Obrazoborectví je projevem výčitek svědomí

Letošní kulatá výročí Lutherovy reformace, vzniku zednářství a vypuknutí bolševické revoluce v Rusku připomínají katolíkům především krvavé oběti, které naši bratři a sestry ve víře museli tenkrát podstoupit pro svoji věrnost Kristu a jeho Církvi.

31. října před 500 lety jeden notorický opilec, smilník a arogantní hulvát přibil na chrámová vrata ve Wittenbergu své teze proti odpustkům – a jeho revoluce znamenala během cca 200 let v celé Evropě mučednickou smrt zhruba 70-100 tisíc katolíků, krvavé náboženské války a společenský i mravní rozvrat.

24. června před 300 lety jeden ješitný presbyteriánský pastor, duchovní dědic Luhera a Kalvína, dal pevnou organizační strukturu tajným protikřesťanským organizacím, usilujícím totálně sesadit Ježíše Krista z trůnu jeho Božství. Bezprostředním produktem těchto Andersonových konstitucí byla Francouzská revoluce, v níž sadističtí, zvrhlí a amorální ničemové Robespierre, Saint Just, Marat, Carrier,  Westermann a mnohé další lidské bestie povraždili ve jménu „práv člověka“ ve své zemi statisíce katolíků jen proto, že odmítli vyměnit zjevenou pravdu za bezbožecký „kult rozumu“, představovaný prostitutkou Maillardovou. A byli kněží, ženy i děti topeni na proděravělých bárkách, gilotinováni a stříleni z děl nad propastí, děvčata znásilňována vojáky „svobody, rovnosti a bratrství“ na oltářích v chrámech, nemluvňátka vítězoslavně nošena probodená na bajonetech.

7. listopadu před 100 lety dvě smilná a gangsterská individua zahájila v ruském Petrohradě revoluci s proklamovaným cílem vytvořit „spravedlivou beztřídní společnost“. Tento hokuspokus znamenal během necelého jednoho století cca 100 milionů lidských obětí, mezi nimiž mají dominantní postavení ti, kteří nebojácně vyznali svoji věrnost Kristu a odmítli přijmout bezbožeckou ideologii tzv. „dialektického materialismu“. Lenin a Trockij uzákonili jako první na světě i vraždy dětí v matčině lůně a destrukci rodiny. Pokračovatel jejich díla, odpadlý pravoslavný seminarista a bankovní lupič, vyvraždil poté minimálně 7 milionů lidí uměle vyvolaným hladomorem. Stalina nazval i jeho následovník Gorbačov „největším zločincem všech dob“, i když neprávem, Lenin a Trockij nebyli o nic menšími vrahy.

Ve všech těchto případech nešlo ale jenom o lidské životy. Všechny tyto tři revoluce byly doprovázeny též neuvěřitelným barbarským obrazoborectvím. Krátce po vystoupení Luthera zfanatizovaný dav ve Wittenbergu začal „čistit“ tamní chrámy, nakonec musel samotný „doktor Martin“ zasáhnout, neboť navzdory všem hrůzám, které způsobil, nebyl nakloněn ničení náboženských soch a obrazů. Jeho revoluční souputníci Zwingli a Kalvín však ano, z původních krásných chrámových interiérů zbyly jen holé zdi. Zednářští bezbožníci za Velké revoluce pak srovnali se zemí přes 2 tisíce kostelů a církevních budov, bolševici v Rusku potom ostentativně bourali chrámy nebo je přestavovali na zimní stadiony či stáje pro dobytek, a pálili ikony Krista, Panny Marie a světců.

Lze jistě namítnout, že každý politický a civilizační zvrat nese s sebou devastaci staveb, výtvarných a literárních děl připomínajících předchozí epochu. Nepřátelé Církve rádi poukazují na to, jak i katolíci likvidovali pohanské pamětihodnosti. Ano, sv. Martin, sv. Bonifác a sv. Cyril s Metodějem ničili pohanské modly a káceli posvátné stromy, protože lid se těchto artefaktů bál a pokládal je za božstva, bylo proto nutno demonstrovat, že se jedná o pouhé dřevo a žádné nadpřirozené bytosti, které jsou kruté a mstí se. Ano, papežové a biskupové ničili pohanské obětní oltáře, na nichž se provozovala magie, posvátná prostituce a přinášely se lidské oběti, a pálili písemné výtvory plné čarodějství, smilstva a násilí. Jenže titíž papežové a biskupové měnili architektonicky hodnotné pohanské chrámy na křesťanské (např. římský Pantheon) a pečlivě shromažďovali všechna antická umělecky hodnotná díla k trvalému uchování, jak se o tom může přesvědčit každý návštěvník vatikánských muzeí. Mniši v klášterech pilně opisovali antické filozofické (Platon, Aristoteles, Xenofanes atd.) nebo literární (Homér, Vergilius, Ovidius atd.) práce a tak zachránili všechno esteticky nebo eticky (z hlediska přirozeného mravního zákona) hodnotné z této éry.

Tento racionální a účelově pedagogický přístup je novověkým nepřátelům Církve absolutně cizí. Ničili totálně všechno, jenže ani to jim nestačilo. Tuto devastaci velmi rádi spojovali s odpornými rouhačskými slavnostmi, svědčícími o morbidní satanské nenávisti. Novokřtěncům v německém Münsteru, duchovním dětem Luthera, nestačilo jenom zapalovat katolické chrámy a pálit církevní písemnosti, kromě toho si ještě neodpustili dupat po konsekrovaných hostiích a oblékat prostitutky do mešních ornátů. Francouzští zednářští jakobíni zase rádi pořádali rouhačské slavnosti za zpěvu revoluční písně zvané carmagnola, při níž vedli osla, jenž měl na ocase přivázanou buď bibli, nebo krucifux, nebo obraz Madony, což na veřejném prostranství spálili a oslu dali sežrat konsekrované hostie. Tyto blasfemie převzali poté komunisté v Rusku a za Callesovy diktatury v Mexiku.

Proč všechny tyto protikatolické a později přímo protikristovské revoluce doprovázelo obrazoborectví, nota bene v tomto odporném rouhačském podání? Jaký psychologický motiv přitom hrál rozhodující roli? Významný německý filozof, literát a katolický konvertita Johann Joseph Goerres na počátku 19. stol. to označil za „zlé svědomí“. Mnozí zločinci pálí i fotografie svých rodičů, neboť jim připomínají jejich nesouhlas s nemorálními skutky. V dramatu britského spisovatele a dramatika Oscara Wildea „Portrét Doriana Graye“ uvažuje hlavní hrdina zničit dokonce i svoji podobiznu, neboť v ní poznává v mravním ohledu někoho, kým ve skutečnosti není.

Podstatou každého protikristovského revolučního obrazoborectví jsou proto výčitky svědomí. Kříže, obrazy Krista, Panny Marie a svatých bude pálit a ničit pouze ten, kdo nežije podle Božích přikázání, na která oni s velikou naléhavostí upozorňují. Umělecké náboženské symboly v katolických chrámech všech dob a generací sdělují, že Bůh, Kristus a jeho přesvatá Matka jsou zde a spolu s nimi i morální principy, jež nutno zachovávat. Právě tuto závažnou informaci chtějí revolucionáři zničit, ona nesmí existovat právě tak, jako nesmí být přítomni Bůh, Ježíš, Panna Maria a světci, již se snažili následovat je svým životem.

13. května před 100 lety se poprvé zjevila Matka Boží v portugalské Fatimě, poté ještě pětkrát. Varovala jako starostlivá matka své nezdárné děti a vyzývala k nápravě. Lidstvo si nevzalo její slova k srdci, ani církevní představitelé ne, dodnes nebylo zasvěcení Ruska provedeno tak, jak si Panna Maria přála. Místo aby naslouchalo jejím slovům, poslouchá raději a také uctívá nemravné revolucionáře, aktéry událostí zmíněných jiných tří jubilejí. Výčitka a připomínka hříchu bolí, doutnající oheň svědomí se po ní vždy rozhoří, proto ten, kdo „napomíná, velí a žádá“, jak píše Václav Renč ve své poémě „Pražská legenda“, musí pryč. Tento katolický básník jedinečně vystihl duševní pochody jednoho ze strůjců likvidace mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, opilce a vagabunda Franty Sauera. Panna Maria, jež pouhou svojí přítomností na hlavním náměstí české metropole napomínala a požadovala změnu života, se stala jemu a jeho kumpánům nepohodlnou, proto pryč s ní! A nejen jemu, ale i značné části českého národa, té, která později ničila náboženské symboly také za komunismu.

Je smutnou skutečností, že dnes toto vandalské obrazoborectví proniká i do Katolické církve. Viděl jsem snímky z Holandska a Francie, a osobně shlédl kostely ve Švýcarsku, všude odtud zmizely v nenávratnu dřívější cenné barokní i pozdější obrazy a sochy. I v naší českomoravské kotlině by se daly vyjmenovat již možná desítky kostelů, které byly „vybíleny“ ne husity, protestanty nebo komunisty, nýbrž jejich vlastními duchovními. A bylo by ještě hůř, kdyby – díky Bohu – nefungovali na památkových úřadech rozumní lidé, byť nevěřící, ale s citem pro estetiku a potažmo i pro etiku, kteří nedali souhlas k destrukci takového rozsahu.

Modernisty zdevastovaný kostel v Letohradě.

Jaká je motivace u těchto služebníků oltáře? Samozřejmě uvádějí známé argumenty: liturgická reforma, koncil, potřeba přizpůsobit se chápání současného člověka atd. Nejvíce a nejčastěji to odnášejí obrazy a sochy Panny Marie. Že by také výčitky svědomí? Že by láskyplný pohled Matky Boží těmto duchovním připomínal, jak zradili své poslání, když se vydali cestou pokoncilního neomodernismu, relativismu a snahy přizpůsobit se tomuto světu navzdory jasným slovům Ježíše Krista a sv. Pavla, která tomu odporují? Buď jak buď, do duše těmto kněžím nevidíme, jejich soudcem bude jednou Bůh. Nemůžeme však nečinně přihlížet této novověké devastaci, tentokrát z vlastních řad. Braňme tomu všude, kde můžeme. Braňme zejména obrazy naší Matky Panny Marie, té, jejíhož 100. výročí zjevení ve Fatimě letos vzpomínáme.

91 Responses to Obrazoborectví je projevem výčitek svědomí

  1. František napsal:

    Smutné a pravdivé!

    Pán doktor, máte nenapodobiteľne osviežujúci štýl!

    PS: K tomu kostolu, teda k tomu, čo z neho zostalo: čo by si zaslúžil taký farár za tak zdevastovaný kostol?! Ten výzor „obnoveného“ kostola dáva tušiť, ako asi sa stará o krásu a obnovu duší svojich ovečiek.

    • Renda napsal:

      S povolením biskupa , tehdy kard. Duky .

      • Petr napsal:

        Do doby než jsem se dostal na tyto stránky jsem neměl nejmenší tušení jaké rozpory mezi katolíky ( nebo jak je nazvat) panují a jak se klidně nasazuje na P. Duku a jiné vzájemné napadání.
        Pro mne to je velmi zábavné, ale buďte klidní, já to nehodlám nějak rozhlašovat.
        Kladem je, že se zde nepoužívají hrubá slova ale někteří to zkoušejí různě kamuflovat :-)

  2. Tomáš napsal:

    errata: 6. odst. shora – „krucifux“ => „krucifix“

  3. Stana napsal:

    Svatá pravda!
    K tomu Letohradu… to už není kostel, ale jakési pohanské shromaždiště, nejlepší jsou ty nůžky přes možky dívek před obětištěm. Nejvíc mě však šokoval biskup Vokál, že tam jezdí a slouží snad i mši. Copak nevidí tu herezi?

  4. Jan Vimpel napsal:

    Smutné a pravdivé. Ale kde pan doktor přišel na tu nesmyslnou „českomoravskou kotlinu“? Že by se inspiroval u pomateného jihočeského jungiána nebo okultistů ze světa energií?

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Jan Vimpel: Můžete konkretizovat, co Vám vadí na tom výrazu „Českomnoravská kotlina“?

      • krmič napsal:

        Morava přece neleží v žádné kotlině. A Slezsko už vůbec ne…
        Při vší úctě, vždy mě udivuje, kolik lidí s takovou oblibou zaměňuje státnost za ne zrovna případný zeměpisný pojem „kotlina“…

      • Jan Vimpel napsal:

        Vadí mi jen to, že je to nesmyslný název. Často se sice uvádí tzv. Česká kotlina, ta ale zahrnuje jen Čechy a je ohraničena i z moravské strany. Morava samotná v žádném ohledu nemůže být za kotlinu označována, z geografického či geomorfologického pohledu to je nesmysl. Nikde se tedy s českomoravskou kotlinou nesetkáte, vyjma několika ezoterických spolků či jedinců, kteří se zde snaží naroubovat Kelty, magické energie apod na teritorium dnešní ČR viz google

      • Vladimír M. napsal:

        Zkusím to já. Podle mého skromného mínění celý českomoravský prostor vyplněný kotlinou není. Kotlina je jen v Čechách, tedy česká kotlina, pak je na východ Vysočina a pak úvaly (Hornomoravský, Dolnomoravský a Dyjskosvratecký). Takže bych se držel zavedeného označení „česká kotlina a moravské úvaly“. Slezané pro jednou snad prominou, s nimi už je to moc složité.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Ad Českomoravská kotlina: Myslím, že tady bazírujeme na zcela nepodstatných a úplně bezvýznamných detailech, přátelé. Já jsem použil toho termínu „Ceskomoravská kotlina“ literárně, neboť se běžně užívá termínu „Česká kotlina“, protože však také existuje Morava, tak jsem to k tomu připojil (omlouvám se, zapomněl jsem na Slezany). Nota bene není to tak daleko od věci, protože Morava samotná je na západě ohraničená Česmor. vysočinou, na severu Jeseníky, na východě Beskydami a Javorníky, na jihu Pálavou, takže se dá i tady o kotlině mluvit. Ale opravdu bych byl nerad, kdyby toto mělo být předmětem diskuse, tím bychom se jedině zesměšnili. Na debatu jsou tady mnohem důležitější věci.

  5. mila napsal:

    Děkuji za výstižnou analýzu.

    Otázkou je, kam se všechny ty nepohodlné plody tehdejší zbožnosti poděly – ve starožitnictvích? – kolik za to bylo a na jaké účely byly peníze použity…?

    Budiž, jsou to „jen“ obrazy a sochy. Dosud mi ale nikdo přesvědčivě nedokázal vysvětlit, proč se odstraňuje živý Bůh. Proč svatostánek s Nejsv. Svátostí se už nedává do středu chrámu, ale někam bokem. Nebo se tam časem odstěhuje. Nevíte náhodou, pane doktore, kdo to začal zavádět a s jakými argumenty?

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Mila: Kdo to začal zavádět a s jakými argumenty? Ten je hluboko v utajení a jméno(a) se nedozvíte. Kněží začali postupně zavádět hobelponky už od r. 1965, tedy ještě před NOM. Prý na Záapdě to tak mají a „osvědčuje se to“, kněz by prý neměl být „nezdvořile“ otočen zády k lidu atd. Z Říma oficiálně za papeže Pavla VI. žádná reakce, pouze v úvodu k NOM je poznámka, že oltář má být umístěn tak, aby šel obcházet „z obou stran“, žádné oficiální zavedení „čelem k lidu“. Všechno se podle mne peklo ústně na biskupských a kněžských konferencích, děkanských poradách apod., kde se poukazovalo na to, že „biskup“, příp. „papež si to přeje…“ atd., oficiálně nic, aby pravověrní katolíci nevznesli námitky a připomínky, všechno jen důvtaj, pomalu, postupně a bez jakéhokoliv humbuku, přesně dle instrukcí zednářské lóže Alta Vendita.

      • Felix Leo napsal:

        Argument pro zavádění „hoblponků“ vychází z Písma:
        „Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20) Zdůrazňuji: UPROSTŘED!

      • Libor Rösner napsal:

        Ono i v novém Misálu je na jednom či dvou místech napsáno zhruba toto: „Kněz se obrátí směrem k lidem.“ Jinými slovy k nim byl celou tu dobu otočen zády směrem ke svatostánku.

      • mila napsal:

        Děkuji, pane doktore, ještě prosím o zodpovězení dotazu ze zcela jiného soudku.
        Vladimír Prokop – v učebnici Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století – píše o kronikáři Kosmasovi, děkanovi svatovítské kapituly v Praze :

        „Stejně jako většina tehdejších duchovních byl ženat a dokonce měl syna.“

        Je tato info podle Vás věrohodná, nebyl už tehdy dávno v platnosti celibát kněží?

        Moc děkuji za odpověď.

        • Libor Rösner napsal:

          Když dovolíte, odpovím Vám i já – Kosmas byl ženatý, měl manželku Božetěchu. Otázka celibátu se do Církve vrátila až s clunyjským hnutím. A právě papež vzešlý z clunyjské rodiny – velký sv. Řehoř VII. nařídil povinnost celibátu, což v dalším století potvrdily koncily – pod hrozbou exkomunikace. V době, kdy usedl na Petrův stolec, byl už asi Kosmas ženat, přičemž Řehořovo nařízení platilo, jak jsem pochopil, pro nově svěcené adepty kněžství, tj., že tito museli být svobodní, ne že se museli již ženatí rozvádět.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Ad Mila: Ta informace je naprosto věrohodná, kronikář a kanovník Kosmas Pražský opravdu byl ženatý. K celibátu jen stručně: Byl zaváděn jednotlivými synodami (např. karthaginskou r. 305) už v raných křesťanských dobách – a to jak v západní, tak i ve východní církvi. Když ale se stali rozhodující vlivnou silou v Katolické církvi po zániku Západořímské říše Frankové a kněží začali být vybíráni z jejich řad, těm byla myšlenka celibátu cizí, proto spontánně bez ohledu na usnesení dřívějších synod byli svěcení na kněze i ženatí mužové. To se stalo běžným až do 11. stol., kdy reformní papežové, zejména pak sv. Řehoř VII., tvrdě prosazovali celibát, u nás ho hlásal papežský legát Petr na počátku 12. stol., Kosmovo manželství bylo tedy jaksi „poslední zvonění“. Na Východě byzantští císařové potom uzákonili praxi svěcení ženatých mužů na jáhny a kněze. Snad Vám to tak stačí.

          • mila napsal:

            Díky Vám oběma za odpověď.
            Nepochybně se budou modernisté ohánět tehdejší dobou, aby celibát zrušili (politicky korektně – „zdobrovolnili“).

            • Felix Leo napsal:

              Uvažovala jste někdy nad tím, proč „klíče“ dostal od Krista ze všech apoštolů právě Petr, kterého jediného uvádí Písmo explicitně jako ženatého?

              • Berchmans napsal:

                Vyvozovat cokoli z toho, že Písmo svaté něco explicitně uvádí nebo neuvádí, je solaskripturistické sofisma. Písmo svaté explicitně neuvádí mnoho mnohem důležitějších věcí, od toho tu máme jednu svatou katolickou apoštolskou Církev, její svatou Tradici a neomylné Magisterium.

                Ale i tak je Vaše sofisma nedůsledné: Písmo svaté neuvádí sv. apoštola Petra jako ženatého – uvádí, že měl tchýni, což není totéž: pokud měl tchýni, znamená to, že byl někdy ve svém životě ženatý, nikoli že byl ženatý v okamžiku svého kněžského a biskupského svěcení. Klidně mohl být vdovec a vdovci se bez problému světili vždy. Jednoho takového tady na Moravě ctíme jako zemského patrona.

              • mila napsal:

                Jediným panenským apoštolem byl Jan, ten kterého Ježíš miloval, jak říká Písmo. Miloval ho pro jeho „čisté srdce“. Jen díky „čistému srdci“ poznal Jan jako první z apoštolů v Ježíši Mesiáše, byl mnohem více vnímavější než ti, kteří uvažovali smyslně…

                Petr byl vyvolen papežem, pro svoji autoritativnost a zároveň velkou lásku ke Spasiteli. Nepochybuji o tom, že poté se svoji ženou už manželsky nežil.

                Svou Matku ale svěřil Ježíš Janovi. A matce zase svěřil Jana. Kněz má být dokonale oddán jediné ženě – Panně Marii. Pak je pro něj celibát radostí a požehnáním.

                Jan se tak stal prototypem kněžství podle Ježíšovy vůle.

                Komu je to dáno pochopit, ten pochopí…

          • Pavel napsal:

            Když se o tom tak bavíte, měl bych k tomuto tématu otázku. Proč je se celibátem u římskokatolických kněží takový problém, když u řeckokatolíků to v pohodě jde?

            Já chápu, že celibát pro kněze má určitě smysl. Ale proč by jeho případné zdobrovolnění mělo být takovou „modernistickou katastrofou“, když u třeba u řeckokatolíku to jde?

            • Martin napsal:

              Poslechněte si někdy řeckokatolické kněze co říkají o celibátu či protestantské pastory. Sami říkají, že prakticky je ovládají jejich ženy a že jejich děti jsou v té farnosti nejspustlejší.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                NO, já znám jen jednoho řeckokatolického ženatého kněze a u toho nic takového nevidím…

              • Martin napsal:

                Ale u řeckokatolíků je to v porovnání s protestanty vzácné.

              • jan napsal:

                K celibátu bych měl asi takovou poznámku, jsou kněží, kteří potřebují domov, zázemí, ženu, která by však nebyla tou, co mu mluví do jeho pastorace anebo nebude chtít manipulovat s ním samotným, protože si je vědoma, co kněžství obnáší a bude se snažit jen muže podporovat v jeho poslání.
                Také záleží na osobě kněze, někteří absenci rodiny kompenzují ustavičným akčním programem s lidmi a nemají ani čas na přátelství s Bohem, z jednoho prostého důvodu, nejsou dost schopni žít celibát jako dar od Pána k tomu, aby více žili intimně s Ním a tak v mezích „dovolenosti“ si již chybějící prvotní zamilovanost k Bohu a nedovolenou /zatím/ chybějící manželku, nahrazují aktivitami, víkendovkami, letními tábory, adrenalinovým sportem, aby přehlušili svou nejhlubší vnitřní tenzi, plynoucí z jakési prázdnoty, absence domova a rodiny, kterou jako kněží nebyli a dosud nejsou schopni vyplnit pravou láskou k Bohu a intimním vnitřním vztahem s Ním…
                A to potom pro tohoto kněze není „zdobrovolnění“ celibátu, jak jej jistě plánuje František, až tak strašlivou katastrofou či problémem. Spíš jen větší zlo, spojené s frustrací z neschopnosti dobře žít celibát, jen nahradí menším zlem ve prospěch růstu své osobnosti a kněžství. A má-li to štěstí, pak když si vybere dobře takovou ženu, která je velmi blízko u Pána a chce muži sloužit spíš k tomu, aby byl Pán oslaven i skrze její službu manželky, kdy jej chce spíše podporovat ve správně prožívaném poslání kněze, než mu do jeho kněžství „kecat“, pak si myslím, že to je lepší volbou. Anebo si kněz holt „vybere“ špatně a pak to dopadá tak, jak mluvíte, Martine, ve svém komentu. Záleží mnoho na výběru. A jsou tací muži-kněží, kteří jsou zamilováni do Pána, vyšli z milující rodiny, nebyli zatíženi syndromem nechtěného či nemilovaného dítěte a v oblasti mezilidských vztahů jsou natolik silnou osobností a dobře vybaveni z původní rodiny základnou lásky a bezpečí, které se jim dostávalo skrze milující rodiče, že své celibátní kněžství zvládají bez úhybných manévrů a nemají potřebu nahrazovat vztah zamilovanosti vůči Ježíši lidskými vztahy.
                Nemyslím si však,že celibát a jeho zdobrovolnění donutí převážnou část kněží se ženit, jen proto, že František tomuto kroku otevře dveře.

          • Pan Contras napsal:

            Karthaginská synoda nic nezavedla, pouze reflektuje již zavedenou apoštolskou praxi, kdy ti kdo byli vysvěceni jako již ženatí nadále manželství nesměli užívat.

            • dr. radomír malý napsal:

              Ad Contra: Kart. synoda zavedla to, aby napříště byli svěceni bud pouze celibátníci nebo ženatí mužové s tím, že nebudou poté sexuálně žít. Pravdou ovšem je, že se odvolává na to, žd tak to bylo už v apoštolských dobách.

    • Tomáš napsal:

      Psal jsem to tu několikrát, tak ještě jednou:
      Např. u nás nastolil Luthertisch (rozumějte – několik fošen na dřevěných zednických kozách) páter fokolarín s odkazem na DIIVK, což byla na věřící těžká podpásovka, protože před rokem 1990 nebyly DIIVK nikde k dispozici, aby v nich bylo možné tuto hanebnou lež ověřit.
      Se stejným odůvodněním vyhodil zneuctěný oltář z kostela. Zneuctění způsobil rovněž on sám tím, že z horní odstranil důstojnou výzdobu, aby lidem dokázal, že to je cit.: „bedna od kytu, která musí být odstraněna“.
      Dělo se tak s plným vědomím kapitulního vikáře, neb biskupa nebylo. Interiér navrhoval architekt, který měl praxi s návrhy prodejen samoobsluhy. Stačí takto?
      Jinak první supermoderní „kostel“ plný „uměleckého“ skla stál již od r. 1971 v obci Senetářov.

  6. Jaroslav Klecanda napsal:

    Fotografie toho kostela mi připomněla jiný kostel – sv. Anny v Mnichově Hradišti – hrobce Albrechta z Valdštějna – je také tak situovaný, oltář je na boku u vchodu do hrobky … jen je to ze 17. století … když jsem tam byl poprvé, někdy v sedmdesátých letech minulého století, byl dost zdevastovaný, a především to na mě působilo (takové uspořádání) velmi divně. Pak jsem ho potkal ale ještě v několika dalších kostelích, i v Římě jsou dva takové kostely takto uspořádané: S. Donato (barokní) a S. Laurentio in Vescala (rokokový) – u nich ale netuším, zda tu původně byly farní kostely nebo hrobky – oba jsou nyní nepřístupné, první v soukromém vlastnictví, druhý je zřejmě nějaké komunity …

  7. Ivka napsal:

    Farář se jmenuje P.Václav Vacek, jeho biskup o „obnoveném“ kostele musí nutně vědět.

  8. jan napsal:

    Pane doktore,a teď si představte, že se v současné době jedná o velmi sofistikovaný satanův projekt, a to skrze PF…

    Velké množství věřících totiž za ním názorově půjdou v domnění, že je vše OK, přímou a pohodlnou cestou a především s „happy naivitou“ tam, kam by nikdy nechtěli, kdyby zavčas prohlédli a odhalili tento hanebný projekt zlého, který touží Pánu vyrvat v tomto posledním období konce času, ještě co nejvíce duší, neboť ví, že mu již mnoho času nezbývá.

    Mučedníci, o kterých píšete, sice vytrpěli od těch „zločinců, masových vrahů a heretiků,“ velmi bolestná utrpení a smrt, ale všechny tyto zlosyny předčí falešný prorok v osobě PF, který s sebou chce strhávat duchovní a věřící, ale na opačnou stranu, než je nebe, do věčné smrti, a to je nesčíslněkrát horší, protože ti, kteří v minulosti položili život za Krista a za
    to, že Mu zůstali věrní /potažmu Jeho slovu a zachovali jej/, získali mučednickou korunu a nádhernou vítěznou palmu spolu s odměnou v nebi. Avšak ti, kteří uvěří PF a tím de facto zradí Boha a Jeho neměnné věčné Slovo, půjdou jako ovce na věčnou porážku. A to je tragedie, to je to satanovo „vítězství“, skrze jeho ohyzdný plán, vyrvat na „poslední chvíli“ co nejvíc věřících z Boží náruče, skrze heretika na Petrově stolci, pokud v naivní poslušnosti půjdou za jeho názory a bludy.
    A jak sám můžete vidět i z našich komentářů, celkem se mu začíná dařit…když dokáže mnohé přesvědčit o tzv. dobrotě, skromnosti, pokoře a dobrých úmyslech PF i ty praktikující katolíky, kteří jsou „hodní“, leč s nezaviněnou či zaviněnou nevědomostí, avšak neznají správně Boží slovo, nauku církve a katechismus.
    Dokonce si budou hněvivě myslet, že ten, kdo jim chce oevřít duchovní zrak, je jejich oponent a nepřítel, který se rouhá a osočuje papeže. A ty, které byste chtěl upozornit na nebezpečnou záludnost sofistikované hry s námi věřícími, kterou nabízí PF, v jeho pojetí Božího milosrdenství /bez patřičného podílu i Boží spravedlnosti/, které nám vnucuje spolu s mlžením hříchu a mlžením o platnosti věčného Božího Slova, právě ti se vám vysmějí nebo vás prohlásí za heretika a za toho, kdo má své falešné konspirace.
    A toto je tragedie, která nemá v lidstvu obdoby. A nejhorší na tom je, že kněží, kteří milují Boha, se nechají natolik „oblbnout“ líbivými „pomatenostmi“ PF a jeho skutečně „revolučním“ přístupem k magisteriu a nauce církve, že půjdou spolu s laiky, jak ovce na porážku do pekel, jen proto, že místo Boha začali poslouchat a „adorovat“ člověka…
    V Knize Zjevení je mnoho o závěrečném duchovním boji zlého ducha s Bohem a těmi, kdo jsou jeho, a my bychom si měli již konečně přiznat, že kniha Zjevení již probíhá v současnosti. Zmínky o falešném proroku a jeho podílu na devastaci magisteria, liturgie a katolických svátostí, by nám mělo připomenout nebezpečí, které nám aktuálně hrozí, pokud opustíme živé Boží slovo a dáme na falešnéh proroka, který tak jako tak, skončí spolu s Antikristem, v ohnivém jezeře. Písmo nelže.
    Jenže zlý stačí ještě díky těmto dvěma nástrojům zlého smést do pekla dvě třetiny hvězd, tedy duchovních… A duchovní, místo aby byli bdělí a ostražití, dělají všechno jiné než by měli a zabývají se povětšinou činnostmi, které však přísluší skautským vedoucím nebo kterémukoliv pedagogu z řad laiků. A i to je sofistikovaná past pro kněze, zaneprázdnit je natolik, že nemají čas na prohlubování své „svatosti“ a přátelství s Pánem a čas, tuto cennou hřivnu, použijí na hrátky s mládeží v domnění, že to od nich Pán chce. A přitom nechápou, že pravou kněžskou náplní není hrát si s dospívajícími na indiány nebo rytíře, ale zachraňovat z hořícího ohně ovečky, jim svěřené a přivádět je svým svatým a zbožným kněžským životem do Božího ovčince v nebi.

  9. Miloš napsal:

    Pravdivé, poučné ale také smutné.

  10. Felix Leo napsal:

    Není nad praktickou lekci ekumenismu: … notorický opilec, smilník a arogantní hulvát…

    Souhlasíte snad s Tetzlem, že „Když mince v pokladnici zazvoní, duše z očistce vyskočí?“ Bylo v pořádku, když Tetzel volal: „Pojďte ke mně a já vám dám listiny, … skrze které můžete mít odpuštěné dokonce i hříchy, které se teprve chystáte spáchat…“? Nebylo třeba se proti tomu ozvat?

    Když už mluvíte o citlivém přístupu katolíků k památkám, jestlipak víte, kde skončila většina kamenů z Kolosea?

    • Musil napsal:

      už jen z pseudonymu Leo je jasně cítit odkud vítr vane…dále : Milý Leo, tady pláčeš na úplně špatném hrobě – já se o žádný švejkumenismus nesnažím a snažit ani nebudu – obrátit by jsi se měl ty ! Trochu argumentační faul je zbaběle zběhnout od merita diskuse a zanášet ji tvými tematy…

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Felix Leo:
      Nevím, kde jste vzal tu idiotinu, že dominikán Tetzel volal: „Pojďte ke mně a já vám dám listiny, … skrze které můžete mít odpuštěné dokonce i hříchy, které se teprve chystáte spáchat…“?
      Odpustkové modlitby se skutečně prodávaly, byl to nešvar, který odstranil až Tridentský koncil. Jenže víte vůbec, co to jsou odpustky? Odpustkové modlitby a kající skutky (almužny, poutě atd.) neodpouštějí přece hříchy (tím spíše pak ne ty, „které se teprve chystáte spáchat“, což je totální hereze), nýbrž časné tresty za hříchy, jež si musíme odpykat buď zde na zemi, nebo v očistci, přečtěte si Tomáškův (nebo kterýkoliv jiný katolický) katechismus, potom nebudete nekriticky papouškovat takové hovadiny. Hříchy (těžké) odpouští Bůh ve svátosti pokání, lehké potom kdykoliv na základě lítosti, jak hládá katolická nauka. To platilo vždycky, i tenkrát, když se odpustky prodávaly, což bylo opravdu zlem. Kdyby ale Tetzel hlásal to, co píšete, tak by byl souzen pro těžkou herezi, to dá přece rozum. To, co uvádíte jako Tetzelova slova, je určitě výmysl buď osvícenské, nebo komunistické propagandy, jak bych to typoval.
      Jinak souhlasím, že bylo třeba se ozvat proti kramaření s odpustky, a nejen to, nýbrž i proti řadě dalších neřádstev, jež tenkrát v renezanční církvi panovaly. Jenže u Luthera platilo „Zloděj křičí: Chyťte zloděje!“ Přečtěte si jeho Tischreden, kde hovoří sám o sobě a chlubí se svým alkoholismem a smilstvem, přečtěte si jeho korespondenci zveřjeněnou Deniflem atd. To, že byl arogantní hulvát, smilník a notorik, prostě neoddiskutujete. Jestliže člověk takových morálních kvalit si hraje na mravního reformátora, tak z toho nemůže nikdy vzejít reforma, nýbrž pouze zhoubná revoluce. Skutečnou mravní reformu Církve 16. stol. provedli světci typu sv. Ignáce, sv. Petra Canisia, sv. Karla Boromejského, sv. papeže Pia V. atd., ovocem jejich snah byl epochální Tridentský koncil. Tito uvedení i další světci si vzali za své heslo sv. Ignáce: „Chceš-li reformovat, počni nejrpve reformaci sám u sebe, potom teprve se yvdej na reformování bližních a Církve…“ Luther chtěl reformovat druhé, sebe ale v žádném případě, proto jeho reformace nebyla reformací, nýbrž deformací, ať už se to současným ekumenistům líbí či nikoliv, pravdu neumlčí.

  11. David napsal:

    A 13.3. 2013 nastoupil na papežský trůn papež, který otřásá samotnými základy církve, jako by vyslyšel volání osvícenců „Zničte tu hanebnici!“

  12. pan Labe napsal:

    Melania – první katolík v Bílém domě od dob JFK
    http://www.breitbart.com/big-government/2017/05/25/melania-trump-is-first-catholic-to-live-in-white-house-since-jfk/

    P.S. To zasvěcení Ruska bylo provedeno když se moci ujal Putin. Je to ruská pravoslavná církev kdo pracuje na prorodinné politice a kdo má reálně našlápnuto k zákazu potratů. Není to papež vítač, kolaborant a oteplovač.

    • Berchmans napsal:

      Zasvěcení Ruska podle výslovného přání Panny Marie Fatimské musí vykonat papež.
      Ruští schizmatici nejsou papež.
      Tudíž ruští schizmatici zasvěcení Ruska podle přání Panny Marie Fatimské vykonat nemohou.
      To je docela jednoduchý sylogismus, ne?

      To, že mají ruští schizmatici vcelku rozumnou rodinnou politiku, jim snad bude přičteno k dobru, ale nic to nemění na tom, že to jsou schizmatici. A rozumná rodinná politika sama o sobě ještě v žádném případě není formální zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

    • Pan Contras napsal:

      Zasvěcení musí vykonat papež s biskupy a já budu první koho potěší, když se Kyril připojí.
      Současná hanebná bergogliánská praxe anulací a akceptace „neregulerních situací“ je praktickým zavedením praxe nesjednocených byzantinců a je tak možno říci, že po kolegialitě a laicismu je to poslední omyl Ruska, který KHS na západě prosazuje.

    • Jaroslav Klecanda napsal:

      Rusové jsou prorodinní – protože vymírají – myslím, že to jsou Boží mlýny na zemi, kde jako první zavedli právo na potrat … Impérium zjišťuje, že jim chybí poddaní, zatímco třeba za Amurem se „tísní“ milióny Číňanů … to je dlouhodobě neudržitelná situace … Zkuste tam vyjet někam do Ruska do venkovských oblastí nebo za Ural a uvidíte tisíce, možná desetitisíce vymírajících vesnic, za Uralem i měst, a to nejen okresních, ale i krajských … Byl jsem v šoku, když jsem to viděl na vlastní oči …tam, kde ještě před dvaceti roky, po roce 1993, žilo relativně dost lidí, je dnes naprosto „prázdno“ … byl jsem v opuštěných policejních stanicích s nabitými automatickými zbraněmi a v kasárnách s těžkou technikou, jen načepovat palivo a vyjet (netuším, jak všemu dá zabrat zimní mráz, byli jsme tam samozřejmě v arktickém létu, předpokládám, že je to díky mrazu všechno už vlastně nepoužitelné) … neuvěřitelné. :-(

      • Pan Contras napsal:

        Vážený pane, „právo na potrat“ zavedl režim instalovaný v Rusku zápaďáckými intrikami a tento režim byl plně v rukou tzv. židobolševiků, nikoli Rusů. To jen k upřesnění židobolševici nebyli Rusové, ti byli obětí tohoto svinstva importovaného ze západu.

        • matěj napsal:

          Jééé, Vy jste milý, takže vlastně nikdo za nic nemůže, protože za vše můžou importovaní židobolševici či židozednáři. To je jistě velmi moderní a dnešní přístup, že člověk za hřích vlastně nemůže, že jej jen různé okolnosti svedly, takže je potřeba jej hodnotit shovívavě a milosrdně, vždyť je vlastně on sám toho svinstva obětí!

          Nebo je to pitomost? Prováděli copak ti Vaši židobolševici ty potraty násilím? Nebo to byli Rusové, kdo masově využívali možnosti potratu? V druhém případě je myslím celkem případné říkat, že jejich potomci jsou teď semleti Božími mlýny. Jistě lze říkat, že Rusové vlastně za nic nemůžou, že byli svedeni, ale spíš bych řeči tohoto typu očekával od papeže než od katolíka. :-)

          • Libor Rösner napsal:

            Kolega měl patrně namysli ono evangelní „Kdo by pohoršil jednoho z těchto maličkých.“

        • Jaroslav Klecanda napsal:

          Úsměvné. Kolik miliónů Rusů se nechalo orat pár stovkami židobolševiků podle Vašeho popisu dějin?

          • Tomáš napsal:

            To víte, Kecando – kdo má v rukou zákony, policii a armádu, nepotřebuje početnou základnu vlastních členů. Vaši i matějovu vrcholnou naivitu nepokrytě obdivuji.

            • matěj napsal:

              Tak když už to slavné předsevzetí vydrželo jen malou chvíli, tak to prosím vysvětlete. Já dosud myslel, že za svůj hřích každý zodpovědný sám. Pokud je tomu jinak, rád se nechám poučit. Jak říkám, od katolíků mě tyhle reakce poněkud překvapují. Snad aspoň papež by z toho měl radost. :-)

              • Tomáš napsal:

                Komentář není totéž, co aktivní účast na diskuzi.

              • matěj napsal:

                Dobře. Pokud jde o komentáře a ne diskusi, pak si dovolím upozornit na nezbytnost omluvy za neúmyslné hanlivé komolení jména jednoho ze spoludiskutujících. Bylo by to na pováženou i v diskusi, ale v neutrálním komentáři to nemá co dělat zcela jistě, takže se těším, že pravdivost svých slov obratem dokážete.

                Dále, pokud šlo o komentář, jak tvrdíte, je nezbytné jej vzít vážně. Můžete tedy prosím ještě okomentovat (krom té věci, na niž jsem se ptal prve), co přesně spatřujete obdivuhodného na vrcholné naivitě? V normální diskusi bych to samozřejmě považoval za běžnou ironii, která ovšem v komentáři také nemá místo, tak jsem překvapen.

            • Jaroslav Klecanda napsal:

              Zákony schválili Židobolševici? Armádu tvořili Židobolševici?(Měla cca 4 milióny vojáků). Policii tvořili Židobolševici? (Těch bylo cca 400.000). A kde tedy byli ti Rusové?

            • Jaroslav Klecanda napsal:

              A doufám, pane Tomáši, že podobně milosrdný jste v historickém pohledu také na Němce – oni přece také byli zotročeni malou skupinkou zednářských nacistů, že ano?
              Všem přece stejným metrem, že ano?

              • Libor Rösner napsal:

                U Němců je rozdíl v tom, že šlo o otázku nacionální, kdežto v Sov. Rusku internacionální, čímž je nijak neobhajuji, což předesílám pro jistotu v obavě, že to na mne vybalíte.

          • Libor Rösner napsal:

            Někdo byl u lizu, někdo užitečný idiot, někdo obětí represí.
            Více než 90 % těch, co tomu veleli, nebyli Rusi.

            • Jaroslav Klecanda napsal:

              Takže Vaše podání začátku dějin Sovětského Ruska bylo to, že Rusové byli zotročeni cizinci? A nechali se zotročovat víc, jak 70 roků? Desítky miliónů Rusů?

              • Libor Rösner napsal:

                Vy to nechápete, nebo nechcete pochopit, oč mi jde? Myšlenka marxismu ovládla masy, přičemž ve vedení státu bylo více než 90 % lidí židovského, tzn. neruského původu, ne tedy cizinců, ale občanů jistého etnika. Tito byli v armádě, v organizaci ČEKA, kterou vedla výjimka co do původu Polák Dzeržinskij, ve výkonné správě atd. Podařilo se jim zmobilizovat pro svou myšlenku patřičný počet lidí, kteří pak pomocí teroru ovládli zemi. Hybnou pákou bylo ale vedení.

              • matěj napsal:

                Já to chci pochopit a nechápu: co z toho plyne? Jsou tím Rusové nějaké méně vinni? Člověka „ovládl“ (ne docela, ale myslím ve velmi podobném slova smyslu, jako podle Vás ti Židé Rusy) ďábel, tzn. nelidského původu — a znamená to něco? Znamená to snad, že pokud člověka svedl ďábel, je nepřípadné používat Boží mlýny jakožto metaforu následků jeho hříchu, snad proto, že je přece jen oběť ďáblova svinstva? Pokud ne, čím se situace Rusů liší? Vždyť si posuňte stránku nahoru, čím tato větev diskuse začala: hříchem a Božími mlýny.

              • Libor Rösner napsal:

                Ad Matěj – Já nevyviňuji Rusy, aby bylo jasno. Reagoval jsem na posměšné kolegovy poznámky stran toho, kdo ten zrůdný režim vybudoval a řídil a kdo ovládl celou společnost. Myšlenka spolu se svými dalšími myšlenkami dceřinými rozvrátila ruskou společnost stejně, jako by rozvrátila francouzskou, španělskou nebo americkou, takže věci jako morálka atd. se brzy staly v SSSR nedostatkovým zbožím stejně jako řada jiných věcí. To, jak k tomu přispěla zejména Anglie, která se v osobě Lloyda Georgeho paktovala s rudým vedením a víceméně s pustila k vodě Poláky, místo aby jim pomohla tu rudou hydru zničit, potažmo Pilsudski, jenž nedokázal zapomenut na své socialistické cítění a dal přednost budoucnosti rudého Ruska namísto jeho zničení i za cenu spojení se s bílými, je věc sice druhá, ale taky důležitá. Ale v krátkosti jde o to, že než se ruská společnost vzpamatovala, byla ovládnuta těmi, co se dostali k moci a co už v prvních dvou třech letech vymordovali velkou část opozice, ať už faktické, nebo domnělé. Jen třeba šlechta vykrvácela tak, že jí zbylo oproti původnímu stavu v zemi jen asi 12 % – samozřejmě i s emigrací. Zrodily se nové elity, jež se rekrutovaly hodně z židovského prostředí, což dobře vysvětluje Sylwia Frolow, když říká, že myšlenka socialismu či komunismu byla v židovském prostředí populární i díky tomu, jak se vůči Židům vymezovala tamní společnost a mnohdy i vlastní lidé. Ale to už je jiná otázka.
                Dám příměr z dneška – v těchto dnech se volí předseda FAČR. Je veřejným tajemstvím, že ve fotbale vše řídí R. Berbr, bývalý estébák, muž, jenž byl v 90.letech vyškrtnut z listiny rozhodčích pro nedůvěru. Doteď to byla šedá eminence, co z pozice místopředsedy tahala za nitky. Sám nekandiduje, jen tam má svého koníka. Má ale své lidi na důležitých místech, jiným naznačil, že o nich vše ví a může si na ně došlápnout. Hlasování – veřejné – bude probíhat tak, aby ten jeho člověk vyhrál a on mohl dál český fotbal řídit. A teď – koho vinit, jeho, nebo ty, kteří mu dají zelenou?

        • Libor Rösner napsal:

          No, nevím ono to bylo součástí sexuální revoluce, kterou zavedla Kollontajová, tam západní vlivy neměly moc váhu, byl to jedna velká zvrhlost, jíž potraty byly jedna část.

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Milý pane Libore, dovolím si Vám odpovědět na tomto místě vlákna diskuze, abychom ji příliš graficky nenatahovali. :-)

        S Vašim konstruktem, že za vše může tenká vrstva „cizáků (=židobolševiků)“ nesouhlasím. Tento konstrukt je nejen historicky nesprávný, ale i velmi nebezpečný. Pokud by totiž byl platný, a desítky milionů Rusů se nechali před sto roky takto zotročit, kde berete optimismus, že nyní tyto desetimilióny nezotročují třeba struktury KGB nebo oligarcho-mafiózní struktury? A navíc, jak píše pan matěj – jde přece o svobodu jednotlivce přijmout nebo odmítnout zlo, které se nabízí jako společensky únosná možnost jednání …

        Ten problém Ruska je vlastně stejný jako problém Západu: i tam bylo křesťanství většinově jen velmi tenkým kulturně-společenským nátěrem, blahosklonně pěstovaným carským samoděržavím (jako u nás osvícenecký josefinismus a „rakouský „katolicismus“ “ – není to nádherný antagonismus, mluvit o národnostním „katolicismu“ – no bohužel, dějinně víme, že není … :-(). A tak, jako na Západě stačilo „málo“, tak na východě stačilo „ještě méně“ a národ vyměnil své pravoslavje za „vědecký“ ateismus (1931). A pak samozřejmě, když státu s deklarovaným vědeckým ateismem teklo do bot (1941), bylo zpět pravoslavje, jako by se nechumelilo …

        Já chápu upínání se na Rusko jako na zemi budoucích světlých zítřků – ty motivy jsou od 19. století stále stejné, jen vždy něčím vyšperkované, třeba i apokalyptickou nadějí … Ale košile bližší kabátu – my na Rusko můžeme tak vzhlížet, ale je to země, kde v generálním štábu stále visí mapa, na které jsme 16. země velkého Svazu … tak oni vzhlíží na nás, panslavistické rusofily … :-)

        • Libor Rösner napsal:

          Zatím jen krátce, musím na vlak, později třeba více: já nechci spekulovat, kdo dnes co řídí, vycházím z holých faktů, když píšu o těch 90 %. A znovu opakuji – nevyviňuji Rusy, nicméně to, že platí svobodná vůle atd., je sice pravda, ale v zemi, kde vládne teror, manipulace a zároveň i to, co píšete a co vlastně píšu výše i já, tj. situace v carském Rusku předtím, to vše staví do jiného světla. Jedno kdyby na závěr – kdyby vyhráli bílí, ať už Wrangel, Kolčak nebo Děniknin, neřešili bychom to, protože cokoli jiného než ten zrůdný bolševický režim by bylo lepší nejen por Rusko.
          Francouzskou revoluci rozpoutali a řídili taky zednáři, nikoli nikam nezařazení obyč. Frantíci.

  13. a b napsal:

    Těší mne,že v poslední větě příspěvku dr. Malého
    (26.5-11,25 ) zaznělo, že „Na východě byzantští císařové uzákonili svěcení ženatých mužů na jáhny a kněze“.To vysvětluje méně informovaným čtenářům odkud
    čerpá dnešní pravoslavná prakse, přičemž je dobrým zvykem upozornit,že její mniši a potažmo biskupové
    dodržují celibát.
    Jeho trochu zbrklá poznámka (26.5 – 11,11) o
    nepodstatných a úplně bezvýznamných detailech
    ohledně „českomoravské kotliny“ určitě nepotěšila
    etymology dosud mezi námi, pro které slovo Čechy znamená „mísu či kotlinu“ a evokuje markantní podobu
    Ćech či ciech..
    Pokud jde o moravské „úvaly“, jde nepochybně o
    vědecký nebo rádoby vědecký knižní místopis pozdějšího
    data. Jako rodilému pohraničnímu Moraváku není mi známo,že bych se kdy v některém, ze tří uvedených úvalů narodil.
    Mrzí mne ztráta Kladska a nerad bych, aby naši
    Slezané v návalu zlosti nezatoužili po úvalu odersko-
    vratislavském.

  14. Veronika napsal:

    Milí bratři a sestry v Kristu, ráda bych se vyjádřila ke kauze Letohrad: mám určité zásady a za nimi si stojím. Např. základní Boží přikázání zní: „miluj Boha nade všechno a bližního jako sám sebe.“ My katolíci máme (nebo bychom aspoň měli mít) hlubokou úctu k Eucharistii. Jistě všichni víte, že věříme v přítomnost Ježíše v Eucharistii. V tomto se samozřejmě s protestanty neshodneme.
    Dále: jsme spaseni díky Ježíšově krvavé oběti. Ať se nám to líbí nebo ne. Jsem Ježíšovi za Jeho oběť hluboce vděčná a nikdy bych nechtěla odstraňovat křížovou cestu z kostela.
    Z výše uvedeného logicky vyplývá, že jisté změny liturgického prostoru mi vadí. Křížová cesta je standardní výbavou kostela, stejně jako svatostánek (byť jsou poslední dobou snahy jej vystrkovat na boční oltář). Pokleknutí při proměňování považuji rovněž za projev úcty k Bohu.
    V zájmu spravedlnosti jsem si ještě jednou a velmi podrobně prohlédla ten obraz. Umělec nejsem, takže hodnotit jej můžu jen jako laik. Např. nechápu, proč ta nahá postava je velká jako obr a snad 3x větší než jiní lidé. Je to M. Magdaléna nebo nějaký kulturista? Dále pochybuji, že M. Magdaléna by přišla ke kříži nahá. To má znamenat co? Že tam přišla rovnou z veřejného domu? Ještě je na obraze kohout, budiž. Ale proč je velký skoro jako člověk? Zajímavá symbolika. Že by Petrova zrada byla větší než Ježíšova oběť a láska?
    Není zakázáno mít vlastní názor. A můj názor je, že že ten obraz je nehezký, abych to řekla kultivovaně. V našem kostele bych ho nechtěla a doufám, že se něčeho takového nedožiji. Ale co mě mrzí ještě víc, že ten obraz zakrývá hlavní oltář se svatostánkem (zřejmě prázdným?).
    Prosím, dejme Boha na 1.místo. My máme být „Kristocentričtí“, ne „antropocentričtí.“

    • Zuzana napsal:

      Nedalo mi to a na základě Vašeho komentáře jsem si celou věc důkladně prohlédla a jsem naprosto šokována, co vše je v církvi možné! Chvíli jsem se domnívala, že jde o modlitebnu nějaké sekty, ale římskokatolický kostel? Děsím se toho, co ještě všechno přijde…Odstraní tamní kněz nakonec i kříž, protože dívat se na něj může být pro některé lidi psychicky neúnosné? Bůh nás chraň a pomáhej nám!

      • Tomáš napsal:

        Prosím Vás pěkně; už víc než 40 roků nejde JEN o Letohrad – ten je jen taková třešnička na pomyslném dortu globálního jednání humánní sekty, jak jste zcela správně poznala. Lidově se tato sekta nazývá KHS neboli Koncilní humanistická sekta (myšlen je pochopitelně IIVK). A cože nás čeká? Jen jedno – všeho, tedy i KHS, do času, jen Pán Bůh navěky.
        Ora et labora.

      • jan napsal:

        Proč se příslušného duchovního nezeptat? Přece není nic snažšího než se ho přímo meilem dotázat, proč tak činí…A i když uvede spoustu svých „oprávněných“ důvodů, možná si něco uvědomí…a pokusí se o nápravu. Nerozumím, proč tak často kritizujeme za „zády“ a nezeptáme se dotyčných osob /kněze, příslušného ordináře/ přímo…
        Cožpak není demokracie, což nejsme podle II.V.K. oprávněni jako laici spolupracovat s kněžími a snad „beztrestně“ mít tu a tam ospravedlnitelné a správné výhrady? Nebo se bojíme…a čeho? Totalita přece skončila nebo ne? Nebo stále přetrvává v našich hlavách to schizofrenické myšlení, myslet si něco jiného a navenek říkat také něco jiného, abychom náhodou někoho nerozhodili, koho je potřeba aspoň trochu zneklidnit, jestliže „škodí“ a nechová se v církevním prostředí podle nastavených pravidel /tedy nauky a tradice církve/?

        • Tomáš napsal:

          V Církvi není demokracie. Popleto.

          • jan napsal:

            ad Tomáš…
            kdybyste četl pozorněji, pak byste nenapsal vaše hloupé námitky, demokracií jsem myslel jako politické zřžízení v ČR, a pokud byste četl některé dokumenty II.V.K. pak byste musel dát za pravdu tomu, že se v nich výslovně uvádí, že je žádádoucí větší spolupráce laiků a kněží…
            nechtějte více a více odhalovat vaši nedovzdělanost…
            a pýchu, se kterou píšete vaše komentáře, protože být pyšný a arogatní ….to je vlastnost hlupáků, kteří se domnívají, že jen oni mají patent na pravdu

            • Tomáš napsal:

              Hulvátstvím a zuřivostí křesťanství nerozšíříte.

            • Tomáš napsal:

              Četl jsem velmi pozorně:
              Cožpak není demokracie, což nejsme podle II.V.K. oprávněni jako laici spolupracovat s kněžími a snad „beztrestně“ mít tu a tam ospravedlnitelné a správné výhrady?

              • Tomáš napsal:

                Že jste to vy, jene, tak ještě dodatek: laicizace církve byla největší dějinná blbost. IIVK byl pokusně-pastorační a nebyl ustavující. Ustavující koncil z něho udělala protestantská KHS, která se projevovala hlavně přes hnutí Fokolare a která zničila oltáře v mnoha kostelích. Tedy – zničila – prý se to schovalo se souhlasem biskupů do diecézních archívů. Ale kdo to bude vracet do těch kostelů zpátky? Řeknete nám, vy jediný vzdělaný a chytrý? :-)

        • Tomáš napsal:

          Jo – a ta údajná „schyzofrenie“, popleto, je způsobena tím, že páni předsedající naslouchají výhradně svým oblíbencům a kritiku v jakémkoli směru bytostně nesnáší. Jojo – v KHS je kritika zapovězena. Ostatně – v DIIVK není ani slovo o boření oltářů. Tak si to tam pořádně přečtěte, než zas začnete něco na tohle téma popleteně hlásat. Díky za pochopení.

    • jl napsal:

      Ukazuje se, ze s koncem krestanske civilizace nekdy pred 200 a vice lety ztratil clovek schopnost postavit obyvatelny barak, jeste tak 100 let se to resilo historizujici zastavbou, pote nasledovalo prvorepublikove funcionalni skladiste, bolsevicky panelak a nyni sklenene peklo. Na dohled jsou pyramidy a zikkuraty, pripadne cinska pagoda.

      Vyzdoba kostela je jeste slozitejsi orisek. Tady vznika cely problem. Posledni velka krestanske forma (baroko) nezadrzitelne starne a reseni nyni neni a rozhnevani (jakkoli opravnene) pomuze malo a jen na chvili. Do budoucna je mozna dvoji cesta: bud to zvladne katolik jako clovek, nebo to prorazi milost Bozi (podobne jako to udelala s antikou) – v tomto pripade to ovsem bude prichod v poradi druhy. Jak to bude se neodvazuju hadat.

      • krmič napsal:

        Tak ten první odstavec jste si snad mohl odpustit (ostatně se ani netýká tématu). Barák před 200 lety bych opravdu, ale opravdu, obývat nechtěl. Kdoví, jestli bych to vůbec přežil – dožil se svého vysokého věku. Klidně napište, že by mě nebyla škoda, jsem ochoten to přijmout :-)
        A snad je zbytečné dodávat, že i na estetickou stránku
        architektury různých historických období máme diametrálně odlišný názor.

        • jl napsal:

          Prispevek je treba cist ve smyslu „schopnost postavit obyvatelny barak […] a vyzdoba kostela je jeste slozitejsi orisek.“, tj. jako celek.

          A zkuste si polozit tuto otazku: nechybelo by vam neco treba v americkem meste, kde je nejstarsi zastavba na nase pomery velmi mlada?

      • Tomáš napsal:

        Dovolte mi dotaz: Baroko – podle Vašeho názoru – stárne proč?

  15. krmič napsal:

    Jaká schopnost? Tehdy nebyli schopni postavit barák, který by byl podle dnešních měřítek obyvatelný. Opravdu, nebyli toho schopni. Samozřejmě, museli se s tím spokojit, nic lepšího neznali. Dnes se staví baráky, obyvatelné podle našich soudobých požadavků. Pokud se vám jejich vzhled nelíbí, je to váš subjektivní názor.
    Mluvíme o obyvatelnosti, s tím slovem jste začal, ne o architektuře.
    V Americe jsem nebyl :-)
    U nás taky není v každém městě nějaká stará (200 let) zástavba…

    • Martin napsal:

      Takže naši předci byli neschopní si postavit dům a žili proto v chajdách velmi podobným chlevu?

      • Tomáš napsal:

        Trošku se vmísím – dalo by se to tak říct, pokud budu považovat zastřešené stěny s hliněnou podlahou za chlév, ale já to tak nemám nastavené. Já jsem naopak přesvědčen, že naši předkové bydlet nejen uměli, ale bydleli proti nám velmi zdravě kupř. bez nezdravého ústředního topení, přetopených místností v zimě či celoroční klimatizace, o ostatním zařízení nemluvě. Bydlím v kotovici, topím dřevem v kachlovém sporáku a nemohu si to vynachválit. První zimu jsem měl obavy, že to nebude stačit a přidával jsem do pokoje poměrně výkonné krbovky do zálohy, což mne stálo nemálo práce s proražením otvoru do komína. Nebyly potřeba, pracně vybudovaný otvor jsem zaslepil a krbovky mi už slouží jinde.

        • krmič napsal:

          Nemáte záchod, ani kadibudku? Když si první na vsi postavil starosta Vavák v 19. století, vzbudil nesmírný údiv. Máte komín? Ty nařídila stavět Marie Terezie, před tím se kouř pouštěl volně do podkroví (nemluvíme zde o zámcích na Loiře).
          O tekoucí hygienicky nezávadné vodě, dokonce snad teplé, se nebudeme raději ani zmiňovat. Perete v neckách nebo přímo v řece? Tehdejší lidé měli silnější imunitní systém než dnes, přesto byla délka dožití kratší. Dalo by se pokračovat…
          Ale do zdejší diskuse toto téma myslím opravdu nepatří.

          • Tomáš napsal:

            Jistěže sem ty vaše nesmysly o absenci wc a vody nepatří. Ledaže to tak máte doma zařízeno a závidíte druhým, že to mají jinak. (((-.

            • Jaroslav Klecanda napsal:

              Naši předkové před cca 100 lety skutečně ještě většinově bydleli, zvláště na venkově, bez WC, kanalizace a vody jako součásti vybavení domácnosti. V nájemných domech bývalo WC společné pro poschodí, na venkově vznikaly kadibudky někde poblíž hnojiště a voda se většinou donášela ve vědrech od obecních pump – ať už ve městech nebo nebo na venkově. Jestliže píšete o atributech bydlení, které odpovídají standartu před 100 roky, nedivte se, že se Vás na to dotyčný (uznávám, krapet „poťouchle“) ptá :-) . Tak se za něj na to nezlobte a berte to prosím, s úsměvem. :-)

    • Libor Rösner napsal:

      Mám za to, že oni by se nějak zvlášť necítili zase v těch našich příbytcích, proto otázka případné obyvatelnosti není na místě. Ještě před cca 60 lety byla priorita vesnického člověka stavět tak, aby bylo místo hlavně pro domácí zvířenu, která ho živila.

      • Tomáš napsal:

        To jste mi připomněl jednu současnou rodinu, kterou jsem před lety poznal osobně a ta žije opravdu „postaru“. Jdete vchodovými dveřmi přes předsíň napravo do kuchyně a nalevo, naproti kuchyňským dveřím, mají dveře ke kravičkám. Nijak nestrádají a jsou na své živobytí hrdí. Přiznávám – kafíčko se mi tam pilo poněkud hůř vzhledem k aromatu, který je po celém domě v různé intenzitě, ale bylo mi tam dobře. (-.

Napsat komentář: pan Labe Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *