Dnes slavíme svátek Mláďátek betlémských, malých dětí z Betléma a blízkého okolí, které nechal král Herodes povraždit, aby zlikvidoval prorokovaného židovského krále (Ježíše Krista), o jehož narození ho informovali tři králové.
Tento svátek má velký význam pro hnutí pro-life, jehož členové vidí v povražděných dětičkách nejen první lidi zavražděné pro Krista, ale i symbol milionů soudobých nenarozených dětí povražděných každý rok „lékaři“ a andělíčkářkami. Proto bychom dnes (minimálně) věnovat své modlitby matkám tlačeným k potratu a nenarozeným dětem ohroženým potratem. (Pokračování textu…)
Papež František I. vyhlásil změny ve složení Kongregace pro biskupy. V čele jedné z nejdůležitějších kongregací, která rozhoduje o výběru nových biskupů, zůstává kanadský kardinál Ouellet, ovšem beze změny složení kongregace nezůstalo a musím říci, že jedna změna je tu nanejvýš ostudná a hanebná. Z rozhodnutí papeže kongregaci opouští kardinál Burke a naopak nově se stává jejím členem kardinál Wuerl.
Velice si vážím kardinála Burkeho, o jehož pravověrnosti nepochybuji, stejně jako nepochybuji o erudici, s níž zastává svůj úřad prefekta Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury. Přesto by mi jeho odvolání z Kongregace pro biskupy vlastně zas až tak nevadilo, pokud by mělo jít o rozšíření Kurie a větší rozdělení pravomocí a on byl nahrazen někým toho místa hodným. Bohužel jeho nahrazení ultraliberálním a nezodpovědným kardinálem Wuerlem je výsměchem všem katolíkům, co svoji víru berou vážně… (Pokračování textu…)
Druhou přednášku na Vyšebrodském pro-life víkendu měl ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín na téma Cíle hnutí pro-life a jejich obhajoba a prosazování v Katolické církvi, médiích i ve světě. Připomněl přitom, že cesta k úspěchu hnutí pro-life vede přes obnovení svrchovanosti Kristovy vlády nad světem.
Přednáška to byla zajímavá a pro některé katolíky snad i do jisté míry kontroverzní, protože se mimo jiné dotkla i neutěšeného stavu Katolické církve a jejích skandálů a nedostatečného nasazení v této tak zásadní oblasti.
Velmi zajímavá byla i úvaha přednášejícího o tom, kde je příčina úspěšnosti heterodoxních názorů na zásadní otázky morálky v současném církevní prostředí, a následná diskuse. Doporučuji… (Pokračování textu…)
Boj proti Estrelové vedla slovenská europoslankyně Anna Záborská
Konzervativní a pro-life voliči jsou nadšeni porážkou tzv. Zprávy Estrelové, mnozí mluví o první vlaštovce toho či onoho, o obrovském úspěchu. Chápu jejich nadšení, možná by ale neměli zas až tolik přehánět. Ne že by nešlo o důležité vítězství, tady není žádného sporu. Problém vidím úplně jinde – v tom jak se čte poselství, které nám výsledek této bitvy přináší. Podle mne obsahuje vedle malé naděje i spoustu důvodů ke znepokojení a bylo by velmi nebezpečné je přehlížet…
V prvé řadě je zcela nemístné a nesmyslné tvrdit, že Evropský parlament ukázal, že stojí na straně života. Něco takového může tvrdit pouze ten, kdo naprosto nechápe, co se v Evropském parlamentu stalo a proč Zpráva Estrelové neprošla. Hlavní důvod neleží v internetové pro-life kampani a marně bychom ho hledali i v názorech europoslanců na samotný umělý potrat či sexuální výchovu. (Pokračování textu…)
Zpráva Estrelové bez větších změn opět prošla Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví. Hlasování skončilo v poměru 19:15, což je podstatně méně jednoznačný výsledek, než když prošla poprvé (17:7 při 7 zdrživších se). Boj se tedy nyní přenáší do pléna Europarlamentu, které bude o zprávě hlasovat v prosinci.
Europoslankyně Anna Záborská (KDH), jedna z nejhlasitějších odpůrců Zprávy, upozornila na fakt, že socialisté ve snaze urychlit rozhodovací proces a umožnit tak přijetí zprávy ještě v tomto funkčním období hrubě porušili jednací řád i práva poslanců, když neumožnili podat ke Zprávě pozměňovací návrhy (podrobnosti slovensky ZDE).
Nyní je třeba napřít pozornost na české a slovenské europoslance, především pak na ty, kteří tuto nanejvýš zvrácenou a barbarskou propotratovou zprávu/rezoluci podpořili, a na ty, kteří se hlasování nezúčastnili. Nicméně nebylo by od věci poděkovat těm, kteří byli proti zprávě, a požádat je, aby při tomto postoji vytrvali. (Kontakty lze snadno dohledat po kliknutí na Čeští europoslanci a Slovenští europoslanci.)
Následuje okomentovaný přehled hlasování českých a slovenských europoslanců při prvním posuzování Zprávy Estrelové: (Pokračování textu…)
Tzv. Zpráva Estrelové, kterou Europarlament nedávno těsnou většinou vrátil k přepracování, bude dnes a zítra opět projednávána ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. V prosinci by se jí pak mělo opět zabývat plenární zasedání Evropského parlamentu.
Europoslankyně Estrelová ve své extrémně propotratové zprávě a rezoluci, kterou jí předpřipravila hlavní mezinárodní potratářská organizace IPPF, prohlašuje tzv. „právo na potrat“ z lidské právo a vznáší požadavky přímo útočící nejen na právo nenarozených na život, ale i na práva rodičů na výchovu svých dětí, výhrada svědomí a svobodu vyjadřování. (Pokračování textu…)
Takřka v celé polistopadové éře jsme byli u KDU-ČSL svědky nedůstojných a morálně sporných kompromisů, které straně, jež nese název „křesťanská“ a opírá se zejména o hlasy katolických voličů, nedělaly dobrou pověst. Tím spíše potom potěší náznak obratu, který vedení této partaje vyslalo veřejnosti oznámením, že není v jednáních o možné koaliční vládě s ČSSD a ANO ochotno ustoupit ani o píď ze svého stanoviska k církevním restitucím – a to i za tu cenu, že by KDU-ČSL nebyla ve vládě. Případná koalice ČSSD a ANO by tak musela hledat podporu u Okamurova Úsvitu. (Pokračování textu…)
Popravdě řečeno, pro-life hnutí na Západní Ukrajině založil v roce 2001 Dr. Petro Husak, profesor filosofie na Ukrajinské katolické univerzitě. Ale proč to udělal?
Když jsem se na to profesora Husaka ptal, řekl mi: „Mluvíme o válkách a demokracii, chceme, aby všichni byli svobodní a měli stejná práva. Ale stále zabíjíme naše děti v lůně jejich matek. A nikomu to nevadí. Jestliže to chceme změnit, začněme hájit lidský život od počátku až po přirozenou smrt.“
Mimochodem, oficiální statistiky říkají, že během posledních dvaceti let bylo na Ukrajině uměle potraceno více než deset milionů dětí. To je obrovské množství! (Pokračování textu…)
Ekvádorský prezident Rafael Vicente Correa Delgado, který sám sebe popisuje jako „levičáka, humanistu a katolíka,“ veřejně varoval svoji vlastní stranu Alianza PAIS, jíž je předsedou, že odstoupí z úřadu, pokud bude pokračovat ve snaze prosadit v parlamentu liberalizaci potratů a uspěje.
Prezident označil snahy svých spolustraníků za „vážnou zradu a podvod“ jak na jeho osobě, tak na celému národu i na demokracii. Upozornil, že ekvádorská ústava chrání život od početí a konstatoval: „Kdykoliv jsme tuto otázku konzultovali s národem, výrazná většina obyvatel se postavila proti prenatální euthanasii.“ Zároveň dodal, že on osobně je proti potratům a že nikdy takový zákon nepodepíše. (Pokračování textu…)
Ano, jinak skutečně nelze nazvat televizní debatu „Máte slovo“ 5.9. na ČT 1 se známou moderátorkou Michaelou Jílkovou, tentokrát na téma uvedení na trh abortivní pilulky Mifegyne, jinak známé též pod názvem RU 486. 6 účastníků debaty, 3 pro, 3 proti, jako obhájci nenarozeného života vystupovali prezident Hnutí pro život mgr. Radim Ucháč, pravoslavný kněz dr. Libor Halík a brněnská psychiatrička dr. Ilona Burdová.
Jílková – jak je vždy jejím zvykem – pustila ke slovu jen toho, koho chtěla. Kdykoliv začal Radim Ucháč hovořit, přerušila jej po pár větách pod průhlednými záminkami, že „nemluví k věci“ nebo že sám „klade otázky“, kněze Halíka „uzemnila“ hned na začátku. Paní Jílková si ovšem patrně plete televizní diskusní pořad s výslechem na policii, kde také otázky má právo klást pouze vyšetřovatel, nikoli vyslýchaný. Jen paní dr. Burdovou Jílková celkem respektovala a nutno říct, že tato dáma argumentovala dobře, díky jí za to. Podobné poděkování patří i Radimu Ucháčovi za jeho věcné a klidné předkládání výmluvných faktů, ačkoliv musel čelit neustálému skákání do řeči ze strany moderátorky. (Pokračování textu…)
„Jó, strážníci za první republiky, to byli takoví dobráčtí fotři. Člověk k nim měl důvěru, a když potřeboval, vždycky mu pomohli,“ říkala moje tetička za komunismu. Z Veřejné bezpečnosti za komunistického režimu naopak šel strach. Nejen z uniformovaných „mlátiček“ nasazovaných proti pokojným manifestacím, ale i z civilních „bouchačů“, napadajících nekonformní občany podle vlastního uvážení.
Sám jsem se s jedním takovým těsně před sametovou revolucí setkal. Napadl mě pěstmi na pražském Jižním Městě, když jsem sbíral podpisy na protipotratovou petici. Byl to důstojník VB v civilu a před kontrolními orgány se později vymlouval, že byl nervózní ze studia na zvýšení policejní kvalifikace. Jeho omluvu jsem tenkrát přijal a na potrestání netrval.
Předseda Monarchistického občanského sdružení napsal jménem své organizace ministru Hegerovi dopis, ve kterém protestuje proti snahám zavést u nás potratovou pilulku RU-486 a upozorňuje na to, že za současného stavu legislativy by to bylo nezákonné:
Praha 5. února 2013
Vážený pane ministře,
podle našich informací stále probíhá proces registrace potratových tabletek RU-486 (Mifegyne). Tento přípravek znamená smrtelné nebezpečí pro život nenarozených dětí (Listina základních práv a svobod, čl. 6, odst. 1), ale i vážné nebezpečí pro zdraví a život jejich matek. Nepochybujeme, že jako lékaři jsou Vám známy veškeré kontraindikace, spojené s tímto „lékem” (prostředek určený k zabití může být jen těžko nazván lékem, aniž by se svědomí zachvělo).
Tato země nepotřebuje legalizovat další metodu zabíjení. Udivuje nás, že v době ohrožení státu a jeho budoucnosti podprůměrnou natalitou sám stát doporučuje a povoluje, prostřednictvím vlády a Vás, pane ministře, uvést na trh prostředek, jehož smyslem a účelem je v důsledku vždy zavraždit dítě, tedy budoucnost samotného státu. (Pokračování textu…)
Opět se objevuje snaha zavést u nás potratovou pilulku RU-486. Hnutí Pro život ČR proto vyzvalo své příznivce a všechny ochránce lidského života k protestům a doufá, že se jí podaří zopakovat úspěch z roku 2005, kdy masové projevy nesouhlasu vedly k tomu, že legalizace smrtící pilulky byla poslána k ledu.
Připojuji se k výzvě HPŽ ČR a prosím čtenáře, aby se zapojili do boje proti její legalizaci alespoň protesty zaslanými na ministerstvo a další místa elektronickou poštou. (Pokračování textu…)
Od Druhého vatikánského koncilu jsme svědky toho, co nazývají nejen tradiční katolíci, ale i oba poslední papežové, „tichou apostazí“. Ta se projevuje nejen nenápadným opouštěním návštěvy bohoslužeb a účasti na svátostech, ale i mlčením na téma hříchu. To není jen záležitostí věřících, ale i duchovních, často vysoce postavených. Tak se nám v Církvi prakticky téměř vytratila nauka o hříšnosti mimomanželského sexu. Je sice pravdou, že papež nebo jiný hodnostář kurie to tu a tam připomene, jinak ale se na katolických školách běžně vyučuje, že toto dnes už hříchem není, když se ti dva „mají rádi“…. (Pokračování textu…)
„Abortion is the only event that modern liberals think too violent and obscene to portray on TV. This is not because they are squeamish or prudish. It is because if people knew what Abortion really looked like, it would destroy their pretence that it is a civilized answer to the problem of what to do about unwanted babies.“
Potrat je jediná věc, o níž si moderní liberálové myslí, že je příliš násilná a obscéní, než aby se mohla objevit v televizi. Důvodem ale není, že by byli nějak citliví či prudérní. Důvodem je, že když by lidé viděli, jak potrat opravdu vypadá, zničilo by to jejich přetvářku, že potrat je civilizovaná odpověď na problém nechtěného dítěte.
„… a večer sme robili tisíce poklôn pred ikonami, aby sme neupadli do pokušenia.“ Zmienka o veľkom množstve poklôn ma upútala v knihe Rozprávanie ruského pútnika. Po prečítaní tejto knihy o vnútornej modlitbe som si zaobstarala čotky a Filokaliu, prvý diel z piatich, ktorý zatiaľ na Slovensku vyšiel. Túžila som tiež spoznať, či je Rusko a ruský človek taký, ako sa píše v knihe. Pútnik sa po smrti manželky vydáva sa na púť: „Pôjdem najprv do Kyjeva, pokloním sa tam Božím svätým a požiadam ich, aby mi pomáhali v mojom nešťastí.“ Dostať sa do Ruska nie je celkom jednoduché teraz, keď sa opona posunula zo západu na východ a naša vláda sa viac kamaráti so západom ako s východom. Potešila som sa, že predsa len nazriem do krajiny, ktorá bola Ruskom ovplyvnená, kde žijú pravoslávni, kam viedli aj nohy nášho pútnika: na Ukrajinu a do Kyjeva.
Skupina, s ktorou som mala ísť, akoby mala zvláštnu pomoc a ochranu zhora. Zažila som to s nimi už na inej púti. Myslím si, že túto zvláštnu neviditeľnú milosť sme obdržali kvôli úmyslu putovania: za život. Cyklopúť už 15.krát organizovali manželia Hudáčkovci, ktorí prijali od Pána Boha 10 detí. Tentokrát za cieľ cesty vybrali Kyjev. Púte sa zúčastnil aj pravoslávny kňaz Libor Halík z Brna. Na Ukrajinu sme išli 13 s 11 bicyklami. Pôvodom Ukrajinka Zuzana, bývajúca v Košiciach, nám vopred dohodla miesta ubytovania prevažne v katolíckych farnostiach. Po Slovensku sme prešli 500 a po Ukrajine 1000 km. (Pokračování textu…)
Kritika ze strany hnutí pro-life a možnost kandidatury Jiřího Karase nezůstaly bez odezvy: Zuzana Roithová se ohradila proti „šíření zkresleného výkladu jejích postojů,“ kterého se mělo dopustit HPŽ ČR. Doporučuji vám, abyste si ten text pozorně přečetli, protože je velmi poučný. Zuzana Roithová se v něm snaží dokázat, že (navzdory inkriminovanému rozhovoru) prorodinná a pro-life politika jsou její nejvlastnější přirozeností. Celkové vyznění je ovšem velice rozpačité… (Pokračování textu…)
Jedním z nejnebezpečnějších produktů smrtící kombinace sekularizace a „pokoncilní otevřenosti“ je rozplizlost a degenerace katolického hodnotového systému a následně i myšlení. Většina dnešních českých katolíků už nemá katolické hodnoty a nemyslí katolicky, či případně katolické myšlení a katolický hodnotový systém v duchu sekularismu odsunuje na čas mše a do oblastí „mudrování o nadpřirozenu“ a o věcech světských přemýšlí světsky, ve světle hodnot pohanů a ateistů. Důsledky jsou zničující… (Pokračování textu…)
Můj minikomentář k rozhovoru pana Rovenského některé lidovce příliš nepotěšil (některé naštěstí rozhodně neznamená všechny). Ti někteří mi vyčetli, že křesťanů je málo, a mají-li něčeho dosáhnout, musejí být jednotní. A že se s lidmi jako jsou Miroslav Rovenský či Lucka Kmentová jistě shodnu na takových 85 % věcech, takže bych neměl trhat partu kvůli těm zbylým 15 % rozdílných názorů. Protože mi tuhle hloupost řeklo/napsalo více lidí, považuji za nutné se k tomu vyjádřit. (Pokračování textu…)
Dnes je tomu přesně 80 let, co velký papež Pius XI. vydal jednu ze svých nejdůležitějších encyklik, encykliku Casti connubii, v níž shrnuje a vysvětluje katolickou nauku o manželství, předávání života a kontrole porodnosti a velice ostře odmítá umělý potrat a eugeniku. Zároveň jasně definuje práva a povinnosti státu v těchto otázkách, obhajuje autoritu Církve na poli morálky, a výslovně stanoví, že umělý potrat je vždy vraždou a že stát je povinnen jej zákonem zakazovat a přiměřeně trestat. (Pokračování textu…)
