Category Archives: Bentz, Jan

Kardinál Burke byl „de facto“ suspendován, tvrdí člen Maltézského řádu odpovědný za distribuci kondomů

Albrecht Boeselager

Představitel Řádu maltézských rytířů, který byl jádrem sporu o katolickou identitu a suverenitu Řádu, tvrdí, že patron Řádu, kardinál Raymond Burke, byl „de facto“ suspendován.

Německý aristokrat Albrecht von Boeselager byl odvolán z funkce velkokancléře za porušení slibu poslušnosti. Nepodřídil se výzvě představeného, aby rezignoval, když se přišlo na to, že přehlížel distribuci antikoncepčních prostředků v rozvojových zemích. Katolická církev učí, že antikoncepce je vnitřně špatná.

Poté, co Boeslagerovo odvolání vyvolalo povyk, vstoupil do věci osobně papež František a Boeselagera do jeho funkce vrátil. Papež rovněž vyzval k rezignaci nejvyššího představitele Řádu, velmistra Matthewa Festinga, který Boeselagera odvolal. Šlo o neobvyklý krok, neboť Maltézský řád má statut suverénního státu.

Papež pak jmenoval „papežského delegáta“, který má Řád řídit. Podle britského listu The Tablet Boeselager prohlásil na webových stránkách kolínské arcidiecéze, že delegát, jímž je arcibiskup Angelo Becciu, nyní plní úkol kardinála Burkea. Becciu „má papežovu plnou důvěru a je jeho mluvčím“, řekl Boeselager. „To znamená, že kardinál Burke jako patron Řádu byl de facto suspendován.“ Boeselager dále uvedl, že obvinění, že když papež František vyzval Festinga, aby rezignoval, podkopal tím suverenitu Řádu, „je naprosto nepodložené“. „Papež jednal na přání Řádu a dával si velký pozor, aby suverenita Řádu nebyla nijak narušena či poškozena,“ řekl. „Požádal velmistra, aby odstoupil, jeho rezignace se uskutečnila podle regulí Řádu a byla přijata. Jmenování delegáta Svatého otce se výslovně omezuje na duchovní stránku Řádu a s jeho činností jako suverénního subjektu nemá co dělat.“

Švýcarský biskup: Katolíci, kteří se rozhodnou pro euthanasii, nemohou dostat svátost umírajících

Mons. Vitus Huonder

CHUR, Švýcarsko, 9. prosince 2016 (LifeSiteNews) — Švýcarský biskup Vitus Huonder dal svým kněžím pokyn, aby odmítli poslední pomazání katolíkům, kteří se rozhodli pro euthanasii. Vysvětlil, že „za těchto okolností nejsou splněny předpoklady k přijetí svátostí“. Jeho prohlášení a vysvětlení jsou obsaženy v pastýřském listě ke Dni lidských práv 10. prosince adresovaném katolíkům jeho diecéze Chur. Zabývá se v něm rostoucím znepokojením nad tím, že lidé své životy vkládají do rukou „odborníků“, kteří se stávají „soudci nad životem, zejména nejsme-li schopni úsudku a nemůžeme o sobě rozhodovat sami“.

„Smrt je moje“ zněl titulek článku, který 4. prosince zveřejnil list Neue Züricher Zeitung. Konstatoval, že počet „asistovaných sebevražd nesmírně vzrostl“. Podle švýcarských zákonů je euthanasie dovolena, pokud „není motivována sobeckými úvahami“. Počet asistovaných sebevražd roste v poslední době: v roce 2015 jich bylo evidováno 999, což představuje nárůst o 35 procent proti předchozímu roku. Švýcarsko rovněž přitahuje tzv. „sebevražednou turistiku“ cizinců, zejména Němců.

Biskup Schneider: „Žijeme v ovzduší výhrůžek“

Biskup Athanasius Schneider

ŘÍM, Itálie, 6. prosince 2016, (LifeSiteNews) — Biskup Athanasius Schneider z Kazachstánu v pondělí před přeplněným sálem římského Centro Lepanto naléhavě vyzval věřící, aby se v současné situaci přetrvávajícího zmatku horlivě drželi magisteria Církve o nerozlučitelnosti manželství.

„Když před dvěma tisíci lety kázal Kristus, byla kultura a panující duch radikálně proti Němu. Konkrétně vládl náboženský synkretismus a mezi intelektuálními vůdci i gnóze, stejně jako mravní uvolněnost mezi masami – zejména pokud šlo o instituci manželství. […] Jediným cílem Božího Syna bylo zjevovat světu pravdu.“ Těmito slovy biskup Schneider zahájil svou přednášku za přítomnosti kardinálů Raymonda Burkea a Waltera Brandmüllera a pomocného biskupa salzburského Andrease Launa. Pokračoval výkladem o postoji Církve k manželství a k neregulérním situacím od starozákonní doby až do současnosti se zvláštním důrazem na raně křesťanské spisy, Jindřicha VIII. Anglického a Napoleona I. až po nedávné diskuse.

Biskup Schneider dnes portálu LifeSiteNews poskytl exkluzivní rozhovor, v němž v souvislosti s dubii, která nedávno zveřejnili čtyři kardinálové, řekl, že Církev by vždy měla podporovat „kulturu dialogu“. „Formulovat dubia, jak se vyjádřili sami tito kardinálové, bylo v Církvi běžnou praxí. Musíme být schopni klást otázky otevřeně, beze strachu z postihu.“ Biskup Schneider tím narážel na četné útoky proti čtyřem knížatům Církve po zveřejnění dubií. Papež František na otázky zatím stále neodpověděl.

„Reakce na dubia je důkazem ovzduší, v němž v současné době v Církvi žijeme,“ prohlásil. „Je to ovzduší výhrůžek a odpírání dialogu jedné konkrétní skupině.“ Biskup Schneider dále řekl, že „se zdá, že dialog se připouští jen tehdy, když uvažujete jako všichni ostatní – to je prakticky jako v totalitním režimu.“ Schneider se narodil a vyrostl v Rusku v době Sovětského svazu. Jeho rodiče poslal Stalin po 2. světové válce do gulagu. „Jestliže jste se nedržel stranické linie nebo jste ji zpochybňoval, nebylo vám ani dovoleno se ptát. To je podle mě jasná paralela k tomu, co se nyní děje v reakci na dubia — otázky — kardinálů.“

Papežské odmítnutí odpovědět čtyřem kardinálům degraduje Magisterium

Prof. Robert Spaemann

5. prosince 2016 (LifeSiteNews) — Přední německý katolický filosof Robert Spaemann podpořil čtyři kardinály, kteří požádali papeže Františka, aby vysvětlil dvojznačnosti v apoštolské exhortaci Amoris laetitia, zejména pokud jde o přístup rozvedených a znovusezdaných katolíků ke svátostem.

„Je politováníhodné, že iniciativy v této věci se ujali jen čtyři kardinálové,“ řekl Robert Spaemann na obranu dubií, která kardinálové formulovali. V rozhovoru pro italský list Nuova Bussola Quotidiana ze 4. prosince zdůraznil, že mají pravdu, když hovoří o celosvětovém zmatku, který Amoris laetitia vyvolala mezi biskupy.

Spaemann je znám svými filosofickými prácemi o křesťanské etice, bioetice a lidských právech. Je osobním přítelem Benedikta XVI. a emeritním profesorem mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána. Také on již dříve vyjádřil znepokojení nad exhortací Amoris letitia, kterou nazval „rozchodem s katolickou tradicí“.