Dotaz pro D. Lutyni, ostravsko-opavskou diecézi a jejich ordináře

Takhle se v D. Lutyni chovají k oltáři

Farnost Dolní Lutyně – pohled na kněžiště a položivý betlém na hlavním oltáři

Myslím, že nejhorší vlastností pokoncilní krize a pokoncilního šílenství, které zachvacují Katolickou církev a stahují ji stále hlouběji, je naprostá absence zdravého rozumu, soudnosti i prostého vkusu u všech, které zachvátí. Vše je přece třeba „zmodernizovat“, nově a kreativně zpracovat a převyprávět, do lepší, pokoncilní podoby. A při takové překotné akci se přece nejde nechat zdržovat či omezovat tak přízemními hledisky, jako jsou ta výše zmíněná…

betlem2Narození Krista, betlémy – to vše jsou už pole na tisíckrát přeoraná, přijít s něčím novým, nějakou neotřelou a zajímavou brázdou, která zaujme, je už nesmírně obtížné. Téměř vše již bylo řečeno a vykonáno, a co snad ještě nebylo, to bylo určitě alespoň zvažováno (a oprávněně shledáno lehkým). Takže smůla. Leda…

Ledaže bychom zahodili stud, zdravý rozum, soudnost, vkus a ohledy na všechno (včetně Boha) – pak se snad ještě něco vymyslet (či znovu zvážit) dá. Nu, ve farnosti Dolní Lutyně (ostravsko-opavská diecéze) zřejmě přemýšleli o sto šest. A samozřejmě, nakonec vymysleli NĚCO. Vánoce jim osvěží nevídaná věc – betlém s živými zvířaty, umístěný přímo na oltáři.

V tom, že se Ježíš Kristus narodil v chlévě v jesličkách, lze hledat mnoho návodů a znamení. Možná se nám Bůh snaží naznačit, že je tu i pro chudé, či že ho najdeme i tam, kde bychom ho nečekali… A možná spoustu dalších pobídek bychom z toho mohli rozumně vydedukovat. Ale jsem si jist, že jedno nám Bůh rozhodně naznačit nechtěl… betlem3

Rozhodně nám nechtěl říci, že máme dělat z posvátných prostor kostela chlévy, že máme nechat domácí zvířata obechcávat posvěcený oltář a srát na něm. O svatostánku s eucharistií nemluvě. Ani o Vánocích, ani nikdy jindy. Kristus vyhnal kupčíky z předsíně chrámu, co by asi provedl s provozovateli takovéhoto podniku na nejposvátnějším místě chrámu? No řekněte!

Jako závěrečnou perličku bych dodal fakt, že právě odsud byla TV Noe přenášena bohoslužba na 25. prosince. Opravdu, dokonalý výběr…

Ptám se farníků z Dolní Lutyně a správce farnosti R.D. Mariána Pospěchy: „Jak můžete?“ A ptám se Mons. Františka Lobkowicze: „Otče biskupe, co s tímto uděláte? Opravdu je možné ve Vaší diecézi takto klidně, veřejně a beztrestně páchat tak nechutnou svatokrádež?“

Ignác Pospíšil

Foto: Lukáš Kraus

Poznámka:

Kontakty pro ty, co by se chtěli připojit minimálně prostým vyjádřením nesouhlasu s takovýmto užíváním kostela a oltáře:

farnost Dolní Lutyně: farnost@farnostdolnilutyne.cz

sekretariát biskupa Lobkowicze: aligocky@doo.cz a mmatejova@doo.cz

generální vikář diecéze: mdavid@doo.cz

 

71 Responses to Dotaz pro D. Lutyni, ostravsko-opavskou diecézi a jejich ordináře

  1. Vladimír Klevar napsal:

    Nu, můj způsob oslavy vánoc by to také nebyl. Nicméně „pokoncilní běsnění“ se spíše zmocnilo Vás, pane Pospíšile. Nemýlím-li se, tak Bůh stvořil své tvorstvo tak, že občas musí provést látkovou výměnu. Myslíte, že svého Syna nechal přijít na svět mezi tvory, kteří ho tím uráží? Pán Ježíš nevypráskal hrdličky ani beránky protože tam (použiji s prominutím váš výraz)sraly. Vypráskal kupčíky a vechsláky, protože s nimi kšeftovali. Ono se v tom kostele snad kšeftovalo či vechslovalo? Znovu říkám – můj způsob oslavy Božího příchodu by to nebyl. Kdo jsem ale já, abych odsuzoval? S důvěrou nechávám na Něm, aby rozsoudil, zda k Jeho oltáři přicházím jako ušpiněný ale pokorný beran s čistým srdcem nebo jako vydrhnutý vůl v bělostném rouchu farizeje.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      To, že zvířata vyměšují, Boha jistě nepobuřuje. V tom s Vámi souhlasím. Ale k Vaší představě, že je normální ubytovat zvířata na oltáři a okolo něj, kde si mohou vyměšovat, že to vůbec není znevážení toho kněžiště či oltáře – promiňte, ale to je velmi smutný doklad toho, že buďto Vaše výchova (ohledně vkusu a slušného chování), nebo Vaše vzdělání (ohledně toho, co je to kněžiště a co je to oltář) jsou těžce nedostatečné… Jinak by Vám totiž muselo dojít, že takovéto zacházení s kněžištěm a oltářem je mnohem horší než kšeftování v předsíni chrámu…

      Berte to takto – i Vás Bůh stvořil vyměšující. Určitě to neuráží Jeh, ani Vaše rodiče, kteří koneckonců dělali celý život totéž. Jistě se na tom shodneme. Ale jak by se Vám líbila představa záchodu, kde jsou fotky Vašich rodičů coby výzdoba toleťáku a záchodové mísy? A to jsou jen fotky rodičů, věc s oltářem naprosto nesrovnatelná…

      • Vladimír Klevar napsal:

        Nezatahujme do toho prosím naše rodiče a vychovatele, nic o nich navzájem nevíme. Ponechme stranou i ty exkrementy, není třeba být jimi tak posedlí. Každý holt vidíme hlavně to, co sami v srdci nosíme. A potřetí si dovolím říct, že bych sám takto vánoce nikdy neslavil. Není dokonce ani mým cílem obhajovat autory onoho nápadu – nikoho z nich neznám a žiji úplně jinde. Jde mi jen o to, že každý lidský čin v Božích očích posvěcuje (a znesvěcuje) především úmysl, s nímž je konán. A to, dovolím si říci, vidí právě jen On a ne my. Jistě smím říci, že se mi to nelíbí. Velmi bych ale váhal tvrdit, zda se to líbí nebo nelíbí Bohu. Němá tvář svého Stvořitele urazit nemůže. To může jen jazyk a srdce člověka. A kdy mohu s jistotou tvrdit, že ten beran není Bohu blíže než já? Zda ten chlév kolem oltáře není vlastně rajskou zahradou proti tomu, co si tam v srdcích, zasévajících rozkol v jednom stádu, přinášíme my? Toť vše.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Já ale netvrdím, že Boha urazila nějaká němá tvář, já mluvím o tom, že ho urazili zodpovědní lidé. A z nich minimálně správce farnosti by měl mít dostatek zdravého rozumu, vkusu a soudnosti, aby chápal, že takto to opravdu nejde. Prostí laici mohou být jen tak poblouznění a „zaslepení dobrým úmyslem“, od kněze ale máme právo očekávat mnohem víc!

      • opičí mozeček napsal:

        To se ale fatálně mýlíte, pane Kevlare.
        Správný úmysl – správné prostředky (sic) – správný cíl.
        Takto učí katolická mravouka. Jakýkoliv defekt v jednom z těchto třech, zcela degraduje celou akci.
        Sám si odvoďte, co z toho plyne pro diskutované.

      • Vladimír Klevar napsal:

        Připouštím, že se mýlím. Neodvodím, netroufám si. Mám problém s tím „správně“. Neumím předjímat Boží úsudek. Ale raději před Pána předstoupím jako hlupák, než jako další z těch, kdo vždy věděli a zapalovali hranice všeho druhu. Míruplný a požehnaný nový rok všem. V.K.

      • opičí mozeček napsal:

        Potíž je v tom, že zaviněná nevědomost je hříchem…

  2. František napsal:

    Pán Ježiš sa síce narodil v maštaľke, ale to má okrem už napísaného aj tento duchovný význam. Naša duša obťažená hriechmi sa podobá na takú maštaľ a on z nej prišiel urobiť nanovo chrám Boží.

    Títo šialenci idú opačným smerom, z chrámu Božieho robia maštaľ.

    Sv. Pavol myslel primárne na ľudské telo, keď napísal, čo napísal, ale dá sa to parafrázovať: Kto by chrám Boží zničil, toho Boh zničí…

    PS: Keby ma nechytala hrôza z urážky Najvyššieho, tak by som sa smial nad stratou zdravého rozumu, ktorý postihol tamojšiu farnosť. A v podstate nie iba farnosť…

    • ChI napsal:

      To není až tak nová věc, dělat z kostela chlív. A tak jsou zkušenosti s tím, jak to dopadlo s lidmi a celými vesnicemi… Rozdíl je jen v jediném: V minulosti to dělali lidé Církvi ne příliš nakloněni, dnes si to organizuje farnost sama…

  3. Milan napsal:

    Takmer dvetisíc rokov kostol sa pokladal za „Dom Boží“ a prejavovala sa mu úcta. Po 2. Vat. koncile prevláda nekresťanský laicizmus, pre ktorý nič nie je sväté. Preto niektorým kňazom napádajú hlúpe a nekultúrne iniciatívy, ktoré znesväcujú chrámy a degradujú ich aj na maštale. Bojím sa, že takýchto kňazov postihne aj náležitý trest Boží.

  4. Radomír-1 napsal:

    186. Ve všech věcech, které se týkají liturgie, se mají skvět především tyto tři ozdoby, o nichž mluví Náš předchůdce Pius X.: totiž svatost, které se protiví jakýkoliv světský vliv; ušlechtilost obrazů a tvarů, které slouží každé pravé a dobré umění; konečně obecnost, která – zachovávající oprávněné mravy a zvyky různých krajů – vyjadřuje obecnou jednotu církve. (Motu Proprio Tra le sollecitudini, 22.11.1903).
    187. Přejeme si a ještě jednou doporučujeme výzdobu posvátných chrámů a posvátných oltářů. Každý ať se cítí prodchnut oním božským slovem: „Horlivost pro tvůj dům stravuje mě“ (Ž 68,10); ať se snaží podle svých sil, aby vše, ať v posvátných chrámech, ať v oděvu a liturgickém nářadí i když nehýří bohatostí a leskem, bylo přece čisté a upravené, neboť vše je zasvěceno Boží velebnosti. Ačkoliv již výše jsme odmítli nesprávné počínání těch, kteří pod záminkou návratu k prvotním dobám chtějí z chrámů odstranit posvátné obrazy, přece však zde pokládáme za Svou povinnost, abychom pokárali nesprávně vychovanou zbožnost těch, kteří ve chrámech určených k bohopoctě, nebo na samých oltářích, bez oprávněné příčiny předkládají k uctívání mnoho soch a obrazů, kteří vystavují ostatky neuznané pravou autoritou, kteří konečně zdůrazňují věci zvláštní a malého významu, zatím co zanedbávají věci hlavní a nutné a tak vydávají náboženství v posměch a zmenšují vážnost bohopocty.

    PIUS XII, Encyklika Mediator Dei, 1947.

  5. Petr Jurčík napsal:

    Napřesrok by tam mohli dát ještě krávy, aby to bylo dostatečně „autentické“.

  6. ivka napsal:

    Na fotografii jsou v kostele vidět i starší lidé.
    Proč hned z kostela neutekli? Ti měli snad ještě katolickou výchovu.

    • Teofil napsal:

      NA KTEROU DÁVNO REZIGNOVALI A PODLEHLI DUCHU SVĚTA

    • Tomáš napsal:

      Kupodivu se setkávám se staršími lidmi, kteří sveřepě ono pokoncilní „bláznění“ hájí. Vezmeme-li v úvahu, že NOM se naplno zavedl 1970 a bylo-li jim 10 let, tak dnes jim je 54. Těm starším samozřejmě víc. Přidá-li se tehdejší propaganda, která měla zajistit, aby nikdo nechtěl u staré mše všech věků zůstat, „výsledek“ je zaručen.

    • David napsal:

      Právě starší lidé bývají největšími modernisty. Vzpomínám na jednoho pána – studoval v jezuitském gymnáziu, když se u nás jednu dobu sloužila tradiční mše sv., tak latinsky mluvil výborně, ale byl prolezlý skrz naskrz „duchem koncilu“, četl Rahnera, Künga, Theilarda de Chardin…

      • Takypijus napsal:

        Možná ti starší lidé nesdílí vaše nadšení z předdruhovatikánských dob proto, že je zažili a na rozdíl od vás ví, že to zdaleka nebylo tak idylické, jak si to malujete ve svých trochu naivních snech.

        • Tomáš napsal:

          A kdy a kde to měli křesťané idylické…? Kdo kdy nesl „idylický“ kříž? Žvástáte hovadiny.

      • Adanedhel napsal:

        Ano, to mohu potvrdit, znám několik starých lidí, kteří rozhodně neplýtvali nadšením rpo tridentskou mši a mši v národních jazycích velmi uvítali. Co dělá církev a někteří z jejích čelných představitelů napříč národy dnes, je věc jiná.

        • Tomáš napsal:

          …a proto je velmi povzbudivé vidět mladé lidi, kteří hledají ryzí zbožnost v Liturgii všech věků a ještě lépe, když v ní vychovávají své děti. „ANI BRÁNY PEKEL JI (církev) NEPŘEMOHOU.“ Natož nějaká „liturgická“ čistící komise…

  7. Adanedhel napsal:

    Je to podivné a je to nevkusné a nepatří to tam. Ale když si jeden pomyslí, že kdyby to byl jen jediný lapsus Církve a jejích duchovních…. By mne zajímalo, zda tam ta zvířata budou zavřena v klecích celé svátky non stop. Vždyť se to dnes snad ani nemůže ? A vůbec, je to důkaz o bezcitnosti jistých lidí vůči bezbranným tvorům, nejsou tam na výkrm, jen na okrasu, je to hnusné, nicméně, asi to není trestné, utichne to jako všechno. Když je baví dlít v zasraném a smrdícím kostele, alespoň Svátost oltářní by mohli přechovávat v Sakristii….

    • opičí mozeček napsal:

      To je správná poznámka.
      Týrání těch nebohých božích tvorů je jen dalším kamínkem do mozaiky.

  8. MichalD napsal:

    Výše pan Klevar napsal jednu věc velmi správně: „Každý holt vidíme hlavně to, co sami v srdci nosíme“. Přesně tak – kdo věří v reálnou přítomnost našeho Pána pod svátostnými způsobami a v oběť mše svaté, toho podobné akce v chrámu Božím doženou k slzám – kdo si myslí, že kostel je místo pro setkávání společenství za předsednictví kněze a že Kristus je v „oplatce“ přítomen jen symbolicky nebo duchovně skrze víru lidu, ten na podobných objektivních blasfemiích nic pohoršlivého neuvidí. To, co se stalo, je jen dalším hrůzným dokladem platnosti „Lex Orandi, Lex Credendi, Lex Vivendi“.

    • Karol Dučák napsal:

      Vážený MichalD, môžete mi láskavo oznámiť, v ktorej časti sveta Katolícka cirkev hlása, že „Kristus je v ,oplatce´ přítomen jen symbolicky nebo duchovně skrze víru lidu“? Ja som za takmer 63 rokov svojho života s takýmto nezmyslom nebol nikdy konfrontovaný, ale mohlo sa samozrejme stať, že mi niečo uniklo. Čo viem isto, je fakt, že Druhý vatikánsky koncil v konštitúcii ‘Sacrosanctum Concilium’ hlása: „Náš Pán pri Poslednej večeri, v tú noc, keď bol zradený, ustanovil eucharistickú obetu svojho Tela a Krvi, aby ňou neprestajne pokračoval v priebehu vekov v obete Kríža, dokiaľ on sám nepríde. Tým zveril Cirkvi, svojej milovanej neveste, pamiatku svojej smrti a svojho vzkriesenia…“ (Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 47)
      V koncilovej konštitúcii Lumen gentium sa okrem iného uvádza, že „v obete svätej omše sprítomňujú a aplikujú (porov. TRIDENTSKÝ KONCIL, XXII. sesia: Denz. 938 (1739-40); DRUHÝ VATIKÁNSKY KONCIL, konštitúcia o posvätnej liturgii Sacrosanctum concilium, 7 a 47: AAS 56 (1964), s. 100 – 113) až do Pánovho príchodu (porov. 1 Kor 11, 26) jedinú obetu Nového zákona, čiže obetu Krista, ktorý raz a navždy sám seba priniesol otcovi ako obeť bez poškvrny (porov. Hebr 9, 11 – 28).“
      Všeobecné smernice Rímskeho misála (VSRM) výslovne zdôrazňujú kontinuitu s učením Tridentského koncilu, ktorá musí byť navždy zachovaná. V článku 282 sa píše: „Duchovní pastieri nech sa usilujú čo najvhodnejším spôsobom pripomenúť katolícke učenie o spôsobe svätého prijímania podľa Tridentského ekumenického koncilu tým veriacim, ktorí prijímajú pod obidvoma spôsobmi, ako aj ostatným prítomným. Predovšetkým nech upozornia veriacich kresťanov na učenie katolíckej viery, že aj pod jedným spôsobom sa prijíma celý a úplný Kristus a opravdivá Sviatosť, a preto tí, čo prijímajú len pod jedným spôsobom, čo do úžitku nie sú ukrátení o nijakú milosť potrebnú na spasenie. (Tridentský koncil, Sesia XXI, 16. júla 1562, Dekrét o eucharistickom prijímaní, kap. 1 – 3: Denz-Schönm. 1725-1729.) Nech ich poučia aj o tom, že Cirkev pri vysluhovaní sviatostí má moc – ak pri tom zachová ich podstatu – určovať alebo meniť to, o čom myslí, že lepšie poslúži úcte sviatostí alebo osohu prijímajúcich podľa okolností, času a miesta. (Porov. tamže, kap. 2: Denz-Schönm. 1728)“ (VSRM, č. 282)
      Takto by som mohol pokračovať ešte hodne dlho. V zmysle všetkých uvedených skutočností by som Vás, MichalD, láskavo poprosil, aby ste mi pošepkali do ucha, v ktorej časti sveta hlása Katolícka cirkev niečo inšie.

      • MichalD napsal:

        Pane Dučáku, opět Vás musím poprosit, abyste si vždy napřed pořádně přečetl, na co chcete reagovat. Já jsem neříkal nic o tom, co „Katolícka cirkev hlása“, proto vůbec nechápu, proč to zde takto tapetujete citáty.

      • Josef napsal:

        Laický dotaz: Je nějaká metoda jak zjistit, zda hostie je už proměněná či dosud ne?

      • Takypijus napsal:

        Myslíte jestli to jde nějak fyzikálně poznat na té hostii samotné?

  9. Karol Dučák napsal:

    Nemôžem inakšie, ale musím znovu pripomenúť fakt, že Druhý vatikánsky koncil v konštitúcii ‘Sacrosanctum Concilium’ , ktorú mimochodom svojím podpisom schválil aj arcibiskup Lefèbvre, hlása okrem iného aj toto: „S osobitnou starostlivosťou dbala Cirkev o to, aby posvätné predmety boli svojou dôstojnosťou a krásou na ozdobu bohoslužby.“ (Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 122)
    „Biskupi nech bedlia, aby sa do Božieho domu a na iné posvätné miesta nedostali diela, ktoré sú v rozpore s vierou a mravmi alebo s kresťanskou nábožnosťou a ktoré urážajú pravé kresťanské cítenie či už zvráteným stvárnením, alebo sú z umeleckej stránky nedostatočné, priemerné, alebo ide o napodobeninu umenia. Pri stavbe posvätných budov treba pozorne dbať, aby boli vhodné na liturgické úkony a umožňovali aktívnu účasť veriacich.“ (Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 124)
    „Nech sa čím skôr súčasne s liturgickými knihami upravia podľa článku 25 kánony a cirkevné
    ustanovenia, ktoré sa vzťahujú na súbor vonkajších vecí k posvätnému kultu, predovšetkým pokiaľ ide o dôstojnú a vhodnú stavbu posvätných budov, o tvar a stavbu oltárov, o vznešený vzhľad, umiestnenie a bezpečnosť eucharistického svätostánku, o primerané a čestné umiestnenie krstiteľnice, o vhodné kritériá dispozície svätých obrazov, zariadenia a výzdoby.“
    Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 128)
    Ak teda niekde dochádza k desakralizácii posvätných priestorov, je to v príkrom rozpore s učením Druhého vatikánskeho koncilu. Aj keď je kritika liturgických neprístojností v liturgickej praxi pokoncilovej Cirkvi oprávnená, tieto liturgické neprístojnosti nemožno v žiadnom prípade pripísať na vrub Druhého vatikánskeho koncilu, omše Pavla VI., či snáď samotného pápeža Pavla VI. Tento pápež, ale aj iní pápeži 20. storočia napriek liberalizačným trendom, ktoré časť teológov v Katolíckej cirkvi nepochybne presadzovala, energicky bránili desakralizácii a profanácii posvätných úkonov. Pápež Ján Pavol II. píše: „Každý kňaz, ktorý slávi najsvätejšiu obetu, musí pamätať, že sa pri nej nemodlí sám so svojou komunitou, ale modlí sa celá Cirkev, ktorá aj používaním schváleného liturgického textu vyjadruje svoju duchovnú jednotu v tejto sviatosti… Toto podriadenie sa vysluhovateľa-celebranta ,Mystériu´, ktoré mu Cirkev zverila pre dobro celého Božieho ľudu, sa musí zvýrazniť aj v zachovávaní všetkých liturgických predpisov, týkajúcich sa slávenia najsvätejšej obety. Sú to napríklad predpisy týkajúce sa obleku a osobitne omšového rúcha, ktoré si kňaz oblieka… Na nás všetkých, ktorí sme z Božej milosti služobníkmi Eucharistie, spočíva osobitná zodpovednosť za názory a postoje našich bratov a sestier, zverených do našej dušpastierskej starostlivosti. Našou úlohou je prebúdzať, predovšetkým vlastným príkladom, všetky zdravé prejavy úcty ku Kristovi, prítomnému a pôsobiacemu v tejto Sviatosti lásky… Končiac tieto úvahy, chcel by som vo svojom mene a v mene vás všetkých, ctihodní a drahí bratia v biskupskej službe, poprosiť o odpustenie za všetko, čo by z akéhokoľvek dôvodu, pre ľudskú slabosť, netrpezlivosť, nedbanlivosť i následkom tendenčného, jednostranného a pomýleného chápania učenia Druhého vatikánskeho koncilu o obnove liturgie mohlo byť príležitosťou k pohoršeniu a ťažkostiam pri vysvetľovaní náuky a pri úcte, ktorá patrí tejto veľkej sviatosti.“
    (JOANNES PAULUS PP. II, Epistula ad universos Ecclesiae Episcopos: de SS. Eucharistiae Mysterio et Cultu (Dominicae Cenae), In Acta Apostolicae Sedis, 72 (1980), s. 144-146. slovenský preklad: DOMINICAE CENAE List Svätého Otca Jána Pavla II. všetkým biskupom Cirkvi O EUCHARISTICKOM TAJOMSTVE A KULTE. In Dokumenty pápežov – Katolícka Cirkev na Slovensku. [online].[cit. 07.02. 2014]. Dostupné na internete: ˂http://www.kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/dokumenty-papezov/c/dominicae-cenae˃).

    • Karol Dučák napsal:

      Ďakujem, MichalD, tak sme sa predsa len posunuli dopredu. Z Vašich slov vyplýva, že súhlasíte so mnou v zásadnej veci: že totiž transsubstanciáciu, teda skutočnú premenu chleba a vína na Telo a Krv Kristovu, nepopiera Katolícka cirkev ako celok, ale jednotliví ľudia. V tom prípade ale nechápem Vaše rozhorčenie. Človek, ktorý neverí v transsubstanciáciu, automaticky prestáva byť katolíkom. Vzťahuje sa totiž naňho exkomunikácia latae sententiae, teda automatická exkomunikácia. Katolícka cirkev nie je holubník. Katolík môže byť len ten človek, ktorý sa stotožňuje s katolíckym učením a verí všetkým dogmám. Ak spochybní čo len jednu dogmu, prestáva byť katolíkom a stáva sa automaticky protestantom. Tak prečo sa vzrušujete nad tým, čomu veria protestanti?! My musíme riešiť problémy katolíkov, nie problémy protestantov!

      • renda napsal:

        Na jjedné straně je litera ,na druhé skutky . Vždyt modernisté celý koncil stejně nedodržují .NOM je v rozporu se SC . Oni nebudou popírat reálnou přítomnost..zavedli příjímání na ruku , desakralizovali liturgii . Nepopřeli přímo výlučnost KC..jen zavedli relativizující ekumenismus , kde je KC jen z mnoha církviček . Koncil jim slouží jen jako záminka k revoluci .

      • renda napsal:

        Nedodržuje se ani Redemptionis Sacramentum .

      • MichalD napsal:

        Pane Dučáku, ano, to co jste napsal v posledním komentáři (9:39) je pravda. Problém je ale v tom, na co zde upozorňuje renda: totální rozchod praxe s ortodoxií, což vede k tomu, že dnes se za katolíky považují masy protestantů (dle víry). Jak rozsáhlý je to problém lze doložit řadou studií – např. podle průzkumu Pew Research Center homosexuální manželství podporuje v US 65 % z těch, co se považují za katolíky a dokonce i 45 % z katolíků, kteří se každý týden účastní mše sv. Podobná čísla bychom našli i pro ostatní „žhavé“ morální otázky (viz např. zde).

        Co se týká víry v transubstanciaci je situace také více než žalostná – podle studie sociologa D’Antonia jen 46% katolíků v US zná nauku o transsubstanciaci a věří jí, 33% ji nezná a nevěří, 17% si myslí, že církev učí, že chléb a víno jsou jen symboly a zbývající 4% nauku sice zná, ale nevěří jí. Jak je možné tváří v tvář takové realitě a z ní plynoucím svatokrádežím a blasfemiím zůstat „nevzrušený“?

      • MichalD napsal:

        ad renda: nejen že se instrukce RS nedodržuje, ale ani není známa. Již jsem se opakovaně setkal s tím, že duchovní podávající na ruku vůbec nevěděl co tam stojí ve čl. 92.

  10. Jaroslav napsal:

    MichalD: – „kdo si myslí, že kostel je místo pro setkávání společenství za předsednictví kněze a že Kristus je v „oplatce“ přítomen jen symbolicky nebo duchovně skrze víru lidu, ten na podobných objektivních blasfemiích nic pohoršlivého neuvidí“.

    Tak to je. Když při současných poloprotestantských bohoslužbách v katolických chrámech chybí živý Kristus, je tato snaha nahradit ho živými tvory pochopitelná.

  11. Karol Dučák napsal:

    Ad MichalD, ad Jaroslav: „kdo si myslí, že kostel je místo pro setkávání společenství za předsednictví kněze“.
    Ja si to samozrejme myslím tiež a myslel si to aj arcibiskup Lefèbvre. Len pre osvieženie pamäti: arcibiskup Lefèbvre svojim vlastnoručným podpisom schválil 14 zo 16 dokumentov Druhého vatikánskeho koncilu. Boli to:
    LUMEN GENTIUM – dogmatická konštitúcia o Cirkvi
    DEI VERBUM – dogmatická konštitúcia o Božom zjavení
    SACROSANCTUM CONCILIUM – konštitúcia o posvätnej liturgii
    GAUDIUM ET SPES – pastorálna konštitúcia o Cirkvi v súčasnom svete
    ORIENTALIUM ECCLESIARUM – dekrét o východných cirkvách
    CHRISTUS DOMINUS – dekrét o pastierskom úrade biskupov v Cirkvi
    PRESBYTERORUM ORDINIS – dekrét o účinkovaní a živote kňazov
    OPTATAM TOTIUS – dekrét o kňazskej formácii
    PERFECTAE CARITATIS – dekrét o obnove rehoľného života
    APOSTOLICAM ACTUOSITATEM – dekrét o apoštoláte laikov
    UNITATIS REDINTEGRATIO – dekrét o ekumenizme
    AD GENTES – dekrét o misijnej činnosti Cirkvi
    INTER MIRIFICA – dekrét o spoločenských komunikačných prostriedkoch
    GRAVISSIMUM EDUCATIONIS – deklarácia o kresťanskej výchove.
    Arcibiskup Lefèbvre odmietol podpísať iba tieto dva posledné dokumenty koncilu:
    NOSTRA AETATE – deklarácia o postoji Cirkvi k nekresťanským náboženstvám
    DIGNITATIS HUMANAE – deklarácia o náboženskej slobode.
    V koncilovej konštitúcii ‘Sacrosanctum Concilium’ , ktorú svojím podpisom schválil aj arcibiskup Lefèbvre, sa uvádza okrem iného aj toto: „Biskupa treba pokladať
    Preto si všetci majú vysoko ceniť liturgický život diecézy, sústredený okolo biskupa predovšetkým v katedrálnom chráme, v presvedčení, že Cirkev sa prejavuje hlavne v plnej a aktívnej účasti všetkého svätého Božieho ľudu na tých istých liturgických sláveniach, najmä
    na tej istej Eucharistii, na tej istej modlitbe pri tom istom oltári, ktorému predsedá biskup obklopený svojimi kňazmi a posluhujúcimi. (porov. SV. IGNÁC ANTIOCHIJSKÝ, Ad Magn. 7; Ad Philad. 4; Ad Smyrn. 8; ed. F. X. Funk, cit.I, s. 236, 266, 281).
    Keďže biskup vo svojej partikulárnej cirkvi nemôže vždy a všade osobne stáť na čele celého stáda, nevyhnutne musí vytvoriť skupiny veriacich, medzi ktorými zastávajú najvýznamnejšie miesto farnosti, miestne organizované pod vedením pastiera, ktorý zastupuje biskupa; farnosti totiž určitým spôsobom predstavujú viditeľnú Cirkev, ustanovenú po celom svete.“
    (Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 41 – 42)
    V koncilovom dekréte ‘Presbyterorum ordinis’, ktorý arcibiskup Lefèbvre taktiež schválil, sa okrem iného uvádza: „Eucharistické zhromaždenie je teda stredobodom spoločenstva veriacich, ktorému predsedá kňaz.“ (Druhý vatikánsky koncil, dekrét Presbyterorum ordinis, č. 5)
    „Budovať kresťanské spoločenstvo však vôbec nie je možné, ak nemá svoje korene v slávení najsvätejšej Eucharistie.“ (Druhý vatikánsky koncil, dekrét Presbyterorum ordinis, č. 6)

  12. David napsal:

    Co by s tím biskup dělal? Nic! Stejně jako neudělal v jiných případech.

  13. jan1 napsal:

    Na sviatok sv Štefana sa v kostoloch Nitrianskej diecézy čítal pastiersky list v ktorom bolo mimo iného zmienené aj o takýchto a podobných prípadoch deskralizácie. Citujem úryvok: ,,Stačí sa niekedy len pozrieť do našich kostolov, ako sa v nich správame. Vykrádame z nich posvätnosť, premieňame ich na kultúrne stánky, plné vravy, akoby sme zabudli na prítomnosť živého Boha, ktorému je potrebné prejaviť primeranú úctu. Pri bohoslužbách, zvlášť pri sobášnych, či pohrebných obradoch, akoby sme zabudli načo sme prišli, nejavíme známky viery aj svojimi postojmi snáď z akejsi „hlúpej“ solidarity s tými, čo sú neveriaci, alebo nepraktizujú vieru aj my mlčíme, hoci modlitby sú nám veľmi dobre známe. Ak sa nevieme prejaviť ako kresťania v našich chrámoch, v našich spoločenstvách, v rodinách, asi ťažko budeme vydávať svedectvo o Kristovi v prostredí, ktoré nám bude cudzie, nehostinné, ba aj nepriateľské. A práve tu je veľmi potrebné, aby sme vnášali Krista.

    • Josef napsal:

      Možná proto, že víra se už stala částí folklóru a málokdo v ní pro sebe nachází nějaký význam.

  14. eee napsal:

    Naprosté zneuctění a absence zdravého rozumu v té farnosti a jejich kněze, protože to dovolil. Boha neuráží nějaké zvíře zavřené v tom kostele, ale lidi, kteří už neví co by, tak dělají z kostelů koncertní a divadelní sály, a v tomhle případě Vánoční trhy. Bohužel dnešní „věřící“ sami ani neví, co mají ve svatostánku za poklad, takže jim ani nedochází, že uráží Boha…

  15. veronika napsal:

    Dolnolutyňští jakoby omylem zaměnili sv.Františkovu chudou chýšku s živým Betlémem za Porciunkuli, a tak nastává zmatení pojmů.

  16. Karel napsal:

    Musím se opožděně svěřit se svým zážitkem po 1. odsloužené NOM: farníci vycházeli z kostela trochu zaraženi a vytvářeli hloučky, odkud jsem slyšel udivené a tiché otázky: a to tak bude napořád? Aniž by jim dal někdo odpověď. To byla první věta v mém životě, která měla opatrně nesouhlasný nádech opozice k tomu, co se dělo v kostele. Dalším svědectvím je výrok jedné staré paní, která zažila poslední tridentskou mši ve svém mládí, téměř celý další dlouhý život do kostela nechodila, až ji někdo vzal u příležitosti křtu na NOM. Když jsem se jí ptal, zda při křtu byla sloužena i mše, tak odpověděla: ale kdepak, ten kněz tam dělal chvilku cosi u takového malého stolečku…. A teprve později jsem si uvědomil závažnost tohoto výroku.

    • Takypijus napsal:

      Podivná paní, když přestala chodit do kostela ještě před koncilem, ne? Přece koncil je tím odpadem od víry vinen.

      • Karel napsal:

        Vysvětlení: v jejím případě to nebylo zaviněno koncilem, ale snad prostředím, ve kterém žila a vlažností od mládí.Ta paní zřejmě ani nevěděla, co to koncil je a že nějaký byl, tak dalece nikdy neuvažovala. To jsem neuváděl proto, aby to zaznělo jako kritika pokoncilových změn, to ji ani nenapadlo, ale jako vyjádření člověka, který si matně pamatoval tridentskou mši ze svého mládí (i když nevěděla, že tato mše se jmenuje tridentská). Ona se pouze vyjádřila k vizuálnímu vjemu a porovnání toho, co měla zafixováno jako pojem mše, bez jakýchkoliv hlubších souvislostí. To jsem pochopil jako nechtěné svědectví, bez náznaku kritiky, absolutně nezúčastněného a jednoduchého člověka. A tato paní tím vlastně řekla, že císař je nahý.

      • Takypijus napsal:

        Vidíte. Moje máma, která prý jako jedna z mála nosila na tridentskou mši misál, aby věděla a rozuměla tomu, co právě probíhá, zase tvrdí, že v obsahu tridentské a nové mše žádný zásadní rozdíl není.

        • Tomáš napsal:

          Při vší úctě k Vaší matce – zrak i sluch jí ještě slouží dobře?

          Jeden k lepšímu:
          Rodina vzala babičku po dlouhých letech na tridentskou mši. Když se vrátili domů, tak jí říkají:
          „Tak co, babičko? Jak vám bylo? To byla ta krásná mše, na kterou jste chodívala zamlada!“
          „Víte, hezké to bylo. Ale já už na ty novoty moc nejsem.“

      • Teofil napsal:

        zásadní rozdíl není
        TO JAKO TVRDÍ VAŠE MÁMA, JO?

      • MichalD napsal:

        ad Takypijus: při vší úctě k Vaší mamince, Pavel VI. byl opačného názoru – viz jeho promluvy při gen. audiencích 19.11.1969 a 26. 11. 1969, kde mj. řekl, že mše sv. se bude slavit způsobem zcela odlišným (alquanto differente) od toho, jakým se dosud slavila.

  17. Josef napsal:

    Také názor katolíka:

    „…právě proto, že věřím v jednoho Boha, nemůžu uznat jiné Bohy ani jiná náboženství.“
    To po Vás, paní Tejklová, vůbec nikdo nežádá.
    To, co je pro Vás nejspíš onou nepřekročitelnou emocionální (a v důsledku toho i racionální) propastí, je uznání, že Bůh akceptuje jakýkoliv upřímný pokus o víru, i když může být z hlediska představ o Bohu značně zmatený.
    Z té Vaší představy nutně plyne, že nikdo, kromě křesťanů (možná, že jen katolíci) se ve víře neobrací k Bohu. Podle Vás je to tak, že všichni ostatní věřící nekřesťanských náboženství se k Bohu (který je jeden, a jak dobře víte, k němu se přece obracíte jen Vy) vůbec neobracejí. K žádnému Bohu. Jejich víra je podle Vás jen zoufalá autosugesce, která míří do nicoty. Jejich pomatené představy jsou dostatečným důvodem pro Boha (onoho milujícího Otce, jak jistě vyznáváte), aby se na ně totálně vykašlal.
    Pokud Vám tohle přesvědčení vydrží až do smrti, budete skutečně mimořádně překvapená. :-)

    Ještě, že nám Ježíš klade na srdce: Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘ (= vyznává tu správnou teologii) vejde do nebeského království, nýbrž ten, kdo plní vůli mého Otce.
    A tu, jak víme, můžou (viz Mt 25) plnit i ti, kteří vůbec netuší, že se kdy s Ježíšem potkali. Protože zásadním kritériem je láska k bližnímu – nikoliv teologická pravověrnost.
    https://disqus.com/by/JiriZajic/

    • VlaM napsal:

      Asi nám chcete říct, že zásadním kritériem není upřímná snaha po hledání teologické pravověrnosti. Tedy – klidně ať si věřím, v co věřit chci a co se mi hodí, hlavně když mám lásku k bližnímu.

      • Karel napsal:

        Pravdivý vtip: dva zbožní mniši si slíbili, že když jeden z nich umře,tak ve snu sdělí tomu druhému, jaké to je v nebi. Jeden tedy umřel a druhý dostal od něj ve snu zprávu: Všechno je jinak.

      • Libor Rösner napsal:

        A ke svatosti je třeba mít navíc zásluhy na poli ekumenismu, jak vyplývá z medailonků světců posledního období.

    • Karol Dučák napsal:

      Pán MichalD, v niečom más Vami súhlasím, ale v princípe má pravdu Takypijus. Omša Pavla VI. obsahuje všetky najdôležitejšie časti liturgie Pia V., nazývanej aj (nie celkom správne) tridentská omša. Zásadný rozdiel je v tom, že v tridentskej omši sa veľa prvkov opakuje dvakrát, niekedy aj viackrát. Napríklad je tam dvakrát Confiteor, dvakrát sväté prijímanie, atď. Táto svätá omša je poplatná stredoveku, ktorý rád rozmnožoval a kumuloval znaky a modlitby. Zodpovedalo to kvetnatému spôsobu vyjadrovania stredovekého človeka. Tým sa liturgia Pia V. neúmerne predlžovala, avšak platilo, že vyššia kvantita nemusí vždy znamenať vyššiu kvalitu. Pri tvorbe misála Pavla VI. sa uplatňovala koncilová konštitúcia ‘Sacrosanctum Concilium’ (ktorú podpísal aj arcibiskup Lefèbvre), v ktorej sa uvádza, že „omšový poriadok sa má upraviť tak, aby jasnejšie vynikol vlastný význam jednotlivých častí a ich vzájomný súvis a aby sa uľahčila nábožná a aktívna účasť veriacich. Preto sa majú obrady zjednodušiť, ale ich podstatu treba verne zachovať; má sa vynechať, čo sa v priebehu času zdvojilo, alebo neúčelne pridalo; naproti tomu niektoré prvky, ktoré časom zanikli, majú sa obnoviť podľa prvotného vzoru svätých otcov, ak by sa to pokladalo za vhodné alebo potrebné.“ (Druhý vatikánsky koncil, konštitúcia Sacrosanctum concilium, č. 50)
      Aj to je dôvod, prečo odpadli stupňové modlitby kňaza, ktorý sa v nich obviňoval zo svojej nehodnosti. Lenže v tridentskej omši sa kňaz obviňoval z nehodnosti tak v stupňových modlitbách, ako aj počas Confiteor. V omši Pavla VI. je toto opakovanie prvkov odstránené a kňaz sa obviňuje z nehodnosti iba raz, v spoločnom Confiteor s veriacimi, a toto Confiteor je jediné počas celej omše. Misál Pavla VI. v bežných omšiach vypúšťa aj Indulgentiam, ale to by si žiadalo väčší priestor na objasnenie a Vy by ste mi mohli vytýkať, že neúmerne predlžujem svoje príspevky, preto sa k tomu nebudem vyjadrovať. Medzi prvkami, ktoré liturgia Pavla VI. obnovila, je napríklad trópus. Trópus je obohatenie omšového spevu o nejaký úvod alebo vsuvku s vlastným textom a vlastnou melódiou. Do liturgie sa dostal v stredoveku. Tropovalo sa predovšetkým Kýrie, Glória, Sanctus a Agnus Dei, a tiež Ite missa est. Potridentský misál tropovanie z liturgie úplne vylúčil, no liturgická reforma po Druhom vatikánskom koncile sa k tejto pôvodnej tradícii v rímskej liturgii vrátila.

    • Antracit napsal:

      Překvapený budete vy, Josefe. Doporučuji občas zapálit ve světnici sirný knot a přitom hasit rukou hořící třísky, ať si pomalu zvyknete.

  18. Lukáš napsal:

    Dobrý den,

    Asi se přikláním ke komentáři autora… Kdy zvířata mohla být v boční kapli a ne na svatostánku… Přitom farnost měla krásný historický betlém. Jinak mne docela zklamalo podívaní se do bočních kaplí kde zmizely krásné oltáře původního inventáře z dob vzniku kostela. Snad se restaurují alespoň mé zbožné přaní.
    Lukáš

  19. Jacek napsal:

    Takže když nekde za socialismu chovali někkteří komunisté v sakrálnch stavbách prasata, tak to byl vlastně takový permanentní betlém ? :))

  20. Teofil napsal:

    NOVÉ OSAZENSTVO PRO BETLÉM, JEŠTĚ BUDEME CHVÁLIT LUTYŇSKÉHO FARÁŘE
    https://www.youtube.com/embed/no5mAPHiCYQ

  21. marie napsal:

    Milí diskutující, mám tu čest znát otce Mariána osobně a velice si cením jeho úžasných promluv. Dokáže upoutat spoustu lidí, kteří by do kostela třeba ani nešli. Můžete mít na netradiční vánoční výzdobu jakýkoli názor, ale v tento den určitě navštíví bohoslužbu i mnoho mladých a tento zážitek určitě podají dále. Takový betlém totiž určitě nikde nenajdou. Není to třeba také určitá forma evangelizace? A pokud si pozorně poslechnete promluvu z této mše (je na tv noe ve videoarchivu v pořadu post scriptum) určitě najdete spoustu momentů, nad kterými se přinejmenším zamyslíte. A určitě byli osloveni i náhodní návštěvníci bohoslužby. Je to jen věc názoru, jak celou věc přijímáme. Pána také lidé nejdříve oslavovali a pak jej nechali přibít na kříž.

    • MichalD napsal:

      Znesvěcení kostela jako „určitá forma evangelizace“? To mi opravdu rozum nebere …

      ad „mladí zážitek určitě podají dále“ a „byli osloveni i náhodní návštěvníci bohoslužby“: otázka je, čím byli osloveni, co předají dále a zejména, k čemu to povede. Existuje řada světců, kteří konvertovali, uchváceni nádherou katolické liturgie, krásou chámů Božích a úctou, kterou (tehdy) věřící a kněží vykazovali Svátostnému Pánu a oltáři (např. sv. Alžběta Anna Setonová). Myslíte si, že se někdo obrátí poté, co uvidí, že z nejposvátnějšího místa chrámu děláme chlívek?

      • marie napsal:

        myslím, že otec Marián svou osobou přitahuje spoustu mladých a kdyby jen v některých zažehl jiskřičku víry, je to určitě přínos. Nemusím souhlasit se vším, co dělá, ale děkuji Bohu za každého kněze, který v dnešní době dokáže dostat lidi k poznání Pána

  22. marie napsal:

    … a ještě jedna poznámka, myslíte, že na to byl sám? Určitě se musel s farníky o takovém kroku radit a někdo jej musel realizovat. Pochybuji, že by v noci stloukal kotce pro zvířata

    • Berchmans napsal:

      To, že mu s tím pomáhal někdo jiný, nic nemění na tom, že je za to jako farář zodpovědný.

    • Tomáš napsal:

      …tím hůř pro něho…

      Marek 9, 42 „Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.

  23. ivka napsal:

    Já jsem také napsala svůj názor na prapodivnou „výzdobu“ o Vánocích v Lutyni.
    Z biskupství mi odpověděl generální vikář, že si nikdo nestěžoval a že o tom pana faráře uvědomí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *