Cekotová, Lucie – 13. stránka

Papež František vyznamenal propotratovou aktivistku

13. 1. 2018 - by Ignác Pospíšil - 26 Comments.

Lilianne Ploumenová, bývalá nizozemská ministryně zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce, obdržela od papeže Františka titul komandéra řádu sv. Řehoře Velikého. Zpráva se objevila ve vysílání nizozemského rozhlasu 22. prosince 2017. V krátké videoupoutávce k pořadu Ploumenová ukazuje vyznamenání a říká, že ho obdržela od papeže. Přibližný překlad krátkého dialogu:

Reportér – A tady se Lilianne Ploumenová dívá na kdovíkolikátou cenu, kterou získala v roce 2017, a od koho přišla.
Ploumenová – Ano, to je vysoká pocta z Vatikánu; od papeže.
Reportér – Od papeže.
Ploumenová – Krása.
Reportér – Ano.
Ploumenová – Komandér řádu sv. Řehoře.
Reportér – A to přestože jste pro potrat.
Ploumenová – Ano, jistě.

Říci o Lilianne Ploumenové, že je „pro potrat“, znamená ji hrubě nedocenit a ani zdaleka to nevystihuje skandální realitu jejího aktivismu. Poté, co americký prezident Donald Trump znovu zavedl tzv. „Opatření z Mexico City“, automaticky zakazující financování organizací, které provádějí nebo podporují potraty, z amerických veřejných peněz, založila Ploumenová v lednu 2017 novou nevládní organizaci s názvem She Decises (Ona rozhoduje), která má za cíl poskytovat velké finanční částky subjektům, které přestanou dostávat peníze od americké vlády. Ploumenová označila opatření z Mexico City za „globální náhubkový zákon“ a uvedla, že She Decides má v úmyslu nadále podporovat dosavadní programy provozované organizacemi jako Populační fond OSN (UNPFA), International Planned Parenthood Federation a Marie Stopes International. Řekla: „Jsou to úspěšné a efektivní programy: přímá podpora, distribuce kondomů, zajišťování doprovodu ženám při porodu a poskytování bezpečných potratů, není-li jiná možnost“. Do července 2017 organizace Ploumenové vybrala více než 300 milionů dolarů. (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Laurence, Lianne / Překlady Lucie Cekotové

Mary Wagnerová opět ve vězení

13. 12. 201713. 12. 2017 - by Ignác Pospíšil - 25 Comments.

TORONTO, 11. prosince 2017 (LifeSiteNews) — Kanadská ochránkyně nenarozených Mary Wagnerová byla v pátek zatčena v Torontu v zařízení provádějícím potraty, kde se spolu s další aktivistkou snažila přesvědčovat ženy, aby pro své nenarozené děti zvolily život. Prozatím zůstává ve vězení.

Wagnerová vstoupila do prostor Women’s Care Clinic v pátém poschodí kancelářské budovy na adrese 960 Dufferin Street v Torontu 8. prosince krátce po deváté ráno. Spolu s ní přišla další žena, která se představila jako Immolatia. Wagnerová nesla růže, k nimž byl vždy připevněn model desetitýdenního miminka v děloze, kartička s kontaktem na řeholní kongregaci Sestry života a další lístek, na němž stálo: „Můžeš si své dítě nechat. Láska si najde cestu.“ Immolatia nesla plakát se stejným textem.

Přibližně v 10.30 přijela policie a asi 45 minut poté byla Wagnerová vyvedena hlavním vchodem kancelářské budovy s rukama spoutanýma za zády. Immolatii dva policisté eskortovali mimo prostory budovy.

Další prolife svědek, který byl na místě se třemi dalšími jako modlitební podpora pokusu o záchranu životů, následně vstoupil do potratového zařízení, které používá bezpečnostní systém s bzučákem, avšak policista ho okamžitě vyvedl do haly. (Pokračování textu…)

Hildebrand vs. West / O víře / Polemiky / Překlady Lucie Cekotové

Hildebrand a West: Dva velmi rozdílné přístupy k lásce, manželství a sexu (2)

10. 12. 201711. 1. 2018 - by Ignác Pospíšil - 10 Comments.

2. část: Mluvení o intimní sféře

To, že k intimní sféře je třeba přistupovat s úctou, nutně ovlivňuje způsob, jak o ní mluvíme, což se obzvlášť týká vychovatelů, neboť ti musejí svůj způsob řeči přizpůsobovat potřebám svých posluchačů. Jak se má člověk obracet k lidem, které tolik ovlivňuje vulgárnost naší doby? Jak je může naučit, aby na lásku a sexualitu pohlíželi ušlechtile a s úctou?

1. Riziko vulgarizace posvátného

Žijeme v naprosto sekularizované a odkřesťanštělé kultuře (kterou by můj manžel popsal jako „antikulturu“). Proto většině z nás chybí „duchovní citlivost“. Napadá mě několik příkladů:

Když kněz od ambonu mluví o Bohu jako o „fajn parťákovi tam nahoře“, mnoha lidem to připadá zábavné: zní to přívětivě, působí to na ně přátelsky, je to „demokratický přístup“. Svatá Terezie z Ávily by zaplakala. Ona o Bohu vždy mluvila jako o Su Majesdad (Jeho Výsosti), neboť skutečně On je Král.

Jiný kněz při přípravě dětí ze základní školy na první zpověď o této úžasné svátosti mluvil jako o „zábavném zážitku“ a do pláče bylo i mně. Nádherný okamžik, kdy se duše obrací k Bohu a prosí o odpuštění, je zbaven svého nadpřirozeného charakteru a předkládá se jako „zábavný“. Je to moderní znesvěcení. Mnohé lidi v kostelních lavicích, kteří tato hluboká duchovní zla nevnímají, by však naplnilo úžasem, kdyby se jim dostalo té sekulární „pocty“ a prezident Obama je pozval do Bílého domu. (Pokračování textu…)

Hildebrand vs. West / O víře / Polemiky / Překlady Lucie Cekotové

Katolický filosof Dietrich von Hildebrand a moderní nadšenec Christopher West: Dva velmi rozdílné přístupy k lásce, manželství a sexu (1)

9. 12. 201711. 1. 2018 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Úvod

Chválit skvělou knihu nebo autora je radost, kritizovat špatné je smutná povinnost. Obzvlášť obtížné je však kritizovat někoho, kdo je velmi nadaný a jehož práce má pozitivní stránky, ale trpí i jistými chybami volajícími po uvedení na pravou míru. To je i případ Christophera Westa a jeho populárních prezentací „teologie těla“ Jana Pavla II.

Přestože je West velmi nadaný – a přestože si velice vážím všeho dobrého, co pro Církev udělal – je jeho práce v mnoha ohledech nedostatečná. Občas špatně chápe autentickou katolickou tradici, přehlíží nebo ignoruje její základní aspekty a podporuje novou formu náboženského „enthusiasmu“, který lze nejlépe popsat jako zdivočelý. Monsignor Ronald Knox, který tento přístup tak dobře kritizoval ve své knize Enthusiasm¹, prorocky rozpoznal, že podobná vzplanutí se v dějinách Církve opakují a jsou charakteristická pro hnutí, která se snadno dostávají na scestí a před nimiž je třeba se vždy mít na pozoru.

Především se obávám Westova přesexualizovaného přístupu k „teologii těla“. Francouzi mají skvělé slovo vystihující neodhalování intimních pocitů člověka mimo vlastní význam slova „stud“ – pudeur, takříkajíc „svatá ostýchavost“. West, posedlý tím, co považuje za své poslání, totiž evangelizovat novou generaci touto teologií „moderními“ způsoby, jimž podle něj bude lépe rozumět, prakticky ignoruje důležitost pudeur a svou nerozvážností své vlastní poselství nakonec ničí.

Ve světle kontroverzí obklopujících Westovo dílo, jež prostřednictvím knih, DVD, videí a konferencí ovlivnilo miliony lidí, bych jeho názory ráda konfrontovala s názory svého zesnulého manžela Dietricha von Hildebranda, jehož práce týkající se katolické nauky o lidské sexualitě se vyvarovala nebezpečí a pastí, které se až příliš často vyskytují u Westa. Mým cílem je upozornit rodiče a vychovatele na obvyklé filosofické omyly, které mají v přednáškách a publikacích Christophera Westa vážné negativní důsledky. (Pokračování textu…)

Krize Církve / McLean, Dorothy Cummings / Překlady Lucie Cekotové / Vyvracení mýtů

Teolog: „Katolíci se nesmějí držet novátorské nauky papeže“

8. 12. 20179. 12. 2017 - by Ignác Pospíšil - 11 Comments.

6. prosince 2017 (LifeSiteNews) – Katolický teolog řekl portálu LifeSiteNews, že katolíci nesmějí následovat „novátorskou nauku“, která schvaluje pokyny argentinských biskupů ohledně svatého přijímání.

Pokyny z Buenos Aires, o nichž papež František prohlásil, že jsou „jedinou interpretací“ Amoris leatitia, umožňují některým rozvedeným a znovusezdaným párům přistupovat ke svátostem pokání a eucharistie bez pevného rozhodnutí žít čistě ve zdrženlivosti. Minulý týden přišla zpráva, že jak pokyny z Buenos Aires, tak soukromý dopis papeže Františka, v němž je schvaluje, byly oficiálně promulgovány v Acta Apostolicae Sedis. Doprovodný komentář státního sekretáře kardinála Pietra Parolina uvádí, že papežský přípis má status „apoštolského listu“ a papežovo schválení je součástí jeho „věrohodného učitelského úřadu“. To vedlo k obavám katolíků, že teď musejí pod hrozbou obvinění z hereze argentinský přístup přijímat. Teolog, jehož portál LifeSiteNews požádal o konzultaci, však naopak tvrdí, že katolíci novinku akceptovat nesmějí. (Pokračování textu…)

Guernsey, Andrew / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

„Věrohodný učitelský úřad“ papeže Františka

6. 12. 2017 - by Ignác Pospíšil - 19 Comments.

Acta Apostolicae Sedis (AAS), orgán Vatikánu, v němž se promulgují oficiální akty Apoštolského stolce, tento týden zveřejnil vydání z října 2016 obsahující nechvalně známý dopis papeže Františka argentinským biskupům, v němž uvádí, že „neexistují jiné interpretace“ („No hay otras interpretaciones“) Amoris laetitia než výklad biskupů z Buenos Aires. AAS rovněž publikovala plné znění pokynů z Buenos Aires, jež v některých případech dovolují svaté přijímání párům žijícím ve stavu trvalého a veřejného cizoložství, které se nezavázaly k životu v naprosté zdrženlivosti.

Ještě významnější je to, že AAS povyšuje soukromý dopis papeže Františka argentinským biskupům na oficiální magisteriální úroveň „apoštolského listu“ (epistola apostolica) a zároveň obsahuje zvláštní reskript v podobě dodatku státního sekretáře kardinála Pietra Parolina. Prohlašuje se v něm, že je výslovným úmyslem papeže Františka, aby oba dokumenty – papežův dopis a samotné pokyny z Buenos Aires – měly charakter jeho „věrohodného učitelského úřadu“, a že papež osobně nařídil jejich zveřejnění v AAS a na webových stránkách Vatikánu.

Reskript zní v latině takto:
RESCRIPTUM «EX AUDIENTIA SS.MI»
Summus Pontifex decernit ut duo Documenta quae praecedunt edantur per publicationem in situ electronico Vaticano et in Actis Apostolicae Sedis, velut Magisterium authenticum.
Ex Aedibus Vaticanis, die V mensis Iunii anno MMXVII
Petrus Card. Parolin
Secretarius Status

Překlad:
Reskript „z audience u Jeho Svatosti“
Nejvyšší pontifik nařídil, aby byly oba předcházející dokumenty promulgovány jako věrohodný učitelský úřad zveřejněním na webových stránkách Vatikánu a v Acta Apostolicae Sedis.
Ve Vatikánu 5. června 2017
Pietro Card. Parolin
Státní sekretář

Katolická encyklopedie definuje papežský reskript takto: „Reskript je písemná odpověď papeže nebo některé posvátné kongregace na dotazy či žádosti jednotlivců. Některými reskripty se uděluje nějaké povolení, jiné se týkají výkonu spravedlnosti, např. výkladu zákona nebo jmenování soudce.“ Reskripty obecně mají sílu partikulárního zákona, avšak „pokud vykládají nebo promulgují obecný zákon, mají univerzální platnost“, jako je tomu i v tomto případě. Jestliže papežské reskripty odpovídají na otázky, mohl by tento být přímou odpovědí na dubia čtyř kardinálů? (Pokračování textu…)

Hickson, Maike / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Katolický akademik: V Církvi oficiálně začalo pronásledování pravověrných

24. 11. 2017 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

V německém akademickém časopisu AEMAT vyšel 11. září článek Claudia Pierantoniho, italského církevního historika a filosofa vyučujícího na Chilské univerzitě a známého obránce katolické ortodoxie. Již jeho titulek naznačuje jeho význam: „Josef Seifert, čistá logika a začátek oficiálního pronásledování pravověří v Církvi.“ Výňatky z článku zveřejnil na svém blogu také respektovaný italský vatikanista Sandro Magister, který svůj příspěvek nadepsal těmito mrazivými slovy: „Jediný důvod vyhazovu profesora Seiferta: byl příliš věrný Církvi.“ [zdůraznění 1P5]

Portál OnePeterFive přinesl svým čtenářům hlavní myšlenky z desetistránkové eseje profesora Pierantoniho, které by se měly šířit a diskutovat.

Připomeňme nejprve základní skutečnosti. Profesora Seiferta [1] propustil arcibiskup Javier Martínez z Mezinárodní filosofické akademie (IAP) ve španělské Granadě 31. srpna 2017, poté co profesor Seifert zveřejnil článek, v němž poukázal na potenciálně nebezpečnou nauku v odstavci 303 apoštolské exhortace papeže Františka Amoris laetitia. Podle profesora Seiferta by tento odstavec – v němž se tvrdí, že objektivně nemorální situace může být za určitých okolností „s určitou morální jistotou“ tím, co „požaduje sám Bůh“, třebaže „dosud plně nejde o objektivní ideál“ [podle „všeobecné nabídky evangelia“] – mohl snadno vést k mravnímu relativismu, který by podkopal celou mravní nauku Církve. (Pokračování textu…)

Katolická církev v Belgii / Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové / Pronásledování křesťanů

Belgická policie zatkla katolíky za modlitbu růžence v bruselské katedrále během oslav reformace

6. 11. 2017 - by Ignác Pospíšil - 18 Comments.

31. října 2017 (LifeSiteNews) – Podle místních médií belgická policie při bohoslužbě oslavující protestantskou revoluci v bruselské katedrále sv. Michaela a Guduly v sobotu 28. října zatkla skupinu jedenácti katolíků za to, že se tam modlili růženec.

Protestantskou bohoslužbu vedl pastor Steven Fuite, předseda Spojené protestantské církve Belgie, za „aktivní účasti“ kardinála Jozefa De Kesela, arcibiskupa z Mechelen-Bruselu, a mnoha dalších náboženských i občanských představitelů. Fuite při této příležitosti kázal a sbírka byla určena dvěma protestantským organizacím.

Po zahajovací písni skupina katolíků – deset mužů a jedna žena – poklekla na podlahu před lavicemi, zahákli se za paže a začali se modlit růženec, což Fuitemu zabránilo začít s kázáním. Rovněž rozdávali letáky kritizující akci jakožto znesvěcení. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Překlady Lucie Cekotové

Correctio filialis de haeresibus propagatis

26. 9. 2017 - by Ignác Pospíšil - 85 Comments.

Dne 11. srpna 2017 byl papeži Františkovi doručen pětadvacetistránkový list podepsaný čtyřiceti katolickými duchovními a laickými akademiky. Protože od Svatého otce nepřišla žádná odpověď, byl text dnes, tj. 24. září na svátek blahoslavené Panny Marie de Mercede a Panny Marie Walsinghamské, zveřejněn. Pod listem, k němuž se mohou připojit další signatáři, je nyní 62 podpisů duchovních i laiků z 20 zemí, kteří zastupují i další, jimž se nedostává nezbytné svobody projevu. [1] V latině se dokument nazývá Correctio filialis de haeresibus propagatis („Synovské napomenutí z důvodu šíření bludů“). Konstatuje, že papež svou apoštolskou exhortací Amoris laetita a dalšími souvisejícími slovy, skutky a nečinností prakticky prosazoval 7 heretických postojů týkajících se manželství, mravního života a přijímání svátostí a způsobil šíření těchto heretických názorů v Katolické církvi. Signatáři těchto sedm bludů popisují v latině, oficiálním jazyce Církve.

Dopis s napomenutím má tři hlavní části. V první části signatáři vysvětlují, že jako věřící a praktikující katolíci mají právo a povinnost takové napomenutí nejvyššímu pontifikovi vydat. I církevní právo žádá, aby kompetentní osoby nemlčely, jestliže pastýři Církve vedou stádo na scestí. Není v tom žádný konflikt s katolickou naukou o papežské neomylnosti, neboť Církev učí, že aby mohly být papežské výroky pokládány za neomylné, musí papež splnit přísná kritéria. Papež František je nesplnil. Neprohlásil, že tyto heretické názory jsou definitivní naukou Církve, ani neřekl, že je katolíci musejí přijímat se souhlasem víry. Církev učí, že žádný papež nemůže tvrdit, že mu Bůh zjevil nějakou novou pravdu, jíž by katolíci byli povinni věřit. (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Krize Církve / LifeSiteNews.com / McLean, Dorothy Cummings / Překlady Lucie Cekotové

Nový směr Papežské akademie pro život

19. 9. 201720. 9. 2017 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

Předseda Papežské akademie pro život arcibiskup Paglia v nedávném rozhovoru odmítl zvěsti, že renovovaná Akademie chce reinterpretovat encykliku Humanae vitae.

„To je naprosto falešný názor,“ řekl Paglia P. Mirosławu Tykferovi z polského katolického časopisu Przewodnik katolicki, který rozhovor vedl. „Každý, kdo to opakuje, by se měl omluvit, protože lže.“

Kontroverzní kardinál nicméně v Papežské akademii pro život zavedl několik inovací, včetně přinejmenším jednoho propotratového člena a nového zaměření na životní prostředí, masovou imigraci, hospodářský útlak, otroctví a hrozbu jaderné války. Když P. Tykfer vyjádřil pochybnosti nad tím, zda toto „rozšíření“ pomůže lépe chránit život od početí do přirozené smrti, Paglia argumentoval, že tomu tak bude. „Jak můžeme například podporovat život, jestliže staří lidé zůstávají osamělí? Nebo jestliže necháváme děti umírat ve Středozemním moři a nic s tím neděláme? Nebo jestliže stále existuje trest smrti a válka se pokládá za spravedlivou?“ (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Hnutí pro-life

Charlie Gard zemřel

31. 7. 2017 - by Ignác Pospíšil - 13 Comments.

Jedenáctiměsíční Charlie Gard, o jehož život statečně bojovali jeho rodiče i obhájci života z celého světa, zemřel 28. července poté, co nemocnice odpojila jeho ventilátor.

Naděje na okamžik svitla ještě v červenci, kdy po protestech a intervencích z mnoha stran, včetně amerického prezidenta a papeže, soud dovolil, aby Charlieho vyšetřil americký specialista, který se zabývá experimentální léčbou dětí s mitochondriální poruchou, jíž trpěl i Charlie. Ukázalo se, že je pozdě: jak si veřejně postěžovali Charlieho rodiče, kdyby Charlie tuto možnost dostal na jaře, mohl být dnes možná zdráv. Nedošlo k tomu proto, že britská nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž se léčil, podala žalobu, v níž se domáhala svolení soudů s odpojením přístrojů. Právě tyto soudní průtahy způsobily ztrátu vzácného času. (Pokračování textu…)

Aktuality / Cekotová, Lucie / Liturgie

10. výročí Summorum pontificum v břevnovském klášteře

17. 7. 2017 - by Ignác Pospíšil - 12 Comments.

Letošní 10. výročí od vydání motu proprio Benedikta XVI. Summorum pontificum si Církev připomíná různými způsoby na různých místech. Již koncem března se v Herzogenrathu v Německu k této významné příležitosti konalo mezinárodní kolokvium pod názvem „Zdroj budoucnosti“, 14. – 17. září se uskuteční v Římě každoroční pouť, jejíž součástí bude letos kongres „Motu proprio Benedikta XVI. Summorum pontificum: Obnovené mládí pro Církev“ na Papežské univerzitě sv. Tomáše Akvinského. Mezi ohlášenými řečníky je i kardinál Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu svátosti (který se měl zúčastnit i kolokvia v Německu, ale nakonec svou účast zrušil).

Patrně jedinou akcí na toto téma u nás budou Hovory o víře, které v prvním zářijovém týdnu pořádá Kněžské bratrstvo sv. Petra v břevnovském klášteře. Půjde již o čtvrtý ročník této akce a jistě je třeba přivítat, že se ji letos organizátoři rozhodli věnovat právě liturgii. Široká škála přednášek zahrnuje nejrůznější témata související s liturgií a liturgikou od vymezení tradice Melchiorem Canem OP přes celebraci ad orientem a liturgický jazyk až po seznámení s různými tradičními rity Církve. Kromě řady dalších přednášejících přislíbil účast i P. Efrém Jindráček OP, proděkan Filosofické fakulty výše zmíněné Papežské univerzity sv. Tomáše Akvinského. (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Hnutí pro-life

Dítě jako majetek státu

6. 7. 20176. 7. 2017 - by Ignác Pospíšil - 9 Comments.

I mnozí nevěřící a lidé, kteří se o ochranu života nijak zvlášť nezajímají, zaznamenali v posledních dnech tristní výsledek dlouhé právní bitvy o život desetiměsíčního Brita Charlie Garda, který trpí vzácnou degenerativní chorobou. Ačkoli jeho rodiče sehnali peníze na experimentální léčbu ve Spojených státech, nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž Charlie leží, podala před několika měsíci žalobu, jíž se domáhala povolení odpojit Charlieho od přístrojů a tak ukončit jeho život. Britské soudy a posléze i Evropský soud pro lidská práva daly zapravdu zdravotníkům a rozhodly, že Charlie musí „důstojně zemřít“, což má údajně být „v jeho nejlepším zájmu“. Zdůvodnění britského soudce Francise stojí za to ocitovat: „I když rodiče mají rodičovskou odpovědnost, přednostní kontrola je svěřena soudu, který svůj nezávislý a objektivní úsudek uplatňuje v nejlepším zájmu dítěte.“ Pokud měl dosud někdo nějaké pochybnosti o tom, že v dnešní Evropě jsou děti majetkem státu – a to až po právo ukončit jejich život –, v tomto rozsudku to stojí černé na bílém.

Poté, co se v souvislosti s případem rozpoutala celosvětová smršť protestů obhájců života včetně internetové petiční akce, přistoupila nemocnice alespoň na to, že exekuci, která se původně měla konat 30.6., odloží, aby rodina měla více času se s Charliem rozloučit. K ukončení jeho života do okamžiku, kdy vznikají tyto řádky (5. července 19.00), nedošlo. Vatikánská nemocnice Bambino Gesù nabídla Gardovým, že Charlieho přijme a v tomto smyslu se také obrátila na Great Ormond Street Hospital. Ředitelka nemocnice Mariella Enoc k tomu uvedla: „Víme, že jde o beznadějný případ a že účinná léčba neexistuje. Jsme s rodiči v modlitbě, a budou-li si to přát, jsme ochotni přijmout jejich dítě na zbytek života, který mu bude dáno ještě prožít.“ Great Ormond Street Hospital nabídku odmítla; britská premiérka Theresa Mayová, kterou jménem Charlieho rodičů interpelovala poslankyně za Labouristickou stranu Seema Malhotra, odpověděla, že „si je jistá, že nemocnice zvážila a bude vždy zvažovat každou nabídku nových informací v zájmu prospěchu beznadějně nemocného dítěte“, a ač vyjádřila soucit s rodiči, intervenovat odmítla s poukazem na proběhnuvší soudní řízení. (Pokračování textu…)

Akce / Cekotová, Lucie / Pospíšil, Ignác / Zprávy

Kněžské svěcení ve Wigratzbadu

26. 5. 2017 - by Ignác Pospíšil - 27 Comments.

Rychle se blíží událost pro české tradiční věřící jistě mimořádná: 1.7.2017 přijme, dá-li Pán, ve Wigratzbadu kněžské svěcení náš krajan, jáhen Štěpán Šrubař FSSP. Světitelem bude J.E. kardinál Raymond Leo Burke, který nedávno navštívil Českou republiku.

Ukázalo se, že největší zájem je o individuální dopravu, a budeme proto organizovat skupiny do aut. Pokud se tedy do Wigratzbadu chystáte a nemáte se tam jak dostat, nebo naopak jedete autem a jste ochotni vzít (samozřejmě za příspěvek na benzín) ještě někoho dalšího, a také chcete-li zajistit ubytování nebo potřebujete jakékoli další informace, dejte nám prosím vědět co nejdřív na e-mailovou adresu [email protected] (Pokračování textu…)

Akce / Cekotová, Lucie / Katolická církev / Pospíšil, Ignác

Wigratzbad 2017

25. 2. 201716. 3. 2017 - by Ignác Pospíšil - 17 Comments.

1. července 2017 přijme, dá-li Pán, ve Wigratzbadu kněžské svěcení náš krajan, jáhen Štěpán Šrubař FSSP. Světitelem by měl být J.E. Raymond Leo kardinál Burke, který nedávno navštívil Českou republiku.

Bude-li zájem, rádi bychom zorganizovali dopravu na tuto významnou událost pro ty, kdo se tam nemohou dostat sami. Prozatím jsme zmapovali dostupné možnosti a nabízejí se tyto: (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Krize Církve

Phil Lawler: Papežovy rozhovory s médii jsou zdrojem zmatku a pohoršení

21. 2. 2016 - by Ignác Pospíšil - 31 Comments.

Výroky Svatého otce na portále Catholic Culture pod titulkem „The damage done – again – by the Pope’s interview” („Škoda, kterou – opět – způsobil rozhovor s papežem“) komentuje známý katolický novinář Phil Lawler. Konstatuje, že i když katoličtí obhájci papeže Františka budou jistě argumentovat tím, že slova Svatého otce byla vytržena z kontextu, je zřejmé, že tentokrát senzacechtiví novináři za problém nemohou: je nepochybné, že papež skutečně vyvolal dojem, že je připraven diskutovat o morálnosti antikoncepce v souvislosti s virem Zika, a jeho slova jsou v nejlepším případě matoucí.

Phil Lawler výstižně píše: „Není pochyb, že obhájci papeže budou argumentovat – a někteří tak již učinili – že papež ve skutečnosti neřekl, že antikoncepci lze ospravedlnit. To je do značné míra pravda. To, co řekl, bylo, že ‚antikoncepce není absolutní zlo’. Ale jaké jiné sdělení si v tomto kontextu měli novináři z tohoto prohlášení vyvodit? Jestliže se mě zeptáte, je-li ospravedlnitelné vykrást banku, a já odpovím, že bankovní loupež není absolutní zlo, nenaznačuji tím snad, že jsem ochoten k diskusi o tom, zda je bankovní loupež za určitých okolností přípustná? Zcela jistě jsem tím nevyvolal dojem, že si myslím, že bankovní loupež je vždy nemorální. Církev však učí, že umělá antikoncepce, je-li použita ke zmaření účelu manželského aktu, je vždy nemorální. Představitelé OSN nyní tvrdí, že manželé by měli kvůli epidemii viru Zika rutinně používat umělou antikoncepci. V papežově prohlášení nic nenaznačovalo, že v tomto přístupu je nějaký podstatný morální problém. Všiml jsem si, že někteří obhájci papežova výroku podotýkali, že světští novináři obecně nauku Církve o antikoncepci nechápou. To je pravda – a nic z toho, co papež řekl, jejich informovanosti nijak nenapomohlo.“ (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Knihy / Pospíšil, Ignác

Cena, kterou zaplatíš

16. 7. 201516. 7. 2015 - by Ignác Pospíšil - 19 Comments.

Dokonce matka, moje vlastní matka, která se právě objevila v místnosti, vychrlí neuvěřitelně krutá slova: „Zabijte ho a hoďte do Bazelu!“ (str. 62)

Kniha Josepha Fadelleho Cena, kterou zaplatíš, kterou tento rok vydal v překladu Lucie Cekotové A.M.I.M.S., představuje opravdu skvělý počin, který se tematicky velice hodí do dnešní doby.

Vypráví příběh svého autora, který začal svůj život jako Mohamed al Saíd al Músáví, člen a „korunní princ“ irácké větve mocného šíitského rodu Músáví, aby později pro nalezenou víru a lásku ke Kristu toto vše obětoval.

A nejen to – byl brutálně mučen a později byl nad ním jako nad konvertitou ze strany šíitských autorit vynesen rozsudek smrti za „odpadlictví od islámu“. Uprchl sice i se svou rodinou ze země, ale jeho „potupení“ příbuzní jej pronásledovali i za hranicemi a pokusili se ho zavraždit. Nyní žije jako Joseph Fadelle pod policejní ochranou ve Francii. (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Křesťanská politika / Pospíšil, Ignác / Rozhovory

Rozhovor s Lucií Cekotovou (2): O VORPu

12. 6. 201513. 6. 2015 - by Ignác Pospíšil - 8 Comments.

Zde je pokračování rozhovoru s Lucií Cekotovou. První část, která se točí okolo tzv. „knihy pěti kardinálů“ naleznete ZDE.

Nyní bych přešel k druhému tématu tohoto rozhovoru – Vy, krom toho, že jste překladatelkou a hájíte manželství a rodinu překladem této knihy, jste také členkou Výboru na obranu rodičovských práv, dokonce snad členkou jeho vedení, pokud se nemýlím, což je zase jiná forma obrany rodiny. Jak jste se k VORPu a práci v něm dostala?

Jsem jeho spoluzakladatelkou a od ledna tohoto roku opět i členkou předsednictva. Výbor na obranu rodičovských práv vznikl v dávných dobách, na sklonku roku 1995, nebo na úplném začátku roku 1996, kdy se v České republice poprvé objevila snaha o zavedení jednotné, shora naoktrojované sexuální výchovy povinné pro všechny žáky základních škol a k našemu nesmírnému překvapení a zděšení byl jedním z jejích spoluautorů MUDr. Antonín Brzek, který tehdy byl tuším místopředsedou české zemské organizace KDU-ČSL. Byl to tedy úder, který přišel ze strany, odkud bychom ho nečekali. Sešla se nás tehdy skupina katolických rodičů, která cítila potřebu snažit se to nějak zvrátit, a proto založila Výbor na obranu rodičovských práv. Bylo to v době krátce porevoluční a název měl evokovat Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se zabýval obhajobou stíhaných disidentů v konečné fázi totalitního režimu. Začali jsme se cílevědomě snažit, aby Brzkova koncepce neprošla, což se podařilo.

Pokud si vzpomínám, tak kdysi jsem četl vyjádření některého z předních členů VORPu, nevím už kterého, že Josef Lux nejdříve tu Brzkovu koncepci sexuální výchovy podporoval, ale později od toho ustoupil a tvrdil, že to bylo tím, že původně nevěděl, co v ní přesně je, že kdyby to věděl od počátku, nepodporoval by ji nikdy. Viděli jste to taky tak, totiž že to lidovci podporovali z nevědomosti, nebo byli mezi nimi kromě Brzka i jiní, co tu koncepci skutečně podporovali z ideových důvodů?

Nevím, jestli to Josef Lux nevěděl, to si netroufnu tvrdit. Je možné, že o věci jako takové nic nevěděl a nechal si od lidí, kteří ji podporovali, vysvětlit, že to je dobrá věc. Následně, když se seznámil s postojem lidí z opačné strany názorového spektra, prostě změnil názor.

V KDU-ČSL byla celá řada lidí, kteří to prosazovali z ideových důvodů. Mezi lidovci je i dnes skupina lidí, kteří chtějí mít tzv. prst na tepu doby, a proto hledají takováto témata, která se potom snaží prosazovat, protože mají dojem, že lid si to žádá, že křesťanství jako takové už není „in“ a jako volební program jim nestačí. Jsou přesvědčeni, že když se budou ke křesťanským hodnotám hlásit příliš principiálně, ztratí voliče. Proto se čas od času vyskytne někdo, kdo v nějaké takové oblasti, ať už jde o potraty, sexuální výchovu nebo jiné podobné záležitosti, začne prosazovat něco, o čem se domnívá, že to přinese nové voliče. Brzek určitě nebyl sám, ale řekla bych, že byla řada lidovců (i ve vedení), kteří o tom nevěděli, nebo jim to bylo vysvětleno tak, že to prostě bez detailní znalosti věci vzali za své. Domnívám se, že postoj KDU-ČSL v této věci zdaleka nebyl jednoznačný… (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Knihy / Pospíšil, Ignác / Rozhovory

Rozhovor s Lucií Cekotovou (1): O knize pěti kardinálů

10. 6. 20157. 7. 2015 - by Ignác Pospíšil - 18 Comments.

Duše a hvězdy přinášejí čtenářům ve dvou dílech rozhovor s Lucií Cekotovou, hlavní překladatelkou knihy Setrvat v pravdě Kristově a zakladatelkou a funkcionářkou Výboru na obranu rodičovských práv. První díl je věnován knize, druhý (věnovaný organizaci) naleznete ZDE.

Jak se člověk dostane k překladu takové knihy, jako je Setrvat v pravdě Kristově?

Prvotním iniciátorem vydání knihy byl můj dlouholetý spolupracovník z mnoha iniciativ (Výboru na obranu rodičovských práv, Sdružení přátel domácích školy a dalších) Michal Semín, který se na mě obrátil již někdy na podzim loňského roku s tím, že má přes nějaký svůj americký kontakt možnost zajistit autorská práva na vydání této knihy v češtině, a dotázal se mě, jestli bych měla zájem knihu překládat a jestli bych eventuálně mohla zajistit vydavatele, který by ji vydal. Já jsem samozřejmě měla zájem velký, protože o knize jsem věděla už před tím, zajímala mne a možnost, že bych knihu překládala, jsem považovala za čest a svým způsobem za vrchol mé překladatelské kariéry.

Proto jsem ráda souhlasila a obrátila se na nakladatele Jiřího Braunera, majitele Kartuziánského nakladatelství z Brna, se kterým také spolupracuji dlouhodobě, zda by chtěl knihu vydat, a on rovněž hned a ochotně souhlasil. Pak se ukázalo, že původní americký kontakt selhal, zajištění autorských práv přes něj se nepodařilo, ale shodou okolností pana Braunera v téže době kontaktoval jáhen Štěpán Smolen, který se už mezitím dohodl s vlastníky autorských práv a sháněl pro knihu nakladatele. Tyto naše představy jsme tedy spojili do jedné a společně jsme se obrátili na otce Roberta Dodara, jednoho ze spoluautorů knihy a vlastníka práv k osmi z devíti esejů, a posléze na list Osservatore Romano, který vlastní práva k poslednímu z nich, eseji kardinála Müllera. Všichni autoři práva poskytli velmi velkoryse, zdarma. A pak už to bylo jednoduché – mohli jsme začít překládat a chystat české vydání. (Pokračování textu…)