Polemiky – 3. stránka – Duše a hvězdy

Problém povinné etické či mravní výchovy

23. 11. 2013 - by Ignác Pospíšil - 48 Comments.

Došla mi e-mailem výzva k podpisu Petice za výuku mravní výchovy, kterou sestavila paní Eva Čápová. Byť mám u paní Čápové pocit, že občas příliš snadno propadá rozličným „proroctvím“ a kampaním, vážím si jí pro její pro-life aktivity a entusiasmus. Nicméně tuto petici jsem nepodepsal a nepodepíšu, protože ji považuji za nedomyšlený nápad.

Nikdo soudný nemůže zpochybňovat potřebu etické či mravní výchovy na školách. Ano, opravdu bychom potřebovali kvalitní a systematickou mravní (či etickou – na přesném pojmenování opravdu nezáleží) výchovu na všech školách. Naprosto s tím souhlasím. Problém je, že za současného stavu společnosti ji prostě mít nemůžeme… (Pokračování textu…)

O víře / Polemiky / Pospíšil, Ignác / Úvahy

Kostel je „jen“ kostel…

13. 11. 2013 - by Ignác Pospíšil - 113 Comments.

Možná si někteří z vás všimli, že Duše a hvězdy nikdy neinformují o koncertech, které se konají v kostele. Není to náhoda. Jsem totiž pevně přesvědčen, že koncert nemá v kostele co dělat. Nepatří do něj, z mnoha velice pádných důvodů, a nerespektování tohoto faktu škodí koncertu, umělcům, posluchačům i kostelu.

Tento můj postoj pochopitelně rovněž vede k tomu, že takovéto koncerty ani nevyhledávám. Nicméně poměrně nedávno jsem poprvé (a patrně i naposled) ve svém životě udělal výjimku. A v jistém smyslu jsem rád, že jsem tak učinil. Ne že bych změnil názor – naopak. Moje zkušenost mne v mém názoru jen utvrdila. Ale umožnilo mi to ujasnit si některé věci a já tak mám jasnější představu, proč koncert do kostela nepatří. (Pokračování textu…)

Polemiky / Politika / Semín, Michal

Neodbytné otazníky nad sebejistými vykřičníky

14. 10. 2013 - by Ignác Pospíšil - 83 Comments.

Článek PhDr. Pavla Zahradníka přinesl mnohé důležité informace a do té míry, do které jsou pravdivé, jsem mu za ně vděčný. Věděl jsem, že Jana Bobošíková neměla v minulosti problém podporovat požadavky homosexuální lobby a když podpořila svým podpisem Manifestu D.O.S.T. konzervativní postoje k manželství a rodině, byl jsem tím upřímně překvapen. A aby nezůstalo u jediného překvapení, požádala mne, zda by mohla vystoupit na demonstraci, kterou Akce D.O.S.T. svolala proti snaze zavést povinnou sexuální výchovu do škol.[i] Souhlasil jsem a nelitoval jsem. Krátce nato jsme se spolu sešli při panelové diskusi, kdy jsme proti Ondřeji Liškovi, předsedovi militantně multikulturalistické Strany zelených, hájili názor, že islám nepředstavuje pro Evropu i naši společnost žádné obohacení, ale nebezpečí. Setkali jsme se ještě vícekrát a nikdy jsem neodcházel s pocitem, že její sympatie k Akci D.O.S.T. nejsou upřímné. Naopak. Dospěl jsem k závěru, že Jana Bobošíková, stejně jako kdokoli jiný, může svoje názory měnit. K lepšímu. Ne vždy se mnou souhlasila a já s ní, ale rozhovory byly upřímné a zdálo se mi, že přispívají ke stále většímu příklonu Jany Bobošíkové ke konzervativní pravici.

I proto jsem byl zděšen internetovými odkazy, které Dr. Zahradník vydoloval z hlubin internetu. Kéž by něco podobného učinil i na adresu jiných politiků, lovících hlasy v katolickém či konzervativním táboře…

Janě Bobošíkové jsem 12. 10. napsal dopis tohoto znění: (Pokračování textu…)

Křesťanská politika / Polemiky / Zahradník, Pavel

Katolíci a volební blok Hlavu vzhůru!

9. 10. 2013 - by Ignác Pospíšil - 82 Comments.

Michal Semín ve svém příspěvku, nazvaném „Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?“, reagoval na některé názory, vyslovené v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?“ Protože této diskuse jsem se také zúčastnil, pokládám za svou povinnost na článek Michala Semína odpovědět.

Hned na začátku bych chtěl vyslovit nesouhlas s nespravedlivým názvem článku Michala Semína – ve zmíněné diskusi se, pokud vím, nevyskytl žádný „stoupenec“ neomarxistů; tyto stoupence můžeme zato nalézt na kandidátních listinách Hlavu vzhůru! (již byly uvedeny příklady dam Bobošíkové a Volfové, které prý své názory – jak ujišťuje Michal Semín – změnily, ovšem ten, kdo sleduje dosavadní činnost obou političek a krkolomné zvraty, kterých jsou ve svém ušlechtilém boji za získání státního příspěvku schopny, tomu sotva uvěří).

K úvodní dlouhé pasáži o webu Monarchia Catholica (s jehož myšlenkovými východisky se neztotožňuji) bych poznamenal jen tolik, že nesdílím obdiv k úpadkové liberální rakousko-uherské monarchii, přesto však nepochybuji o tom, že i toto úpadkové Rakousko-Uhersko bylo pro katolíka a konzervativce pořád neskonale lepší eventualitou než první republika a slabý „konstituční“ císař František Josef I. lepším vladařem než neblahý Tomáš Apostata, nemluvě již o krvelačném zločinci Edvardu Benešovi. Nesdílím ovšem také „němcožroutskou“ nenávist, která je jedním z motorů činnosti celého klausovského tábora a ke které se bohužel hlásí i někteří „vlastenečtí“ katolíci z tohoto tábora; nepovažuji ji za křesťanskou a pokládám ji za větší nebezpečí než proněmecké články na málo navštěvovaném webu. (Pokračování textu…)

Polemiky / Politika / Semín, Michal

Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?

8. 10. 2013 - by Ignác Pospíšil - 57 Comments.

V minulých dnech se v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?“ objevila řada výpadů proti Akci D.O.S.T. Jsme obviňováni z podpory stran či osob, jež údajně rozvrací mravní řád ve společnosti podporou potratů a adopcí dětí homosexuálními páry. Považuji za nutné na tyto závažné výtky reagovat.

Část opozice vůči Akci D.O.S.T. přichází z okruhu přispěvatelů blogu Monarchia Catholica. Jeho šéfredaktor tvrdí, že současný režim je nelegitimní a že je tedy katolíkům přísně zapovězeno účastnit se voleb. Vzhledem k tomu, že svůj vyhraněný postoj nemůže opřít o přímé výroky církevního magisteria, vyvozuje jej z obecnějších zásad sociální nauky Církve. Jsem toho názoru, že mylně. Je pravda, že na současné politické scéně není jediná strana, která by mohla být považována za stranu katolickou, a tedy ani strana, která by důsledně hájila křesťanský mravní řád ve společnosti. Naši kritici na základě této skutečnosti činí jednoduchý závěr: jít k volbám je hřích, protože volbou kterékoli ze stran volíme nelegitimní republikánský režim, liberalismus a mravní rozklad.

Tradiční sociální nauka Církve nic takového neučí. Předkoncilní morální teologové se naopak shodují v tom, že je-li v demokratickém systému, který Církev z principu neodmítá, možnost volby subjektu, který, ač není katolický, hájí základní principy přirozeného mravního řádu, a hrozí-li vítězství stran, jejichž program představuje pro společnost značné nebezpečí, je oprávněné volit ty strany, jež, ač samy v mnoha ohledech nedokonalé, mohou dané škodě zabránit! (Pokračování textu…)

Bahník, Petr / Polemiky

Zlato mlčení je někdy třeba obětovat

8. 10. 2013 - by Ignác Pospíšil - 15 Comments.

– Kritika kritiky-

Dosti dlouho se bráním reagovat na nejrůznější fauly, jimiž kritici z různých světa stran útočí proti Akci D.O.S.T. Říká se, psi štěkají, karavana jede dál. A věru není proč znepokojovat se pokřikem kulturní levice a havlistických „elit“. Vyjí-li vzteky, pak to co děláme, děláme patrně dobře. Ostatně, je i kritika, byť třebas ve formě záludného dloubnutí pod žebra, které se patří pokorně naslouchati a napravit na své straně vše, co je křivého. Tak jsem chápal například různé, z konzervativních pozic vedené, výhrady ke strategii, popřípadě tomu či onomu taktickému kroku v působení Akce D.O.S.T. Nicméně, občas se objeví i výpady natolik zlomyslného druhu a směru, že by mlčení k nim nebylo aktem pokory, ale rezignace, zavdalo by podnět k nepodloženým dohadům a mohlo by svést mnohé. K takovým výpadům patří hyperkritika Akce D.O.S.T. obsažená v aktuální agitce „Nech volební lístky doma“ od anonymního autora MC na internetových stránkách nepatřičně nazvaných Monarchia Catholica. Činím tedy zřídkavou výjimku a jako místopředseda Akce D.O.S.T. si dovolím několika větami se ke zmíněným útokům vyjádřit.

Obsahem článku signovaného MC je výzva ke konzervativně orientovaným čtenářům, aby se neúčastnili blížících se parlamentních voleb. Výzva zajisté legitimní a na stránkách, které se prohlašují za monarchistické, více než pochopitelná. Méně pochopitelné už je zdůvodňování tohoto postoje výčtem a kritikou kandidujících stran. Autor či autoři za šifrou MČ by si měli vybrat, zda jim jde o hrdé donkichotské gesto kopající parlamentarismus s rozběhem do zadnice, což nepostrádá půvabu, nebo jen o obyčejnou pragmatickou úvahu, že jim žádná ze stran nevyhovuje, a proto na volby kašlou. Úvahu veskrze všední, kterou letos myslím udělá kde kdo. Úvahu, která mlčky předpokládá, že kdyby přece jen byla nějaká ta strana, která by kritikovi vyhovovala, bylo by rázem správné k volbám jíti a dáti jí svůj hlas. (Podle kontextu stránek Monarchia Catholica soudím, že by se tak stalo, kdyby dostalo možnost kandidovat u nás např. sudetoněmecké krajanské sdružení). (Pokračování textu…)

Malý, Radomír / Polemiky / Společnost / Vyvracení mýtů

Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?

30. 9. 2013 - by Ignác Pospíšil - 113 Comments.

Pan profesor M. C. Putna se opět „vyznamenal“, tentokrát svým článkem „Svatý Václave, vyžeň fašisty!“, zveřejněný na Christnetu 27. 9. letošního roku. A je dobře, že tento článek vyšel. Snad málokterý jiný jeho příspěvek odhaluje buď autorovu nižší inteligenci, na níž nic nemění ani podivnými manévry získaný profesorský titul, nebo její účelové předstírání. Zároveň inkriminovaný artikul prozrazuje Putnovu chorobnou nadutost a nenávist ke všem, kteří mají kritický pohled na jeho „homosexuální křesťanství“.

Jsou to ode mne tvrdá a nespravedlivá slova? Nechť tedy každý nezaujatě posoudí následnou pasáž dotyčného článku: „…..O dvacet let později je nacionalismus jednou z dobových mód a katolicismus v ultrakonzervativní verzi jeho ideologickou oporou. Vytvořila se široká, jen na první pohled nesourodá fronta: DOST jakožto politické hnutí i intelektuální trust nacionálních kruhů; Jana Bobošíková se svou vulgárně populistickou Suverenitou; Daniel Landa se svými muzikálovými mysticko-nacionálně-grálovými agitkami; „tradiční“ holohlaví náckové ze severních Čech; síť ultrakonzervativních náboženských organizací (Institut svatého Josefa, Hnutí pro život aj.) a na ně napojených agilních blogerů (ano, i to je důsledkem „demokratického“ potenciálu nových technologií: jeden recepční z hotelu v Českých Budějovicích, který nemá žádné vzdělání, ale jen dost času a energie, si založil internetovou „Katopedii“ jakožto protiklad „relativistické“ Wikipedie, a díky svému donašečství se stal postrachem mnoha katolických kněží); kulturní spolky a sdružení pěstující „přátelství se slovanskými národy, s Ruskem zvláště“; ochotní lokajové ve vrcholové politice, jako bývalý ministr školství Dobeš; někteří z nejbližších Klausových poradců; a na vrcholu všeho sám Klaus.“ (Pokračování textu…)

Malý, Radomír / Polemiky / Společnost / Vyvracení mýtů

Mediální manipulace jako za komunistů

6. 9. 2013 - by Ignác Pospíšil - 53 Comments.

Ano, jinak skutečně nelze nazvat televizní debatu „Máte slovo“ 5.9. na ČT 1 se známou moderátorkou Michaelou Jílkovou, tentokrát na téma uvedení na trh abortivní pilulky Mifegyne, jinak známé též pod názvem RU 486. 6 účastníků debaty, 3 pro, 3 proti, jako obhájci nenarozeného života vystupovali prezident Hnutí pro život mgr. Radim Ucháč, pravoslavný kněz dr. Libor Halík a brněnská psychiatrička dr. Ilona Burdová.

Jílková – jak je vždy jejím zvykem – pustila ke slovu jen toho, koho chtěla. Kdykoliv začal Radim Ucháč hovořit, přerušila jej po pár větách pod průhlednými záminkami, že „nemluví k věci“ nebo že sám „klade otázky“, kněze Halíka „uzemnila“ hned na začátku. Paní Jílková si ovšem patrně plete televizní diskusní pořad s výslechem na policii, kde také otázky má právo
klást pouze vyšetřovatel, nikoli vyslýchaný. Jen paní dr. Burdovou Jílková celkem respektovala a nutno říct, že tato dáma argumentovala dobře, díky jí za to. Podobné poděkování patří i Radimu Ucháčovi za jeho věcné a klidné předkládání výmluvných faktů, ačkoliv musel čelit neustálému skákání do řeči ze strany moderátorky. (Pokračování textu…)

Polemiky / Šourek, Bohumil / Společnost

Dražan a D.O.S.T.

25. 6. 2013 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

Napište v záhlaví „Klaus“ a máte čtenost jistou. A pokud další text bude – jakkoli – protiklausovský, nemine vás ani všelijaké to poklepávání na ramenou. Prostě úspěch zajištěn.

Snad proto včerejší svou glosu Jan Dražan, zástupce šéfredaktora Lidových novin, nazval Klaus na návštěvě. Však název upoutal i mne. Pravda, spíše proto, že jsem si následně všiml zkratky D.O.S.T.

Před pár dny jsem se totiž zúčastnil na půdě ČSVTS setkání s Václavem Klausem, pořádaného akcí D.O.S.T. na téma Co učinit s českou ekonomikou. Takže mě hned napadlo, že se text týká této akce. A pojala mě zvědavost. Jak asi událost vidí představitel mainstreamového média? Čeho si všiml? Co mně uniklo? Popř. která prezidentova slova hodnotí jinak než já? (Ne snad, že bych měl nějaké velké očekávání…) (Pokračování textu…)

Polemiky / Pospíšil, Ignác

O bezcenném ateismu

28. 2. 201314. 5. 2015 - by Ignác Pospíšil - 278 Comments.

Kdo věří, že život má nějaký smysl (v prvé řadě by to měli být všichni křesťané) se mnou bude jistě souhlasit, že je až příliš krátký. Protože je možno a třeba v něm toho tolik udělat. A tak málo času na to máme…

V jistém smyslu lze život připodobnit turnajové šachové partii. V omezeném čase, který máme k dispozici, se snažíme najít co nejlepší pokračování, které nám dá co největší šanci na vítězství (rozuměj dobře prožitý, svatý – život).

A nyní si představte takovéhoto šachistu, který zkoumá jedno z možných pokračování a zjistí, že tento tah vynuceně vede k totálně prohranému postavení. Myslíte, že bude dál ztrácet čas podrobným studiem všech možných způsobů, jak může dostat mat? Když je zde tolik slibnějších možností? To asi těžko… (Pokračování textu…)

Křesťanská politika / Ladislav, František Karel / Polemiky

Křesťané, nevolte lidovce!

13. 8. 2012 - by Ignác Pospíšil - 40 Comments.

Několik let jsem čekal, kdy z Pavla Bělobrádka něco konkrétního vypadne. Za jeho předsednictví se dlouho nic nedělo, pominu-li raketový start, při kterém sliboval zatočit s politickými sviněmi. Byl to nejspíš mladický úlet, jenž byl brzo zapomenut. I přes, páně Bělobrádkovo, dlouhotrvající mlčení a mlžení, jsem tomuto sympatickému muži přál, aby dorostl do pevného křesťanského politika a státníka.

Dnes jsem se tedy dočkal. Díky postkomunistickému Právu, jehož téměř nulová prodejnost v sobotu, kvůlivá televizní příloze, stoupá do finančně téměř soběstačných rozměrů, byl můj hlad, po předsedově rozjezdu, ukojen. Nevím, jak jiní, ale já procitl z naivního snu do kruté reality. Šéf KDU-ČSL se řádně a viditelně odkopal. Zcela jsem ztratil iluze o tom, že v tomto člověku dříme pravý obhájce konzervativních hodnot. Dny, strávené po boku bezpáteřních, věčných mudrlantů, milců pravdy, lásky a funkcí, nepochybně udělaly své. Bělobrádek tancuje, jak kontroverzní Kmentová píská, spolu s havlistou Pithartem slyší trávu růst, souznění s eurohujerskou Roithovou si raději ani nebudu domýšlet. (Pokračování textu…)

Polemiky / Politika / Pospíšil, Ignác / Vyvracení mýtů

Poznámka k odvolání ministra Pospíšila

28. 6. 2012 - by Ignác Pospíšil - 17 Comments.

Českou republikou otřásá poprask nad odvoláním ministra Pospíšila. Několik lidí se mne ptalo, co na to říkám. Přiznám se, že jsem je dost zklamal, když jsem řekl, že mne to příliš nezajímá, protože na tom zas až tak nesejde. Je to jen zajímavý doklad toho, jak hluboko jsme klesli jako stát, jak hluboko klesla česká pravice. Nicméně pokud už vás to zajímá, je užitečné a správné sledovat toto dění v širších souvislostech…

Není to tak dávno, co byl lapen David Rath (s velkým přispěním paní zástupkyně Bradáčové). Vláda jásala (jak by taky ne, velmi se jí to hodilo) a snažila se z toho udělat důkaz nezávislosti policie a jejího nekompromisního přístupu padni komu padni. Což je samozřejmě nesmysl. Jak ukázal případ Drobil a v současnosti ukazuje případ Parkanová, pokud jde o vládní politiky, je jakákoliv snaha policie a státních zástupců o jejich vyšetřování a stíhání naprosto nežádoucí. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy si klíčové osoby vlády přejí někoho zlikvidovat – viz Věci veřejné. (Pokračování textu…)

Liturgie / Polemiky / Pospíšil, Ignác / Vyvracení mýtů

Forma není nic vedlejšího

19. 6. 201229. 12. 2015 - by Ignác Pospíšil - 68 Comments.

Často, přečasto slýchávám při diskusích o pokoncilním úpadku od „moderních katolíků“ tu neskutečnou hloupost, ten pseudoargument nad jiné pitomý: To je jen forma, kašlete na ni, důležitý je OBSAH. Již jednou jsem o tom psal v souvislosti se svatým přijímáním a vidím, že je třeba to napsat znovu:

Ne nadarmo se člověk při svém konání snaží sladit formu a obsah. Je to důležité, neboť pokud dojde na výraznější nesoulad mezi formou a obsahem, přináší to veliké škody, neboť špatná/zanedbaná forma poškozuje obsah a je překážkou jeho správnému vnímání. (A naproti tomu dobrá forma obsah podrží a pozvedne.) (Pokračování textu…)

Katolická církev / Křesťanská politika / Polemiky / Pospíšil, Ignác / Vyvracení mýtů

Strana, co nemá s Katolickou církví nic společného

1. 5. 2012 - by Ignác Pospíšil - 13 Comments.

Čím dál častěji slýchávám od jistých lidovců jednu konkrétní frázi. Je poměrně stručná: „KDU-ČSL nemá s Katolickou církví nic společného.“ Nu, kdo chce kam, pomozme mu tam…

Nechápu, co si recitátoři slibují od tak směšného, hloupého a (stále ještě) lživého sloganu. Máloco je totiž jisté tak, že nekatolíky nepřitáhne (už protože takové pitomosti nikdo neuvěří), zatímco nejednoho katolíka spolehlivě odradí. Protože strana, která nemá s Katolickou církví nic společného, evidentně není pro katolíky. (Pokračování textu…)

O víře / Polemiky / Pospíšil, Ignác / Vyvracení mýtů

Pravověrnost není farizejství!

21. 4. 2012 - by Ignác Pospíšil - 14 Comments.

Homosexuální aktivista Martin Šístek napsal příspěvek Mravnost mezi hříchem a ideálem, v němž podpořil zde již mnou zmiňovaný článek Jeronýma Klimeše, který zpochybňuje samé základy katolické morálky. Není v něm nic moc překvapivého: pan Šístek Klimeše podporuje a užívá přitom otřepanou a primitivní argumentaci, která zneužívá a překrucuje Kristovu kritiku farizeů…

Kdo trochu zná Bibli, tomu je ihned jasné, že Šístkova analogie je naprosto mimo. Protože co Kristus kritizoval na farizejích? Ne, nebyla to přísnost jejich morálky (už protože morálka, kterou Kristus kázal, byla ještě přísnější, viz jeho učení o absolutní nerozlučitelnosti manželství či o hříchu v myšlenkách). (Pokračování textu…)

Krize Církve / O víře / Polemiky / Pospíšil, Ignác / Vyvracení mýtů

Katolík Klimeš, ateista

12. 4. 2012 - by Ignác Pospíšil - 84 Comments.

Většina z nás si už všimla, že psycholog Jeroným Klimeš se sice hlásí ke katolicismu, nicméně jeho názory nijak zvlášť katolické nejsou, jak je vidět prakticky pokaždé, když zasedne ke klávesnici. Ani ve svém posledním článku Co s předmanželským sexem bezdětných? (ChtistNet.cz 11. 4. 2012) se od této tradice nijak neodchýlil, když vystřihl text, který zcela přejímá ateistické pojetí morálky, zejména pak té sexuální… (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Polemiky / Politika / Pospíšil, Ignác

A zase ty tance…

19. 3. 2012 - by Ignác Pospíšil - 29 Comments.

Kritika ze strany hnutí pro-life a možnost kandidatury Jiřího Karase nezůstaly bez odezvy: Zuzana Roithová se ohradila proti „šíření zkresleného výkladu jejích postojů,“ kterého se mělo dopustit HPŽ ČR. Doporučuji vám, abyste si ten text pozorně přečetli, protože je velmi poučný. Zuzana Roithová se v něm snaží dokázat, že (navzdory inkriminovanému rozhovoru) prorodinná a pro-life politika jsou její nejvlastnější přirozeností. Celkové vyznění je ovšem velice rozpačité… (Pokračování textu…)

Polemiky / Pospíšil, Ignác / Vyvracení mýtů

Církev a vlažný postoj ke komunismu??

3. 2. 2012 - by Ignác Pospíšil - 11 Comments.

Josef_Karel_Matocha — Arcibiskup Matocha (1888-1961)

ChristNet.cz dnes zveřejnil článek Michala Černého Křesťan a politika, v němž se autor mimo jiné podivuje nad tím, že církev „je kritizována za to, že se aktivněji nepostavila proti nacismu, ale nikoli za vlažný postoj ke komunismu.“ A pokračuje: „Nejenže s ním v řadě případů vřele koketovala, ale také s ním nemalou dobu koexistovala.“ Domnívám se, že je třeba se ohradit proti takovémuto nesmyslu a falšování dějin.

Škoda, že autor nevyjmenoval alespoň pár příkladů z té „řady případů“, v nichž církev s komunismem „vřele koketovala“. Tak nějak mne totiž žádný nenapadá, samozřejmě pokud vynecháme „ilegální teologické směry“ (ona zmíněná tzv. teologie osvobození) či osobní selhání jednotlivců (jako byl odpadlík Josef Plojhar a další tzv. „pokorokoví kněží“ u nás). Ovšem vydávat Církví odmítané omyly teologů či padlé kněze za příklad koketování Církve s komunismem, to by vyžadovalo buďto zlý úmysl, nebo velké selhání úsudku. (Pokračování textu…)