Sv. František Saleský

Já podepsaná, klečíc před tváří Boha a všeho nebeského dvorstva a pilně uváživši nesmírné milosrdenství jeho božské dobroty vůči mně, nehodnému a bídnému stvoření, jež on z ničeho stvořil a až dosud zachovával, podporoval a vysvobozoval z tolikerých nebezpečenství a zahrnoval tolikerými dobrodiními; uváživši přede vším jiným nepochopitelnou laskavost a shovívavost, s níž tento můj předobrý Bůh mne tak dobrotivě snášel ve všech mých nepravostech, nepřestávaje zváti mne skrze hojná a milostivá vnukání ku polepšení a trpělivě vyčkávaje mého pokání a obrácení až do tohoto …tého roku věku mého, a to přes všecku mou nevděčnost, proradnost a nevěrnost, pro niž jsem odkládala své polepšení den ode dne, a pohrdajíc jeho milostmi, jej tolik nemoudře urážela; uváživši také, že při křtu svatém byla jsem posvěcena o odevzdána Bohu svému, abych byla jeho dcerou, a že proti slibu, který tenkráte byl učiněn ve jménu mém, já tak častokráte a tak nešťastně a bídně jsem zneuctila a poskvrnila svou duši, užívajíc jí a obracejíc ji proti jeho božské Velebnosti, nyní konečně jsem se vzpamatovala  a padajíc s celou pokorou srdce svého na tvář svou před trůnem boží spravedlnosti, uznávám a vyznávám, že jsem se opravdu dopustila urážky a zrady božské Velebnosti. že jsem vinna utrpením a smrtí Ježíše Krista svými hříchy, kterých jsem se dopustila a pro něž on nevýslovně trpěl a umřel na dřevě kříže, a že tedy jsem si zasloužila, abych byla na věky zavržena a odsouzena. 

Ale již jsem zavrhla a zatratila z celého srdce svého a ze vší síly své všecky nepravosti svého minulého života a nyní se obracím k trůnu nekonečného milosrdenství božího, a co nejpokorněji prosím za milost a odpuštění a za plné rozhřešení od mých vin, pro smrt a utrpení Pána a Spasitele duše mé, na něž spoléhám jakožto na jediný základ své naděje. Znova uznávám a sama obnovuji svatý slib věrnosti, který jsem skrze své kmotry učinila Bohu při svém křtu, a odříkám se ďábla, světa a těla. Zavrhuji všecko jejich bídné ponoukání, všecky marnosti a chtíče, na všechen čas tohoto života i na věky, a obracejíc se k dobrotivému a milosrdnému Bohu svému, žádám a umiňuji si, volím si a neodvolatelně se rozhoduji sloužiti mu a milovati jej nyní a na věky. Za tou příčinou mu odevzdávám a posvěcuji duši svou se všemi jejími schopnostmi, srdce své se všemi jeho náklonnostmi a tělo své se všemi jeho smysly a slavně prohlašuji, že již nikdy nebudu užívati žádné části své bytosti proti jeho božské vůli a svrchované Velebnosti, kteréž se v duchu posvěcuji a obětuji a pevně si umiňuji, že chci býti Bohu svému již navždy věrným a poslušným tvorem, aniž to kdy chci odvolati neb toho litovati. Ale ach, kdyby buď ponoukáním ďábelským, buď z lidské nestatečnosti se mi přihodilo, že bych něco učinila proti tomuto rozhodnutí a zasvěcení svému, prohlašuji už nyní a umiňuji si s pomocí milosti Ducha svatého, že ihned povstanu, jakmile bych zpozorovala, že jsem klesla, a znova, bez odkládání a prodlévání se obrátím k božímu milosrdenství. Taková jest má vůle, takový jest můj úmysl a mé rozhodnutí nezrušitelné a neodvolatelné, které činím a potvrzuji beze všech výjimek a výhrad ve svaté přítomnosti boží a před tváří církve bojující, mé matky, která slyší toto mé prohlášení v osobě kněze Kristova, jenž jako její zástupce v tuto chvíli mne slyší.

Věčný všemohoucí a nejdobrotivější Pane Bože můj, Otče, Synu a Duše svatý, račiž ve mně utvrditi toto mé rozhodnutí a přijmouti tuto mou vnitřní oběť k vůni rozkošné. A jako jsi mi ráčil dáti vnuknutí a dobrou vůli, abych to učinila, rač mi také dáti potřebnou sílu a milost, abych započaté dokonala. Ó Pane Bože můj, tys můj Bůh, Bůh srdce mého, Bůh duše mé, Bůh ducha mého. Tak tě vyznávám, tak se ti klaním, nyní i na věky, Ježíši, tobě živa jsem, Ježíši, tobě umírám!

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný