Monthly Archives: Leden 2012
Ne, že by ne, jen nechceme moc provokovat
Je věčnou otázkou pro voliče, míní-li politici a strany své předvolební sliby vážně. Slibuje, aby nás navnadil? Nebo se o to či ono opravdu bude snažit, protože tomu věří, nebo alespoň protože to slíbil? Jako by to ale nestačilo, řada lidoveckých a pro-life voličů se setkává ještě se zvláštním specifíckým dilematem, které jim předkládají lidovečtí politici. Jde o „neoficiální sliby“. Znáte to: Ne, že bychom nebyli proti potratům. Ale nechceme voliče provokovat a stejně by nám nic proti potratům neprošlo, takže to do programu nenapíšeme. Jen tak, neoficiálně, si pamatujte, že jsme pro-life, takže nás musíte volit.
Přijímání věřících (O tridentské mši svaté XIV)
Má-li někdo misálek, např. Schallerův, může se poněkud divit tomu, že je v něm přijímání věřících nějak odbyto. Je to mimo jiné důsledek toho, že v tridentském misále přijímání věřících není. A to je zase mimo jiné důsledkem toho, že mše svatá může být celebrována i bez přijímání, resp. účasti věřících vůbec, čili může při ní přijímat jen celebrant. Ritus přijímání věřících je dán ne v misálu, nýbrž v rituálu, a tak v případě přijímání věřících na příslušnou stať v rituálu celebrant „odskočí“ a po ukončení přijímání věřících se z rituálu do misálu „vrátí“ (pro moderního člověka pracujícího s počítačem nejde o nic zvláštního, nejvýše může obdivovat to, jak katolická církev dokázala „programátorsky myslet“ už před staletími).
Naznačená nezávislost přijímání věřících na misále (ale ovšem nejen ona) umožnila Janu XXIII. v roce 1960 jeho ritus poněkud zkrátit. A tak si nejprve popišme, jak probíhá přijímání věřících dle původního ritu, a pak, jak bylo zkráceno.
Rozhlédnutí 2012/01/8
Křest Páně
Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Dnešní nabídka odkazů a článků je poněkud širší, ale snad jsou to všechno důležité a zajímavé věci.
Tento týden začíná svátkem Svaté rodiny. Z dalších svátků a výročí je třeba připomenout především oktáv Zjevení Páně, kterým 13. ledna končí Vánoce, a památku sv. Hilaria z Poitiers (14.) Jako Češi bychom taky neměli propásnout památku českoitalského misionáře bl. Odorika z Pordenone (rovněž 14.)
Z dění ve světě bych upozornil na sílící pronásledování křesťanů v Nigérii a vyzval vás tak opět k modlitbám za naše bratry.
O společných hodnotách islámu a křesťanství
Občas člověk narazí na článek, kde neví, zdali se smát, nebo plakat. Jeden takový nedávno vytvořil Ing. Valentin Kusák, jeden z předních mluvčích agnosticko-ateistických antiislamistů v ČR. Jmenuje se Zničí sexuální revoluce islám? a měli bychom si ho pozorně přečíst. Připomene nám, že přece jen existuje řada cenných hodnot, které s muslimy sdílíme. Mimo jiné se s nimi jistě shodneme na tom, že Kristína Kočí pro nás není následováníhodný vzor úspěšné ženy a světlo na konci tunelu…
Reforma, nebo nové štěpení?
Mons. Andreas Laun
Dnes bych připomněl jednu sice starou a pozapomenutou, ale zdá se, že dnes bohužel velice aktuální publikaci, kterou v roce 1996 vydala Matice cyrilometodějská. Brožura Reforma, nebo nové štěpení?, jejímž autorem je biskup Andreas Laun, se zabývá rozborem požadavků a cílů odpadlického hnutí Wir sind Kirche (My jsme církev), které vzniklo v roce 1995 v Rakousku a získalo silný vliv v německy mluvících zemích.
Biskup Laun, jeden z nejvýznamnějších rakouských morálních teologů, ve své útlé knížce přesvědčivě dokazuje, že Wir sind Kirche požaduje věci neslučitelné s katolickou vírou, že vzešlo z částečné ztráty víry a že jím navrhovaná „terapie“ je ve skutečnosti samotnou nemocí. Také demonstruje agresivitu hnutí a jeho zákeřné a hanlivé útoky na ty, co s ním nesouhlasí, nemluvě o urážkách, pomluvách a dezinterpretacích katolického učení obratně skrytých přímo v jeho požadavcích.
O modlitbě
Sv. Jan Maria Vianney
Amen, amen, pravím vám,
budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. (J 16,23)
Jaké je to blaho a potěšující skutečnost, že Bůh vyslyší všecko, o cokoliv ho budeme prosit ve jménu Ježíše Krista! Spasitel nám nejen dovoluje modlit se k Bohu, ale dokonce nám to nařizuje a prosí nás o to, protože řekl apoštolům: „Už tři roky jsem s vámi a o nic jste mě neprosili. Proste tedy, aby vaše radost byla úplná a dokonalá.“ Modlitba je pramenem veškerého dobra a štěstí na zemi. Jestliže jsme doposud ubozí, zbaveni světla a milostí Božích, je to vinou toho, že se nemodlíme nebo se modlíme špatně. Opravdu, s bolestí v srdci musíme přiznat, že velká část lidí vůbec neví, co to znamená „modlit se“. Jedni k tomuto úkonu – pro dobrého křesťana tak milému a posilňujícímu – cítí odpor. Jiní se modlí, ale nic nedostávají, protože jejich modlitba je špatná, modlí se bez přípravy a sami dokonce neznají způsob, jak se modlit k milosrdnému Stvořiteli. Opravdu všechna pozemská neštěstí, která na nás dopadají, pocházejí ze zanedbání modlitby nebo z jejího špatného odříkání. Kdybychom neurazili Boha, byli bychom šťastni tak, jako Adam před pádem. Je zcela nemožné, aby Boha nezarmoutil ten, kdo se vůbec nemodlí nebo se modlí špatně. Teď bych vás chtěl povzbudit k časté a dobré modlitbě, a proto vás poučím: za prvé, že bez modlitby nelze dojít spásy, za druhé, že modlitba je u Boha všemohoucí, a za třetí, jaké musí splňovat podmínky, aby se líbila Bohu a byla pro nás užitečná.
Romney a Santorum – dva vítězové první bitvy republikánských primárek
Rick Santorum
V Iowě proběhla první bitva republikánských primárek, v nichž se bojuje o republikánskou nominaci do příštích prezidentských voleb v USA. A nutno říci, že má dva vítěze. Prvním je Mitt Romney, který získal 30 015 hlasů a (patrně) 13 delegátů. Radovat se ovšem příliš nemůže. Jen o osm hlasů méně a (patrně) 12 delegátů totiž získal médii dosud programově opomíjený Rick Santorum. Nad 10 % hlasů ještě získali Ron Paul (22 %), Newt Gingrich (14 %) a Rick Perry (11 %). Podrobnější výsledky naleznete v angličtině ZDE.
Příroda není hodnotou sama o sobě
Chalupská slať
Magazín ChristNet.cz zveřejnil rozhovor s otcem Markem Váchou, kde tento mluví o tom, že druhá polovina 20. století přidala ke třem tradičním rozměrům, kterými se vždy etika zabývala (vztah k Bohu, k ostatním lidem a k sobě), ještě čtvrtý rozměr, kterým má být vztah k přírodě. Mluví též podivným způsobem o „právech zvířat“. Domnívám se, že nemá pravdu a že jeho pohled je z hlediska křesťanství minimálně extremistický, spíše ale přímo křesťanství cizí…
Už samotné dělení objektu etiky na výše zmíněné tři typy vztahů je dle mého soudu značně účelové a zavádějící, neboť pokud půjdeme do hloubky, rychle zjistíme, že ve všech třech případech jde především o vztah k Bohu. Neboť náš vztah k ostatním lidem i k sobě stojí na našem vztahu k Bohu. Koneckonců veškeré směřování člověka, veškerá jeho cena, se odvíjí od toho, že byl stvořen Bohem, jehož je obrazem, majetkem a služebníkem. Jinými slovy, tyto tři typy vztahů nejsou nezávislé nebo rovnocenné, náš vztah k lidem i k sobě samému je jen podmnožinou a odvozeninou našeho vztahu k Bohu.
Přijímání celebrujícího kněze (O tridentské mši svaté XIII)
Po tom, co celebrant nechá smísit část hostie přepodstatněné na Kristovo Tělo s jeho Krví v kalichu, přikryje kalich pallou, poklekne na pravé koleno a povstane, sepne ruce a skloněn recituje Agnus Dei:
Agnus Dei, qui tollis peccáta mundi, miserére nobis.
Agnus Dei, qui tollis peccáta mundi, miserére nobis.
Agnus Dei, qui tollis peccáta mundi, dona nobis pacem.
Předpokládáme sice, že český význam těchto slov je notoricky znám, pro všechny případy však přesto doplňujeme, že první dvě věty znamenají „Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi“ a třetí věta v překladu zní „Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj“. Při každé z uvedených tří vět se celebrant bije pravou rukou v prsa.
Rozhlédnutí 2012/01/01
Vladimirská Bohorodička (12. století)
Jelikož zde máme dobu mimořádně hektickou, bude toto rozhlédnutí stejně jako předchozí poněkud zkrácené. Následující by se už měla vrátit ke klasické struktuře. Tedy stručně o tom, co nás v prvním týdnu roku 2012 čeká a nemine:
Máme zde neděli 1. ledna a s ní slavnost Panny Marie, Matky Boží, památku sv. Zdislavy z Lemberka a první den občanského roku. Další významné svátky v týdnu jsou svátek Nejsvětějšího Jména Ježíš (2. nebo 3.) a slavnost Zjevení Páně (6.) Příští týden započne svátkem Svaté rodiny, resp. Křtu Páně (8.)
Z akcí bych upozornil na přednášku Petra Hájka na téma Křesťané v obklíčení médií, která proběhne 3. ledna v Praze.
