neustále hlásalo. Po válce to nebylo ještě až tak zřejmé, teď ale už naprosto jasně v souvislosti s legálními vraždami nenarozených dětí v celém západním světě, které byly nejnověji ve Francii přímo parlamentem prohlášeny ústavním „právem ženy“. V USA a v dalších tzv. demokratických zemích jsou též zákonem kodifikována „práva“ homosexuálů a leseb až k úrovni tzv. manželství, jsou propagovány pornografie a už od útlého dětského věku tzv. sexuální výchova, postupně čím dál víc zemí legalizuje také eutanazii. Zastánci autentické morálky a obránci nenarozeného života jsou vyhazováni z práce a zavíráni do vězení, proto USA – a potažmo svět tzv. demokracie vůbec – nemohou být naším vzorem k následování, naopak katolík musí jejich zásady kategoricky odmítnout. (Pokračování textu…)

Nelze vyhánět ďábla belzebubem!  Read More

Hotový déšť milosrdenství: Pontifikát čistek aneb deset let defenestrací

Nejde jen o Stricklanda. Dlouhá řada biskupů, které papež František předčasně odstranil, nabrala za poslední rok a půl na tempu: „Zasáhni jednoho, aby se z toho poučilo sto dalších.“ Rozumu se vymyká každý jednotlivý případ, ale celkový počet je šokující. Řeč je o defenestracích biskupů ze strany papeže Františka, jimiž se vyznačuje celý jeho pontifikát.

Poslední nehorázný případ se týkal biskupa z Tyleru Msgre. Josepha Stricklanda, který byl po nátlaku nuncia na „dobrovolnou rezignaci“ bez jakéhokoli zdůvodnění odstraněn ze své diecéze. (https://www.duseahvezdy.cz/2023/11/13/papez-frantisek-osobne-odvolal-americkeho-biskupa-josepha-stricklanda/) Neexistuje žádná zmínka o finančním či sexuálním skandálu, s nímž by byl spojen, tím méně o tom, že by se provinil herezí (což by bylo jeho kariéru zřejmě naopak posunulo výš). Jednodušeji řečeno se zdá, že Strickland se dopustil zločinu urážky majestátu, jelikož opakovaně vyjadřoval stanoviska, která se nelíbila církevnímu politbyru: odpor proti vakcínám založeným na buněčných liniích z potracených plodů, nesouhlas se žehnáním homosexuálních dvojic, odpor proti Traditionis custodes. A také neodpustitelná neřest dostatku seminaristů: v diecézi, která má jen něco přes 130 tisíc pokřtěných a 84 kněží, se jich ke kněžství připravuje 21. (Pokračování textu…)

Hotový déšť milosrdenství: Pontifikát čistek aneb deset let defenestrací Read More

Kdo bude další na řadě?

Papež František dělá čistky. Nejprve biskup Daniel Fernandéz z Portorika, poté biskup Joseph Strickland z USA, jak o případu DaH referovaly, teď kuriální kardinál Raymond Leo Burke, jemuž římský pontifik zastavil plat a vypověděl jej z jeho římského bytu (srvn. článek na https://apologie.info). Kdo z hierarchů se odváží poukázat na nepravověrnost Bergogliových vyjádření, je postižen degradací nebo přímo odstraněním. Kdo bude další na řadě? Arcibiskupové Carlo Maria Viganó nebo Jan Pawel Lenga jsou již v důchodu, jim dle kanonického práva může pouze zakázat veřejně udělovat svátosti (což stejně mohou jako důchodci pouze se souhlasem ordináře diecéze, v níž se nacházejí), nebo je exkomunikovat. I toho je nynější pontifik schopen, jenže z analytického pohledu by to bylo přece jen „příliš silné kafe“. Nota bene hierarchové v důchodu pro něj představují pouze minimální nebezpečí, horší  je to s těmi, kteří jsou v úřadu a mají vliv. Je otázka, jestli vůbec a kdy zasáhne tvrdá Františkova pěst proti kazachstánskému biskupovi mons. Athanasiovi Schneiderovi, který si také nebere při kritice současného pontifikátu žádné servítky. Ten má ale proti Stricklandovi a Burkeovi tu výhodu, že je pouze pomocným (světícím) biskupem – a to v „zapadákově“, kde navíc katolíci představují pouhých 1,5 proc. populace. 

Nicméně zanechme spekulací a všimněme si faktů. Papež František se zbavuje biskupů, kteří ho kritizují z pozic ortodoxie. Ani jednou však nezakročil proti zjevným heretikům v biskupských úřadech, kteří žehnají homosexuálním párům, podávají sv. přijímání propotratovým politikům nebo hlásají uvolněnou morálku ohledně 6. a 9. přikázání. Ti jsou „v pořádku“, zvláště pak když dělají potíže tradiční mši sv., kterou Bergoglio nejspíš přímo nenávidí a proti níž vydal patřičné dokumenty. To je jasný a viditelný trend tohoto pontifikátu k definitivnímu prosazení novocírkve, jež nemá s autentickou Katolickou církví již nic společného kromě názvu. Měla by se nazývat spíše humanisticko-ekologicko-klimatickou sektou – a nikoli Katolickou církví. Kdo z biskupů se proti tomu ozve, musí pryč. (Pokračování textu…)

Kdo bude další na řadě? Read More

Odnětí platu a bytu kardinálu Burkeovi

Kardinál Burke v hledáčku Vatikánu

T. S. Flanders

Uprostřed množících se zpráv o špatném zdraví Svatého otce bylo také několika zdroji potvrzeno, že papež má v úmyslu odebrat plat a ubytování v Římě kardinálu Burkeovi. Zatím se nepotvrdilo, zda má být kardinál Burke rovněž odstraněn z kolegia kardinálů.

Od zveřejnění této nyní potvrzené zprávy počátkem minulého týdne ani kardinál Burke, ani Vatikán nevydali žádné prohlášení. V úterý 28. 11. vyšla na portálu One Peter Five analýza agresivního postupu papeže proti pravověrným biskupům, jejímž autorem je kanonista Antonio Francés PhD. Argumentuje v ní, že k odstranění biskupa musí mít papež vážný důvod, jinak se jedná o svévolný akt odůvodněný pouze papežovou vůlí. (Pokračování textu…)

Odnětí platu a bytu kardinálu Burkeovi Read More

Papež František osobně odvolal amerického biskupa Josepha Stricklanda

VATIKÁN (LifeSiteNews) –– Papež František odvolal biskupa Josepha Stricklanda z úřadu pastýře a biskupa diecéze Tyler v Texasu.

Šokující oznámení se objevilo v denním bulletinu Svatého stolce 11. listopadu. Uvádí se v něm prostě: „Svatý otec uvolnil z pastýřské správy diecéze Tyler (USA) J.E. Msgr. Josepha E. Stricklanda a jmenoval biskupa z Austinu J.E. Msgr. Joea Vásqueze apoštolským administrátorem uprázdněné diecéze.“ (Pokračování textu…)

Papež František osobně odvolal amerického biskupa Josepha Stricklanda Read More

Bergoglio zbavil úřadu biskupa Stricklanda

Bergoglio osobním rozhodnutím odvolal z úřadu JE Josepha E. Stricklanda, biskupa texaského Tyleru, jednu z nejvýraznějších osobností dnes již zřejmě velmi menšinové skupiny katolických biskupů, co ještě věří v Boha a mají a veřejně hájí katolickou víru.

Důvody, jak již je jeho zvykem, raději nezveřejnil. Není divu, „věří v Boha a je katolík“ by se na papežském odvolacím dekretu vyjímalo přece jen dosti blbě. Přitom právě to je to, co Satanův pohůnek a jeho přicmrndávači nemohou snést. Proto byl biskup Strickland odvolán.. (Pokračování textu…)

Bergoglio zbavil úřadu biskupa Stricklanda Read More

Pozvání ke společné modlitbě

Mnozí lidé vnímají den za dnem houstnoucí duchovní soumrak a nejistou budoucnost.

Cítí to i sekulární svět a řeší vnitřní tíseň vnějšími prostředky. Politickými proklamacemi a demonstracemi nebo ponořením hlavy do písku s argumentem: „kdybych na to myslel, tak bych se musel zbláznit“. My, pokud chceme být solí země – ne tou, která se nehodí k ničemu, než aby se po ní šlapalo – máme prostředky a moc trend zvrátit nebo velmi zmírnit. A protože jsme jediní, kdo to skutečně může udělat, tak to udělat musíme. Pro sebe samé, pro své děti a vnoučata, pro svůj národ a zem a pro všechny naše bratry a sestry po celém světě, kteří nejsou vybaveni zbraněmi, které držíme v rukou my.

Zj 19,19

A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku.

Jaké vojsko má v tomto světě Pán Ježíš Kristus? Jedině duchovní. Tato bitva je reálná a zuří všude kolem nás, ale nevede se světskými prostředky. Klíčem je pochopit, že to, co se děje v hmotném světě, má původ ve světě duchovním a vítězství nebo prohry ve světě ducha se přenášejí i do světa hmotného. Už konečně uvěřme, že těmi nejúčinnějšími zbraněmi jsou modlitby a půst. (Pokračování textu…)

Pozvání ke společné modlitbě Read More

Pobyt ve vězení jako trvalé svědectví o posvátnosti života

Autorka tohoto článku je odsouzená kriminálnice. Na „dráhu zločinu“ mě v roce 1978 nalákal někdo, kdo byl sám kdysi obviněn z federálního trestného činu zločinného spolčení. Soudci mě nazvali „nebezpečnou osobou, před níž je třeba společnost chránit“, „recidivistkou“ a newyorský nejvyšší státní zástupce nejnověji dokonce „teroristkou“. Za své „zločiny“ jsem byla ve vězení.

Naposledy jsem dostala trest odnětí svobody na 45 dnů v Oaklandské okresní věznici v Pontiaku v Michiganu, z něhož jsem si odseděla třicet čtyři dnů. Dne 31. března jsem byla zařazena do bloku F1. První, co jsem chtěla udělat, stejně jako většina spoluvězenkyň, bylo navázat kontakt s vnějším světem. Proto jsem se posadila na židli ve frontě čekajících na možnost si zavolat z jednoho ze čtyř telefonů, které mají šedesát čtyři vězeňkyně k dispozici.

„Nováčci“ obvykle přitahují pozornost, a já jsem nebyla žádnou výjimkou – až na to, jakému zkoumání jsem byla podrobena. Přistoupila ke mně mohutná černá spoluvězeňkyně ještě se dvěma dalšími a řekla: „Nevypadáš na někoho, kdo se dostává do malérů. Za co jsi tu?“ Nebyla jsem ve vězení ještě ani hodinu a spoluvězeňkyně už chtěly vědět, jak to, že sdílím jejich osud. Trochu jsem se bála, jak se ke mně budou chovat, až se dozvědí můj „zločin“, nicméně jsem jim to řekla. „No, zatkli mě, když jsem se pokoušela v zařízení, kde se dělají potraty, mluvit se ženami o potratu a říkat jim, že jejich nenarozené děti jsou také lidé. Když přišla policie, řekla jsem, že nemůžu odejít, protože v sázce jsou lidské životy.“ „Cože! Děláš si srandu?“ zněla reakce spoluvězeňkyně, která se ptala. Mezitím mě obklopila skupinka dalších žen – všechny s podobnou reakcí. „A za to jsi tady? Proč je to zločin?“ Nebo: „To je směšné!“ Jedna spoluvězeňkyně se zeptala: „A kolik jsi za to dostala?“ Odpověděla jsem: „Pětačtyřicet dnů.“ „Ty jo!“ řekla další. „To jsi dostala víc než já, a já jsem tu za … no, to je jedno!“ (Pokračování textu…)

Pobyt ve vězení jako trvalé svědectví o posvátnosti života Read More

Temná zákoutí náhradního mateřství

Zdá se, že náhradní (surogátní) mateřství bude bioetickým tématem letošního roku. Ostatní kulturně válečná témata – Istanbulská úmluva, redefinice manželství nebo změna pohlaví na žádost – jsou sice již také v pokročilém stavu přípravy, ale náhradní mateřství zatím tolik nerozděluje, a tak má šanci uspět. V Poslanecké sněmovně se formují tři názorové skupiny, oscilující od úplného zákazu po „přiměřenou“ regulaci.

Poté, co poslankyně Ožanová a Válková (obě ANO) předložily návrh zákona s cílem náhradní mateřství úplně zakázat, roztrhl se v médiích pytel s články typu „odborník XY (právník, sociolog, lékař, psycholog) si nemyslí, že je dobrý nápad brát zoufalým bezdětným párům tuto poslední šanci na dítě“, zpravidla doprovázenými střípkem nějakého hlubokého lidského příběhu.

Možná má tato mediální ofenziva za cíl překrýt pachuť, která na surogátu ulpěla po operaci Španěl, kdy se ukázalo, že Praha představuje významný článek v mezinárodním dodavatelském surogátním řetězci. Dokonce i jinak liberální Seznám zprávy si nebraly servítky: „Nezáleží na tom, kde na světě žijete a co jste zač. Jestli jste pár, který nemůže mít děti. Či patříte mezi singles toužící po miminku. Nebo jste člověk s nějakou úchylkou a dokonce pedofil? Všechno jedno – stačí mít peníze. Takhle jednoduše podle policie funguje byznys s náhradním mateřstvím na trase Ukrajina – Česko – svět.(Pokračování textu…)

Temná zákoutí náhradního mateřství Read More

Zbudování domácího oltáře

Za poslední rok se mi častěji než kdy dřív ozývají lidé, kteří si chtějí doma vybudovat oltář nebo to už udělali.

Jejich důvody se do jisté míry liší. Někteří chtějí mít vyčleněný modlitební koutek s ikonami či soškami a instalací oltáře pod svatými obrazy mu chtějí dodat ještě větší důstojnosti. Jiní mají v domě místnost navíc, vhodnou k tomu, aby se z ní stala kaple, kam se mohou chodit modlit posvátné oficium, růženec nebo číst Písmo, a samozřejmě bez oltáře, který nám připomíná Krista-Skálu, nejsvětější Oběť i naši povinnost zbudovat Mu oltář ve svém srdci, není žádná kaple úplná. Ještě další mají přátele kněze, kteří u nich při návštěvách v jejich městě nocují, nebo kterým se může hodit klidné místo, kde mohou odsloužit mši, pokud je povinnost neváže obětovat ji jinde; nebo se připravují na ještě temnější a obtížnější časy, kdy dobří kněží možná budou muset putovat od domu k domu, nebo se úplně skrývat.

Ať jsou naše důvody jakékoli, než se do budování takového oltáře pustíme, potřebujeme vědět několik věcí. (Pokračování textu…)

Zbudování domácího oltáře Read More

Nepropadejte rusko-ukrajinské nemoci

Už dlouho jsem se chystal toto napsat… Lidi, neblázněte. Jakkoliv je válka na Ukrajině závažná a šílená věc, málokdy stojí za to, abyste se kvůli ní uráželi, nepřátelili či rozcházeli.

Téma rusko-ukrajinské války je nejen závažné, ale (a především) nesmírně komplikované. Jak Západ s Ukrajinou, tak Rusko mají máslo na hlavě a kostlivce ve skříni.

Můj osobní názor je, že původně (tj. při Majdanu) bylo právo spíše na straně Ruska a ukrajinských Rusů, ale Rusko se o ně svým řáděním v posledním roce samo připravilo. Chápu ale, že při složitosti tématu se snadno může stát, že i dva inteligentní lidé snadno dojdou i při podobném názorovém zakotvení ke zcela odlišnému výsledku. Nečiní je to méněcennými, opovrženíhodnými ani vymytými. (Pokračování textu…)

Nepropadejte rusko-ukrajinské nemoci Read More

Volby jako skandál

Tak zítra nás čeká druhé kolo … frašky, chtělo by se říci, ale na to je celá záležitost až příliš smutná a skandální. Už v prvním kole jsem musel konstatovat, že není koho volit, a tak jsem k volbám nešel. Jen jsem (již do značné míry  lhostejně) pozoroval, jak zvítězili oba již dříve vybraní favorité – oba s temnou komunistickou minulostí a se s katolickou vírou zcela neslučitelnými názory.

V posledních dnech ve mne ale lhostejnost transmutuje ve vztek. To, že katolíci nedokázali najít důstojného kandidáta, za kterého by se nemuseli stydět a kterému by bylo možné to hodit bez uzardění alespoň v prním kole, byl sice vlastně taky skandál, ale naprosto neporovnatelný s tím, o který se v poledních dnech zasloužili mnozí katoličtí kněží i hierarchové. Myslím ty, kteří se vehementně staví za generála Pavla se zápalem, který by byl hodný mnohem svatějších věcí (u kterých ho ovšem titíž zpravidla zcela postrádají). (Pokračování textu…)

Volby jako skandál Read More

Historické rozhodnutí Nejvyššího soudu USA

WASHINGTON (LifeSiteNews) – Nejvyšší soud USA v pondělí konečně vydal rozhodnutí v případě Dobbs v. Jackson Women’s Health Organization. Potvrdil zákaz potratů po 15. týdnu ve státě Mississippi, zvrátil rozhodnutí v kauze Roe v. Wade a dopřál věci ochrany života nejvýznamnější vítězství od roku 1973, kdy případ Roe spustil potraty na požádání v celých USA.

Stanovisko soudu vydal soudce Samuel Alito, k němuž se připojili soudci Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová. V rozhodnutí se říká, že rozsudek v případě Roe byl „nesmírně špatný od samého počátku“. „Jeho argumentace byla mimořádně slabá a rozhodnutí mělo škodlivé důsledky,“ napsal Alito. „Ústava se o potratu nezmiňuje a žádné takovéto právo není žádným jejím ustanovením chráněno ani implicitně. […] Nastal čas ctít ústavu a problém potratu vrátit voleným zástupcům lidu.“

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts napsal separátní votum, v němž konstatoval, že nechtěl zvrátit rozhodnutí v případu Roe, ale zákaz ve státě Mississippi by ponechal v platnosti. Tři soudci jmenovaní demokraty s rozhodnutím nesouhlasili. (Pokračování textu…)

Historické rozhodnutí Nejvyššího soudu USA Read More

Vatikán zakázal tradici nakloněnému francouzskému biskupovi vysvětit kněze a jáhny

Ve Francii se v poslední době udály dvě věci, které se týkají biskupů – jednoho otevřeného vůči tradici a jiného, který je rozhodně proti ní – a které drsně zdůrazňují rostoucí atmosféru pronásledování kněží nakloněných tradičnímu mešnímu obřadu či jen tradičnímu kněžskému oděvu. 

Nejzávažnější rozhodnutí se týká diecéze Toulon-Fréjus na jihu Francie, jejíž biskup Dominique Rey obdržel ve čtvrtek [2. 6.] přípis z Říma, v němž se mu přikazuje odložit kněžská a jáhenská svěcení, která se měla konat 26. června, dokud neproběhnou diskuse s několika římskými kongregacemi. 

Téhož dne poslal arcibiskup Guy de Kerimel z Toulouse na jihozápadě Francie dopis seminaristům své diecéze, v němž si stěžuje, že někteří z nich byli viděni v klerice, a nařizuje jim, aby s jejím nošením přestali. Jasně říká, že toto pravidlo platí jak v semináři, tak při všech aktivitách mimo něj. Důvodem, který uvádí, je to, že se tím mladí muži připravující se na kněžství prezentovali „příliš klerikálně“. (Pokračování textu…)

Vatikán zakázal tradici nakloněnému francouzskému biskupovi vysvětit kněze a jáhny Read More

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem

Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu.

Tato pasáž mě oslovila v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 asi nejvíce. Je to tak jen v České republice? Anebo jsou i jiná místa na světě, kde se lidé dělí na muže a ženy? A pokud právo v tomto pouze akceptuje společenskou realitu, může se tato realita lišit v místě a vyvíjet v čase?

Faktem je, že 9. listopadu 2021 byli aktivisté bojující za možnost změny pohlaví bez operačního zákroku dosud nejblíže prosazení svých zájmů; veřejnost se o tom dozvěděla ovšem teprve ve čtvrtek 31. března 2022, kdy byl zveřejněn nález Ústavního soudu. Ten rozhodoval o tom, zda je požadavek stanovený v § 29 odst. 1 občanského zákoníku protiústavní či nikoliv. Klíčová věta, která jim vadí, zní:

Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.

Souběžně s tím se rozhodovalo o ústavnosti odlišné konstrukce rodných čísel pro muže a pro ženy.

Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková připravila vyhovující návrh. Získala pro něj i většinu hlasujících. Vyškrtnout ustanovení zákona se však nepodařilo. Jak je to možné a co se vlastně stalo? (Pokračování textu…)

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem Read More

Biskup Cikrle vyhání otce Protivínského kvůli tradiční liturgii z jeho vlasti

Ve farnostech v Třebíči a okolí se v neděli 27. 2. 2022 četlo oznámení, že P. Vlastimilu V. Protivínskému brněnský biskup Vojtěch Cikrle zakázal veřejně sloužit Mši svatou, při soukromé celebraci mu nařídil používat pouze misál Pavla VI. a dále mu na jeden rok zakázal pobývat na území České republiky.

Pater Protivínský má přitom vážné zdravotní problémy s pohybovým aparátem. Trpí častými a silnými bolestmi zad a kloubů a potřebuje se ve své vlasti léčit. Vyhnáním z ČR je léčba prakticky znemožněna. Pokud by však neuposlechl a z České republiky nevycestoval, bude obviněn z neposlušnosti a brněnský biskup mu hrozí propuštěním z duchovenského stavu.

Tento kněz narozený r. 1969 ve Znojmě slouží brněnské diecézi už 25 let. V roce 2010 začal kromě NOM sloužit také Mši svatou všech věků. Od r. 2015 ji slouží výhradně. Právě to má být důvodem k tvrdému trestu ze strany biskupství, které se takto zřejmě snaží ukázat, jak si představuje ono neustále zmiňované milosrdenství. (Pokračování textu…)

Biskup Cikrle vyhání otce Protivínského kvůli tradiční liturgii z jeho vlasti Read More

Katolické tábory, setkání a pobyty v roce 2022

Setkání katolických dětí 2016

Toto je průběžně aktualizovaný seznam táborů, setkání a prázdninových pobytů vedených v (tradičně) katolickém duchu, které se uskuteční v ČR (či v blízkém zahraničí a s orientací na české děti a mládež) v čase letních prázdnin 2022.

Pokud zde podle vás nějaký chybí, ozvěte se, uvidíme, dá-li se tam doplnit. Podmínkou uvedení akce je známý a seriózní pořadatel, zajištěné (tradičně) katolické duchovní vedení a samozřejmě tradiční liturgie.

Uvedení akce v tomto seznamu není žádným doporučením ani recenzí, vychází pouze z toho, že akce existuje a základním způsobem splňuje uvedené podmínky. Jediný tábor, který osobně znám, je ten společný projekt FSSP a Krutských, na jehož organizaci se podílím.

(Pokračování textu…)

Katolické tábory, setkání a pobyty v roce 2022 Read More

Budou se hlavy neočkovaných narážet na kůly?

Milí čtenáři, v souvislosti se současným děním v naší zemi si udělejme krátkou exkurzi do sociálního inženýrství. Před lety se mi dostal do rukou zajímavý text Bertranda Russela z knihy Vliv vědy na společnost.

Cituji část textu: „Fyziologie a psychologie poskytují pole pro vědecké postupy, které stále čekají na další rozvoj. (…) Význam toho (davové psychologie) nesmírně vzrostl díky vývoji moderních propagandistických metod. A nejsilnější z nich se nazývá vzdělávání. (…) Sociální psychologové zítřka budou mít několik školních tříd, na nichž budou zkoušet různé metody, jak navodit neotřesitelné přesvědčení, že sníh je černý. Brzy se dostaví řada poznatků. Za prvé, že vliv domova narušuje kýžený výsledek. Za druhé, že toho nelze tak docela dosáhnout, pokud indoktrinace nezačne už před věkem deseti let. Za třetí, že velmi účinné je opakované odříkávání veršů doprovázených hudbou. Za čtvrté, že přesvědčení o bílé barvě sněhu je nutné představit jako chorobný sklon k výstřednosti. (…) Je na budoucích vědcích tyto zásady upřesnit a zjistit, na kolik přijde, aby děti uvěřily, že sníh je černý, a o kolik bude levnější, uvěří-li, že je tmavě šedý. (…) Až se tyto postupy podaří dovést k dokonalosti, pak jakákoliv vláda, která bude mít po generaci na starost vzdělávání, bude schopna ovládat své občany bez nutnosti armády či policie.

Nabízí se otázka, co má koronavirus společného s barvou sněhu? Možná to, že viry více útočí v ladovské zimě, kdy se na nás sypou miliardy sněhových vloček slibujících zimní radovánky. Ale o radovánkách toto mé zamyšlení není. (Pokračování textu…)

Budou se hlavy neočkovaných narážet na kůly? Read More