(LifeSiteNews) — Jonathon Van Maren ve svém podcastu na portále LSN analyzuje výroky samotných potratářů popisující hrůzy jejich práce, když přitom v Kanadě a ve Spojených státech se agresivně vnucují potratová „práva“. Nejprve podtrhuje, jak problematika potratu dominuje americké a kanadské politice. Poznamenává, že věc „práva“ na potrat stále více prosazuje [kanadský premiér] Justin Trudeau, který nedávno dokonce předložil návrh zákona zbavujícího poradenská střediska pro těhotné v obtížných situacích postavení daňově zvýhodněných charitativních organizací.
Jonathon Van Maren poté přechází ke Spojeným státům, kde Kamala Harrisová a Demokratická strana udělaly z potratů stěžejní téma voleb v roce 2024, přičemž média jim pomáhala lžemi o zákonech chránících život v některých státech USA. Harrisová dokonce při jednom ze svých předvolebních vystoupení pozvala lékaře-potratáře na scénu. Pozoruhodné je, že když jeden z přítomných potřeboval lékařskou pomoc, zdáli se být bezradní.
„O tom, čím potrat ve skutečnosti je, nikdy nemůžeme hovořit dost. Někdy mě znepokojuje, že z potratu se stává jakýsi politický fotbal, který nám umožňuje zabývat se jím jako politickým tématem. Zapomínáme, že řeč je o zničení živé lidské bytosti v děloze,“ řekl Van Maren. „Naše země nebude požehnaná, dokud bude vedena představiteli, kteří ničení lidských bytostí podporují.“
Jonathon Van Maren se dále zabývá tím, že potratáři o potratu velmi odlišně hovoří v soukromí a na veřejnosti. Nejprve se věnuje popisu zkušeností jednoho z nejdéle praktikujících potratářů v Americe dr. Warrena Herna v pochvalném článku z roku 2023 v listě The Atlantic, kde říká, jak uvažuje o své práci.
Citujeme: „Jednou nebo dvakrát při zákroku v 15. nebo 16. týdnů použil kleště k odstranění plodu, jemuž ještě tlouklo srdce. Bilo jen několik sekund, než se zastavilo. Dlouho potom ale představa tohoto plodu Herna budila ze spaní. V duchu ho viděl: několikacentimetrové tělíčko a v něm srdce, tlukoucí, tlukoucí, tlukoucí.“
„Tak to popisuje on, ne já,“ říká Van Maren. „Není to něco, co jsem napsal já. Opakuji, že to zveřejnil The Atlantic v profilu, který byl napsán proto, aby jeho práci znormalizoval, aby znormalizoval fakt, že se z dělohy odstraňuje dítě, jemuž ještě tluče srdce.“
Van Maren se poté věnuje tomu, co v roce 2021 v eseji pod titulkem „Proč poskytuji potraty“ v Boston Review napsala další potratářka, dr. Christine Hennebergová. Hennebergová v něm popsala, jak jí zaměstnankyně jménem Jenny pomáhala při potratu patnáctitýdenního dítěte, když sama byla patnáct týdnů těhotná:
„Později to odpoledne mi Jenny asistuje při zákroku v patnáctém týdnu. Plod na obrazovce ultrazvuku vypadá jako ten Jennin, se všemi rozpoznatelnými, dokonale utvořenými detaily: prstíčky na rukou a nohou, tlukoucí srdce. Tento obraz je ale velice odlišný vzhledem ke kontextu, v němž se na něj dívám. Žena leží na stole, je při vědomí, ale utlumená sedativy. Provádím dilataci děložního hrdla a do dělohy zavádím plastovou trubičku. Dívám se na obrazovku ultrazvuku. Přepínám spínač a místnost naplňuje hučení. V té chvíli plod vypadá, jako by poděšeně poskočil a potom se vrtí v těsném a ještě se smršťujícím prostoru dělohy. Tímto velmi lidským způsobem podobným miminku se hýbe až do poslední chvíle, kdy ho přemůže síla podtlaku a je odsát skrz plastovou trubičku ven z dělohy a do skleněné nádoby v přívalu krve. Hotovo.“
Jonathon Van Maren znovu zdůraznil, že to nejsou jeho slova, ale slova dr. Hennebergové. „Je šokující to číst, šokující to poslouchat, ale uvědomte si, že potratářka popisuje krvavé detaily toho, co dělá, protože to chce znormalizovat.“
Poznámka překladatelky: Máte-li dostatečně silný žaludek a čtete anglicky, zde je celý esej dr. Hennebergové: https://www.bostonreview.net/articles/why-i-provide-abortions/ Po amerických prezidentských volbách jsem zachytila video P. Halíka, kde prohlašoval – patrně v hluboké frustraci nad jejich výsledkem – něco v tom smyslu, že katolíci by se spojili i s ďáblem, kdyby jim slíbil, že omezí potraty. P. Halíkovi patrně uniká, že ďábel by nic podobného nikdy neudělal, protože mu právě naopak vyhovuje současný stav, tak jako mu vyhovovaly dětské oběti přinášené Baalovi. To je ovšem patrně pod rozlišovací schopností našeho mezinárodně uznávaného teologa.
Překlad Lucie Cekotová
Je to opravdu otřesné čtení, ale potřebné, díky za tento článek. Můj příspěvek se ale týká především poznámky překladatelky pí mgr. Cekotové. Plně s ní souhlasím, jenom bych doplnil, že tady neběží pouze o Halíka. Obávám se totiž celkové „evoluce“ postojů naší církevní věrchušky vůči vraždící mašinerii tzv. potratů (ten název sám o sobě je eufemismem, tady se přece nic nepotrácí, tady se cynicky vraždí). Navenek papež František, kard. Fernandéz a další nositelé magisteria se vyjadřují ostře proti tomuto zločinu, František hovoří o potratářích jako o „nájemných vrazích“, v Belgii při nedávné návštěvě se pro svůj postoj dostal pod palbu mainstreamových médií. Jak ale mám rozumět tomu, že tentýž papež neustále ve svých vystoupeních glorifikuje italské politiky Boninovou a Pamellu, největší bojovníky za satanské tzv. „právo ženy“, Boninová dokonce má hlavní zásluhu na legalizaci potratů v Itálii v 70. letech, ještě předtím, když byly zakázány, je tajně organizovala a byla za to odsouzena do vězení? Dodnes tyto názory zastává, aniž by to papeži Františkovi vadilo. Nevadí mu ani Pelosiová a Biden, oba tzv. katolíci, kteří bez potíží přijímali Tělo Páně v chrámu sv. Petra, ačkoliv jejich tvrdé prosazování vražd nenarozených je dostatečně známo. Bidena dokonce Bergoglio označil za „dobrého katolíka“. Jinak v teorii, jinak v praxi. Jak se potom mají věřící v tomto protikladném zmatku vyznat?
Nemylme se, toto není náhoda. Obávám se, že se tady bude opakovat tentýž scénář jako před lety s mimomanželským sexem. Navenek v teorii papež a hierarchie ostře vystupovali proti, ale v konkrétní praxi se udělovalo rozhřešení jak na běžícím pásu smilnícím párečkům včetně jednopohlavních, aniž bylo požadováno zřeknutí se hříchu, vím o několika případech veřejného pohoršení, kdy ženatý chlap se veřejně prezentoval s milenkou – a kněz neměl žádný problém podávat oběma sv. přijímání. Za cca 20-30 let hierarchie musela údajně „přehodnotit“ situaci, kdy nauka hlásaná v teorii prý v praxi „nefungovala“ – a máme tady Amoris Laetitia a další dokumenty, které již znamenají proti tradiční nauce významný posun. Bojím se, že toto nastane, pokud Bůh včas nezasáhne, i ve věci tzv. potratů. Za nějakých 20 let již magisterium dnešní novocírkve zaujme vůči tomuto odpornému zločinu stejně „vstřícný“ postoj jako zaujímá dnes vůči smilstvu a cizoložství. Původně v teorii zastávalo katolické učení, v praxi ale se postupovalo zcela opačně. A praxe se nakonec stala motivací pro změnu teorie. Ještě díky Pánu, že tu máme Tradici s jejími komunitami.
To je hrůza, bránit lidský život!
Neexkomunije T. Halík těmi slovy sám sebe?
Pokolikáté by už to ostatně bylo, že?