Kardinál Sarah : „Kněží by měli celebrovat ad orientem“

Robert kardinál Sarah

Řím: Robert kardinál Sarah, prefekt římské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, požaduje po kněžích, aby celebrovali mši svatou ad orientem. Znamená to směřovat modlitbu celebranta v křesťanské liturgii směrem k východu – vycházejícímu Slunci, které symbolicky představuje navracejícího Krista.

Tento směr modlitby musel platit již v časech prvních apoštolů – neboť je doložen již v druhém století po Kristu.

Teprve až po 1500 letech existence křesťanství uskutečnil Martin Luther zlom v této praxi a zavedl celebraci versus populum (otočení k lidu). K tomu byly otočeny oltáře a vytvořeno to, co je dnes nazýváno jako „lidový oltář“. Protestantismus se tak v této oblasti – stejně jako v liturgii a svátostech – odloučil od křesťanské tradice.

S první liturgickou reformou papeže Pavla VI. v roce 1965 byl otočen směr celebrace také v katolických kostelích. Celebrant a lid se již nemodlí společně ad Deum, nýbrž de facto obráceni navzájem k sobě. Od té doby je řeč o protestantizaci Katolické církve a antropologickém obratu, kdy ve středobodu stojí lidé a nikoli již Bůh.

V rozhovoru pro francouzský časopis Famille Chrétienne vyzývá současný římský prefekt kardinál Robert Sarah katolické kněze, aby se opět vrátili k celebraci ad orientem, neboť Bůh je středem liturgie.

Kardinal v této souvislosti připomněl, že Druhý vatikánský koncil nikde po kněžích celebraci versus populum nepožaduje.

Je zásadní, aby kněz a věřící hleděli směrem k východu“

Otočení směru celebrace, v němž kněz stojí za oltářem a celebruje směrem k lidu, je „jen možností, ale žádnou povinností“, říká kardinál.

Zároveň odporuje tvrzení, že kněží celebrující k východu by se k lidem „otáčeli zády“. To by byla falešná výpověď. Kněz zastupuje před Bohem všechny věřící a tím stojí v celebraci na vrcholu všech, kteří se s důvěrou obracejí k Bohu. „Kněží a věřící se dívají společně tímto směrem, k navracejícímu se Kristu, kterého očekávají,“ uvádí kardinál.

Rubriky přesně udávají, kdy se kněz otáčí k lidu“

„Je legitimní, aby dokumenty a duch Koncilu byly respektovány. Jako prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti bych rád připomněl, že celebrace ad orientem je v rubrikách dovolena, a přesně vyjmenovává místa, kdy se kněz otáčí k lidu. V každém případě nepotřebuje žádný zvláštní souhlas k tomu, aby celebroval s pohledem k Pánu,“ říká kardinál Sarah.

Kardinál z Guineje tímto potvrdil svoji výpověď před rokem zveřejněnou v Osservatore Romano. Tehdy psal, že je zvláštním způsobem patřičné, aby se během úkonu kajícnosti, gloria, modliteb a eucharistické modlitby, celý svět, kněz a věřící obrátili směrem k východu a tím vyjádřili svůj úmysl účasti na Kristově vykoupení.

Staré katedrály vykazují jednoznačný směr k východu, „který musí být příkladem pro liturgický život,“ uzavírá kardinál Sarah.

Text: Giuseppe Nardi

Překlad : Milena Svobodová

Originálně vyšlo na Katholisches.info pod jménem Kardinal Sarah: „Priester sollen ad orientem zelebrieren“

22 Responses to Kardinál Sarah : „Kněží by měli celebrovat ad orientem“

  1. TK napsal:

    Stane se NOM lepším, bude-li se sloužit „ad orientem“ (nebo lépe řečeno „ad Deum“, protože některé kostely, ani ty středověké a barokní, nejsou stavěny v ose východ-západ, pominu-li fakt, že už ani ty svatostánky nejsou v této ose…)?

    • Pan Contras napsal:

      Bingo, koncilní kardinál nám sděluje, že se má lutherskému cirkusu dát katoličtější podoba, a že to misál KHS milostivě nezakazuje. Možná to potěší biskupa Schneidera, nebo proradného +Fellaye, ale já už jsem z různých prohlášení khsáků (a z loyality jejich přicmrndávačů z řad „tradicionalistů“) o tom, jak to soudruzi tak nějak přehnali s těmi revolučními VýDobytky vyléčen.

      Mně osobně jsou názory KHS na vylepšování NOM ukradené. Jakákoliv snaha vylepšovat reputaci KHS odvádí od problému.

  2. Josef napsal:

    S panem kardinálem souhlasím. Otázkou je, co se změní? Nic. Dnes si téměř každý kněz a biskup dělá co chce a postihu od představených se moc obávat nemusí. Příkladem budiž kauza za mnohé/za všechny.
    Takže černými ovcemi a rozvraceči jednoty „ducha koncilu“ budou ti, co se odváží pana kardinála Saraha poslechnout. Budou šikanováni podobně jako ti co slouží „mimořádný ritus“.

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Kardinál Sarah se také podle katholisches.info vyjádřil, aby biskupové poslechli a změnili konsekrační slova misálu (za mnohé).

    • Vaclav napsal:

      Nejde ani tolik o samotné šikanovaní, jako spíš o argument, kterým budou „zpátečníci“ umlčováni. Totiž, že se jedná jen o přání vyjádřené v rozhovoru s novinářem, nikoli o dokument.
      Ovšem, když někdo jiný řekne na palubě letadla „kdo jsem já, abych soudil“, to už je jiný kalibr. To je závažnější než Boží přikázání.

      • MichalD napsal:

        Tento rozhovor Jeho Eminence samozřejmě není dokumentem Kongregace, jeho význam však je v tom, že připomíná, jaký je právní stav věci: tedy že k sloužení ad orientem kněz nepotřebuje žádné zvláštní povolení, podle rubrik MR má každý kněz takto právo celebrovat a nikdo ho nemůže obviňovat z nějaké neposlušnosti (jak se často děje).

  3. Berchmans napsal:

    Neuzavřeme sázky, kdo a pod jakou záminkou požadavek Jeho Eminence jako první zpochybní?
    Osobně živě vidím, že sekretář nějakého německého biskupa určitě právě teď smolí něco o „duchu křesťanské rovnosti bratrského společenství Božího lidu“ a vymýšlí, jak by do textu co nejrafinovaněji zapracoval nějakou jedovatost ohledně afrického původu Jeho Eminence…

    • David napsal:

      On to nemusí být ani sekretář nějakého biskupa. kdosi tu kdysi popisoval situaci, jak v nějakém poutním kostelíku, kde nebyl luthertisch, celebroval J.E. kardinál Vlk mši sv. na rozvrzaném stolku, protože nemohl snést pomyšlení, že by musel sloužit „Ad orientem.“
      Osobně si myslím, že je to jen plácnutí do vody a žádnou změnu nelze čekat. Novus ordo zůstane novus ordo, ať je sloužen čelem, či zády k lidu, nebo latinsky, pořád je to novus ordo. Pořád v něm budou Bugniniho paskvily, které tam dal místo tisíciletých modliteb. Odvolávat se na koncil je taktéž nesmyslné. právě tam to vše začalo. Dokud bude ve Vatikánu to, co tam je nyní a bylo padesát let předtím, žádná změna k lepšímu nenastane.

    • Bepp napsal:

      Útoky na Saraha jsou už dnes folklórem. Sice mu neřeknou, že je opice a měl by se vrátit do buše, o to když se pokusil Kasper, tak z toho měl trapas (mimochodem, pokud chceme držet krok se světem… říct jakýkoliv západní politik o černošském kolegovi to, co řekl Kasper, je navždycky diskvalifikován z politického života, nehledě na to, že otevřeně lhal po clintonovsku: „s tou ženou jsem žádný sex neměl“).

      Například jeden pán, kterému se přezdívá hradecký Halík a nedávno tu o něm byl článek, se o kardinálovi Sarahovi vyjádřil jako o herci a ideologovi, který je v podstatě hloupý. Slovenský jezovita, pan Trgo, si pak včera ulevil pod recenzi o Sarahově knížce Bůh nebo nic, kterou Jeho Eminence přijede příští týden prezentovat na Slovensko. Vyčítá mu, že není dost František:

      „Ten článok je veľmi tendenčný – pápež František len tak mimochodom spomenutý (hoci on nespočetne krát hovorí o „cultura dello scarto“ – marginalizovanie starých, nenarodených a detí), no na Saraha je to od autora priam „óda na slávu a svätožiaru“ – „Všetci už celé mesiace chvália knihu kardinála Roberta Saraha Boh alebo nič. A majú prečo. Je to nádherný text – dlhý rozhovor francúzskeho novinára Nicholasa Diata s krásnym a svätým mužom.“ … Po návšteve Burkeho a Caffarru k nám zavíta aj Sarah… tento menoslov kardinálov, ktorí v poslednom čase navštívili Slovensko, je veľmi signifikantní… ešteže si na Slovensku môžeme prečítať aj príhovory pápeža, v ktorých mnohé aj skutočnosti v Cirkvi jasne objasňuje, očisťuje a jasne varuje pred tými, čo len odsudzujú a „palicujú“ druhých namiesto toho, aby im podali pomocnú ruku.

      Stačili mi jeho (Sarahove) vyjadrania počas Synod o rodine – v mnohých veciach prinajmenšom kontroverzné s pápežom Františkom. Aj tí ostatní kardináli, ktorí na SVK v poslednom čase zavítali, už toho narozprávali dosť proti Amoris laetitia a Synodám. K tomu „palicovaniu“ – je to taký náš slovenský „syndróm“ – autor článku k tomu veľmi zapadá – odsúdiť svet a všetkých okolo nás namiesto toho, aby sme začali niečo robiť. A k tej Sarahovej liturgii by to bolo asi na dlhú debatu, no stačí si pozrieť postoj Saraha a postoj a príklad pastiera a pápeža Františka k obradu umývania nôh na Zelený Štvrtok.“

  4. Václav napsal:

    Příchod Pána Ježíše na mši vnímám tak že k nám sestupuje z Nebe. Tedy shora dolů. Pokud stojíme všichni čelem k východu tak sestupuje před nás a pokud stojíme čelem k sobě tak mezi nás. Sestup shora dolů může mít bezpočet významů. Symbolických i zcela konkrétních a reálných. Třeba ten že se k nám ve své lásce snižuje. Nanebevzetí Páně je popsáno tak že byl vzat (nahoru) na nebesa. Ne že odešel do východních zemí. Na nebesa byla vzhůru vzata i Panna Maria a je takto zobrazována. Až přijde příště ve slávě a moci tak předpokládám že by to mohlo být spíš v Jeruzalémě než na dálném východě. Když se modlíme k Bohu nebo prosíme o přímluvu vítěznou církev tak se také díváme většinou nahoru.

    • Laurentius napsal:

      Václave,
      měl byste si ozřejmit základní pojmy. Křesťané se od počátku modlili směrem k východu, protože „od východu přijde spása“. Na východě vychází slunce – Světlo, které přichází. No a Pán Ježíš nebyl na nebe vzat, protože On svou Božskou mocí na nebe vstoupil. On opravdu nepotřeboval, aby Ho tam někdo „vzal“.

  5. a b napsal:

    Ježíš je pro nás sluncem spravedlnosti i dodnes (srv. invokaci v litanii
    k Nejsv. jménu Ježíš!) a nikdy mi nenapadlo, že by se měl vracet na zem přes dálný východ .. Pan Václav se ve svém kázání nechal unést. Můj
    dojem je, že obhajuje zubynechty jeden z pokoncilních liturgických
    vydobytků, luterské obrácení kněze k západu slunce.

  6. Laurentius napsal:

    Kardinál Sarah bude příští týden 4 dny na Slovensku
    https://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20160530028

  7. M.Svobodová napsal:

    Pro zajímavost připojuji jeden komentář k originálu článku na Katholisches info :

    Damian (27.5.2016) :

    „Tento směr modlitby musel platit již v časech prvních apoštolů, neboť je doložen již v druhém století po Kristu.“

    Jsem přesvědčen, že směr modlitby k východu nás přivádí zpět k tomu, že již jeruzalémská prvotní církev směřovala modlitbu k Olivové hoře. Ve Skutcích apošolů (1, 11-12) se píše : „Dva muži v bělostných šatech řekli : „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe.“ Potom se apoštolové vrátili do Jeruzaléma z hory, která se nazývá Olivová. Je blízko Jeruzaléma, vzdálená jenom délku sobotní cesty.“

    Olivová hora leží na východ od Jeruzaléma. Už podle mínění Židů vstoupí Mesiáš do Jeruzaléma přes Olivovou horu a vysvobodí mrtvé, resp. je vzkřísí. V knize Zachariáš 14,4 se říká : „V onen den stanou jeho nohy na hoře Olivové, ležící na východ od Jeruzaléma.“ Z toho důvodu se již 150 000 Židů nechalo pochovat na úpatí Olivové hory. Proto také tradičně byly okolo apsidy kostelů zakládány hřbitovy.

    Chrámová hora leží na východním okraji Jeruzaléma – Starého města. V tomto místě se nacházející brána jeruzalemské městské zdi – Zlatá brána – je zároveň východní branou k Chrámu. Je zděná. V Ezechielovi (44,1) se píše : „Pak mě odvedl cestou k vnější bráně do svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. Hospodin mi řekl : „Tato brána zůstane zavřená, nebude otvírána a nikdo jí nebude vstupovat, neboť skrze ni vstoupil Bůh. Proto zůstane uzavřena .“

    Podle židovské víry vstoupí sláva Páně do Chrámu skrze tuto bránu. Bude uzavřena až do příchodu očekávaného Mesiáše. Proto je směr modlitby k východu směrem modlitby adventních lidí.

    • Pan Contras napsal:

      Z kontextu Ezechielových vizí Třetího chrámu je jasně, že jde o vidění symbolické a ona zavřená brána je – (viz liturgické texty) obrazem Vždypanny Marie, která nám dala Krista. Židovské chápání, sobotářství a falešný mesianismus odpadlého židovstva nemá k věci co říci.

      • M. Svobodová napsal:

        Smyslem uveřejnění předchozího komentáře bylo poukázat na skutečnost, že modlitba k východu má svůj původ snad již v době starozákonní. Nic víc.

  8. David napsal:

    Nechcete se obrátit ad orientem, budete se obracet k Mekce…

  9. Jaroslav Klecanda napsal:

    K celé debatě – nebylo by pro některé diskutující marné, zajet se podívat do Říma, jak tam vlastně jsou papežské baziliky a baziliky stavěné do 12. století orientované …

    • Lucie Cekotová napsal:

      Co tím chcete říct? Že to kardinál Sarah neví? Mimochodem se o tom zmiňuje i v rozhovoru pro Famille chrétienne. Říká tam, že v bazilikách a kostelech, kde stavebně není možné celebrovat ad orientem, má být na hlavním oltáři krucifix a věřící nmají hledět na něj, nikoli na celebranta. Například ve zlínském kostele sv. Filipa a Jakuba není ani hlavní oltář, ani kříž na obětním stole. Svatostánek je samozřejmě na boku. Věřící prostě nemají nic jiného, na čem by se jejich pohled zachytil, než právě celebranta. To je přesně to, nač v rozhovoru kriticky upozorňuje kardinál Sarah.

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Zkuste si prosím, ještě jednou přečíst můj příspěvek, třeba Vám dojde, co jsem měl na mysli. Děkuji Vám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *