Nedávno jsem si pořídil televizi. Vlastně jsem ji ani moc nechtěl pořídit, ale byla mi nabídnuta slušná televize za nízkou cenu a přece jen zprávy přes televizi zní lépe, než sekající se živé sledování přes internet… Jsou dny, kdy ji téměř nezapnu, jsou dny, kdy ji sleduji poměrně dlouho – hlavně zprávy, naučné pořady a (ve chvílích odpočinku) detektivky. A dokonce i v omezeném zorném poli detektivek občas s úžasem sleduji, kam až dokáží autoři „moderních děl“ klesnout a jak odporné ideje se snaží vpašovat do myslí diváků. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Na neděli zahajující tento týden připadá památka sv. Jindřicha II., císaře. V týdnu si mimo jiné připomínáme památky Panny Marie Karmelské (16), bl. Pavla Petera Gojdiče (17) a sv. Vavřince z Brindisi (21). Příští týden otevírá neděle, na niž připadá památka sv. Marie Magdalské.
Na závěr bych jako vždy doporučil vašim modlitbám naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát bych doporučil věnovat pozornost pronásledovaným křesťanům v Číně a Indii a především čínskému biskupu Thadeuse Ma Daqinu, kterého unesli státní úředníci poté, co se vzepřel jejich kolaborantskému „Sdružení vlasteneckých kněží“. (Pokračování textu…)
Hnutí Pro život ČR rozeslalo svým členům a příznivcům email, ve kterém jim doporučuje podpořit kandidaturu Pavla Horáčka do jihomoravského krajského zastupitelstva. E-mail obsahuje i dopis Pavla Horáčka adresovaný přímo členům a příznivcům HPŽ ČR, který zde níže přetiskuji, protože myslím, že by měl být schopen oslovit všechny křesťany.
Já se připojuji k výzvě HPŽ ČR a rovněž vás žádám, abyste podpořili preferenčními hlasy i případně další pomocí tohoto kandidáta, který již v minulosti prokázal a i nyní prokazuje věrnost křesťanským hodnotám a ochotu je hájit. Škoda jen, že v současné době nevidím na lidovecké jihomoravské kandidátce vícero podobně zapálených osobností, které bych mohl podpořit takto razantně a bezvýhradně.
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Na neděli zahajující tento týden připadá památka sv. Priscilly a Aquily a sv. Alžběty Portugalské. V týdnu si mimo jiné připomínáme sedm svatýh bratrů (10), sv. Bonaventuru z Bagnoreggia (14) a sv. Jindřicha II. (15).
Z probíhajících a plánovaných akcí bych v prvé řadě připomněl oslavy památky sv. Benedikta z Nursie ve vyšebrodském klášteře (10-11).
Na závěr bych jako vždy doporučil vašim modlitbám naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát navrhuji věnovat obzvláštní pozornost křesťanům a kněžím perzekvovaným pro svoji víru a její žití v západním světě. (Pokračování textu…)
Musím se smát, když vidím, jak případné dění u nás i na Slovensku provází letošní (2012) „svátek Jana Husa“ a husitů. Říká se že svůj k svému či vrána k vráně sedá a zde to velice přesně platí.
V Praze se sešla banda příznivců zlodějin, která by v divočejších dobách jistě s ochotou zastala místo husitských band – band lupičů a vrahů. Hlavní téma jejich setkání? Protesty proti restitucím církevního majetku. Padaly citáty Jana Husa o hejnu krkavců – jestlipak si řečníci uvědomili, že na nic by ta slova nepadla lépe, než na to shromáždění lůzy, jehož jsou součástí a ke kterému mluví… (Pokračování textu…)
6. července Česká republika oficiálně slaví státní svátek „Den upálení mistra Jana Husa“. Při něm si četní Češi připomínají památku Jana Husa, kacířského kazatele upáleného v Kostnici 6. července 1415. Co k tomu může katolík dodat?
Je nutné říct jedno: není správné připomínat Husa jako pozitivní vzor a označovat ho za mučedníka. Jistě, můžeme o něm mluvit jako o reformátorovi, tepateli zlořádů a velkém jazykovědci, tím vším skutečně byl, ale to nic nezmění na tom, že byl kacířem a šiřitelem nebezpečných bludů.
Proto jej také císař Zikmund nechal upálit, přestože byl původně jeho příznivcem a zaručoval mu bezpečí – neboť teprve na koncilu zjistil, co všechno Hus vlastně učí, a uvědomil si, jak strašlivý dopad by rozšíření jeho myšlenek mělo na fungování společnosti… (Pokračování textu…)
Místní církev dnes a zítra slaví dva velké svátky. Dnes, 4. července, si připomínáme sv. Prokopa (+ 1053), zakladatele a prvního opata sázavského kláštera, který je patronem Čech, a zítra sv. Cyrila a Metoděje, slovanské věrozvěsty a patrony Moravy a Evropy. (Pokračování textu…)
Vpředu novokněží P. Franz Amberger a P. Luděk Čekavý, vpravo za nimi světitel Mons. Alfonso de Gallareta…
V semináři Kněžského bratrstva sv. Pia X. v Zaitzkofenu přijali 1. července od biskupa Alfonsa de Gallarety FSSPX kněžské svěcení abbé Luděk Čekavý z Čech a abbé Franz Amberger z Německa. Svěcení se zúčastnili četní čeští věřící, z nichž mnozí vytvořili z akce fotoreportáže, které jsou postupně vystavovány na internetu.
Jak již bylo řečeno, otec Čekavý odcelebruje svoji primiční mši 7. července 2012 v kapli Královny Posvátného růžence v Brně-Černovicích (začátek v 10:00). Umístěn bude jako kaplan do Jaidhofu, odkud ale bude dojíždět do Českých Budějovic.
Vítám vás u prvního prázdninového rozhlédnutí. Tento týden zahajuje svátek Nejdrahocennější Krve Páně. V průběhu týdne si zaslouží připomínku zejména tyto svátky a památky: Navštívení Panny Marie (2), sv. Prokopa (4), sv. Cyrila a Metoděje (5) a sv. Marie Goretti (6). Další týden otevře neděle, na niž připadá památka sv. Priscilly a Aquily a sv. Alžběty Portugalské.
Z probíhajících a plánovaných akcí bych v prvé řadě připomněl, že od včerejška běží novéna za zdárný průběh generální kapituly FSSPX. Ve čtvrtek se konají poutě k poctě sv. Cyrila a Metoděje a v sobotu má primici Luděk Čekavý FSSPX.
Na závěr bych jako vždy doporučil vašim modlitbám naše pronásledované bratry a sestry. Tentokrát navrhuji věnovat obzvláštní pozornost těm z afrických zemí a Sýrie. (Pokračování textu…)
Z rozhodnutí generálního představeného biskupa Fellaye se dnes členové Kněžského bratrstva sv. Pia X. začínají modlit novénu za zdárný průběh červencové generální kapituly FSSPX a zvou k tomuto i „svoje věřící“. Kapitula by měla mimo jiné vyhodnotit výsledky jednání FSSPX se Svatým stolcem a zaujmout postoj k návrhu Svatého stolce na „regularizaci Bratrstva“.
Novéna se koná od 30. června do 8. července a skládá se z následujících modliteb: (Pokračování textu…)
Situace v Sýrii se přiostřuje a islamističtí povstalci, které vydatně podporuje Západ, systematicky vyhánějí a vraždí křesťany a rabují a likvidují kostely na územích, která ovládají. Západu to zjevně příliš nevadí. A nevadí to příliš ani českým politikům. Jen takový malý příklad.
Na Facebooku se šíří obrázek, který jsem přidal i sem: fotografie rebela s liturgickým vybavením, která ukradl při vyrabování a znesvěcení kostela. Jeden můj známý katolík pod tím vyjádřil naději, že se Asadovi podaří tohle povstání zlikvidovat. V zápětí poté se na scéně objevil europoslanec Zahradil (ODS) a pustil se do něj s připomínkou, že Asada momentálně podporuje Írán. (Pokračování textu…)
Českou republikou otřásá poprask nad odvoláním ministra Pospíšila. Několik lidí se mne ptalo, co na to říkám. Přiznám se, že jsem je dost zklamal, když jsem řekl, že mne to příliš nezajímá, protože na tom zas až tak nesejde. Je to jen zajímavý doklad toho, jak hluboko jsme klesli jako stát, jak hluboko klesla česká pravice. Nicméně pokud už vás to zajímá, je užitečné a správné sledovat toto dění v širších souvislostech…
Není to tak dávno, co byl lapen David Rath (s velkým přispěním paní zástupkyně Bradáčové). Vláda jásala (jak by taky ne, velmi se jí to hodilo) a snažila se z toho udělat důkaz nezávislosti policie a jejího nekompromisního přístupu padni komu padni. Což je samozřejmě nesmysl. Jak ukázal případ Drobil a v současnosti ukazuje případ Parkanová, pokud jde o vládní politiky, je jakákoliv snaha policie a státních zástupců o jejich vyšetřování a stíhání naprosto nežádoucí. Samozřejmě s výjimkou případů, kdy si klíčové osoby vlády přejí někoho zlikvidovat – viz Věci veřejné. (Pokračování textu…)
I tento rok Mladí křesťanští demokraté (MKD) uspořádají Pochod pro rodinu. Letos mu propůjčil svoji záštitu sám Mons. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Cílem akce je poukázat na to, že zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny a slovo rodina jako hodnotový pojem čím dál více ztrácí na svém významu.
III. Pochod pro rodinu proběhne tentýž den, kdy sodomité pořádají tzv. Prague Pride, tj. 18. srpna 2012. Začne ve 12:00 na rohu ulic Washingtonova a Politických vězňů a přes Ovocný trh a Uhelný trh dojde až ke kostelu sv. Jiljí, kde bude zakončen bohoslužbou. (Pokračování textu…)
Vítám vás u posledního červnového rozhlédnutí. Tento týden otevírá slavnost Narození sv. Jana Křtitele a mimo jiné si v něm připomínáme sv. Ireneje z Lyonu (28), sv. Petra a Pavla (29) a prvomučedníky římské (30). Příští týden zahájí svátek Nejdrahocennější Krve Páně.
Z plánovaných akcí bych připomněl pro-life akce v Olomouci (26) a Brně (27) a tradiční pouť k Petru a Pavlu do Řeznovic (30).
Na závěr bych jako vždy vyzval k tomu, abychom pamatovali na naše pronásledované bratry a sestry. Vzhledem ke katastrofální situaci v Nigérii, Sýrii a Severní Koreji doporučuji orientovat modlitby tímto směrem. (Pokračování textu…)
Dnes si připomínáme památku sv. Thomase Mora a sv. Johna Fishera, dvou velkých osobností tudorovské Anglie. Oba muži zemřeli jako mučedníci, když se odmítli sklonit před běsněním Jindřicha VIII., krvelačného odpadlíka na anglickém trůně, kterého odmítli uznat za hlavu anglické církve. Podíváme-li se na tyto dva muže, vidíme dva velké vzory, které jsou dnes mimořádně aktuální.
Ať již je to kardinál Fisher, ve své době jediný věrný katolický biskup v Anglii, či sir Thomas More, neúplatný a ve všem svém jednání důsledně katolický politik, představovali osamocené následováníhodné velikány ve zkaženém prostředí světské i církevní vlády Anglie. Jejich věrnost až za hrob a důsledné plnění požadavků víry velice ostře kontrastuje se zrádci a zbabělci, kterými byli obklopeni. A stejně ostře, či možná ještě ostřeji, kontrastuje i s těmi, kteří vládnou dnes. (Pokračování textu…)
Často, přečasto slýchávám při diskusích o pokoncilním úpadku od „moderních katolíků“ tu neskutečnou hloupost, ten pseudoargument nad jiné pitomý: To je jen forma, kašlete na ni, důležitý je OBSAH. Již jednou jsem o tom psal v souvislosti se svatým přijímáním a vidím, že je třeba to napsat znovu:
Ne nadarmo se člověk při svém konání snaží sladit formu a obsah. Je to důležité, neboť pokud dojde na výraznější nesoulad mezi formou a obsahem, přináší to veliké škody, neboť špatná/zanedbaná forma poškozuje obsah a je překážkou jeho správnému vnímání. (A naproti tomu dobrá forma obsah podrží a pozvedne.) (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, tento týden zahájí třetí neděle po Svatém Duchu. V jeho průběhu si zaslouží připomínku zejména památky Efréma Syrského (18) a Tomáše Mora a Johna Fishera (22). Následující týden otevírá slavnost Narození sv. Jana Křtitele.
Z plánovaných akcí bych připomněl brněnskou přednášku Radomíra Malého na téma Pronásledování Církve nacistickým režimem.
Na závěr bych jako vždy připomněl naše pronásledované bratry a sestry. Jelikož na 20. červen připadá Světový den uprchlíků, mysleme v modlitbách tentokrát na ty, kteří jsou na útěku. (Pokračování textu…)
Všechny stvořené bytosti, moji bratři, potřebují potravu, aby mohly žít. Právě proto nechal Bůh vyrůst stromy a rostliny. Všichni tvorové se sytí z tohoto stolu, který je dobře zásoben. Každý si bere pro sebe odpovídající potravu. Ale i duše se musí sytit. Kde je však její potrava? Milí bratři, když Bůh chtěl dát potravu naší duši, aby měla sílu vytrvat na své pouti, prohlédl vše stvořené a nenalezl nic, co by pro ni bylo dost vhodné.
Tehdy se obrátil sám k sobě a rozhodl se dát sám sebe. Ach, má duše! Jak jsi veliká? Vždyť jen Bůh tě může nasytit. Pokrmem duše je Tělo a Krev Boha. Ach, krásný pokrme! Duše se může živit jedině Bohem, jen Bůh jí stačí. Jen Bůh ji může naplnit. Jen Bůh může utišit její hlad. Zkrátka ona musí svého Boha mít! Jak šťastné jsou čisté duše, které zakoušejí vznešený úděl sjednocovat se skrze svaté přijímání s naším Pánem. V nebi se budou třpytit jako krásné diamanty, protože Bůh bude viditelný v nich. V každém domě je místo, kde se ukládají zásoby potravin pro rodinu, to je spižírna. Kostel je domem duší. Tento dům patří nám, křesťanům. To znamená, že i v tomto domě je spižírna. Vidíte támhle svatostánek? Kdybych se otázal duší křesťanů, co to je, mohla by jejich odpovědět znít: „To je naše spižírna.“(Pokračování textu…)
Jedním z produktů pokoncilní degenerace katolické liturgie je tzv. „obětní stůl“, který slouží v mnoha kostelích jako oltář, u nějž kněz proměňuje a koná další obřady „tváří k lidu“. Často jde o obyčejný dřevěný stůl, který řada tradičních katolíků posměšně nazývá „hoblponkem“.
Z hlediska vkusu a logiky katolické liturgie je pohrdlivý název pro takovýto přebytečný a nedůstojný kus nábytku na místě. Koneckonců i z hlediska tzv. „pokoncilní liturgie“ jde pouze o krátkodobě tolerovatelné provizorium, protože oltář má být kamenný a pevně spojený s podlahou, což pro hoblponk zjevně neplatí. Narážíme zde však na malý problém… (Pokračování textu…)
