Zlato mlčení je někdy třeba obětovat
– Kritika kritiky-
Dosti dlouho se bráním reagovat na nejrůznější fauly, jimiž kritici z různých světa stran útočí proti Akci D.O.S.T. Říká se, psi štěkají, karavana jede dál. A věru není proč znepokojovat se pokřikem kulturní levice a havlistických „elit“. Vyjí-li vzteky, pak to co děláme, děláme patrně dobře. Ostatně, je i kritika, byť třebas ve formě záludného dloubnutí pod žebra, které se patří pokorně naslouchati a napravit na své straně vše, co je křivého. Tak jsem chápal například různé, z konzervativních pozic vedené, výhrady ke strategii, popřípadě tomu či onomu taktickému kroku v působení Akce D.O.S.T. Nicméně, občas se objeví i výpady natolik zlomyslného druhu a směru, že by mlčení k nim nebylo aktem pokory, ale rezignace, zavdalo by podnět k nepodloženým dohadům a mohlo by svést mnohé. K takovým výpadům patří hyperkritika Akce D.O.S.T. obsažená v aktuální agitce „Nech volební lístky doma“ od anonymního autora MC na internetových stránkách nepatřičně nazvaných Monarchia Catholica. Činím tedy zřídkavou výjimku a jako místopředseda Akce D.O.S.T. si dovolím několika větami se ke zmíněným útokům vyjádřit.
Obsahem článku signovaného MC je výzva ke konzervativně orientovaným čtenářům, aby se neúčastnili blížících se parlamentních voleb. Výzva zajisté legitimní a na stránkách, které se prohlašují za monarchistické, více než pochopitelná. Méně pochopitelné už je zdůvodňování tohoto postoje výčtem a kritikou kandidujících stran. Autor či autoři za šifrou MČ by si měli vybrat, zda jim jde o hrdé donkichotské gesto kopající parlamentarismus s rozběhem do zadnice, což nepostrádá půvabu, nebo jen o obyčejnou pragmatickou úvahu, že jim žádná ze stran nevyhovuje, a proto na volby kašlou. Úvahu veskrze všední, kterou letos myslím udělá kde kdo. Úvahu, která mlčky předpokládá, že kdyby přece jen byla nějaká ta strana, která by kritikovi vyhovovala, bylo by rázem správné k volbám jíti a dáti jí svůj hlas. (Podle kontextu stránek Monarchia Catholica soudím, že by se tak stalo, kdyby dostalo možnost kandidovat u nás např. sudetoněmecké krajanské sdružení).
To ovšem není jediný rozpor v ideovém světě autorů publikujících na uvedených stránkách. Ke kritice Akce D.O.S.T. se MC dostává, když ve výčtu kandidujících politických subjektů dospěje k volebnímu bloku Hlavu vzhůru. Tomu vyčítá kde co, ale zejména nacionalismus. Argumentuje přitom encyklikami papežů Pia XI. a Pia XII., které, bez ohledu na jejich jasné zacílení proti pangermánskému nacismu a italskému fašismu, vykládá jako zavržení národního cítění vůbec, a Akci D.O.S.T. obviňuje, že se jako celek i v osobě předsedy Michala Semína „vzdaluje od křesťanských principů“. Je až úsměvné, že se s tak vyhraněným verbálním odporem k nacionalismu čtenář setkává právě na stránkách, které jsou plné projevů německého národovectví (připomínkami insignií nacionalistických předválečných Burschenschaftů počínaje a lomeným písmem konče). Zdá se, že podle stránek Monarchia Catholica je špatný jen nacionalismus český, německý je třeba chápat, (ba, např. v rámci sudetoněmeckých Landsmannschaftů či hnutí za sebeurčení Jižního Tyrolska, přímo podporovat).
Ale zpět od jádra pudla k formě kritiky Akce D.O.S.T. obsahuje totiž některé věcné nepřesnosti. Předně vytrhuje jednotlivé body z programu uskupení Hlavu vzhůru a tvrdí, že je předseda Akce Michal Semín „bez skrupulí podepisuje“ a dále uvádí, že prý Michal Semín „podporuje nepřijatelné morální názory paní Bobošíkové“, přičemž cituje některé její starší výroky. Obojí tvrzení MC je zavádějící. Michal Semín samozřejmě nepodepsal žádný volební program. Bloku Hlavu vzhůru sice vyjádřil jménem Akce D.O.S.T. podporu (s důrazem na to, aby voliči preferovali formou kroužkování osobnosti z řad signatářů Manifestu D.O.S.T.), což ale v žádném případě neznamená, že podporuje někdejší názory J. Bobošíkové. (Ostatně on ani nikdo z vedení Akce D.O.S.T. nepřijal nabídku za uvedený blok kandidovat). J. Bobošíková nicméně prošla určitým vývojem a dospěla k podpisu Manifestu D.O.S.T. O tomto jejím deklarovaném příklonu ke konzervatismu zajisté lze, tak jako o čemkoli, mít pochyby. Podle mě je ovšem spíše na místě se ptáti, proč dávno před ní nepodepsali Manifest D.O.S.T. politici, kteří se jako konzervativní či dokonce katoličtí označují, vzdor svému destruktivnímu politickému působení, už léta (Kalousek, Schwarzenberg aj.). Byli bychom mohli před volbami podpořit je. To jen mimochodem.
Teze z programu bloku Hlavu vzhůru, které MC Michalu Semínovi předhazuje, je zapotřebí chápat v jasném kontextu současné doby a vztahu k EU. Vyčítá mu například zmínku programu o obhajobě demokracie. K tomu je třeba říci toto. Současná demokracie, ač samosebou není žádným ideálem, ani posvátnou krávou, poskytuje tradičně smýšlejícím lidem pořád více svobody, než diktatura nevolených, v tajných spolcích najmenovaných „elit“, jak to předpokládá model multikulturní „občanské společnosti“ nahrazující politické strany vybranými spolky (tzv. NGO). Stejně zavádějící je kritizovat tezi o obhajobě národních států jako nacionalistickou. Je to zmatek v názvosloví. Národním státem není v politologii obvykle míněn stát etnicky čistý, ale suverénní, samostatný. (Británie je v tomto smyslu národním státem, ač v ní žijí Angličané, Skotové, Velšané, Irové a hromada přistěhovalců). Jde nám prostě o obhajobu suverenity českého státu, a to aktuálně vůči EU, resp. o obnovu této suverenity, nikoli o nějakou šovinistickou utopii. Tolik na vysvětlenou.
Krom uvedených nepřesností už kritika ze strany MC obsahuje jen invektivy srozumitelné toliko čtenářům zběhlejším v církevní historii, které přirovnávají Akci D.O.S.T. k někdejšímu hnutí Sillon a Michala Semína k jeho zakladateli Marcu Sangnierovi. To se mi ve skutečnosti ani komentovat nechce, zdá se mi jen, že kdyby někdo přirovnával autory a příznivce webu Monarchia Catholica ke hnutí Konráda Henleina, našel by věru mnohem více styčných idejí než mezi Semínem a sillonisty. Leč, napsal jsem očividně již příliš.
Čím uzavřít? Patrně konstatováním, že smyslem existence Akce D.O.S.T. je brzdit a v rámci možností zadržovat vliv zhoubné ideologie multikulturalismu, jejímž nositelem je v našich končinách především EU. Tato ideologie plodí děsivou realitu, jejíž obrysy se již vynořují před námi. Francouzští policisté rozhánějí demonstrující obhájce rodiny, němečtí zatýkají rodiče, kteří nesouhlasí se školní sexuální výchovou svých dětí, o domnělá „práva“ se veřejně hlásí již i pedofilové. V ideovém a politickém boji proti této temné vlně se Akce D.O.S.T. otevřela každému člověku se zbytky zdravého rozumu a vítá každého spojence. Ano i paní Bobošíkovou. A, upřímně, přivítala by možná i autory z Monarchia Catholica, kdyby místo svého chorobného čechožroutství začali skutečně pracovat na obraně toho mála, co z naší civilizace ještě zbývá.
Petr Bahník, místopředseda Akce D.O.S.T.
Jestli to bude takto pokračovat- kdy se katolíci koušou mezi sebou a jejich vzájemné útoky si nezadají s výpady prvorepublikových ateistů a komunistů v padesátých letech (mnozí by ty druhé rozmačkali, zlikvidovali, vymazali…)- vyhubí se a skončí jako marginální samolibí spasitelé svého boha, kterého si utvořili. Přeji jim, aby uznali Jeho velikost v Trojici, putující církev jako svůj pozemský domov a uvědomili si svoji nebezpečnou pyšnost, neodpovědnost a pohoršení, které šíří.
Když pominu případy, kdy se za katolíka někdo jenom vydává, tak rozdíly mezi katolíky „tradičními“ a „progresivními“ jsou tak veliké, že kromě vysloveně dogmatických otázek se tradiční katolík spíše shodne s konservativním protestantem.
Na stránkách http://www.lifesitenews.com/ spolupracují katolíci s baptisty, dokonce s židy a některými atheisty při obraně práva na život a tradiční rodiny. Přitom jsou někteří američtí „katolíci“ jako Pelosi, Kerry, kteří podporují to, co Jan Pavel II nazýval „kultura smrti“.
Už jen kvůli přítomnosti paní Bobošíkové je pro katolického křesťana strana „Hlavu vzhůru“ nevolitelná. Stejně tak jako KSČM, ČSSD, ODS, TOP 09, ANO 2011, ten spolek Tomia Okamury atd. atd. atd. Jedinou rozumnou alternativou je KDU-ČSL. Tato tradiční strana se po svém výpadku ze Sněmovny v r. 2010 zcela obrodila. Prostudoval jsem si podrobně její volební program a mám za to, že je pro katolíka nejpřijatelnější. Na svých www stránkách jsem již dříve umístil banner s odkazem na stránky KDU-ČSL. Všem vřele doporučuji si volební program KDU-ČSL přečíst, a v parlamentních volbách volit č. 11.
Jelikož na rozdíl od Vás znám řadu nových tváří KDU-ČSL osobně a jelikož jsem například měl příležitost sledovat (coby zástupce MKD) práci Zdravotnické komise KDU-ČSL, myslím, že mohu poměrně spolehlivě prohlásit, že se tato strana obrodila spíše k horšímu… Pro mne již rozumnou alternativou být přestala – a ztratil jsem i naději, že by jí někdy mohla být…
Nebudu volit KDU-ČSL, protože za ni kandiduje odpadlý kněz Daniel Herman. Jsem katolík a Pan Herman je pro mne obdobou takových veličin, jako byl Josef Plojhar.
Pan Daniel Hernan má předky z jistého populárního etnika, jak nedávno sdělil v jednom rozhovoru pro rozhlas. Je pak otázkou, zda se jako katolík vůbec cítí. Před volbami se dokonce nechal slyšet, že přišel „obrodit“ politiku především morálně…tak to snad ty lístky raději nechám doma.
Zdravím,
domnívám se, že strany jako Koruna česká nebo Konzervativní strana jsou lepšími kandidáty.
Z čeho tak usuzujete?
Může být, ale nemají šanci projít do sněmovny. A ještě jedna poznámka – Konzervativní strana nekandiduje, její členové jsou na kandidátce Soukromníků.
Podle mě je ovšem spíše na místě se ptáti, proč dávno před ní nepodepsali Manifest D.O.S.T. politici, kteří se jako konzervativní či dokonce katoličtí označují, vzdor svému destruktivnímu politickému působení, už léta (Kalousek, Schwarzenberg aj.). Byli bychom mohli před volbami podpořit je.
Trefná poznámka, byť odpověď na vyřčenou otázku je zcela jasná: protože by ztratili přízeň médií i běžného voliče.
Sdílím názor, že současný systém poskytuje zatím ještě dost svobodného prostoru a chápu, že se příklonem k anglosaskému konzervatismu snažíte tento prostor zachovat. Z krátkodobého hlediska je to asi nejlepší možná alternativa. Ale co z dlouhodobého?
Připadá mi, že Klausovo anglosaské pojetí politiky jako demokratického souboje pravice s levicí není v delším horizontu hra s nulovým součtem a že se vnímání společnosti neustále posunuje doleva. Mám tendenci připisovat tuto erozi na vrub demokracii jako takové spíše než machinacím nezvolených elit (mimochodem je problematická jejich nezvolenost nebo co prosazují?). Připadá mi totiž, že demokracie jako systém vlády je spíše nekompatibilní se společností založenou na náboženství, tradici a autoritě. USA jako typický představitel anglosaského pojetí to ilustruje.
Pánové z MC, které osobně neznám, nejsou možná zcela konzistentní, ale v určitém smyslu je jejich instinkt správný. Je-li demokracie problematická, pak je taková i myšlenka národního státu založená na rovnosti jeho občanů pod demokratickou vládou. To je jedna stránka věci. Historicky tato myšlenka vedla k rozbití podunajské monarchie a naopak sjednocení Němců ve společném státě, což pro suverenitu naši i našich podobně malých sousedů bude vždy znamenat ohrožení, případně politickou a ekonomickou závislost. A to zejména po rozpadu EU, která je nyní podle mého názoru pro Němce tím, čím býval Sovětský svaz pro Rusy.
To samozřejmě není náplní těchto voleb, ale připadá mi zajímavá otázka, jaký kurz dlouhodobě zaujmout ohledně demokracie i naší problematické státní suverenity, která během 100 let naší samostatnosti spíše nebyla než byla.
Problém je právě v tom, že se katolíci nedokáží sjednotit v názorech a věci nazývat pravými jmény.
Pan místopředseda D.O.S.T. to možná myslí upřímně, avšak sebelepší slohové cvičení nemůže vylepšit „image“ zcela nevolitelných politiků.
Pokud by byl v mých očích V.Pružinský-Klaus volitelný politik, musel by hned v roce 1990 navrátit všechen státem nakradený majetek jeho původním vlastníkům a nikoliv jej privatizovat do rukou bolševických spratků či cizozemské konkurence. Stejně tak by musel neblokovat církevní restituce či neustále zavírat „jeho pandořinu skříňku“ plnou jedovatých benešových dekretů. Jeho zásluhou zdeformovaná „ruka trhu“ nakopla všechny poctivé a pracovité a šikovné lidi. Dej Bůh, aby za jeho poslední zločin – amnestii zločinců! byl řádně potrestán. Všechny tyto jeho politické hříchy pustoší dodnes naší krásnou zem!!!
Akce D.O.S.T. zde bohužel slouží (ráčí upřímnost prominout) jako hejno užitečných idiotů, kteří pokud paní Bobo uspěje, budou hozeni nemilosrdně přes palubu.
„Akce D.O.S.T. zde bohužel slouží (ráčí upřímnost prominout) jako hejno užitečných idiotů, kteří pokud paní Bobo uspěje, budou hozeni nemilosrdně přes palubu.“
– Ale každému, kdo má mozek mezi ušima je jasné, že Bobošíková samozřejmě neuspěje. Voliči nemají rádi arogantní lůzry (natož pak katolíky), takže jediné, k čemu tu došlo, je naprosté osobní a společenské znemožnění aktivistů Akce DOST plus pohoršení vyvolané dojmem, že účel světí prostředky.
Jedná se o nesoudnost? Nebo jde o záměr? Nebo je to kombinace – něco jako Fellayovský obrat? Nevím – a ani na tom příliš nezáleží. Důležité je pamatovat si to do budoucna.
„naprosté osobní a společenské znemožnění aktivistů Akce DOST“ – tak kategorický bych nebyl… Považuji sice aktuální politické snahy pana Semína za hluboce nešťastné a pomýlené, ale rozhodně je kvůli nepovažuji za osobně a společensky znemožněné. Mají prostě jiný názor a jiné metody než já. To není zločin. Myslím si sice, že se mýlí, ale věřím, že cíl mají dobrý.
„proč dávno před ní nepodepsali Manifest D.O.S.T. politici, kteří se jako konzervativní či dokonce katoličtí označují, vzdor svému destruktivnímu politickému působení, už léta (Kalousek, Schwarzenberg aj.). Byli bychom mohli před volbami podpořit je. To jen mimochodem.“
— Tohle je přesné. Kdyby podepsal Rath, podpořili by Ratha.
Ne, to prostě nemůžou myslet vážně, to je nějaký happening. Brzy vyjdou s pravdou ven a všichni se spolu zasmějeme, jak jsme jim to, filutům, baštili a jak jsme o takových absurditách vedli vážné debaty. Cokoliv jiného je prostě nemyslitelné.
Beztak je to ale sranda, že u nás neexistuje žádné důvěryhodné hnutí, neřku-li politická strana, representující křesťanské konservativní hodnoty. Je to tím, že osoby tohoto přesvědčení současně oplývají určitými osobnostními rysy, které v principu znemožňují vytvoření jakékoliv vnitřně koherentní korporace? Je tu nějaký sociolog, který by k tomu mohl něco říci?