Tag Archives: proselytismus

Kard. Sarah: Evangelizace je křesťanská povinnost

Kardinál Sarah

8. dubna 2019 (LifeSiteNews) – Kardinál Robert Sarah řekl, že katolíci mají povinnost evangelizovat a že přinášet nepokřtěným Krista je „naléhavým úkolem“ Církve. Prefekt Kongregace pro bohoslužbu a disciplínu svátostí to uvedl v odpovědi na otázku, jak mají katolíci obracet druhé a přitom neupadat do „proselytismu“, který nedávno kritizoval papež František. Ten při návštěvě Maroka koncem března vyzval křesťany, aby aktivně neusilovali o konverze ke své víře, neboť „cesty misijního poslání nevedou proselytismem“. Papež nevysvětlit, co „proselytismem“ míní. [1]

Portál Aleteia v rozhovoru z 5. dubna položil kardinálu Sarahovi otázku: „Jak můžeme obracet druhé, aniž bychom se uchylovali k proselytismu, který během své cesty do Maroka kritizoval papež František?“ Kardinál odpověděl, že Církev dostala „od Pána Ježíše poslání: ,Byla mi dána všechna moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získávejte mi za učedníky všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.ʼ Tohoto naléhavého úkolu se Církev nemůže zříci,“ dodal. Africký prelát dále citoval svatého Pavla: „,Běda mi, kdybych nehlásal evangelium,ʼ řekl svatý Pavel. To dělali misionáři v Africe i na jiných kontinentech. Při svém prvním setkání s lidmi jim ihned vyložili evangelium a jeho požadavky, aniž by někoho k něčemu nutili. Neznám žádného misionáře, který by lidi nutil stát se křesťany. Evangelizovat je však povinnost.“ Kardinál Sarah konstatoval, že Pán Ježíš je „jediná cesta ke spáse“. 

Ať jde o muslimy, buddhisty nebo animisty, každého musíme evangelizovat hlásáním Ježíše Krista, který je jedinou cestou ke spáse. Nejde tedy o proselytismus, protože pohany nebo muslimy nenutíme zbraněmi, nýbrž nabízíme jim cestu ke spáse. Naše náboženství je založeno na lásce a násilí zakazuje,“ řekl pan kardinál. [2] 

Vážná odpověď

Sv. František Xaverský

Vaše Svatosti,

jak dobře víte, my jezuité chováme nedostižnou náklonnost ke Svatému stolci. Věrnost a poslušnost jsou naší chloubou.

Vaše poslední slova o proselytismu, v nichž jste ho vyplísnil jako „mimořádnou hloupost“, která „nemá žádný smysl“ [1], jsem proto četl s určitými rozpaky. Pochopil jsem něco špatně? Byl celý můj život jen ztrátou času? Ta léta v Javieru, kdy jsem toužil hlásat Krista na vzdálených místech, roky v Římě, kde jsem se učil čínsky, abych mohl nesčetným milionům kázat Evangelium v jejich vlastním jazyce, hledání slova v té podivné řeči, jež by označovalo Boha a bylo jak srozumitelné Číňanům, tak věrné Písmu a Magisteriu… Bylo to všechno beznadějné?

Papež zasévá zmatek i mezi zbožnými…

John Henry Westen

Nedávno se v tisku objevil další kontroverzní rozhovor s papežem Františkem, tentokrát ve francouzském deníku La Croix. Papež František řekl, v rozporu s naukou předchozích papežů, např. Lva XIII. v encyklice Libertas a Pia XI. v Quas primas: „Státy musejí být sekulární. Konfesní státy končí špatně. To jde proti charakteru dějin.“ Ve stejném rozhovoru František srovnával křesťanství s příznivci islámu, kteří svou víru prosazují dobýváním. „Je pravda, že myšlenka dobývání je duši islámu vlastní,“ uvedl. „Úkol v Matoušově evangeliu, kde Ježíš posílá své učedníky ke všem národům, je však také možné interpretovat stejnou ideou dobyvačnosti.“

Šokující výroky mi připomněly úplně první otázku a odpověď, která Františkovi na počátku jeho pontifikátu unikla do médií. Na tento rozhovor se vzpomíná především proto, že v něm papež připustil, že ve Vatikánu existuje „homosexuální lobby“. Přestože taková výbušná zpráva by byla pro LifeSiteNews jako dělaná, tento první rozhovor tam v době, kdy byl zveřejněn, nenajdete. Nemohl jsem totiž uvěřit, že je autentický či přesný, ne kvůli zmínce o „homosexuální lobby“, ale protože se v něm papež vyjádřil pohrdavě o duchovní kytici růženců, kterou dostal ke svému zvolení. Citujeme:

Jde o mě. Když jsem byl zvolen, dostal jsem dopis od jedné z těchto skupin, v němž stálo: „Vaše Svatosti, chceme Vám věnovat tento duchovní poklad: 3525 růženců.“ Proč neřeknou „modlíme se za Vás, prosíme“? ale tohle počítání… A tyto skupiny se vracejí k praktikám a metodám, které jsem zažil – vy ne, protože nejste dost staří – k metodám, k věcem, které tehdy existovaly, ale dnes, teď už neexistují…1

Pamatuji se, že jsem si pomyslel: „To není možné, že by papež kdy řekl něco, co znevažuje růženec.“ Tato stránka rozhovoru mě přiměla pochybovat o tom, že cokoli v něm je autentické. Proto jsem odolal tlaku na to, abych zveřejnil článek o papežových výrocích týkajících se „homosexuální lobby“ ve Vatikánu. Několik týdnů poté jsem navštívil Řím a konečně jsem měl možnost se na tento rozhovor zeptat někoho informovaného. Šokovalo mě, že jsem uslyšel: „Samozřejmě, je to pravda.“ Bylo mi řečeno, že to je první příklad nové komunikační metody, kterou uplatňuje papež využívající různých způsobů komunikace.