Tag Archives: zednáři
Biskup Schneider: Reakce na koronavirus „nese známky světové vlády“
Mons. Athanasius Schneider
28. září 2020 (LifeSiteNews) – Biskup Athanasius Schneider v novém interview diskutuje o reakci na koronavirus a v globální reakci na něj spatřuje „známky světové vlády“. Rovněž poukazuje na plány zednářských skupin, které usilují „volnost, rovnost a bratrství“ a dodává, že s rouškami na obličeji „teď všichni na celém světě vypadáme stejně“.
V rozhovoru s novinářkou Gloria.tv Evou Doppelbauerovou z 20. září se biskup Schneider zabýval několika významnými tématy, mimo jiné důsledky mezináboženských setkání v Assisi za papeže Jana Pavla II., svými zkušenostmi z dob Sovětského svazu ve srovnání s dneškem a současnou protestantizací katolické víry a jejím přizpůsobováním světu.
V odpovědi na otázku, která se týkala varování před světovou diktaturou v souvislosti s opatřeními proti koronaviru a toho, zda o tom existují důkazy, biskup Schneider vysvětloval, že „konkrétní důkazy neexistují, protože pokud světová diktatura vzniká, budou lidé, kteří ji plánují, dost chytří na to, aby důkazy nezanechali.“ Jinak by se podle kazašského biskupa německého původu předčasně prozradili. Přesto podle něj „existují jasná vodítka, že cílem je světová vláda,“ například slova jistého prominenta, který už před pěti lety tvrdil, že k zavedení nové světové vlády bude zapotřebí epidemie. To je významné, protože to říkali „někteří významní lidé,“ dodal Schneider.
Kardinál Kutwa: Žádný církevní pohřeb pro zednáře
Kardinál Kutwa
(Abidjan) V Evropě byla tato zpráva zamlčena: Kardinál Kutwa, arcibiskup v Abidjanu, odepřel čestnému velmistrovi a zakladateli Velké lóže Pobřeží slonoviny Clotaireovi Magloireovi Coffiemu, zednáři přezdívanému „Le Papa“ (Otec), který zemřel 29. ledna při autonehodě, církevní pohřeb.
Coffieho náhlá smrt otřásla hospodářstvím a politikou této západoafrické země, v níž má zednářství obrovský vliv. Mezi prvními, kteří k úmrtí vyjádřili soustrast, byli 3 prezidenti: Alassane Quattara
z Pobřeží slonoviny, Denis Sassou Nguesso z Konga a Ali Bongo Odimba z Gabunu. V Kongu, v Gabunu a v Sierra Leone nemá ten, kdo není v lóži, žádnou vyhlídku na vyšší pozici ve státě.
Smuteční obřady zahrnovaly také kromě zednářského „rozloučení“, které však nebylo veřejně oznámeno, církevní pohřeb se mší. Tak to publikoval nejbližší Coffieho okruh. Dlužno ovšem dodat, že původně to měl být pohřeb katolický, ale nakonec ho vykonal pravoslavný kněz, protože kardinál Kutwa, arcibiskup Abidjanu, zakázal vystrojit pohřeb jak Coffiemu, tak libanonskému zednáři Ghorayebovi, který zahynul při nehodě spolu s ním.
Dobytí Malty I
Velmistr Festing
Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě – známý jako „suverénní maltézský řád“ neboli „maltézští rytíři“ – je jednou z nejstarších a nejrespektovanějších institucí Katolické církve. Laický náboženský řád založený v 11. století v Jeruzalémě začal jako mnišská komunita, která pečovala o poutníky do Svaté země a později je i chránila, a dnes pokračuje v charitativní činnosti po celém světě. Kdysi vládl na ostrově Malta, avšak v roce 1798 Maltu dobyla Napoleonova vojska a řád o základnu na ostrově, který mu dal jméno, přišel. Od roku 1834 sídlí v Římě jako suverénní subjekt mezinárodního práva. Řád je v podstatě malým státem ve státě s vlastními zákony, vládou, pasy, měnou, malou armádou a dokonce statutem stálého pozorovatele při OSN. Na svých webových stránkách tvrdí, že má „více než 13 500 rytířů, dam a kaplanů. K nim se dále připojuje 80 000 trvalých dobrovolníků a 25 000 zaměstnanců, většinou zdravotníků.“.
Po většinu svého života jako katolíka jsem o tomto řádu nic neslyšel. O jeho existenci jsem se dozvěděl, teprve když byl v roce 2014 jeho kardinálem-patronem jmenován kardinál Raymond Burke. V posledních měsících na něj mnoho katolíků upozornily rozbroje mezi řádem a Vatikánem, ale podrobnosti o intenzivních politických manévrech za scénou se vymykají chápání i těch nejlépe informovaných pozorovatelů.
Svrchovaná rada řádu 28. ledna přijala rezignaci nejvyššího řádového představitele, velmistra Fra’ Matthewa Festinga. Rovněž prohlásila za neplatné některé jeho nedávné disciplinární úkony, které zanedlouho podrobně popíšu. Svou překvapivou rezignaci nabídl pouhé tři dny předtím, údajně na neústupnou žádost samotného papeže Františka při soukromé audienci. Tento bezprecedentní zásah Svatého stolce do záležitostí řádu vzbuzuje mnoho otázek. Strávil jsem mnoho času zkoumáním, co se stalo, že nás to dovedlo až k těmto koncům. Doufám, že v následujícím materiálu naleznete komplexní shrnutí těchto neobvyklých událostí.
La Croix žádá „rehabilitaci“ zednářů
PhDr. Radomír Malý
Polský internetový portál pch24.pl přinesl informaci o redakčním článku v nejčtenějším francouzském katolickém periodiku – deníku „La Croix“, že zednáři by měli být v Katolické církvi konečně „rehabilitováni“. Autoři se odvolávají na probíhající Rok milosrdenství. Současný Kodex kanonického práva z r. 1983, který klasifikuje členství v zednářské lóži jako těžký hřích, a proto neumožňuje zednářům přistupovat ke sv. přijímání, je prý „těžkou křivdou“ pro ty zednáře, kteří se cítí být katolíky.
Dále list píše o napětí mezi Katolickou církvi a zednářstvím v minulosti, což prý je už „neaktuální“. Církev údajně na tomto vzájemném nepřátelství „nebyla bez viny“, protože „ve Francii a v Itálii se zapojila do politiky návratu monarchie“.
Nebylo by překvapením, kdyby toto napsalo nekatolické médium. Jenže La Croix je nejenom katolickým listem vycházejícím s církevním schválením, ale také hlasatelem názorů Francouzské biskupské konference. Opět tady máme naše katolické flagelantství, omlouvání se za neexistující „viny“ a překrucování dějin v neprospěch katolicismu nikoli z řad odpůrců Církve, nýbrž přímo od katolických publicistů, jejichž články mají oficiální souhlas biskupů.
Apostata, ne-li přímo ateista v kněžském rouchu
Dr. Radomír Malý
Nám všem dobře známý profesor Tomáš Halík, první český nositel Tempeltonovy ceny, se opět projevil jako apostata. A to dokonce v Katolickém týdeníku, jenž už dávno není katolickým, konkrétně ve 21. čísle. Prohlašuje tam u příležitosti převzetí Tempeltonovy ceny doslova: „Dějinná zkušenost naší části světa ukazuje, že ateismus není o nic méně imunní vůči pokušení moci a násilí, než náboženství. Já jen přeji ´novému ateismu´, až bude starší a dospělejší, aby byl alespoň tak tolerantní, jako je naše dnešní staré evropské křesťanství…“
To je opravdu od pana profesora přímo“kopernikánský“ objev! Až dosud se mělo za to, že náboženství, z kontextu vyplývá, že hlavně katolické, bylo vždy nositelem moci a násilí, ateismus naopak ztělesněním tolerance a lidskosti. Halík najednou přichází s přímo „geniálním“ odhalením, že ani ateismus není „imunní vůči pokušení moci a násilí…“, čili je vlastně na stejné úrovni jako náboženství a může být zdrojem násilí a krutosti právě tak jako náboženství. Ó, ta vzácná objektivita, hodná geniality mediální hvězdy českého katolicismu!
Maxmilián Kolbe: Proč nepohodlný světec?
Sv. Maxmilián Kolbe
Sv. Maxmilián Kolbe, jehož svátek Církev slaví 14. srpna, je znám především jako mučedník lásky k bližnímu, který šel na smrt hlady za svého spoluvězně, otce rodiny. Pro tento heroický čin je v Církvi ctěn a dáván za vzor. Patří k jedněm z nejznámějších světců 20. stol.
Až potud vše v pořádku. To další už nikoliv. Na to, jak je v Církvi znám a od věřících vzýván jako přímluvce, existuje velmi málo jeho životopisů (nejzdařilejší vydali u nás bratři minorité r. 2005, jde o překlad práce jejich polského spolubratra otce Leona Dyczewského). Proč asi? Protože tento světec, kdyby se dožil dnešní doby, by se nejspíš octl na pranýři médií a možná i před soudem jako „antisemita“, „nacionalista“ a „pravicový extrémista“. A takoví – jak zní nepsané liberální dogma – přece nikdy svůj život za druhého z opravdové křesťanské lásky nepokládají. A pokud přece jenom, tak nejspíš z psychologických důvodů, pomýšlel asi na sebevraždu.
Katolická elita
Veškerá literatura, jakož i všechno umění, ale též věda, je činnost lidská, třebaže ať se to komu líbí nebo nelíbí; jediným umělcem a vědcem, nebo při nejmenším alespoň autorem impulsu k veškerému umění či k vědě je tu DUCH SVATÝ a člověk je jenom jeho pozemským zprostředkovatelem. Duch svatý mluví právě tak ústy katolickými jako buddhistickými a samozřejmě i ústy zcela bezvěreckými.
Jsou ateisté chytřejší než katolíci?
Nijak příjemně se nečtou, tato slova Jaroslava Durycha:
„Téměř celá česká literatura, ať je to básnictví, beletrie, filosofie a vědy theoretické, je téměř úplně atheistická, a pokud jsou v ní výjimky, nejsou zpravidla takové, aby je katolíci mohli přijmout s úplným zadostiučiněním.“
