Předseda Papežské akademie pro život: „Osobně bych asistovanou sebevraždu nepraktikoval, ale…“
Lze s jistotou říci, že po „reformě“ na konci roku 2016 zbyla z Papežské akademie pro život jen svrasklá slupka, která se pod vedením současného předsedy, arcibiskupa Vincenza Paglii, zaplétá do jedné kontroverze za druhou – od škodlivých prohlášení o potratu přes tvrzení, že nauka Církve o antikoncepci v Humanae vitae je „reformovatelná“, až po skutečnost, že někteří z jejích členů (včetně „katolických“!) otevřeně odporují církevnímu učení o otázkách života.
Patrně tedy ani nijak zvlášť nepřekvapuje, že předseda Akademie je pro liberalizaci zákonů o euthanasii. Arcibiskup Paglia řekl 19. dubna v projevu k účastníkům Mezinárodního festivalu žurnalistiky v italské Perugii: „Nelze vyloučit, že v naší společnosti je proveditelné legální zprostředkování, které umožní asistovanou sebevraždu za podmínek stanovených rozsudkem [italského] ústavního soudu 242/2019… Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou (ale ne Senátem) šel v zásadě touto cestou. Osobně bych asistovanou sebevraždu nepraktikoval, ale chápu, že její legální zprostředkování může představovat největší společné dobro, které je v podmínkách, v nichž se nacházíme, konkrétně možné.“ (Italský text zde: https://www.ilriformista.it/sul-suicidio-assistito-e-arrivato-il-momento-di-una-legge-353478/)
To samozřejmě absolutně odporuje nauce Katolické církve. Například:
Vyhlásit právo na potrat, infanticidu (zabíjení dětí) a eutanázii, uznat je zákonem, to znamená dát lidské svobodě zvrácený a ničemný význam: totiž absolutní moc nad druhými a proti druhým. A to je smrt opravdové svobody: „Amen, amen, pravím vám: Každý, kdo páchá hřích, je otrokem hříchu.“ (Jan 8,34). (Jan Pavel II., Evangelium vitae, 20)
Při tomto náležitém rozlišování ve shodě s učitelským úřadem našich předchůdců a ve společenství s biskupy katolické církve znovu prohlašujeme, že eutanázie je těžké porušení Božího zákona, protože je to vědomé zabití lidské osoby, které je morálně nepřijatelné. Toto učení se opírá o přirozený zákon a napsané slovo Boží, je předáváno církevní tradicí a hlásáno řádným a všeobecným učitelským úřadem církve. (Evangelium vitae, 65)
Právě proto se musí občanský zákon postarat, aby všichni členové společnosti měli zajištěnou ochranu některých základních práv, které každé osobnosti přirozeně patří a které musí uznat a zachovávat každý vynesený zákon. První a základní ze všech práv je nedotknutelné právo na život, z něhož se těší všichni nevinní lidé. Jestliže se veřejná autorita někdy může vzdát zákazu něčeho, co by jinak jako zakázané působilo větší škodu, nikdy přece nemůže schvalovat, jakožto právo jednotlivců – i kdyby to byla většina společnosti – působit újmu jiným osobám tak, že se přitom potlačí základní právo těchto osob, totiž právo na život. Právní tolerance potratu a eutanázie nemůže v žádném případě hlásat, že je založena na respektování svědomí jiných, zvláště proto, že společnost má právo a povinnost chránit se před jejich zneužíváním, které se může často dít ve jménu svědomí a pod záštitou svobody. (Evangelium vitae, 71)
Eutanazie je tedy zločinem vraždy, který nemůže být ospravedlněn žádným cílem a při němž se netoleruje žádná forma aktivní nebo pasivní spoluúčasti nebo spolupráce. Ti, kdo schvalují zákony o eutanazii a asistované sebevraždě, se proto stávají spoluviníky těžkého hříchu, kterého se dopouštějí ostatní. Taktéž se proviňují pohoršením, protože tyto zákony přispívají k deformaci svědomí i u věřících. [Kongregace pro nauku víry, List o péči o osoby v kritické a terminální fázi života Samaritanus bonus, V.1]
Všechno, co je přímo proti životu, jako vraždy všeho druhu, genocidy, potraty, euthanasie i dobrovolná sebevražda; […] všechny tyto věci a jim podobné jsou opravdu ostudné, vnášejí nákazu do lidské civilizace a poskvrňují více ty, kteří je dělají, než ty, kteří trpí bezpráví, a velice zneuctívají Stvořitele. (Druhý vatikánský koncil, pastorální konstituce Gaudium et spes, 27)
A co euthanasie? Zabíjení není lidské, tečka. Když zabíjíte z nějaké pohnutky, nakonec budete zabíjet víc a víc. Není to lidské. Nechme zabíjení šelmám. (František, tisková konference na palubě letadla na zpáteční cestě z Kazachstánu, 15. 9. 2022)
Pagliovo „osobně bych asistovanou sebevraždu nepraktikoval, ale…“ není katolický postoj. Dost zlé by to bylo, i kdyby měl stále na starosti jen diecézi Terni-Narni-Amelia, ale od předsedy Papežské akademie pro život je to hluboce, nesmírně pohoršující. Omluva a zpětvzetí je to nejmenší, k čemu by mělo dojít. Avšak vzhledem k nedávné historii se dá spíše očekávat ztrápené vysvětlování Akademie v rozporu s veškerou logikou i zdravým rozumem, že slova arcibiskupa Paglii o zavedení zákonů o euthanasii jsou vlastně převeledobrá (pozn. překl.: termín převzat z newspeaku použitého v Orwellově románu 1984 v překladu Evy Šimečkové) a dokonale v souladu s katolickou naukou.
Vždyť Papežskou akademii pro život ovládají šelmy. A bohužel tím, kdo je tam uvedl, a nechal je, aby si dělaly, co chtějí, je František. Kyrie eleison!
Matthew Hazell
Překlad Lucie Cekotová
Zdroj:
https://rorate-caeli.blogspot.com/2023/04/pontifical-academy-for-life-euthanasia.html
Poznámka překladatelky:
Jak se ukazuje, autor článku odhadl pravděpodobnou reakci Akademie na nepřijatelné výroky jejího předsedy dost přesně: https://www.lifesitenews.com/news/pontifical-academy-for-life-tries-to-clarify-abp-paglias-troubling-assisted-suicide-comments/ Také použití Orwellovy terminologie se jeví jako neobyčejně přiléhavé. V pojetí arcibiskupa Paglii a jím vedené Papežské akademie pro život totiž někdy „ano“ zřejmě znamená „ne“, jak vyplývá z následujícího prohlášení: „Arcibiskup Vincenzo Paglia, předseda Papežské akademie pro život, opakuje své ,neʼ euthanasii a asistované sebevraždě v naprosté věrnosti Magisteriu,“ praví se v tiskové zprávě z 24. dubna citované v uvedeném článku LSN. Co jiného bychom ale čekali od člověka, který posvětil soudně přikázané zabití malého Alfieho Evanse a katedrálu si dal vyzdobit rouhavou homoerotickou malbou?
Toto sa už aj ťažko číta, ako hlboko padla Kristova nevesta, aký trest príde? ČO myslíte? Dokedy je možné beztrestne rúhať sa Stvoriteľovi?
Myslím, že „Nevěsta Kristova“ dosud nepadla. Alespoň o tom nemám žádné informace. Že ale začal naplno řádit její nepřítel a nad to ještě uprostřed ní, je evidentní. Jak dlúho bude nepřítel „beztrestně“ řádit, ví jen Bůh (ostatně nepřítel o svém trestu ví až moc dobře, ale dokud sa trest nenaplňuje, tož sa snaží urvat maximum).
Ano, bratře Františku, nenechte se zmást, to není nevěsta Kristova, ta zůstává věrná svému snoubenci.
To ústy arcibiskupa Paglii promluvila nevěstka pohanského Babylónu,tedy falešná církev.
„Začnou válku proti Beránkovi, ale Beránek nad nimi zvítězí – je přece Pán pánů a Král králů – a s ním i jeho povolaní, vyvolení a věrní.“ (Zj.17,14)
Přínosem pontifikátu Jorge Bergoglia (jakkoli může v této souvislosti slovo „přínos“ znít zvláštně) je to, že všem modernistům konečně popadaly jejich masky.
Je zcela lhostejné, jakými argumenty („milosrdenství“, Druhý vatikánský koncil, „vývoj“ společnosti) argumentují – z jejich heretičnosti a pádu do schizmatu je obviňuje Slovo Boží. – Duchovní či laici odmítající Kristovo evangelium jednoduše nejsou katolickými křesťany.
Můžeme teď konečně v této etapě historie Církve spatřit na vlastní oči, kolik biskupů, kněží, řeholníků a laiků je ještě křesťany. – Za tohoto pontifikátu už se nositelé herezí a stoupenci všech možných ideologických „-ismů“ nemusí obávat postihu – naopak: budou často pochváleni za svou „synodalitu“ a kreativní nezkostnatělý postoj. Oni se zcela odhalí.
Bůh toto vše viděl dopředu, předjímal tento strašný pád části Církve – On toho ale dokáže nakonec využít k jejímu očištění.
Modleme se za to, aby co nejvíc našich bratří a sester rozeznalo tento antikristovský podvod, tyto duchovní rakovinové metastáze na těle Církve – a pro lásku ke Kristu je odmítli. Amen.
„Jak dlúho bude nepřítel „beztrestně“ řádit,
Robinson vyučuje Pátka v náboženství. „Je Bůh mocný“ ptá se Pátek. „Ano, je velice mocný, dokonce Všemocný“ odpovídá Robinson. „Tak proč toho Ďábla nezabije“ ptá se Pátek.
Myslím, že katolíci učí,že Bůh nemůže takové věci, které odporují jeho přirozenosti nebo jsou rozporné, což je možná totéž. Např. stvořit kulatý čtverec, kámen, který neuzvedne, druhého sebe sama, změnit trojjedinost na sedmijedinost, zařídit, aby rouhání nebylo hřích apod. Některé skutky prý jsou hříšné, protože odporují jeho přirozenosti, ne proto, že chce, aby byly hříšné.
Některé věci údajně nikdy neudělá ne proto, že by mu v tom něco bránilo, ale protože jsou nespravedlivé, což nemůže, nebo nesmyslné. Např. se vtělit jako ježek místo jako člověk, dejme tomu. Možná je zrušení ďábla to první, tedy nespravedlivé. Ale ať Vám ještě odpoví nějaký katolík.
Ad Hraničář: A proč by měl Pán Bůh ďábla zabíjet? On přece věděl, jak se ďábel rozhodne, už ve chvíli, kdy ho stvořil. Kdyby nechtěl, aby ďábel existoval, tak by ho nestvořil. Jenže i ďábel navěky hořící v pekle slouží ke slávě Boží.
Puch koncilu.
K tématu:
https://apologie.info/20230428_rm_kard_paglia_opet_sokuje/
Jo jo. U nás nejsme pozadu. Zde https://zpravy.aktualne.cz/domaci/biskup-brno-rozhovor/r~ef0dd9bef8fb11eca9eeac1f6b220ee8/
pan biskup Konzbul říká, že oddat sodomity by proň sice bylo móóc těžké, nicméně jim jejich vztah přeje. Přát někomu, aby žil v hříchu do nebe volajícím je projevem odmítnutí Božího zákona, urážka Boha a také projev nenávisti k těm ubohým hříšníkům. A říká-li to biskup, je to o to horší. Otázkou samozřejmě je, zda je ten pán biskup. Vzhledem k tomu, že pokoncilní forma biskupské konsekrace už neobsahuje nic, co by specifikovalo, že tím vkládáním rukou je svěcen biskup, jsou ta svěcení s největší pravděpodobností neplatná stejně jako u anglikánů.
Nevydáš křivého svědectví…
Lžete, že pokoncilní forma biskupské konsekrace neobsahuje specifikaci, že je svěcen biskup.
Text konsekrační modlitby dle NOM:
„Bože a Otče našeho Pána Ježíše Krista,
Otče milosrdenství a Bože veškeré útěchy,
ty, který přebýváš na výsostech
a shlížíš na všechny ponížené,
ty víš všechno dříve, než se to stane,
a slovem své milosti dáváš řád
svému svatému lidu.
Ty jsi na počátku vyvolil
pokolení spravedlivých pocházející z Abraháma,
ustanovil jsi knížata i kněze,
a tak jsi nikdy nenechal
svou svatyni bez bohoslužby.
Tobě se od počátku světa zalíbilo
být oslavován v těch, které sis vyvolil.
Následující část konsekrační modlitby pronášejí všichni biskupové spolusvětitelé se sepjatýma rukama, ale polohlasně, aby hlas hlavního světitele byl jasně slyšet.
A nyní vylej na tohoto vyvoleného
moc a sílu vycházející z tebe:
Ducha vševládného,
kterého jsi dal svému milovanému Synu Ježíši Kristu,
a on jej dal svatým apoštolům,
kteří založili církev, svatyni tvého přebývání,
k slávě a neutuchající chvále tvého jména.
Dále pokračuje jen biskup hlavní světitel:
Nebeský Otče, ty znáš srdce člověka:
shlédni na tohoto svého služebníka,
kterého sis vyvolil k biskupské službě:
dej, ať je tvému lidu pastýřem,
ať ti slouží v plnosti kněžství
bezúhonně dnem i nocí,
ať stále vyprošuje pro tvůj lid slitování
a přináší dary tvé svaté církve.
V síle Ducha, který mu byl dán v plnosti kněžství,
ať má z tvého pověření moc odpouštět hříchy
ať z tvého ustanovení rozděluje služby
a z moci, kterou jsi dal apoštolům,
ať rozvazuje všechna pouta.
Ať se ti líbí pokorou a čistotou srdce,
a je líbeznou vůní před tvou tváří.
Prosíme o to skrze tvého Syna, Ježíše Krista,
neboť skrze něho ti náleží
všechna moc i čest i sláva,
se svatým Duchem ve tvé svaté církvi
nyní i na věky věků.
Všichni:
Amen.“
Jasně, tady to neuznání biskupského svěcení, kněžského svěcení je to co vyznávají příznivci biskupa Williamsona. Takové kraviny se tam opravdu šíří…
Je smutné, že tito lidé o sobě říkají, že jsou skutečnými nástupci Msgre. Marcela, ale jejich podivuhodné spekulace, názory a stanoviska s ním mají pramálo společného…….
Ano – je to hrozné. Partyzántismus. Nic víc než partyzántismus. Poznal jsem v praxi. Tito příznivci b.W. už neumija nic jiného než slepě a bezohledně kritizovat kohokoli na potkání, kdo, byť jen jen zdánlivě, je v rozporu s jejich názory.
Na tato a další vaše slova si vzpomenu, až zase příště uvidím reklamu na vaši tvorbu v TD.
Chováte se pořád stejně odporně a vaše rychle soudy jsou pořád stejně dehonestující,pomlouvačné a zlé.
George+Smiley: Soudy? Trpká zkušenost, pane. Trpká. A hodně. Na to si raději vzpomeňte. Vám takú vůbec nepřeji. Odporné je jen to, co je zlé. Nic jiného.
P.S. V životě jsem nikoho nesúdil ani neodsuzoval. Pokud jsem neco konstatoval, tak s velkú bolestí, že sa tak či onak děje. Raději zmlkněte a místo internetových diskuzí sa modlete za nepřátele Boží Církve. (Já sám sa takým disputacím už oblúkom vyhýbám a docela lituju, že jsem sem vůbec ještě teď neco napsal, ale už sa stalo. Ona práca se dřevem docela utahá, takže ani není čas na dlúhé rozvahy. Ale se sv. Josefom to ide ještě docela dobře.) A ze srdce rád Vám ze své dílny neco pošlu, když si napíšete. Mnoho křesťanů už má z mé práce radost a já nic jiného svýma rukama ani šířit neumím. Víte, ono je potřeba vzít více faktorů do úvahy, než vyplivnete tak ostrý rozsudek na člověka, kerého vlastně ani neznáte osobně, nic o něm v podstatě nevíte, jen proto, že sa Vám jeho komentář zdál taký či onaký. Děkuji za pochopení a Bůh Vám žehnej. +!
Bez ohledu na „příznivce“ nebo „nepříznivce“, bylo by dobré shrnout, proč vlastně se rozešli FSSPX a B. Williamson.
Pokládám za zvláštní, že místo tolerance k drobným názorovým rozdílům jeho místo „obsadil“ b. Huonder.
Protoze FSSPX udělalo branding a usiluje o to být přijatelnější. Symptomaticky pak z webu FSSPX cz zmizela stará a skvělá kázání pána děkana.
Pojem lhát není totožný s nemluvením pravdy. Pokud například řeknu, že má prababička v ženské linii nežije, zatímco jsem byl vyměněn v porodnici, a má skutečná prababička proto žije, není to lež. Pokud si to ten pán myslí, není to lhaní.
Pozn. Lhát nelze z nedbalosti, tedy zanedbáním poznávání pravdy, lež je z definice úmyslná.
No, pane Tomáši a pane Pse, jste rychlí soudcové. Pan Tomáš mě soudí, že lžu (co kdybych se jen mýlil, lež je komunikace nepravdy s úmyslem oklamat bližního) a pan Pes zase soudí příznivce biskupa Williamsona, že zpochybňují nová svěcení, což prý arcibiskup Lefebvre nedělal.
Tak nejdřív k pejskovi: světit někoho znovu sub conditione lze bez těžkého hříchu pouze tehdy, je-li o platnosti jeho svěcení vážná pochybnost. Přesto arcibiskup všechny kněze, kteří byli vysvěceni v novém ritu a přidali se k bratrstvu, světil znovu sub conditione. Buďto měl tedy o platnosti jejich svěcení vážnou pochybnost, nebo se lehkovážně dopouštěl těžkého hříchu. Já myslím, že to první.
Teď k panu Tomášovi: než někoho budete příště obviňovat ze lži, zkuste si nastudovat, o čem mluví. Každá svátost nutně obsahuje materii a formu. Tyto složky (spolu s úmyslem, ale ten jsem nezpochybňoval) musí být vykonány současně. Když někoho polijete vodou a za chvíli řekněte: Pepíku, já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. Tak pokřtěn není. Slova formy už nespecifikují materii. Když kněz odnese chléb a víno do sakristie a pak u oltáře řekne konsekrační slova, k proměnění a oběti nedojde, materie už je fuč. Když litujete hříchů, ale než dojdete ke zpovědi, tak si to rozmyslíte a při vyznání a rozhřešení už jich nelitujete, nejsou odpuštěny. Atd. Atd. Materií svěcení je vzkládání rukou. A teď si znovu přečtěte, co říká v modernistickém ritu světitel se vztaženýma rukama. Nic o svěcení biskupa. Ani slovo. Až pak něco o tom, aby Hospodin tohoto biskupa žehnal, říká se sepjatýma rukama. Jenže to už zde materie není. Takže nové svěcení biskupa je opravdu při nejmenším pochybné.
Snažím se upřímně hledat pravdu, snad se mýlím, přeji si, abych se mýlil. Takže prosím o theologické argumenty a ne o odsuzování ze lži, jíž jsem se nedopustil.
Máte správné připomínky ke zkratkovité argumentaci zdejších odpůrců. Ten výňatek z obřadu, co tu někdo vkládal, není celý svátostná forma. Jako forma svátosti jsou v novém rit jen slova (v češtině) „A nyní vylej na tohoto vyvoleného
moc a sílu vycházející z tebe:
Ducha vševládného,
kterého jsi dal svému milovanému Synu Ježíši Kristu,
a on jej dal svatým apoštolům,
kteří založili církev, svatyni tvého přebývání,
k slávě a neutuchající chvále tvého jména.“
Odpůrci platnosti poukazují na to, že tato slova nesplňují, co je pro svátostnou formu nezbytné, jak to popisuje Pius XII. v Sacramentum ordinis.
Obhájci platnosti tvrdí, že ta slova to sice jasně nevyjadřují, ale že nelze odhlížet od kontextu, v kterém jsou vyřčena. Kontextem myslí ty modlitby, co jim předchází a co následují. Vzata sama o sobě prý nejsou úplně určitá, ale v kontextu již ano. Tak argumentuje i FSSPX. Pokud umíte anglicky, pak podrobněji např. zde: https://onepeterfive.com/new-rite-consecration-valid/ a zde (video): https://www.youtube.com/watch?v=wlEsReiIMyc&t=4s
Nepřímo se platnost nových svěcení dokazuje tím, že v posloupnosti Novus ordo biskupů se udály eucharistické zázraky, takže Novus ordo ritus svěcení nemůže být neplatný, když alespoň někteří kněží platně proměňují. Síla tohoto argumentu pro akademickou debatu těžko určit.
O eucharistických zázracích současných moderních biskupů se dá s úspěchem pochybovat, úplně stejně jako o svatosti posledních 3-5 římských biskupů.
Protoze FSSPX udělalo branding a usiluje o to být přijatelnější. Symptomaticky pak z webu FSSPX cz zmizela stará a skvělá kázání pána děkana.
Při Nom svěcení vyjadřuje podstatnou formu ( milost Ducha sv. a příslušný stupeň) až poslední část recitovaná jen hlavním světitelem. Odpadá tak fakt, že více svetitelu je zde proto, aby byla pojištěna sukcese a nejsem si jistý, jestli je forma splněna, kdy ti dva další jen odpoví amen.
Slova biskupské konsekrace dle nom jasně vyjadřují jaký stupeň je udělován.
Cvalík je ajznbón.
A co tím chtěl básník říci?